Mladí lidé mají rakovinu čím dál častěji. Vědci možná znají příčinu 4.67/5 (6)

• Některé typy rakoviny se u mladších lidí objevují častěji – zejména kolorektální karcinom, nádory prsu, dělohy a ledvin, i když nejde o růst všech nádorových onemocnění.
• Nová studie spojuje vyšší riziko s rychlejším biologickým stárnutím – novější generace vykazovaly vyšší biologický věk a ten souvisel s vyšším rizikem některých časně vznikajících nádorů.
• Nejde zatím o prokázanou jedinou příčinu – význam může mít kombinace obezity, metabolismu, životního stylu, zánětu, mikrobiomu, životního prostředí a dalších faktorů.

Rakovina byla dlouhá desetiletí spojována především s vyšším věkem. V posledních letech ale lékaři a epidemiologové sledují znepokojivý trend: některé druhy nádorových onemocnění se objevují stále častěji také u lidí mladších 50 let. Týká se to například rakoviny tlustého střeva a konečníku, prsu, dělohy, ledvin nebo slinivky.

Proč k tomu dochází? Jednoznačnou odpověď zatím věda nemá. Nová rozsáhlá studie publikovaná v časopise Nature Medicine však přinesla zajímavou stopu. Výzkumníci zjistili, že novější generace mohou vykazovat známky rychlejšího biologického stárnutí a vyšší biologický věk byl současně spojen s vyšším rizikem některých nádorů vznikajících v mladším věku.

Neznamená to, že vědci právě objevili jedinou příčinu rakoviny mladých lidí. Výsledky spíše naznačují, že biologické stárnutí může fungovat jako jakýsi souhrnný ukazatel dlouhodobého působení životního stylu, metabolismu, zánětu, životního prostředí a dalších faktorů.

Co přesně studie zjistila, co znamená biologický věk a můžeme rychlost stárnutí svého organismu ovlivnit?

Mají mladí lidé skutečně rakovinu častěji než dříve?

U některých typů rakoviny ano. Neplatí však, že by stejně rychle přibývaly všechny druhy nádorových onemocnění u všech mladších lidí.

Právě toto rozlišení je důležité. Pojem early-onset cancer neboli časně vznikající rakovina se používá pro nádory diagnostikované dříve, než je pro daný typ onemocnění obvyklé. V mnoha studiích jde o diagnózu před 50. rokem života, zatímco autoři nové studie v Nature Medicine pracovali v hlavních analýzách s hranicí 55 let.

Americký National Cancer Institute analyzoval výskyt 33 typů rakoviny mezi lety 2010 a 2019. U lidí mladších 50 let zaznamenali výzkumníci růst incidence u 14 z nich.

Patřily mezi ně například:

• rakovina prsu,
• kolorektální karcinom,
• rakovina ledvin,
• rakovina dělohy,
• rakovina slinivky,
• rakovina varlat,
• některé lymfomy,
• melanom,
• některé další méně časté nádory.

Současně je ale potřeba dodat, že u 19 dalších sledovaných typů rakoviny incidence u mladších lidí klesala. Celková incidence všech nádorových onemocnění dohromady se v této americké analýze nezvyšovala.

Problém tedy není tak jednoduchý jako tvrzení „mladí lidé mají čím dál více rakoviny“. Přesnější je říci, že u několika významných nádorových onemocnění dochází v mladších věkových skupinách k nápadnému nárůstu.

Které druhy rakoviny přibývají u mladých lidí nejvýrazněji?

Velkou pozornost vědců přitahuje především časně vznikající kolorektální karcinom, tedy rakovina tlustého střeva a konečníku.

Studie citovaná v Nature Medicine upozorňuje, že například v Austrálii, Kanadě, Spojeném království a USA mají lidé narození v 90. letech výrazně vyšší riziko časně vznikajícího kolorektálního karcinomu než generace narozené o několik desetiletí dříve.

V USA se zároveň podíl kolorektálních nádorů diagnostikovaných před 55. rokem života zvýšil z přibližně 11 % v roce 1995 na 20 % v roce 2019.

National Cancer Institute uvádí, že v amerických datech tvořily největší absolutní nárůst časně vznikajících nádorů mezi roky 2010 a 2019 především nádory:

• prsu,
• tlustého střeva a konečníku,
• ledvin,
• dělohy.

Tyto čtyři skupiny představovaly více než 80 % dodatečných případů časně vznikající rakoviny zaznamenaných v dané analýze.

Proč mají mladí lidé rakovinu častěji?

Jedna prokázaná příčina zatím neexistuje. Vědci předpokládají, že současný trend pravděpodobně vzniká kombinací několika faktorů, jejichž význam se navíc liší podle konkrétního typu nádoru.

Mezi nejčastěji zkoumané faktory patří:

• nadváha a obezita vznikající už v mladším věku,
• metabolický syndrom a diabetes,
• nedostatek fyzické aktivity,
• strava a změny stravovacích návyků,
• konzumace alkoholu,
• kouření,
• chronický zánět,
• změny střevního mikrobiomu,
• poruchy cirkadiánního rytmu a spánku,
• znečištění ovzduší a některé chemické látky v prostředí,
• genetické predispozice,
• lepší diagnostika a změny screeningových programů.

Odborníci se shodují, že pravděpodobně nebude existovat jediný „viník“, který by vysvětloval všechny nádory vznikající v mladém věku.

Právě zde přichází nový koncept, kterým se zabývá studie z Nature Medicine: biologický věk organismu.

Co znamená biologický věk?

Biologický věk vyjadřuje, v jakém biologickém stavu se organismus nachází, nikoli kolik let uplynulo od narození člověka.

Dva čtyřicetiletí lidé tedy mohou mít stejný kalendářní neboli chronologický věk, ale jejich organismus nemusí být biologicky stejně starý.

U jednoho mohou některé metabolické, imunitní nebo orgánové parametry odpovídat průměrnému zdravému čtyřicátníkovi. U druhého mohou připomínat stav, který se běžně vyskytuje ve vyšším věku.

Vědci biologický věk neodhadují podle vzhledu člověka. Používají kombinace laboratorních a dalších biologických ukazatelů.

Nová studie využívala například metodu PhenoAge, která kombinuje chronologický věk s několika klinickými biomarkery a vytváří odhad biologického stárnutí spojeného s nemocností a úmrtností.

Co zjistila nová studie publikovaná v Nature Medicine?

Výzkumníci zjistili dva důležité jevy: biologické stárnutí bylo výraznější u novějších generací a současně souviselo s vyšším rizikem některých nádorů diagnostikovaných v mladším věku.

Studie s názvem Biological aging and generational shifts in early-onset cancer risk byla publikována v časopise Nature Medicine v červnu 2026.

Výzkumníci pracovali především s daty:

• 154 169 účastníků UK Biobank při analýze generačních trendů,
• s více než 148 tisíci účastníky při prospektivním hodnocení rizika rakoviny,
• a výsledky částečně ověřovali také u 10 262 lidí z amerického programu All of Us Research Program.

Nešlo tedy o malý laboratorní experiment, ale o rozsáhlou epidemiologickou analýzu využívající klinická a takzvaná multiomická data.

Stárnou mladší generace skutečně rychleji?

Podle biomarkerů použitých v této studii vykazovaly novější generace výraznější známky zrychleného biologického stárnutí.

V britské kohortě měli lidé narození mezi lety 1965 a 1974 ve srovnání s účastníky narozenými v letech 1950 až 1954 přibližně o 23 % vyšší standardizovanou hodnotu rozdílu biologického věku měřeného pomocí PhenoAge.

Podobný generační vzorec vědci zaznamenali také v amerických datech.

V programu All of Us měli lidé narození v letech 1990 až 1999 výrazně vyšší standardizovanou hodnotu PhenoAge age gap než skupina narozená v letech 1965 až 1969.

Je však důležité správně interpretovat tato procenta. Neznamenají, že například třicetiletý člověk je automaticky biologicky o několik desetiletí starší. Jde o statistický rozdíl v normalizovaném ukazateli biologického stárnutí mezi jednotlivými skupinami.

Jak souvisí biologické stárnutí s rizikem rakoviny?

Čím výraznější byl rozdíl mezi biologickým a skutečným věkem, tím vyšší bylo v britské studii riziko časně vznikajícího solidního nádoru.

Každé zvýšení ukazatele PhenoAge age gap o jednu směrodatnou odchylku bylo spojeno přibližně s 8% zvýšením rizika časně vznikajícího solidního nádoru.

Lidé v nejvyšší třetině podle biologického age gap měli ve srovnání s lidmi v nejnižší třetině přibližně o 15 % vyšší riziko časně vznikajícího solidního nádoru.

Souvislost byla nejsilnější zejména u některých typů rakoviny:

• rakoviny plic,
• nádorů trávicího traktu,
• kolorektálního karcinomu,
• rakoviny dělohy.

Například při zvýšení PhenoAge age gap o jednu směrodatnou odchylku bylo v britské kohortě riziko časně vznikající rakoviny plic vyšší přibližně o 57 %, gastrointestinálních nádorů o 17 % a rakoviny dělohy přibližně o 31 %.

To jsou statistické asociace. Neznamenají, že zrychlené biologické stárnutí automaticky způsobí rakovinu.

Potvrdila výsledky studie také v jiné populaci?

Částečně ano.

Autoři výsledky testovali také v americkém programu All of Us. V této skupině bylo zvýšení ukazatele PhenoAge age gap o jednu směrodatnou odchylku spojeno přibližně s 22% vyšším rizikem časně vznikajícího solidního nádoru.

Americká analýza však byla podstatně menší. Během sledování bylo zaznamenáno pouze 104 případů časně vznikajícího solidního nádoru.

Proto ji lze chápat jako podpůrné ověření hlavního výsledku, nikoli jako definitivní potvrzení všech vztahů zaznamenaných v UK Biobank.

Mohou jednotlivé orgány stárnout různou rychlostí?

Ano. Jedním z nejzajímavějších výsledků studie je skutečnost, že biologické stárnutí nemusí probíhat stejně v celém těle.

Výzkumníci proto analyzovali také takzvaný orgánově specifický biologický věk pomocí bílkovin v krevní plazmě.

Objevili například souvislost mezi:

• rychlejším stárnutím imunitního systému a časně vznikající rakovinou plic,
• rychlejším stárnutím tukové tkáně a časně vznikajícím kolorektálním karcinomem.

Zrychlené biologické stárnutí tukové tkáně bylo spojeno přibližně s 60% vyšším rizikem časně vznikajícího kolorektálního karcinomu na jednu směrodatnou odchylku příslušného ukazatele.

Autoři však tyto orgánově specifické analýzy označují za explorativní a upozorňují, že je bude potřeba potvrdit v dalších nezávislých studiích.

Proč by biologické stárnutí mohlo podporovat vznik rakoviny?

Stárnutí organismu není pouze otázkou počtu let. Provází jej řada biologických změn, které mohou ovlivňovat prostředí, ve kterém nádorové buňky vznikají a rostou.

Patří mezi ně například:

• chronický zánět,
• hromadění poškození DNA,
• epigenetické změny,
• změny imunitního systému,
• metabolické poruchy,
• změny mikroprostředí jednotlivých tkání,
• změny regenerace buněk.

Nádorové bujení totiž nevzniká pouze v důsledku jediné mutace. Význam má také prostředí v tkáni a schopnost organismu poškozené nebo abnormální buňky kontrolovat.

Pokud se některé procesy typické pro stárnutí začnou objevovat v mladším věku, teoreticky mohou vytvářet podmínky příznivější pro vznik nádoru dříve, než tomu bylo u předchozích generací.

Způsobuje tedy rychlejší biologické stárnutí rakovinu mladých lidí?

Zatím to říci nemůžeme.

Studie prokázala statistickou souvislost, nikoli příčinný vztah.

To je klíčový rozdíl.

Je možné, že zrychlené biologické stárnutí přispívá k rozvoji některých nádorů. Stejně tak ale může fungovat jako ukazatel dlouhodobého působení jiných faktorů, které současně urychlují stárnutí a zvyšují riziko rakoviny.

Příkladem může být obezita. Ta může:

• měnit metabolismus,
• podporovat chronický zánět,
• ovlivňovat hormonální systém,
• souviset s rychlejším biologickým stárnutím
• a zároveň zvyšovat riziko několika druhů rakoviny.

Biologický věk tak může být spíše jakýmsi souhrnným „otiskem“ mnoha dlouhodobých expozic než jednou samostatnou příčinou.

Proč mohou současné generace biologicky stárnout rychleji?

To zatím není definitivně objasněno. Autoři studie upozorňují na několik změn, které se v novějších generacích objevují dříve nebo častěji.

Patří mezi ně například:

• časnější nástup obezity,
• metabolický syndrom,
• diabetes,
• sedavější způsob života,
• horší kvalita stravy,
• narušování cirkadiánního rytmu,
• některé environmentální chemické expozice,
• znečištění ovzduší,
• další sociální a environmentální faktory.

Člověk narozený v roce 1995 mohl být některým rizikovým vlivům vystaven už od dětství, zatímco člověk narozený o několik desetiletí dříve se s nimi mohl setkat až v dospělosti nebo v menší intenzitě.

Právě delší celoživotní expozice již od mladého věku patří mezi hypotézy, které vědci intenzivně zkoumají.

Jakou roli hraje obezita v rakovině mladých lidí?

Obezita patří mezi nejčastěji diskutované možné faktory nárůstu některých časně vznikajících nádorů.

Nadváha a obezita jsou spojeny se zvýšeným rizikem několika nádorových onemocnění, mimo jiné rakoviny tlustého střeva, endometria a ledvin.

Nejde pouze o množství tuku v organismu. Tuková tkáň je metabolicky aktivní a ovlivňuje:

• zánětlivé procesy,
• citlivost na inzulin,
• hormonální prostředí,
• signalizaci růstových faktorů.

Zajímavé proto je, že studie v Nature Medicine našla vztah právě mezi biologickým stárnutím tukové tkáně a časně vznikajícím kolorektálním karcinomem.

Stále však není možné tvrdit, že obezita vysvětluje celý nárůst časně vznikající rakoviny.

Může za vyšší výskyt rakoviny moderní strava?

Strava může být jednou částí celého problému, ale současné důkazy nepodporují tvrzení, že existuje jediná potravina nebo složka jídelníčku odpovědná za nárůst rakoviny mladých lidí.

Vědci zkoumají především dlouhodobé stravovací vzorce a jejich vliv na:

• obezitu,
• metabolické zdraví,
• chronický zánět,
• střevní mikrobiom,
• metabolity vytvářené střevními bakteriemi.

Právě mikrobiom je v posledních letech jednou z významných oblastí výzkumu časně vznikajícího kolorektálního karcinomu.

Jakou roli může hrát střevní mikrobiom?

Změny střevního mikrobiomu patří mezi možné mechanismy, které by mohly některé časně vznikající nádory pomoci vysvětlit.

Střevní mikroorganismy ovlivňují imunitní systém, metabolismus a zánětlivé procesy. Některé bakterie navíc produkují látky, které mohou poškozovat DNA.

National Cancer Institute upozorňuje například na výzkum některých kmenů bakterie Escherichia coli, které mohou produkovat genotoxické látky schopné DNA poškozovat.

Výzkum mikrobiomu je ale stále rychle se rozvíjející oblast a nebylo prokázáno, že změna jedné konkrétní bakterie vysvětluje populační nárůst časně vznikajících nádorů.

Může za rakovinu u mladých lidí genetika?

Dědičné genetické predispozice jsou velmi důležité u části mladých pacientů, ale samy o sobě rychlý populační nárůst rakoviny pravděpodobně vysvětlit nemohou.

Genetická výbava populace se během několika desetiletí nemění dostatečně rychle na to, aby sama vysvětlila prudké generační posuny.

U jednotlivého mladého pacienta však mohou být dědičné mutace zásadní.

Příkladem je Lynchův syndrom, který významně zvyšuje riziko kolorektálního karcinomu a několika dalších nádorů.

Proto se u nezvykle mladých pacientů s některými nádory často zvažuje genetické vyšetření, zejména pokud se rakovina vyskytuje také u dalších členů rodiny.

Může být nárůst rakoviny způsoben lepší diagnostikou?

Částečně ano, ale pravděpodobně nevysvětluje celý trend.

Moderní zobrazovací metody jsou dostupnější a citlivější než před několika desetiletími. U některých onemocnění se změnila také screeningová doporučení a lékaři dnes věnují větší pozornost rakovině u mladších pacientů.

To může zvýšit počet diagnostikovaných případů.

U některých nádorů však současně rostou i další ukazatele, například úmrtnost mladších pacientů. To naznačuje, že minimálně část nárůstu představuje skutečnou změnu výskytu nemoci, nikoli pouze její lepší zachycení.

Znamená vyšší biologický věk, že člověk dostane rakovinu?

Ne. Vyšší biologický věk není diagnóza rakoviny ani předpověď, že konkrétní člověk nádor určitě dostane.

Studie pracuje s pravděpodobností na úrovni velkých skupin lidí. I lidé s relativně rychlejším biologickým stárnutím mohou zůstat bez nádorového onemocnění a naopak člověk s příznivými biomarkery může rakovinu dostat.

Vznik nádoru je výsledkem složité kombinace:

• genetiky,
• náhodných buněčných změn,
• životního stylu,
• prostředí,
• infekcí,
• věku
• a dalších biologických faktorů.

Lze biologické stárnutí zpomalit?

Biologické stárnutí pravděpodobně není zcela neměnné, ale současná věda neumí nabídnout jednoduchý způsob, jak jej „zastavit“.

Mnoho faktorů spojených se zdravějším stárnutím však zároveň patří mezi obecně uznávané způsoby snižování rizika chronických nemocí a některých druhů rakoviny.

Patří mezi ně:

• nekouřit,
• omezovat alkohol,
• udržovat zdravou tělesnou hmotnost,
• pravidelně se hýbat,
• jíst pestrou stravu s dostatkem rostlinných potravin,
• omezovat dlouhodobou fyzickou neaktivitu,
• léčit vysoký krevní tlak, diabetes a další metabolická onemocnění,
• dodržovat doporučené preventivní prohlídky a screening.

To však není návod, jak si zajistit, že člověk rakovinu nikdy nedostane. Jde o možnosti, jak ovlivnit část známých rizikových faktorů.

Může člověk svůj biologický věk zjistit?

Existuje několik metod výpočtu biologického věku – od algoritmů založených na běžných laboratorních hodnotách přes metabolomické metody až po epigenetické a proteomické „hodiny“.

Biologický věk ale zatím není standardním testem pro screening rakoviny.

Komerční test, který spotřebiteli sdělí například „vaše tělo je o šest let starší“, proto nelze automaticky interpretovat jako klinicky ověřenou předpověď rizika rakoviny.

Jednotlivé biologické hodiny měří různé aspekty stárnutí a mohou u stejného člověka poskytovat rozdílné výsledky.

I studie v Nature Medicine používala několik různých metod a některé vztahy nebyly při použití alternativního biologického ukazatele stejně silné.

Hlavní limity studie

Výsledky studie jsou důležité, ale zatím neposkytují definitivní vysvětlení růstu rakoviny u mladých lidí.

Autoři upozorňují na několik omezení:

• jde o observační studii, která nemůže sama prokázat příčinný vztah,
• hlavní výsledky pocházejí především z populací Spojeného království a USA,
• některé analýzy konkrétních druhů rakoviny obsahovaly relativně málo případů,
• ukazatele biologického věku nejsou stejně dobře validované ve všech populacích a věkových skupinách,
• nelze úplně vyloučit vliv dalších faktorů, které nebyly dokonale zachyceny,
• orgánově specifické výsledky potřebují další nezávislé potvrzení.

Výsledky proto představují silnou výzkumnou hypotézu a nový možný mechanismus, nikoli konečný verdikt.

Co studie změnila na našem pohledu na rakovinu mladých lidí?

Možná nejzajímavější myšlenkou není samotné tvrzení, že „mladí lidé stárnou rychleji“, ale způsob, jakým vědci o problému začínají přemýšlet.

Dříve se výzkum často snažil nalézt jednotlivý rizikový faktor:

Je to obezita? Strava? Alkohol? Znečištění? Nedostatek pohybu? Chemické látky? Mikrobiom?

Nový přístup připouští, že všechny tyto expozice mohou během života působit současně a jejich dlouhodobý dopad se může projevit právě ve zrychleném biologickém stárnutí organismu nebo konkrétních tkání.

Biologický věk by se tak v budoucnu mohl stát nástrojem, který pomůže vědcům identifikovat lidi vystavené vyššímu kumulativnímu riziku.

K tomu je však zapotřebí další výzkum.

Jaké příznaky rakoviny by mladí lidé neměli ignorovat?

Mladý věk není důvodem automaticky vyloučit možnost závažného onemocnění, pokud příznaky přetrvávají nebo se zhoršují.

Neexistuje univerzální seznam příznaků platný pro všechny nádory, ale lékařské vyšetření si zaslouží zejména nevysvětlené a dlouhodobě přetrvávající obtíže.

Patřit mezi ně mohou například:

• nevysvětlitelné krvácení,
• krev ve stolici nebo moči,
• výrazná změna vyprazdňování,
• dlouhodobé bolesti břicha,
• nevysvětlitelný úbytek hmotnosti,
• nově vzniklá bulka nebo zduření,
• nevysvětlitelná anémie,
• dlouhodobý kašel nebo jiné přetrvávající obtíže.

Přítomnost těchto příznaků samozřejmě neznamená, že člověk má rakovinu. Ve většině případů mohou mít mnohem běžnější příčinu.

Problém nastává tehdy, když se přetrvávající potíže měsíce ignorují pouze proto, že je pacient „na rakovinu příliš mladý“.

Proč je časná diagnostika u mladých pacientů důležitá?

Jedním z problémů časně vznikajících nádorů může být právě opožděná diagnóza.

Mladší lidé často neočekávají závažnou nemoc a některé příznaky mohou připisovat stresu, hemoroidům, dietě, únavě nebo běžným trávicím problémům.

Podobnou chybu může někdy udělat i zdravotnický systém, pokud je pravděpodobnost rakoviny hodnocena hlavně podle věku.

Smyslem informování o časně vznikající rakovině však není vyvolávat strach z každého příznaku. Cílem je nepodceňovat dlouhodobé, nevysvětlitelné nebo zhoršující se obtíže.

Mají se kvůli nárůstu rakoviny mladí lidé nechat preventivně vyšetřit?

U zdravého člověka bez rizikových faktorů není vhodné svévolně absolvovat rozsáhlé zobrazovací nebo laboratorní testování pouze ze strachu z rakoviny.

Screening má největší přínos tehdy, když existují kvalitní důkazy, že přínosy vyšetření převyšují riziko falešně pozitivních výsledků a zbytečných zákroků.

Důležité je proto:

• chodit na doporučené preventivní prohlídky,
• účastnit se screeningových programů podle věku a rizika,
• znát závažná onemocnění v rodinné anamnéze,
• informovat lékaře o neobvykle časném výskytu rakoviny v rodině,
• řešit přetrvávající příznaky bez zbytečného odkladu.

U lidí s významnou genetickou nebo rodinnou zátěží mohou platit odlišná doporučení a screening může začínat dříve.

Znamená nová studie, že se máme rakoviny v mladém věku více bát?

Spíše než důvod k panice představují výsledky důvod k lepšímu pochopení prevence a k dalšímu výzkumu.

Rakovina je u mladších lidí stále výrazně méně častá než ve vyšším věku. Zároveň ale nelze ignorovat skutečnost, že incidence některých nádorů v mladších generacích roste.

Nová studie přináší důležitou stopu: novější generace vykazují větší známky zrychleného biologického stárnutí a tento stav je spojen s vyšším rizikem několika časně vznikajících nádorů.

Neznáme však zatím celý řetězec příčin.

Co tedy může stát za růstem rakoviny u mladých lidí?

Současné důkazy ukazují spíše na souhru mnoha faktorů než na jedinou příčinu.

Obezita, metabolické poruchy, strava, alkohol, kouření, nedostatek pohybu, mikrobiom, znečištění, chemické expozice, cirkadiánní rytmus a další podmínky života mohou společně ovlivňovat biologické procesy v organismu.

Zrychlené biologické stárnutí může být jedním ze způsobů, jak se kumulativní působení těchto faktorů projeví.

Právě proto je nová studie důležitá. Nenabízí jednoduchou odpověď typu „vědci našli příčinu rakoviny mladých“, ale přináší možný biologický mechanismus, který dokáže propojit mnoho různých vlivů do jednoho obrazu.

Hlavní zjištění

Novější generace vykazovaly v rozsáhlých britských a amerických datech známky rychlejšího biologického stárnutí a vyšší biologický věk byl spojen s vyšším rizikem některých solidních nádorů vznikajících před 50.–55. rokem života.

Nejsilnější vztahy se objevily zejména u nádorů plic, trávicího traktu a dělohy. Výzkum zároveň naznačil, že význam může mít i stárnutí konkrétních tkání, například imunitního systému nebo tukové tkáně.

Studie ale neprokazuje, že biologické stárnutí samo o sobě způsobuje současný růst rakoviny u mladých lidí. Autoři výslovně upozorňují, že výsledky je potřeba ověřit v dalších populacích a objasnit mechanismy, které za pozorovanou souvislostí stojí.

Pro běžného člověka z toho vyplývá praktičtější poselství: věk v občanském průkazu není jedinou informací o stavu organismu. Dlouhodobý životní styl, metabolické zdraví a prostředí mohou ovlivňovat biologické procesy dlouho předtím, než se projeví chronické onemocnění.

Studie a zdroje článku

• Incidence rates of some cancer types have risen in people under age 50 NCI Press Release

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Rakovina

Přečtěte si také naše další články