Sponzorováno

Musíte vždy dobírat antibiotika až dokonce? Nové studie ukazují, že ne 4.6/5 (10)

  • Zatímco v minulosti bylo doporučováno užívat antibiotika až do konce předepsaného léčebného režimu, nedávné studie a odborné debaty přinesly nové poznatky a pohledy na tuto problematiku. Existuje několik výzkumných studií, které se zabývají otázkou, zda je skutečně nutné užívat antibiotika až do konce.
  • Některé studie naznačují, že u některých infekcí je možné zkrátit délku antibiotické léčby bez negativních dopadů na účinnost léčby. To je založeno na skutečnosti, že většina bakterií je citlivá na antibiotika na začátku léčby. Delší doba užívání antibiotik tak může být zbytečná a příliš zatěžovat tělo.
  • Je však důležité poznamenat, že tato nová zjištění a doporučení se týkají konkrétních typů infekcí a konkrétních antibiotik. Proto je nezbytné se řídit pokyny a doporučeními svého lékaře. Přerušení léčby antibiotiky bez konzultace s lékařem může mít negativní důsledky a vést k nedostatečnému vyléčení infekce nebo k rezistenci bakterií v budoucnosti.

Musí se antibiotika dobírat? Nové studie možná změní naše myšlení v tomto směru.

Musí se antibiotika dobírat? Nové studie možná změní naše myšlení v tomto směru.

Vědci celkem nedávno začali tvrdit, že důležitost dobrání antibiotik je „mýtus“, který nemá dostatek důkazů, jež by nutnost dobrání antibiotik vždy do konce podpořily. To je ale celkem v rozporu s tím, co pacientům dlouho říkali jejich lékaři. Jaké jsou studie o tom, jak dlouho antibiotika užívat, a proč existují obavy z nadměrného užívání antibiotik?

Zažité přesvědčení

Pokud nám lékař předepíše antibiotika, jsme zvyklí na to, že bychom měli vždy a za každých okolností dobrat všechny tablety, i když se do té doby budete cítit opravdu lépe. Důvodem je obecně to, že existuje riziko návratu infekce, pokud jsou antibiotika vysazena brzy.

Nyní je tato dlouhodobá víra zpochybňována.

Skupina výzkumníků je ale přesvědčena, že nejen že není nutné dokončit cyklus braní antibiotik, ale že dokončení braní antibiotik by ve skutečnosti mohlo vést ke zvýšení antibiotické rezistence – k rychle rostoucímu problému bakteriálních kmenů, které se stávají rezistentními vůči antibiotikům, a proto jsou pak tyto léky neúčinné.

Nedostatek důkazů?

Vědci zveřejnili recenzi (malou studii), která byla zveřejněna v magazínu British Medical Journal, v níž tvrdí, že rada vždy dokončit braní antibiotik není podložena odbornými důkazy.

Tvrdí, že nadměrné užívání antibiotik je ve skutečnosti problematičtější než potenciální riziko návratu infekce: „Myšlenka, že včasné ukončení antibiotické léčby podporuje rezistenci na antibiotika, není podložena důkazy, zatímco užívání antibiotik déle, než je nutné, zvyšuje riziko rezistence.“

Tito vědci mají za to, že rada o dokončení braní antibiotik sahá až někam do doby, kdy byla poprvé použita antibiotika – tedy někdy během 40. let 20. století. V té době samozřejmě nebyly obavy z nadměrného užívání antibiotik a z toho vyplývající antibiotické rezistence.

Přestat, až se budete cítit lépe?

Jejich materiál také zdůrazňuje skutečnost, že různí lidé reagují na antibiotika odlišně a že doporučení týkající se délky užívání antibiotik to neberou v úvahu a ve skutečnosti jde často o libovolný individuální časový rámec, kdy je antibiotika potřeba užívat. Navrhují, že jednodušší zpráva by měla znít: „přestaňte, až se budete cítit dostatečně lépe – ne trochu lépe, ale dostatečně lépe“.

Že vám to přijde vágní? To kritikům také.

Sponzorováno

Britská společnost pro antimikrobiální chemoterapii je však k této zjednodušené zprávě velmi skeptická. Britská společnost říká, že stav „kdy se cítíte lépe“ je příliš subjektivní a pacient tak riskuje selhání léčby nebo relaps, protože lidé nebudou vědět, kdy byla příčina jejich infekce vymýcena.

A dále dodali: „Potřebujeme také důkladné posouzení škod, které by včasné vysazení antibiotik mohlo způsobit u pacientů s vyšším rizikem nebo u více zranitelných pacientů. Lékaři a pacienti by měli vždy diskutovat o výhodách a nevýhodách antibiotik, a pokud jsou předepsána, jaká délka braní je vhodná.“

Doporučení NHS a Public Health England tak stále zní užívat antibiotika tak dlouho, jak vám lékař řekne. Dle odborníků je to jen jedna studie a není to základ pro změnu v preskripční politice.

Infekce odolné vůči lékům

Určitě stále narůstají obavy z množství předepisovaných antibiotik a z toho, že v budoucnu přijde doba, kdy žádné z nich nebude účinné.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 700 000 lidí na celém světě ročně zemře na infekce odolné vůči lékům.

Je zde obava, že jak čas běží, tak prohráváme boj o udržení náskoku před odolností bakteriálních infekcí vůči antibiotikům.

Bylo to někdy před deseti lety, kdy se superbakterie MRSA dostala do titulků novin – pacienti v nemocnici, kteří měli infekce Staphylococcus aureus, byly odolné vůči antibiotiku meticilin.

Takové informace se budou objevovat stále častěji – vědci se ale snaží najít nová antibiotika, což je obtížný a časově náročný proces. Použití jakýchkoli nových antibiotik je často omezeno ve snaze zachovat jejich schopnost bojovat s infekcí.

Snižte spotřebu antibiotik

Omezení používání antibiotik v celosvětovém měřítku je považováno za jediný způsob, jak zpomalit rezistenci vůči antibiotikům.

Nedávno bylo zjištěno, že nová třída antibiotik působí proti pohlavně přenosné infekci kapavka, která se stává odolnou vůči stávajícím antibiotikům – což dává naději, že vědci mohou najít způsoby, jak bojovat proti rezistenci vůči antibiotikům.

Shrňme si to

Nová studie ukázala, že u některých typů antibiotik není vždy nezbytné dokončit celý předepsaný průběh léčby. Tato myšlenka se liší od tradičního přístupu, který zdůrazňuje důležitost dokončení celého kurzu antibiotik.

Nicméně, je třeba si uvědomit, že zatímco existují názory na to, že u některých infekcí může být možné ukončit léčbu antibiotiky dříve, oficiální doporučení stále zůstávají při dokončení předepsaného braní antibiotik.

Výběr antibiotik, u kterých by mohlo být možné zkrátit užívání, závisí na konkrétním typu infekce a lékařském posouzení. Některé studie naznačují, že u některých méně závažných infekcí, jako jsou například infekce močových cest, může být účinná i kratší léčba antibiotiky.

Je důležité zdůraznit, že neexistuje univerzální seznam antibiotik, u kterých by nemuselo být dodrženo celé předepsané období. Přesná léčba a délka užívání antibiotik by měla být vždy individuálně stanovena lékařem na základě vašeho konkrétního stavu a typu infekce.

Sponzorováno

Proto je vždy nezbytné konzultovat se svým lékařem vše ohledně léčby antibiotiky a dodržovat jeho pokyny. Pouze lékař je oprávněn posoudit a předepsat vhodnou léčbu antibiotiky, aby se zajistilo účinné potlačení infekce a minimalizace rizika rezistence na antibiotika.

A dále si o antibioticích přečtěte

Studie a zdroje článku

  • The antibiotic course has had its day BMJ 2017; 358 doi: https://doi.org/10.1136/bmj.j3418 (Published 26 July 2017) Cite this as: BMJ 2017;358:j3418
  • Zdroj fotografie: VectorStory / depositphotos.com

Sponzorováno

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva