Kukuřičný sirup (HFCS) – je horší než cukr? 4.68/5 (19)



Kukuřičný sirup - je horší než cukr?V poslední době se rozmáhá používání sirupů všeho druhu namísto klasického cukru. Jedním z hojně doporučovaných a využívaných je také sirup kukuřičný. Je však tento druh opravdu vhodný, nebo se klasickému cukru vyrovná?

JE KUKUŘIČNÝ SIRUP HORŠÍ NEŽ CUKR?

Momentálně neexistují žádné důkazy o tom, že kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy (kukuřičný sirup) je škodlivější než běžný stolní cukr. Obě sladidla jsou buď inertní, nebo negativní. V rozumných dávkách mezi nimi není téměř žádný rozdíl, ve vysokých dávkách jsou obě zdraví škodlivá.

SLOŽENÍ

Kukuřičný sirup je tekutou směsí glukózy a fruktózy, kde se obě molekuly volně pohybují v roztoku (jako monosacharidy neboli samostatné molekuly cukru), a nejsou k sobě připojeny vazbou; běžně je používán v potravinách, protože je levný a tvoří lehce sladší chuť než stejná dávka sacharózy (stolního cukru). Obsah fruktózy, který produkuje většinu sladkosti, se v tekutém roztoku pohybuje mezi 42-55% (vzácnější forma kukuřičného sirupu se používá v bonbónech, kde je až 90% fruktózy).

Sacharóza je známá jako disacharid (dva cukry) glukózy a fruktózy a je to v podstatě glukóza napojená na fruktózu v poměru 1:1. Sacharózu tedy lze považovat za 50% glukózy a 50% fruktózy.

Kvůli přítomnosti enzymu sacharózy ve střevech je sacharóza rozkládána na volnou glukózu a fruktózu před vlastní absorpcí ve střevech. Toto má za následek, že lze jak glukózu tak fruktózu najít v krvi po požití sacharózy, a mezi cukry nejsou kromě relativních množství fruktózy žádné rozdíly (i ty jsou zanedbatelné).[studie zde]

Strukturálně vzato, stolní cukr (sacharóza) a kukuřičný sirup jsou velmi podobné a oba jsou ze stejných cukrů, ve více méně stejném poměru. Rozdíl mezi sacharózou a vyšším koncem obsahu fruktózy (55%) není prakticky žádný, tedy při střední až vyšší konzumaci.

V nejhorším možném scénáři tedy kukuřičný škrob může obsahovat 55% fruktózy, což by pro 100g (400kcal) požitého cukru znamenalo 5g fruktózy navíc oproti stejnému množství kalorií ze sacharózy.

V praktických situacích je tento rozdíl irelevantní, a nadměrná konzumace kukuřičného sirupu má svá rizika i bez ohledu na přidané množství fruktózy. Zde tedy přes stromy nevidíme les.

POCIT NASYCENÍ, HUBNUTÍ A HORMONÁLNÍ ODEZVA

Cukr i kukuřičný sirup mají stejný vliv na nasycení a leptin, zásadní regulátor pocitu plnosti. Je to kvůli tomu, že glukóza a fruktóza sice mají odlišný vliv na plnost (oba monosacharidy jsou základem sacharózy i kukuřičného sirupu), avšak obě naše sladidla jich mají zhruba stejný poměr.

Minimálně dvě studie, které podrobily čtyři skupiny subjektů kalorickému deficitu (500kcal), zjistily stejnou míru hubnutí, a to navzdory rozdílnému ubírání kalorií (vždy dvě skupiny měly stejný, 10 nebo 20% deficit celkového příjmu kalorií, pocházející z kukuřičného škrobu, nebo sacharózy). Tyto hladiny byly zvoleny tak, aby simulovaly 25, respektive 50 procent průměrného Amerického příjmu.

Ač mají glukóza a fruktóza rozdílný vliv na regulaci chuti k jídlu, rozdíl mezi sacharózou a kukuřičným škrobem je minimální, až neexistující, protože oba mají stejnou koncentraci glukózy a fruktózy.

Metabolická odezva těla, především leptinu a inzulinu se zdá být také stejná, pokud jsou obě sladidla podávána ve stejných, orálních dávkách, a to bez rozdílu pohlaví. [zdroj zde]

Momentálním závěrem (expertů[3]) tedy je, že sacharóza a kukuřičný škrob nemají rozdílný vliv na tělesnou stavbu a obezitu (oba jsou porovnatelně vinni, či nevinni, podle kontextu).

Nezávisle na tom, jestli cukr má, nebo nemá vliv na obezitu a nabírání váhy, sacharóza a kukuřičný škrob ve svém vlivu na lidské tělo znatelné rozdíly nejeví.

DŮKAZY O OPAKU?

Když byl tento článek psán, zjistila jedna in vivo studie rozdíly mezi kukuřičným škrobem a sacharózou ve stravě.[zdroj zde]

Tato studie se dá chápat dvěma způsoby. Dalo by se na ni dívat s tím, že statisticky významný výsledek dostaneme pouze vysokým množstvím studií, a náhoda tak ukládá, že budou vždy existovat studie s protichůdným výsledkem, než jaký prezentujeme. A také by se dal dal napadnout formát studie.

Zmíněná studie byla provedena na oddělení Psychologie a několikrát si sama protiřečí. Níže uvedený graf je jejím obsahem:

Souhrn experimentů, stravy a konečné váhy
Experiment Dieta Konečná hmotnost
Experiment číslo 1
Muži – 8 týdnů
1. 24 h HFCS + běžná strava dle libosti 470 +/- 7
2. 12 h HFCS + běžná strava dle libosti 502 +/- 11 =
3. 12 h sacharóza + běžná strava dle libosti 477 +/- 9
4. běžná strava dle libosti 462 +/- 12
Experiment číslo 2
Muži – 6 měsíců
1. 24 h HFCS + běžná strava dle libosti 767 +/- 24 =
2. 12 h HFCS + běžná strava dle libosti 718 +/- 28 =
3. běžná strava dle libosti 616 +/- 36
Experiment číslo 2
Ženy – 7 měsíců
1. 24 h HFCS + běžná strava dle libosti 355 +/- 12 =
2. 12 h HFCS + 12 h běžná strava 323 +/- 9
3. 12 h sacharóza + 12 h běžná strava 333 +/- 10
4. běžná strava dle libosti 328 +/- 10

= Značí statisticky významný rozdíl při srovnání s běžnou stravou
* High Fructose Corn Syrup (HCFS) = kukuřičný sirup

V experimentu 1 byly skupiny krmené kukuřičným sirupem po dobu 12 hodin těžší než ty krmené sacharózou a stejnou dobou. Z tohoto porovnání byly vyvozeny výsledky, bez ohledu na skupinu, která jedla kukuřičný sirup po dobu 24 hodin, a byla hubenější než 12 hodinová sacharózová skupina.

Experiment 2 ukazuje opačné výsledky a experiment 3 replikuje obě 12 hodinové skupiny, avšak s opačným výsledkem a podstatně menším rozdílem (sacharóza zde způsobuje více obezity než kukuřičný sirup).

Kalorie nesledoval ani jeden z experimentů.

Momentálně pouze jedna, neepidemilogická studie našla rozdíl mezi kukuřičným sirupem a kreatinem při zkoumání hladiny fruktózy v krevním séru, nicméně se zdá, že skupina s kukuřičným sirupem jedla před experimentem celkově více fruktózy.

Momentálně tedy jediná studie, která shledává kukuřičný škrob horším, než je sacharóza, obsahuje protichůdné výsledky a celkově není provedena šťastně; zdá se, že jí ovlivnil převažující názor v médiích.

POZNÁMKA NA ZÁVĚR

V žádném případě neříkáme, že kukuřičný sirup nemá žádnou vinu na obezitě dospělých. Při nadměrné konzumaci ji rozhodně způsobuje, a je s ní neustále spojován, ač se nad úrovní jeho viny stále ještě debatuje.

Co chceme říct je, že mezi sacharózou a kukuřičným škrobem hledáme menší ze dvou zel, ač se obě sladidla zdají stejná. Nadbytečné, nekontrolované kalorie ve formě cukrů obvykle zvyšují riziko obezity, a rozdíly mezi jednotlivými cukry tkví pouze v obsahu fruktózy. V té je na tom sacharóza a kukuřičný škrob téměř nastejno, což je činí rovnocennými.

Co si dále přečíst?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva