Onemocnění MERS (Blízkovýchodní respirační syndrom) – co je to – příznaky, příčiny a léčba 4.85/5 (13)



MERS mohl z velbloudů přejít na člověka

MERS mohl z velbloudů přejít na člověka

Blízkovýchodní respirační syndrom je virové respirační onemocnění, které bylo poprvé hlášeno v Saúdské Arábii v roce 2012. Příznaky této akutní respirační choroby podobné pneumonii. Všechny dosud známé případy byly spojeny s cestováním nebo pobytem na Arabském poloostrově a jeho okolí.

Koronaviry jsou velká rodina virů, které mohou způsobovat onemocnění od běžného nachlazení až po závažný akutní respirační syndrom (SARS), či právě MERS.

V roce 2015 virus postihl 186 lidí v Jižní Koreji a zabil 36 z nich poté, co jeden člověk přinesl virus ze Středního východu. Toto bylo dosud největší ohnisko tohoto virového onemocnění. Odkud přesně blízkovýchodní respirační syndrom (MERS) pochází zůstává tak trochu záhadou, ale pravděpodobně toto onemocnění začalo u nějakého zvířete. Bylo totiž nalezeno i ve velbloudech a netopýrech.

V současné době neexistuje žádná vakcína nebo lék na MERS. Onemocnění bylo smrtelné zatím přibližně v 36 procentech případů.

Název MERS-Cov vznikl z anglického názvu Middle East respiratory syndrome coronavirus.

Co přesně je to tedy MERS

MERS-CoV patří do rodiny koronavirů, vlastně do stejné rodiny virů, které způsobují běžné nachlazení. Lidské koronaviry byly poprvé klasifikovány v polovině šedesátých let a je známo, že 6 z nich napadá lidi, včetně závažného akutního respiračního syndromu (SARS) a MERS.

Koronaviry typicky infikují jediný druh nebo druh, který je úzce příbuzný, ale SARS-CoV infikuje lidi i zvířata. Opice, Oviječ maskovaný (zvíře podobné cibetce), psi mývalovití, kočky, psi a hlodavci jsou na tento virus citliví.

Ukázalo se, že MERS-CoV infikuje lidi, velbloudy a netopýry. Předpokládá se, že vše začalo u netopýrů a poté byl vir přenesen na velbloudy. Z velbloudů pak mohl přejít na člověka, ale to, jak k tomu dochází, je také nejasné. Spekulovalo se, že přímo od netopýrů byl vir přenesen na člověka (třeba po konzumaci netopýra).

MERS-CoV se liší od koronaviru, který způsobil vypuknutí SARS v roce 2003, ale oba viry jsou podobné typům koronavirů vyskytujících se u netopýrů.

Třeba ve Spojených státech byly dosud potvrzeny dva případy MERS-CoV. Jeden byl ve státě Indiana a druhý na Floridě. Oba pacienti byli diagnostikováni v roce 2014, oba cestovali do Saúdské Arábie a oba se plně zotavili do 3 týdnů.

Všechny případy mimo Saúdskou Arábii souvisely s cestováním do této oblasti a vznikly na Středním východě.

Příznaky MERS

Nejběžnější příznaky MERS jsou:

  • horečka
  • kašel
  • dušnost

Přidružené příznaky mohou být následující:

  • zimnice
  • bolest na hrudi
  • bolesti celého těla
  • bolest v krku
  • malátnost, celkový pocit neklidu
  • bolest hlavy
  • průjem
  • nevolnost a zvracení

Mezi závažné komplikace onemocnění MERS patří:

  • selhání orgánů, zejména selhání ledvin
  • zápal plic

MERS je onemocnění podobné chřipce s příznaky pneumonie. První zprávy popisovaly příznaky jako podobné příznakům SARS. Mnoho jedinců s MERS může mít mírné respirační problémy nebo dokonce žádné příznaky. Jiní budou mít těžké dýchací potíže a musí strávit dlouhou dobu v nemocnici. Mohou potřebovat plicní ventilaci pro podporu dýchání.

Obecně mezi typické příznaky MERS patří horečka, kašel a dušnost. Pneumonie je běžná, ale ne vždy přítomná. Byly také hlášeny gastrointestinální příznaky, včetně průjmu. Některé laboratorně potvrzené případy infekce MERS-CoV jsou hlášeny jako asymptomatické, což znamená, že nemají žádné klinické příznaky, přesto jsou pozitivní na infekci MERS-CoV v laboratorním testu.

Příčiny MERS

MERS-CoV je považován za zoonotický virus, což znamená, že může přecházet ze zvířat na člověka. Styk s netopýry nebo velbloudy se zdá být hlavním zdrojem lidské infekce. Protilátky proti viru byly identifikovány ve velbloudech v Kataru, Egyptě a Saúdské Arábii a u netopýrů v Saúdské Arábii. Přítomnost protilátek ukazuje, že tato zvířata byla vystavena viru.

Byl také pozorován přenos MERS z člověka na člověka. U koz, krav, ovcí, vodních buvolů, prasat a divokých ptáků byly testovány protilátky na MERS-CoV, ale žádné problémy s MERS u nich nebyly dosud zjištěny. Tato zjištění naznačují, že netopýři mohou přenášet virus na velbloudy a velbloudi jej přenášet na lidi (zejména pak v nemocnicích).

Pro přenos MERS-CoV je nutný úzký kontakt mezi osobou a infikovaným velbloudem. Předpokládá se, že virus může infikovat lidi vzduchem a spotřebou surového velbloudího mléka nebo nevařeného velbloudího masa. S největší pravděpodobností se zdá, že se virus přenáší zejména vzduchem, ale výzkum naznačuje, že může přežít v surovém velbloudím mléce nepatrně déle než v mléce jiných druhů.

Kdo je nejvíce ohrožen onemocněním MERS

Následující skupiny lidí jsou náchylnější k infekcím a komplikacím MERS-CoV:

  • lidé s různými chronickými nemocemi, jako je cukrovka, chronická plicní nemoc a různá srdeční onemocnění
  • starší lidé a velmi malé děti
  • lidé po transplantaci orgánů, kteří užívají imunosupresivní léky, aby zabránili tělu odmítnout jejich nový orgán
  • lidé, kteří užívají imunosupresiva, například k léčbě nějakého autoimunitního onemocnění
  • lidé, jejichž imunitní systém je slabý nebo nějak oslaben, například pacienti podstupující léčbu rakoviny

Většina z těch, kteří zemřeli na virus, měli nějaké chronické problémové zdravotní stavy.

Diagnostika – jak probíhá?

Lékař pacienta vyšetří a zeptá se na příznaky a na nedávné činnosti, včetně toho, kam cestoval. Pacientovi budou odebrány vzorky z dýchacích cest k vyšetření. Polymerázová řetězová reakce (RT-PCR testování) může potvrdit přítomnost MERS-Cov.

Testy mohou detekovat relevantní protilátky 10 dní po začátku nemoci. Pokud je test negativní 28 dnů po nástupu příznaků, má se za to, že MERS pacient nemá.

Krevní testy mohou určit, zda byl jedinec dříve infikován, testováním protilátek proti MERS-CoV.

Léčba MERS

Neexistuje žádná specifická léčba nebo vakcína na infekci a neexistuje žádný lék. Léčba je jen podpůrná lékařská péče pro zmírnění příznaků a ke snížení rizika komplikací.

Přibližně 35% hlášených pacientů s infekcí MERS-CoV zemřelo. Nezdá se, že by virus snadno přecházel z člověka na člověka, pokud nedojde k těsnému kontaktu, jako například při poskytování péče o pacienta bez ochrany.

Léčba je tedy podpůrná a je založena na klinickém stavu pacienta.

Prevence MERS

Aby se snížilo riziko infekce MERS-CoV doporučuje se dodržovat následující rady:

  • Často si umývejte ruce mýdlem a vodou – po dobu nejméně 20 sekund
  • Vyvarujte se konzumace tepelně neupraveného masa nebo jídla připraveného za nehygienických podmínek
  • Před konzumací se ujistěte, že ovoce a zelenina jsou řádně omyty
  • Minimalizujte úzký kontakt s ostatními, zejména pokud se u nich vyskytne akutní respirační onemocnění s horečkou
  • Noste roušku či respirátor.

Pokud se u vás do 14 dnů od návratu z cesty objeví akutní respirační onemocnění s horečkou, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. A lidé s již existujícím chronickým onemocněním, jako je cukrovka, selhání ledvin, chronické plicní onemocnění, jsou vystaveni vyššímu riziku.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva