Kalcinóza kůže (calcinosis cutis) – příznaky, příčiny a léčba kalcinózy 4.38/5 (13)

• Kalcinóza kůže (calcinosis cutis) je onemocnění, při kterém se v kůži a podkoží ukládají vápenaté soli a vytvářejí tvrdé uzlíky nebo bulky.
• Mezi nejčastější příznaky patří bolestivé nebo nebolestivé tvrdé útvary, zarudnutí, omezení pohybu a někdy i praskání kůže s bělavým obsahem.
• Kalcinóza může souviset s autoimunitními onemocněními, poruchou metabolismu vápníku a fosforu, onemocněním ledvin nebo předchozím poškozením tkáně.
• Léčba závisí na příčině a může zahrnovat léčbu základního onemocnění, léky, chirurgické odstranění ložisek nebo pravidelné sledování lékařem.

Kalcinóza kůže, odborně calcinosis cutis, je stav, při kterém se v kůži nebo podkoží ukládají vápenaté soli. Na pohled se může projevit jako tvrdé bílé, nažloutlé nebo kožně zbarvené bulky, uzlíky či ložiska pod kůží. Někdy jsou nebolestivé a člověk si jich všimne náhodou. Jindy mohou bolet, omezovat pohyb, zanítit se nebo se otevřít a uvolňovat bělavý křídovitý obsah.

Nejde o běžnou vyrážku ani o klasické akné. Kalcinóza kůže často souvisí s jiným zdravotním problémem – například s autoimunitním onemocněním, poruchou metabolismu vápníku a fosforu, chronickým poškozením tkáně, onemocněním ledvin nebo předchozím lékařským zákrokem. Právě proto je důležité neřešit pouze viditelné ložisko, ale hledat i příčinu.

 

Co je kalcinóza kůže?

Kalcinóza kůže je ukládání nerozpustných vápenatých solí do kůže, podkožní tkáně a někdy i do okolních struktur, například šlach nebo svalů. Vzniklá ložiska mohou být drobná jako zrnko, ale také rozsáhlá, tuhá a bolestivá.

Zjednodušeně řečeno: v místě, kde být vápník nemá, se vytvoří pevný vápenatý depozit. Tento depozit pak může dráždit okolní tkáň, způsobovat zánět, bolest, tlak nebo praskání kůže.

Příznaky kalcinózy kůže

Příznaky závisí na velikosti, umístění a příčině kalcinózy. Některá ložiska jsou dlouho téměř bez příznaků, jiná jsou výrazně bolestivá a opakovaně se zaněcují.

Mezi typické projevy patří:

• tvrdé bulky, uzlíky nebo hrbolky pod kůží,
• bílé, nažloutlé nebo kožně zbarvené ložisko,
• bolest nebo citlivost při tlaku,
• zarudnutí a podráždění okolní kůže,
• ztuhlost nebo omezení pohybu, pokud je ložisko blízko kloubu,
• opakované praskání kůže nad ložiskem,
• vytékání bělavé, křídovité nebo pastovité hmoty,
• vznik bolestivého vředu nebo nehojící se rány,
• opakované infekce v místě ložiska.

Kde se kalcinóza kůže nejčastěji objevuje

Kalcinóza se může objevit prakticky kdekoliv na těle. Často se ale vyskytuje v místech, která jsou vystavena tlaku, drobným poraněním nebo dlouhodobému zánětu.

Typická místa výskytu jsou:

• prsty rukou, lokty a kolena,
• oblast kolem kloubů,
• hýždě a stehna,
• paže a předloktí,
• místa po injekcích, infuzích nebo poranění,
• kůže po předchozím zánětu, jizvě nebo poškození.

U některých autoimunitních onemocnění se kalcinóza objevuje zejména na prstech a v okolí kloubů. U metabolických příčin může být rozsah větší a ložiska mohou být rozptýlená na více částech těla.

Příčiny kalcinózy kůže

Příčina závisí na typu kalcinózy. Odborně se calcinosis cutis obvykle dělí na pět hlavních skupin: dystrofickou, metastatickou, idiopatickou, iatrogenní a kalcifylaxi. Toto rozdělení je důležité, protože každý typ má jiné spouštěče a vyžaduje jiný diagnostický přístup.

Dystrofická kalcinóza kůže

Dystrofická kalcinóza je nejčastější typ. Vzniká v místě poškozené nebo chronicky zanícené tkáně, přestože hladiny vápníku a fosforu v krvi mohou být normální.

Může souviset například s:

• dermatomyozitidou,
• systémovou sklerózou,
• lupusem,
• smíšeným onemocněním pojiva,
• chronickými ranami, jizvami nebo záněty,
• opakovaným mechanickým poškozováním kůže.

Tento typ je častý u revmatologických a autoimunitních onemocnění. Proto může být kalcinóza někdy vodítkem, že se v těle odehrává dlouhodobý zánětlivý proces.

Metastatická kalcinóza kůže

Metastatická kalcinóza vzniká při poruše metabolismu vápníku nebo fosforu. Na rozdíl od dystrofické formy se vápenaté soli ukládají do jinak normální tkáně, protože je v krvi narušená rovnováha minerálů.

Může se objevit například při:

• chronickém onemocnění ledvin,
• poruchách příštítných tělísek,
• zvýšené hladině vápníku nebo fosfátů,
• nadměrném příjmu vitaminu D nebo vápníku,
• některých nádorových nebo systémových onemocněních.

U této formy je velmi důležité laboratorní vyšetření, protože samotné odstranění kožního ložiska neřeší příčinu.

Idiopatická kalcinóza kůže

Idiopatická kalcinóza znamená, že se vápenaté depozity tvoří bez jasně prokazatelné příčiny. Hladiny vápníku a fosforu mohou být normální a nemusí být přítomné zjevné autoimunitní onemocnění ani předchozí poranění.

Typickým příkladem může být solitární kalcifikovaný uzlík, který se objeví jako ohraničená tvrdá papula nebo bulka. Diagnózu ale vždy potvrzuje lékař, protože podobně mohou vypadat i jiné kožní útvary.

Co je iatrogenní kalcinóza kůže?

Iatrogenní kalcinóza vzniká v souvislosti s léčbou nebo lékařským zákrokem. Může se objevit například po úniku roztoku s obsahem vápníku mimo žílu, po opakovaných injekcích nebo po kontaktu kůže s určitými zdravotnickými přípravky.

Typicky bývá lokalizovaná v místě zákroku, vpichu nebo předchozího podráždění. Lékař proto při vyšetření zjišťuje i to, zda se v daném místě dříve prováděla infuze, injekce nebo jiný výkon.

Co je kalcifylaxe?

Kalcifylaxe je závažná a vzácná forma kalcifikace spojená s ukládáním vápníku do cév a s poruchou prokrvení tkání. Nejčastěji se popisuje u pacientů s pokročilým onemocněním ledvin, zejména u dialyzovaných pacientů.

Projevuje se silnou bolestí, fialovými skvrnami, nekrózami a špatně se hojícími ranami. Jde o stav, který vyžaduje rychlé odborné vyšetření a léčbu.

Jak se kalcinóza kůže diagnostikuje?

Diagnostika začíná vyšetřením kůže a podrobnou anamnézou. Lékař se ptá, kdy se ložisko objevilo, zda bolí, zda se zvětšuje, zda z něj vytéká obsah, jestli pacient trpí autoimunitním onemocněním, nemocí ledvin nebo poruchou metabolismu minerálů.

K potvrzení diagnózy a hledání příčiny se mohou použít:

• klinické dermatologické vyšetření,
• rentgen, ultrazvuk, CT nebo MRI podle rozsahu a lokalizace,
• krevní testy na vápník, fosfor, funkci ledvin a zánětlivé parametry,
• vyšetření příštítných tělísek podle podezření,
• revmatologické testy při podezření na autoimunitní nemoc,
• biopsie kůže, pokud není diagnóza jasná.

Zobrazovací metody pomáhají určit rozsah kalcifikace. Biopsie může ukázat vápenaté depozity v kůži nebo podkoží, ale ne vždy je nutná u každého pacienta.

Jak se kalcinóza kůže léčí?

Léčba kalcinózy kůže bývá náročná, protože neexistuje jedna univerzální léčba pro všechny pacienty. Základem je zjistit a léčit příčinu. Jinak se ložiska mohou vracet nebo dále zvětšovat.

V praxi se kombinují tři přístupy:

• léčba základního onemocnění, například autoimunitního nebo metabolického,
• zmírnění bolesti, zánětu, infekcí a omezení pohybu,
• odstranění nebo zmenšení ložiska, pokud způsobuje potíže.

Léky na kalcinózu kůže

Léková léčba má proměnlivý efekt a vždy ji musí řídit lékař. U některých pacientů se zkoušejí přípravky ovlivňující zánět, metabolismus vápníku nebo ukládání minerálů. V odborné literatuře se u vybraných případů zmiňují například diltiazem, bisfosfonáty, kolchicin, minocyklin, warfarin, hydroxid hlinitý nebo jiné postupy podle základní diagnózy.

Důležité je říct, že žádný z těchto léků není univerzálním řešením pro každého. Úspěšnost závisí na typu kalcinózy, rozsahu ložisek, přidruženém onemocnění a celkovém stavu pacienta.

Kdy se kalcinóza kůže odstraňuje chirurgicky?

Chirurgické odstranění se zvažuje hlavně tehdy, když je ložisko bolestivé, opakovaně se zaněcuje, omezuje pohyb, tvoří vředy nebo výrazně překáží v běžném životě. Menší ohraničené útvary lze někdy odstranit ambulantně, rozsáhlejší kalcinóza vyžaduje pečlivé plánování.

Operace ale nemusí být vhodná vždy. U rozsáhlých ložisek, špatného hojení nebo aktivního systémového onemocnění může být riziko komplikací vyšší. Navíc se kalcinóza může vracet, pokud zůstává aktivní původní příčina.

Laser nebo jiné, invazivní zákroky

V některých případech lze využít méně invazivní postupy, například laserové ošetření, drenáž, odstranění části ložiska nebo lokální zákroky podle nálezu. Tyto možnosti se posuzují individuálně podle velikosti, hloubky a umístění kalcifikace.

Cílem zákroku nemusí být vždy kompletní odstranění všech depozit. Někdy je reálným cílem snížit bolest, omezit infekce, zlepšit pohyb nebo usnadnit hojení kůže.

Co můžete dělat doma a čemu se vyhnout?

Domácí péče nenahradí diagnostiku, ale může pomoci snížit riziko zhoršení, podráždění nebo infekce. Základem je chránit postižené místo před tlakem, třením a poraněním.

Doporučuje se:

• nemačkat a nepropichovat bulky, – to určitě ne
• udržovat kůži čistou a suchou,
• chránit ložisko před opakovaným tlakem,
• při otevřené ráně používat krytí podle doporučení lékaře,
• řešit zarudnutí, hnisání nebo zhoršující se bolest včas,
• neužívat vysoké dávky vápníku nebo vitaminu D bez doporučení lékaře.

Není vhodné zkoušet ložisko „vymáčknout“ jako akné. Vápenaté depozity nejsou běžný pupínek a neodborné zásahy mohou způsobit infekci, jizvy a zhoršení hojení.

Kdy jít s kalcinózou kůže k lékaři?

Lékaře vyhledejte vždy, pokud se na kůži objeví tvrdá bulka, která se zvětšuje, bolí, praská, vytéká z ní bělavý obsah nebo se opakovaně zaněcuje. Vyšetření je důležité také tehdy, pokud máte autoimunitní onemocnění, nemoc ledvin nebo poruchu metabolismu vápníku a fosforu.

Urgentní vyšetření je vhodné při:

• rychle se zhoršující bolesti,
• černání nebo fialovění kůže,
• horečce a známkách infekce,
• vzniku hlubokého vředu,
• silné bolesti u pacienta s onemocněním ledvin,
• rychlém šíření ložisek.

Jaký je rozdíl mezi kalcinózou, lipomem a cystou?

Kalcinóza kůže bývá tvrdá až kamenná, protože obsahuje vápenaté soli. Lipom je naopak tukový útvar, který bývá měkčí, pohyblivější a většinou nebolestivý. Cysta může být pružná, někdy se zanítí a může obsahovat mazovou nebo rohovinovou hmotu.

Podle hmatu ale nelze diagnózu určit spolehlivě. Tvrdá bulka pod kůží může mít více příčin, proto je vhodné dermatologické vyšetření, případně ultrazvuk nebo rentgen.

Může kalcinóza kůže zmizet sama?

Někdy se drobná ložiska mohou zmenšit nebo zůstat dlouhodobě stabilní. Častěji však kalcinóza přetrvává a bez řešení příčiny se může vracet nebo postupně zvětšovat.

Spontánní vymizení nelze spolehlivě předpovědět. Pokud ložisko bolí, praská, infikuje se nebo je spojeno s jiným onemocněním, je vhodné řešit ho s lékařem.

Jaký je závěr: co je důležité vědět o kalcinóze kůže?

Kalcinóza kůže je ukládání vápenatých solí do kůže a podkoží. Může vypadat jako tvrdé bílé nebo nažloutlé bulky, které někdy bolí, praskají, vytékají nebo se zaněcují. Nejčastější formou je dystrofická kalcinóza spojená s poškozením tkáně nebo autoimunitním onemocněním, ale existují i formy související s poruchou minerálů, lékařským zákrokem nebo onemocněním ledvin.

Nejdůležitější je nepovažovat kalcinózu pouze za kosmetický problém. Úspěšná léčba stojí na správné diagnóze, zjištění příčiny a individuálním plánu. Někdy stačí sledování a ochrana kůže, jindy je potřeba léčba základního onemocnění, léky, ošetření rány nebo chirurgické odstranění ložiska.

Pokud máte tvrdé bolestivé bulky pod kůží, ložisko se zvětšuje, praská nebo se nehojí, objednejte se k dermatologovi. Včasné vyšetření pomůže odlišit kalcinózu od jiných kožních útvarů a zvolit bezpečný postup léčby.

FAQ ke kalcinóze kůže

Je kalcinóza kůže nebezpečná?

Sama o sobě nemusí být vždy nebezpečná, ale může signalizovat jiné onemocnění. Nebezpečnější jsou rozsáhlé, bolestivé, infikované nebo špatně se hojící formy, zejména u pacientů s onemocněním ledvin nebo autoimunitní nemocí.

Je kalcinóza kůže nakažlivá?

Ne, kalcinóza kůže není infekční ani nakažlivá. Nelze ji přenést dotykem na jiného člověka. Infikovat se ale může otevřené nebo prasklé ložisko, pokud se do rány dostanou bakterie.

Bolí kalcinóza kůže?

Někdy nebolí vůbec, jindy může být velmi bolestivá. Bolest se častěji objevuje u větších ložisek, v blízkosti kloubů, při zánětu, infekci nebo při praskání kůže.

Dá se kalcinóza kůže vymáčknout?

Ne. Kalcinózu není vhodné mačkat, propichovat ani vyřezávat doma. Nejde o běžný pupínek, ale o vápenaté ložisko v kůži nebo podkoží. Neodborný zásah může vést k infekci, jizvě a horšímu hojení.

Jaký lékař řeší kalcinózu kůže?

Prvním odborníkem bývá dermatolog. Podle příčiny se může zapojit také revmatolog, nefrolog, endokrinolog, chirurg nebo specialista na hojení ran.

Souvisí kalcinóza kůže s nedostatkem nebo nadbytkem vápníku?

Někdy ano, ale ne vždy. U dystrofické kalcinózy mohou být hladiny vápníku i fosforu v krvi normální. U metastatické kalcinózy bývá problém v metabolismu vápníku nebo fosforu, například při onemocnění ledvin nebo poruše příštítných tělísek.

Studie a zdroje článku

• Calcinosis Cutis Autoři: Cuong Le; Paul M. Bedocs.

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Pleť a pokožka těla

Přečtěte si také naše další články