Výchova dětí podle Naomi Aldort 4.89/5 (9)



Výchova dětí podle Naomi AldortNové přístupy ve výchově přináší i kniha známé americké rodinné poradkyně a matky třech synů, Naomi Aldort. Tato inspirativní kniha s názvem “Vychováváme děti a rosteme s nimi” představuje takový koncept výchovy, kde nedominuje ani rodič, ani dítě a místo ovládání, trestů a manipulace je s dítětem zacházeno s respektem a úctou.

Kdo je Naomi Aldort?

Naomi tvrdí, že rodiče dětem mohou důvěřovat a bezpodmínečně je milovat, pokud se jim podaří zbavit se svých starých nefunkčních vzorců chování.

Uznávaná americká publicistka a autorka Naomi Aldort už dlouhá léta šíří po celém světě ucelený koncept výchovy, kde nedominuje ani rodič ani dítě a namísto mentorování, ovládání a manipulace je s dítětem zacházeno s úctou a respektem. Naomi Aldort učí rodiče jak měnit svůj vztah s dětmi a namísto neshod, odporu a boje prožívat svobodu, sílu a radost. Neučí nás, jak nenásilnými metodami kontrolovat dítě, ale jak dítěti porozumět a jak s ním jednat, aby jeho správné jednání nevyplývalo ze strachu z rodičů, ani z potřeby získat jejich uznání, ale z jeho vlastní svobodné vůle.

Ovládání, manipulace a trest ve výchově nefungují

Vychovávat neznamená ovládat. Dítě má naplnit své nejlepší předpoklady ne proto, že se rodiče bojí, nebo že potřebuje získat jeho uznání, ale proto, že to chce ze své svobodné vůle. Poslušnost, povolnost a ochotná spolupráce jsou podle Naomi známkou toho, že dítě, i když vypadá jakkoli spokojené, podléhá vůli dospělého, protože chce jeho lásku. Láska je však láskou pouze tehdy, pokud je bez podmínek. V okamžiku, kdy je láska použita jako odměna za chování nebo úspěch, přestává být láskou a stává se lekcí, něco za něco.

Dítě odráží chování rodiče

Proto může rodič při výchově velmi dobře využít různé situace, kdy čelí stresu, neúspěchu, frustraci, bolesti, výzvám apod., pokud se mu při těchto situacích podaří zachovat klid. Když batole křičí kvůli zbourané věži z kostek, je možné reagovat tak, aby rodič nepopřel pocity dítěte a situaci nedramatizoval. Může zůstat klidný a dát najevo, že nepřišel dítě zachraňovat a změnit situaci, případně mu to nějak vynahradit. Pokud zůstane v klidu, dítě se naučí cítit tak jistě a bude emočně odolnější.

Metoda SALVE – jak efektivně komunikovat s dítětem

Efektivní komunikaci lze vysvětlit i na takové běžné otázce jako například “Proč pláčeš?”. Tato otázka dostává dítě do obranného postoje, jako kdyby tím rodič říkal, že není důvod plakat. Efektivnějším způsobem je soustředit se na poslech a uznání pocitů dítěte bez zbytečné dramatizace. Nejpravděpodobnější bezprostřední výsledek uznání pocitů je větší křik, záchvat vzteku, nebo jiná forma vyjádření. Když však tyto projevy skončí, nezůstanou v dětech žádné zbývající negativní emoce. Překonání zabrání i tomu, aby se zážitek stále vracel a tak nepříznivě ovlivnil postoje dítěte na celý život.

SALVE jsou začáteční písmena anglických slov:

S (separate) = oddělit se od chování dítěte a od jeho emocí pomocí tichého vyprávění samého / samé se sebou, přezkoumání svých myšlenek a pozorování své mysli. Pokud je člověk rozčilený, není správně hned mluvit a jednat, protože to situaci jen zhorší.

A (attention) = věnovat dítěti pozornost poté, co jsme prozkoumali své myšlenky.

L (listen) = poslouchat, co dítě říká, a pozorovat, co jeho činnost naznačuje.

V (validate) = uznat pocity dítěte a potřeby, které projevuje, bez rad a kritiky.

E (empower) = povzbudit dítě a projevit důvěru v jeho schopnosti.

Děti komunikují i bez slov

Některé děti ukazují své obavy v imaginárních hrách. Nebo se jejich úzkosti projevují jako sourozenecká rivalita, pomočování se, neschopnost soustředit se, případně se chovají hrubě a agresivně. Jiné děti naopak reagují skrýváním svých pocitů, zmizí do svého pokoje a ponoří se do bolestivých myšlenek. Oba typy děti, extrovertní i introvertní, však potřebují projevit své emoce, jinak se v nich utápějí.

TIP: Českým dětem chybí pohyb, buďte jim vzorem

Nesuď druhé, hodnoť pouze sebe!

Dalším pravidlem efektivnější komunikace, a to nejen mezi rodičem a dítětem, je NIKDY nesoudit komunikaci druhých, hodnotit vždy jen sebe. Nesouhlas je možné vyjádřit i bez odsuzování. Vždy je lepší mluvit o svém názoru a nikoli obecně o dobře a špatně. Například slova “krást se nemá” většinou nevzbudí lítost, ale spíše zahanbení u dítěte. Pokud však rodič řekne: “Zjistila jsem, že si vzal čokoládu z obchodu bez zaplacení, byla jsem smutná a bylo mi to líto.” Takové slova ho zasáhnou a je pravděpodobnější, že se dítě začne svěřovat, co ho k takovému jednání vedlo.

Kam dál?

VIDEO: Rozhovor s Naomi Aldort

VIDEO: Rozhovor s Naomi Aldort (2. část)

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva