Doomscrolling: Co to je a jak ho můžeme zastavit? 4.5/5 (4)

V dnešní době „digitální“ trávíme stále více času na mobilních telefonech a sociálních sítích. Jedním z fenoménů, který po sobě zanechala pandemie COVID-19, je takzvaný doomscrolling. Tento pojem označuje nekonečné a mnohdy neuvědomělé procházení negativních zpráv a informací na internetu. Jaké má doomscrolling dopady na náš život a jak se mu můžeme vyhnout?

Doomscrolling aneb o co se jedná?

Doomscrolling je termín, který popisuje potřebu neustále číst negativní zprávy, a to i přesto, že nám tyto informace nijak neprospívají. Během mimořádných událostí, jako jsou přírodní katastrofy nebo třeba pandemie různých nemocí můžeme mít často potřebu pročítat co nejvíce zpráv z obavy, že zmeškáme nějaké důležité oznámení nebo z toho důvodu, že čtení co nejvíce informací nám dodává falešný pocit kontroly. V tomto režimu je pak velmi těžké se od toku informací odpojit a snadno sklouzneme k tomu, že místo aktuálních informací narazíme na vlnu negativních zpráv.

Doomscrolling je nebezpečný v tom, že nenápadně podporuje cyklus úzkosti a stresu – čím více negativních zpráv čteme, tím více se cítíme ohroženi a tím více máme potřebu vyhledávat další informace, což vede k neustálému zhoršování naší nálady. Dostaneme se tak do začarovaného kruhu.

Jaké jsou důsledky doomscrollingu?

Doomscrolling může mít negativní dopady na naši psychiku i fyzické zdraví. Může to být něco, co zpočátku děláme spíš nevědomě, když sáhneme po telefonu, ale časem se z toho může stát nutkavý a škodlivý zlozvyk. A jaké může mít další negativní důsledky?

• Intenzivní pocit úzkosti – Neustálé vystavování se negativním zprávám může vést k pocitům úzkosti a beznaděje.
• Poruchy spánku – Čtení zpráv před spaním narušuje kvalitu spánku, protože mozek je stále aktivní a zpracovává stresující informace.
• Snížená produktivita – Pokud trávíme hodiny procházením negativních zpráv, zbývá nám méně času a energie na produktivní aktivity.
• Sociální izolace – Nadměrné sledování negativních zpráv může vést k pocitu odcizení a nezájmu o reálný svět.
• Zvýšená úroveň stresu – Potřeba stálého přísunu informací způsobuje, že jsme většinu dne napjatí a ve stresu.
• Stane se z něj závislost – Pravidelný přísun informací vede k uvolnění malého množství dopaminu v mozku, který vyvolává pocit potěšení a současně nás motivuje k dalšímu hledání informací.

Jak se doomscrollingu vyhnout?

Doomscrolling u nás může často vzbudit falešný pocit kontroly a způsobit, že tak budeme ignorovat varovné vnitřní signály. Pokud si i přesto všimnete, že dnes už poněkolikáté pročítáte zpravodajský server a máte pocit, že ve světě se dějí jen samé špatné události, zpozorněte. Je nejvyšší čas podniknout následující opatření:

1. Stanovte si časový limit – Omezte čas, který trávíte sledováním zpráv, například na 20 minut denně.
2. Vypněte notifikace – Mnoho aplikací vás láká ke kontrole nových zpráv. Snížení počtu notifikací vám pomůže odolat pokušení.
3. Věnujte se jiným aktivitám – Místo doomscrollingu zkuste číst knihu, poslouchat hudbu nebo trávit čas s blízkými.
4. Vyhledávejte pozitivní obsah – Zaměřte se na inspirativní a pozitivní zprávy, které vám zlepší náladu.
5. Používejte aplikace na správu času – Existují nástroje, které vám pomohou sledovat čas strávený na telefonu a snížit tak neefektivní používání sociálních sítí.
6. Vezměte si volno od mobilního telefonu nebo počítače – Pokud ani přes výše uvedená opatření nedokážete nutkavé sledování zpráv dostat pod kontrolu, vypněte svůj mobilní telefon. Dejte si pauzu od okolního světa, projděte se v přírodě a zkuste se opět stát součástí okolního světa, ne jen jeho pozorovatelem.

Sečteno a podtrženo

Doomscrolling je problém, který postihuje stále více lidí a může mít vážné dopady na naši psychiku. Uvědomění si tohoto zvyku a přijetí preventivních opatření nám může pomoci zachovat naši duševní pohodu a soustředit se na pozitivnější stránky života. Pokud se vám zdá, že vás negativní zprávy přemáhají, zkuste postupně změnit své návyky a věnovat se činnostem, které vám přinášejí radost a klid. Pokud ani to nepomůže, nestyďte se obrátit na odborníka.

Co si dále přečíst?

• Závislost na sociálních sítích – jak se definuje a jak ji léčit?

Studie a zdroje článku

• Doomscrolling Scale: its Association with Personality Traits, Psychological Distress, Social Media Use, and Wellbeing Autor: Seydi Ahmet Satici

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Duševní poruchy a psychologické problémy

Přečtěte si také naše další články