Antibiotika a nejčastější mýty – co je na nich pravda? 4.71/5 (14)



Antibiotika a mýty - co je pravda a co lež?

Antibiotika a mýty – co je pravda a co lež?

Onemocnění způsobené mikroorganismy byly po staletí pro lidstvo smrtelné. Situace se změnila až v 30. letech minulého století, kdy Alexander Fleming zjistil, že preparáty na bázi sulfanilamidu dokáží zastavit růst bakterií. Tento objev způsobil revoluci v medicíně – lékaři poprvé dostali možnost efektivně léčit infekční onemocnění.

Kolem antibiotik exitují různé mýty

Antibiotika se postupně začaly používat na stále širší spektrum onemocnění. Jejich masové a často nesprávné využívání je důvodem několika negativních komplikací, jako je rezistence bakterií, alergie či disbakterióza (narušená mikroflóra střev). To je také důvodem vzniku různých mýtů, předsudků a protichůdných názorů na jejich používání. Zatímco jedna skupina lidí je zásadně proti používání antibiotik, ta druhá je naopak nakloněná používat je již při prvních příznacích lehké rýmy či jiného onemocnění, a to často i bez konzultace s lékařem. Pro užívání antibiotik však platí to, co i v případě jiných léků. K tomu, aby měla antibiotická léčba požadovaný účinek, musí použití antibiotik indikovat lékař na základě vyšetření a antibiotika se musí užívat v souladu s doporučeními lékaře.

Antibiotika a nejčastější mýty

 

1. mýtus: Antibiotika jsou škodlivá

V posledním období se objevují názory, že antibiotika jsou škodlivá pro lidský organismus a je třeba se jim za každou cenu vyhýbat. Pravda je však taková, že bez antibiotik se v mnoha případech neobejdeme. Je tomu tak například při akutních infekčních onemocněních, jako je angína, zápal plic, zánět močových cest, zánět středního ucha. Bez použití antibiotik v mnoha případech riskujeme vážné komplikace onemocnění. Obyčejná angína, která se neléčí antibiotiky, může způsobit vážné poškození srdce, ledvin či vznik chronických onemocnění, které výrazně snižují kvalitu života pacienta. Přestože antibiotika mohou mít určité nežádoucí účinky, existují přípravky, jejichž užívání společně s antibiotiky výrazně snižuje nežádoucí účinky, jako alergie nebo disbakterióza.
 

2. mýtus: Antibiotika podporují imunitní systém

Existují dva základní druhy antibiotik – baktericidní, které ničí bakterie, a bakteriostatické, které zabraňují množení bakterií. Antibiotika tak různými mechanismy pomáhají imunitnímu systému vyrovnat se s infekcí. Antibiotika však imunitní systém nepodporují. Je známo, že významným faktorem imunitního systému je normální střevní mikroflóra, kterou antibiotika porušují. Proto se doporučuje spolu s antibiotiky užívat i probiotika, které mají za úkol obnovovat střevní mikroflóru. Při více než 5-denní antibiotické léčbě se doporučuje užívat i vitamíny.
 

3. mýtus: Antibiotika třeba užívat každých šest hodin

Existuje několik druhů antibiotik – ať už co se týče lékové formy (tablety, sirupy apod.), nebo časových intervalů užívání. Průlomem v léčbě je antibiotikum, které se užije pouze jeden-jedinkrát, přičemž nahrazuje 7 až 10-denní antibiotickou léčbu.
 

4. mýtus: Antibiotika ztrácejí své opodstatnění, protože vznikají nové druhy bakterií, které jsou rezistentní proti všem druhům antibiotik

Jistě mnozí z nás zachytili v posledním období v médiích znepokojivé zprávy o nově objevené bakterií odolné proti všem antibiotikům. Pravdou je, že tak, jak jde dopředu věda, spolu s ní se vyvíjejí i bakterie, které mají relativně rychlou schopnost přizpůsobovat se novým podmínkám a v zájmu svého přežití jsou schopny měnit svůj genetický kód a stavbu molekul, čímž si získávají odolnost proti aktuální léčbě. Na trhu však existuje antibiotikum, jehož účinnost je založena na jiných mechanismech, jak to bylo u antibiotik starší generace. Je proto odolné proti všem dosud známým mechanismům rezistence bakterií a nereaguje na enzymy, které tyto nové bakterie produkují s cílem odstavení účinku antibiotika. Takže posouvají se kupředu bakterie, ale s nimi i antibiotika.

5. mýtus: Antibiotika a alkohol se nesmí nikdy míchat

Většina lidí se domnívá, že pokud bereme antibiotika, nesmíme pít alkohol. Někteří lidé si myslí, že kvůli alkoholu nebudou antibiotika účinkovat, jiní se domnívají, že alkohol s antibiotiky vyvolává vedlejší účinky.

Jenže pro téměř absolutní většinu antibiotik to vůbec neplatí. Skutečná hrozba spočívá v tom, že kvůli alkoholu bychom mohli zapomenout vzít tabletku. Při léčbě antibiotiky je velmi důležité, abyste pravidelnou dávku léků. Vynechání dávky antibiotik zvyšuje odolnost bakterií vůči antibiotikům a snižuje efekt léčby. Drtivá většina předepisovaných antibiotik není alkoholem nijak ovlivněna. Z cca 150 různých druhů antibiotik existuje pár výjimek.

Antibiotika cephalosporin cefotetan zpomalují odbourávání alkoholu, díky čemuž se zvyšuje koncentrace acetaldehydu. Ten je meziproduktem při odbourávání alkoholu a způsobuje nepříjemné stavy závratě, zvracení, bolesti hlavy. Dalším typem antibiotik, které by se neměly kombinovat s alkoholem, je antibiotikum metronidazol. Zapíjení těchto antibiotik alkoholem může vyvolat podobné nežádoucí účinky jako u výše zmíněných cephalosporin antibiotik (i když to nemusí být pravidlem).

Existuje ještě pár druhů antibiotik, při nichž je vhodné vyhýbat se alkoholu (tinidazol, linezolid, erythromycin). Při nich jsou účinky velmi dobře známé a lékaři na to pacienty speciální upozorní. U ostatních druhů antibiotik je možné je kombinovat s alkoholem, aniž by tato kombinace způsobila nežádoucí účinky. Zapíjet antibiotika alkoholem nikomu samozřejmě nedoporučujeme, léčbě tím velmi nepomůžete a budete zbytečně dehydratovaní a unavení. Zvýšíte zátěž jater i imunitního systému.

6. mýtus: “Starý” penicilin je už dávno překonaný

Není to pravda. Moderních antibiotik je mnoho, ale klasický Flemingův penicilin používají lékaři dodnes a v některých případech se k němu po zkušenostech s jinými preparáty vracejí. Účinná látka je stále stejná. Při řadě diagnóz zabírá nejlépe ze všech. To platí například v případě streptokokové angíny nebo některých zánětech plic.

7. mýtus: Antibiotika fungují na každou infekci

Není to pravda. Antibiotika zabírají pouze na bakteriální nákazy – jsou tedy účinné například v případě streptokokové angíny. Podávat je v případě virových infekcí nemá smysl. Na chřipku či žloutenku tedy neplatí. Většina infekcí dýchacích cest je navíc virového původu.

Antibiotika a další zajímavé informace

VIDEO: Jak fungují Antibiotika?

VIDEO: Antibiotika – Zabiják nebo Lék?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva