Je zadržování dechu nebezpečné? 5/5 (3)

Jste sportovkyně či sportovec? Rádi běháte, jezdíte na kole nebo jen honíte motýly po louce? Sport vyžaduje několik našich fyzických zdatnosti jako sílu, vytrvalost, svalstvo, silné klouby i šlachy a velkou kapacitu plic. Když vaše plíce nefungují dobře, může docházet k problémům s dýcháním právě při cvičení. Paradoxně například zadržování dechu (tréninkem pod vodou), prý mnohonásobně zlepšuje funkci plic.

Zvýšená kapacita plic

Rekordmanem, který věděl zadržet dech na rovných 17 minut, byl sportovec David Blaine. Na tento výsledek se vytrénoval po náročných měsících strávených bez kyslíku pod vodou. Postupně si rozšiřoval kapacitu plic potápěním se v delších a delších intervalech. S podvodním školením se tak zvýšila jeho celková kapacita plic, čili množství kyslíku, které mohou vaše plíce udržet.

Sval zasazen přímo pod plícemi nám pomáhá při nádechu a výdechu. Nedýchaní pod vodou nás učí, jak nad ním získat lepší kontrolu. Když plavci drží pod vodou dech, mohou dostat křeč do bránice. Nicméně, s tréninkem se můžete naučit překonat tento stav i vy a získat větší kontrolu nad hrudními svaly. Zlepšení síly a kontrola svalů pomáhá dýchat efektivněji, a také zabraňuje lapání po dechu.

Zlepšení plicní kapacity díky plavání

I samotné plavání zlepšuje funkci plic. Stačí dvě hodiny cachtání ve vodě týdně. Po roce máte menší odpor dýchacích cest a větší celkovou kapacitu plic. Zlepšíte si vstřebávání kyslíku do těla, což vede k celkovému zefektivnění tělních funkcí. I běžci si takto zlepšují funkci plic začleněním plavání do svých tréninkových programů.

Vždy dbejte zvýšené opatrnosti

Pokud se rozhodnete pod vodou držet dech, buďte si vědomi nebezpečí a rizik. Pokud váš trénink nemá správné vedení a bezpečnostní opatření, vystavujete se riziku utonutí nebo si můžete způsobit poškození srdce, mozku a plic. Zbavení tkání životně důležitého kyslíku delší dobu, může být životu nebezpečné. Trénujte vždy s druhou osobou, která je stále u vás. Taková kontrola snižuje celkové riziko utonutí, nebo nějaké jiné nehody.

Proč bychom neměli dýchat ústy?

Ústy dýchají zejména děti. Může to způsobit malformaci, jakési znetvoření obličeje a čelisti, špatný spánek, zánět dásní a poruchy trávení. Tělo má tendenci brát vzduch jakýmkoli způsobem, pokud nemůžete dýchat nosem. Čím je méně kyslíku v těle, začnou se projevovat postihy. Někdy se jednoduše bez dýchání ústy neobejdeme, ale patří mezi jedno z nejhorších možností, jak do sebe absorbovat kyslík.

Narovnejte se a dýchejte nosem

Pokud se dýchání ústy stalo vašim zlozvykem, musíte nastartovat cvičení na obnovu dýchání nosem. Dýchání ústy nám vysušuje sliznici. Nos je přirozený filtr nečistot, které ústy okamžitě vdechujeme. Kdykoli je to možné, zkuste si připomenout, abyste zavřeli ústa a dýchali nosem. Sedněte si vzpřímeně, zavřete ústa a stiskněte hlavu trochu dozadu, abyste mohli udělat velký nádech nosem.

Udržujte nos čistý

Dýchání ústy totiž udržuje naši hlavu spíše v předklonu, což může mít za následek špatné držení těla a problémy se zády, stejně jako špatné dýchání. Čistěte si co nejčastěji nos. Když je váš nos zablokován, nedá se přece přes něj dobře nadechnout. Použijte nosní solný sprej nebo se napařujte nad hrncem.

Pryč s alergeny

Odstraňte z okolí známé alergeny, pokud máte citlivý imunitní systém. Alergeny mohou blokovat nosní dírky. Umyjte listy domácích květin, odstraňte z nich prach, zahoďte z bytu všechny koberce. Také zvažte ponechání si vašich domácích mazlíčků v noci s vámi v ložnici. Co nejméně je alespoň pouštějte do postele, ve které spíte.

A co vy? Jak jste na tom se zadržováním dechu vy?

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Plíce, Zdravé dýchání, Zdravotní zajímavosti

Přečtěte si také naše další články