Antibiotika často užíváme zbytečně: Trápí to lékaře? 4.75/5 (12)

Antibiotika často užíváme zbytečně: Trápí to lékaře?Než sáhnete po antibiotikách, zamyslete se, zda je opravdu potřebujete. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za méně než 70 let od vynalezení antibiotik čelíme možnosti, že v blízké budoucnosti nebudeme mít účinná antibiotika proti více typům bakterií.

18. listopadu je “den antibiotik”

Nejnovější údaje potvrzují, že v EU stoupá počet pacientů infikovaných rezistentními bakteriemi a že antibiotická rezistence je výraznou hrozbou pro veřejné zdraví. Rozvážné používání antibiotik může pomoci zastavit vývoj rezistentních bakterií a zachovat účinnost antibiotik pro budoucí generace. Cílem Evropského dne povědomí o antibiotikách, který každoročně připadá na 18. 11. je zvyšovat povědomí o hrozbách antibiotické rezistence pro zdraví, jakož i o uvážlivém používání antibiotik.

Antibiotika (ATB) patří k největším vynálezům lidstva v oblasti medicíny. Díky nim (a spolu s vývojem očkovacích látek) se podařilo v minulém století dostat pod kontrolu mnoho infekčních onemocnění, na které lidé dříve umírali v dětství nebo mladém věku. I v případě ATB platí, že pokud se užívají nesprávně (nevhodné nebo zbytečné použití ATB na dané onemocnění, špatné dávkování, délka léčby apod.) Ztrácejí postupně svůj léčebný potenciál. Přibližně od sedmdesátých let minulého století začala WHO systematicky sledovat způsob užívání ATB v zájmu zavedení doporučení pro podávání ATB pro klinickou praxi, ale například i regulaci přidávání ATB do potravy zvířat.

V současnosti se sledování užívání ATB dělá na různých úrovních. Nejde jen o celkovou spotřebu ATB , která se sleduje např. na úrovni zdravotních pojišťoven, ale i preskripci konkrétního ATB konkrétním lékařem na konkrétní diagnózu.

V Česku lékaři ročně předepíší zhruba 70 tun antibiotik

Dostali jsme se do fáze, kdy se začínají šířit velmi odolné bakterie. Takové jsou například kmeny zlatého stafylokoka, Escherichia coli nebo Klebsiella, které mohou způsobit i smrt pacienta. Čeští pacienti ročně spotřebují 7U tun antibiotik, které stojí desítky milionů eur, přičemž 80 % spotřeby připadá na ambulantní péči, zbytek na nemocnice. 27 % antibiotické léčby předepisují pediatrické ambulance a častým či nevhodným užíváním se rezistence může v organismu pěstovat již od mladého věku.

“Situace v předepisování antibiotik a stav rezistence bakterií na antibiotika je vážná a Kancelář WHO v ČR byla spoluorganizátorem několika akcí na toto téma. Byly rovněž určitá opatření k zamezení nekontrolovaného předepisování ATB. Ukazuje se, že to vše přináší první ovoce. Nejenže lékaři více zvažují, kdy a co předepsat, ale ani pacienti se ATB nedomáhají tak jako v minulosti.” Řekla MUDr. Darina Sedláková, ředitelka kanceláře WHO.

Ztráta účinnosti antibiotik

Ztráta účinnosti antibiotik je celosvětový problém, představuje reálnou hrozbu ve veřejném zdravotnictví. Odolnost bakterií (rezistence) k používaným antibiotikům narůstá rychleji než jsou zaváděna nové antibiotika do klinické praxe. Stoupá hlavně ambulantní spotřeba antibiotik, mění se i skladba použitých antibiotik. Většina infekcí dýchacího traktu je virového původu a léčba antibiotiky pacientovi tehdy nepřináší žádný benefit.

Mikrobiologický projekt MIKROMED probíhá od roku 2000. Sleduje se antibiotická rezistence (odolnosti bakterií k antibiotikům) u bakteriálních infekcí dýchacích cest. Trendy výskytu rezistence jsou v neprospěch celé skupině makrolidových antibiotik. Streptococcus pyogenes jako hlavní původce bakteriální tonzilofaryngitidách (angíny) je stále výborně citlivý na penicilin, který je terapeuticky plně indikován. Jen u pacientů alergických na penicilin jsou alternativou makrolidová antibiotika. V porovnání s rokem 2000 vzrostla trojnásobně i odolnost pneumokoků na celou skupinu makrolidů. Naopak nízká rezistence na penicilinová antibiotika opravňuje používat v léčbě penicilin, resp. amoxicilin.

Vše začíná už u dětských lékařů

V léčbě virových infekcí dýchacích cest je zejména úloha dětského lékaře velmi náročná. Jeho rozhodnutí se snaží významně ovlivnit rodiče ve snaze zkrátit průběh onemocnění u dítěte a neoprávněně žádají nasazení antibiotik. Dětský lékař musí v těchto případech v komunikaci s rodiči vysvětlovat a obhajovat své rozhodnutí. Jako účinná pomůcka v diagnostice k odlišení virové infekce od bakteriální slouží v ambulanci dětských lékařů vyšetření CRP.

“Zbytečné podávání antibiotik vede k celé řadě nežádoucích účinků. Celková spotřeba antibiotik má prokazatelný vliv na nárůst a šíření rezistence bakterií k antibiotikům a narůstající antibiotická rezistence je v současné době závažným globálním problémem ohrožujícím přímo i nepřímo zdravotní stav populace.” Zdůraznila prof. MUDr. Anna Líšková, přednostka ústavu klinické mikrobiologie FN Nitra.

TIP: Jak správně užívat antibiotika?

Zvyky našich lékařů

V případě preskripce antibiotik jsou zvyklosti lékařů dosud málo analyzovanou oblastí. Objev a používání antibiotik považujeme právem za jeden z největších objevů v dějinách lidstva. Preskripční zvyklosti lékařů, jejich motivace a faktory, které je při předpise antibiotické léčby ovlivňují, jsou však dosud málo analyzovanou oblastí ambulantní praxe. Každý lék, pro který se lékaři rozhodnou a doporučí jeho užívání pacientovi, je z určitého hlediska zrcadlem jich samotných – jejich znalostí, zkušeností, ale i vnějších vlivů na jejich práci včetně dostatku času, platné legislativy či informací z odborné literatury a vzdělávacích akcí.

Umí se zorientovat?

Výsledkem těchto často velmi komplikovaných faktorů je ostatně předpis samotného léku, což je už jen poslední fáze složitých úvah lékaře. Je nezpochybnitelné , že u nich není jednoduché orientovat se v množství účinných látek, firemních názvů, ale také v interakcích, rezistenci, dostupnosti, celkové ceně léku, doplatcích pacientů, úhradě pojišťoven, preskripčních a indikačních omezeních.

Co všechno musí lékař brát v úvahu, pokud pacientovi předepíše konkrétní antibiotikum? Co ovlivňuje jeho rozhodnutí? “Antibiotikum je zázrakem moderní medicíny, ale i potenciální hrozbou při jeho nesprávném používání – proto musí být jeho preskripce racionální, efektivní a cílená.” Řekla MUDr. Monika Palušková, MBA, hlavní odbornice MZ ČR pro všeobecné lékařství.

Projekt E – BUG učí nejen žáky, ale i rodiče rozumnému užívání antibiotik

Cílem celoevropského projektu je naučit děti již od útlého věku odpovědnému přístupu k užívání antibiotik.

Projekt E – BUG se zaměřuje se na vzdělávání dětí v oblasti mikroorganismů a infekčních onemocnění. Výukový materiál se zabývá 4 základními tématy: mikroorganismy, šíření infekcí, prevence infekcí a léčba infekcí. Žáky vyučují studenti LF UK a díky programu si nejen žáci, ale i rodiče uvědomí nutnost rozumného užívání antibiotik.

Zajímavá fakta

– EU (plus Norsko a Island): ročně 400.000 resistentních infekcí získaných během pobytu v nemocnici
– V této souvislosti ročně umírá 25.000 pacientů (infekce obtížně léčitelné, neléčitelné, komplikované dalšími “nasadajúcimi” infekcemi)
– Vyžaduje to 2,5 milionu extra nemocničních dní hospitalizace
Náklady na zdravotní péči jsou více než 900 milionů €

Co si ještě o antibiotikách přečíst?

VIDEO: Antibiotika – Zabiják nebo Lék? – CZ

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autorem článku je naše redakce

    Tým rehabilitace.info (více o nás)

     

    Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky:

    Přečtěte si také naše další články

    1 komentář u článku “Antibiotika často užíváme zbytečně: Trápí to lékaře?”

    1. Ema napsal:

      Mám dojem, že lékaře by to opravdu trápit mělo vzhledem k tomu, že jsou to právě oni, kdo lidem antibiotika předepisují i na obyčejnou rýmu, lidi si totiž sami antibiotika nekoupí. A když pominu to, že nadužívání antibiotik vede k tomu, že přestávají fungovat, tak samotný vliv antibiotik na lidské tělo je devastující, já osobně už bych nemohla brát antibiotika bez toho, abych k nim brala biopron, protože jinak z nich mám okamžitě průjem a jiné problémy, ale musela jsem se o tom dočíst kdesi v časopise, nikdy mi doktorka, která mi antibiotika předepisovala, neřekla o tom, že bych k nim měla brát nějaká probiotika. Takže ano, lékaře by to trápit mělo.

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva