Toxická maskulinita či macho muž – pozor na stereotypy

Obsah článku



Toxická maskulinita je pojem, který označuje škodlivé společenské normy a stereotypy spojené s tradiční představou o tom, co znamená být "správným mužem".
Nejde o to, že mužskost jako taková je špatná, ale o negativní rysy a chování, která jsou někdy muži (nebo chlapcům) vnucována jako "normální" nebo žádoucí, a která mohou škodit jak jim samotným, tak i lidem v jejich okolí.
Klasický je třeba zákaz emocí: muži "nesmí plakat", nesmí ukazovat slabost, musí být tvrdí.
Důsledkem toxické maskulinity mohou být třeba duševní problémy u mužů (např. deprese, úzkosti, sebevraždy), protože nemají prostor pro projevení emocí.

Pozor na mužské stereotypy

Toxická maskulinita označuje soubor urážlivých, škodlivých přesvědčení, tendencí a chování zakořeněných v tradičních mužských rolích, ale dovedených do extrému. Tato nebezpečná myšlenka „mužnosti“ udržuje dominanci, homofobii a agresi a může být škodlivá pro duševní zdraví všech pohlaví. Může mít také vážné sociální důsledky, a proto se stala známou jako toxická maskulinita.

Ve výzkumu i v popkultuře se objevuje mnoho definic toxické maskulinity. Toxická maskulinita má obecně tři základní myšlenky.

„Tvrdost“ mužů: Muži by měli být fyzicky silní, emocionálně bezcitní a behaviorálně agresivní.
Antifeminita: Muži by měli odmítat tradičně ženské chování, jako je projevování emocí a přijímání pomoci.
Moc: Muži by měli usilovat o získání moci a postavení (sociálního a finančního) a tím si získat respekt ostatních.

A nebo se mužská maskulinita definuje pomocí těchto 5 bodů:

Potlačování emocí: Muži jsou vychováváni tak, že by neměli plakat nebo projevovat strach, protože to značí slabost.
Agresivita a dominance: Očekává se, že muž má být silný, soutěživý a schopný prosadit se silou.
Nadřazenost nad ženami: Ženy jsou vnímány jako slabší pohlaví, často redukované na sexuální objekty nebo služebnice mužských potřeb.
Homofobie a trans-fobie: Muž, který neodpovídá „tradičnímu“ obrazu mužství, je zesměšňován nebo vylučován.
Tlak na sexuální výkonnost: Muži jsou měřeni podle svých sexuálních „úspěchů“ a musí stále dokazovat svou mužnost.

Glorifikace nezdravých návyků

Toxická maskulinita glorifikuje nezdravé návyky, považuje péči o sebe a lékařskou péči pouze za záležitost žen a odrazuje muže od návštěvy lékaře. Studie z roku 2011 zjistila, že muži s nejsilnějším přesvědčením o mužnosti měli jen poloviční pravděpodobnost, že vyhledají preventivní zdravotní péči, než muži s umírněnějším přesvědčením o mužnosti.

Podobně toxická mužnost propaguje myšlenku, že „skuteční“ muži zacházejí se svým tělem jako se stroji, potřebují málo spánku, cvičí i když jsou zranění a posouvají se na hranice svých fyzických možností.

Výzkum naznačuje, že silná konformita s mužskými normami podporuje rizikové chování, jako je nadměrné pití alkoholu, kouření (či jiné užívání tabáku) a špatná strava. Muži, kteří projevují toxickou mužnost, mají tendenci považovat tyto volby za normální. Což je pak nebezpečné.

Stigmatizace duševních onemocnění a zdravotní péče

Toxická mužnost také odrazuje muže od vyhledání léčby, pokud mají nějaké duševní problémy. Deprese, úzkost, problémy se užíváním návykových látek a problémy s duševním zdravím mohou být vnímány jako slabiny.

Studie z roku 2015 zjistila, že muži, kteří se přiklonili k tradičním představám o maskulinitě, měli negativnější postoj k vyhledávání služeb pro léčbu duševní nemocí ve srovnání s těmi, kteří měli flexibilnější genderové postoje.

Sponzorováno

Toxická maskulinita může také zdůrazňovat, že je pro muže nevhodné mluvit o svých pocitech. Vyhýbání se rozhovorům o problémech nebo emocích pak může zvyšovat pocity izolace a osamělosti.

Může také snižovat ochotu mužů požádat o pomoc, když mají problém s duševním zdravím.

Logické dopady toxické maskulinity

Toxická maskulinita má vážné důsledky, a to nejen pro samotné muže, ale i pro jejich okolí a celou společnost:

Psychické problémy: Muži častěji trpí depresemi, úzkostmi nebo páchají sebevraždu, protože nemají dovoleno otevřeně mluvit o svých pocitech.
Problémy ve vztazích: Neschopnost vyjadřovat emoce vede ke konfliktům v rodinách i partnerských vztazích.
Násilí: Výchova k tvrdosti a dominanci může vést k agresivnímu chování doma i na veřejnosti.
Oslabení mužských přátelství: Blízkost mezi muži bývá vnímána jako „nepřirozená“, což vede k izolaci.
Diskriminace a sexismus: Podporuje se nerovnost mezi muži a ženami a přehlíží se problémy jiných pohlavních identit.

Poznámka: Toxická maskulinita neznamená, že mužské rysy jako odvaha, síla nebo soutěživost jsou špatné. Jde o to, aby muži nebyli nuceni do jediné šablony chování, která ignoruje jejich individualitu a lidskost.

Příklady ze života

Chlapec, který pláče ve škole, je zesměšňován slovy „nebuď baba“.
Muž se bojí jít k psychologovi, protože by byl považován za slabého.
V médiích je úspěšný muž prezentován jako ten, kdo má moc, peníze a ženy.
Chlapci jsou učeni, že řešení konfliktu pěstí je normální a přijatelné.
Když chlapec pláče a otec mu říká, aby se „vzmužil“ nebo že „chlapi přece nepláčou“
Když muž říká své partnerce, co si může a nemůže obléct, kdo je a s kým nesmí trávit čas (protože on je ten chlap a on rozhoduje)
Když se muž bojí být emocionálně zranitelný před svou partnerkou ze strachu, že bude vypadat „slabý“

Jak toxické maskulinitě čelit?

V průběhu let si psychologové začali uvědomovat, že společenský tlak na muže může mít drastické důsledky pro jednotlivce i společnost.

Psychologové tak vytvořili nové pokyny pro psychologické postupy, které pomáhají chlapcům i mužům, aby jim pomohly řešit některé problémy spojené s toxickou maskulinitou.

Na základě více než 40 let výzkumu psychologové naznačují, že tradiční maskulinita je psychologicky škodlivá. Také uvádějí, že socializace chlapců za účelem potlačení jejich emocí vytváří škody, a to jak vnitřní, tak vnější.

Výzkumníci zjistili, že když se odstranily stereotypy a kulturní očekávání, nebylo mezi muži a ženami mnoho rozdílů v základním chování. Studie časových deníků (studie, ve kterých si účastníci zaznamenávají své aktivity do deníku) ukázaly, že muži si péči o děti užívají stejně jako ženy.

Rozdíly v projevech emocí mezi chlapci a dívkami jsou relativně malé a ne vždy stereotypní. Například studie z roku 2013 zjistila, že dospívající chlapci ve skutečnosti projevují méně externalizujících emocí, jako je hněv, než dospívající dívky.

Nové směrnice pro psychology tak byly vytvořeny s cílem pomoci psychologům podpořit muže v osvobození se od pravidel maskulinity, která spíše škodí než prospívají.

A pár dalších rad:

Zkuste vést děti k empatii, respektu a otevřenosti bez ohledu na pohlaví.
Podporujte muže v tom, aby mluvili o svých emocích.
Odmítejte stereotypy ve výchově, vzdělávání i médiích.
Ukazujte různé typy mužských vzorů – silné, laskavé, pečující, kreativní atd.

Sponzorováno

Zdravá maskulinita znamená, že muž může být silný i citlivý, odvážný i zranitelný. Nejde o to ztratit mužnost, ale rozšířit její význam tak, aby byla lidská a svobodná.

Studie a zdroje článku

Zdroj obrázku: IgorVetushko / depositphotos.com

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.