Obsah článku
- Gonioskopie je vyšetření komorového úhlu oka, které pomáhá očnímu lékaři zjistit, zda je úhel otevřený, zúžený nebo uzavřený a zda může nitrooční tekutina správně odtékat.
- Vyšetření je krátké a zpravidla nebolestivé. Po znecitlivění oka kapkami lékař přiloží na rohovku speciální gonioskopickou čočku a pomocí štěrbinové lampy prohlédne jednotlivé části komorového úhlu.
- Gonioskopie je důležitá zejména při diagnostice glaukomu, protože pomáhá rozlišit glaukom s otevřeným a uzavřeným úhlem a může odhalit také srůsty, změny pigmentace, nové cévy nebo následky poranění oka.
Gonioskopie je oční vyšetření, při kterém oční lékař pomocí speciální kontaktní čočky prohlíží komorový úhel mezi rohovkou a duhovkou. Vyšetření je důležité především při diagnostice glaukomu, protože umožňuje určit, zda je komorový úhel otevřený, zúžený nebo uzavřený.
Samotné vyšetření obvykle trvá jen několik minut. Před jeho provedením lékař oko znecitliví anestetickými kapkami, následně na povrch oka přiloží speciální gonioskopickou čočku a pomocí štěrbinové lampy prohlédne jednotlivé části komorového úhlu.
Gonioskopie může znít jako složité vyšetření, pro pacienta však zpravidla nepředstavuje výraznou zátěž.
Co je gonioskopie
Gonioskopie je diagnostická metoda používaná k vyšetření předního komorového úhlu oka. Jde o prostor v místě, kde se setkává rohovka s duhovkou. Právě zde se nachází struktury důležité pro odtok nitrooční tekutiny.
Komorový úhel není při běžném pohledu do oka dobře viditelný. Důvodem jsou optické vlastnosti rohovky a úplný vnitřní odraz světla na rozhraní rohovky a vzduchu. Lékař proto používá speciální gonioskopickou čočku, která umožní tento prostor zobrazit.
Gonioskopie patří mezi základní vyšetření zejména při podezření na glaukom neboli zelený zákal. Pomocí ní lze posoudit anatomii komorového úhlu a zjistit, zda může nitrooční tekutina z oka správně odtékat.
K čemu gonioskopie slouží?
Hlavním účelem gonioskopie je zjistit, zda je komorový úhel oka otevřený, zúžený nebo uzavřený. Tento údaj je zásadní například při určování typu glaukomu a rozhodování o dalším postupu léčby.
Oční lékař při gonioskopii může posoudit zejména:
- šířku komorového úhlu,
- zda je komorový úhel otevřený nebo uzavřený,
- stav trabekulární síťoviny, která se podílí na odtoku nitrooční tekutiny,
- pigmentaci struktur komorového úhlu,
- přítomnost srůstů mezi duhovkou a strukturami komorového úhlu,
- novotvorbu cév v oblasti komorového úhlu,
- následky předchozího poranění oka,
- další anatomické nebo patologické změny.
Výsledek gonioskopie se vždy hodnotí společně s dalšími očními vyšetřeními. Samotná gonioskopie proto obvykle nepředstavuje jediný podklad pro stanovení diagnózy.
Proč se gonioskopie provádí při podezření na glaukom?
Gonioskopie pomáhá určit, zda se jedná o glaukom s otevřeným, nebo uzavřeným komorovým úhlem. Toto rozlišení je důležité, protože jednotlivé formy glaukomu vznikají odlišným mechanismem a mohou vyžadovat rozdílnou léčbu.
U glaukomu s otevřeným úhlem zůstává komorový úhel anatomicky otevřený, přesto odtok nitrooční tekutiny nemusí fungovat optimálně. U glaukomu s uzavřeným úhlem je přístup k odtokovým strukturám omezen nebo zcela zablokován duhovkou.
Gonioskopie tak poskytuje informaci, kterou samotné změření nitroočního tlaku nedokáže nahradit. Zvýšený nitrooční tlak totiž sám o sobě neurčuje, zda má pacient glaukom s otevřeným, nebo uzavřeným úhlem.
Kdy lékař doporučí gonioskopické vyšetření?
Gonioskopie se nejčastěji provádí při podezření na glaukom, při zvýšeném nitroočním tlaku nebo při nálezu, který může ukazovat na zúžený komorový úhel.
Lékař může gonioskopii doporučit například tehdy, pokud:
- má pacient zvýšený nitrooční tlak,
- existuje podezření na glaukom,
- je potřeba určit konkrétní typ glaukomu,
- je přední oční komora anatomicky mělká,
- existuje riziko uzávěru komorového úhlu,
- pacient prodělal úraz oka,
- lékař potřebuje zkontrolovat změny v komorovém úhlu,
- se připravuje některý z výkonů zaměřených na oblast komorového úhlu.
Gonioskopie může být také součástí pravidelného sledování pacientů s již diagnostikovaným glaukomem.
Jak gonioskopie probíhá
Gonioskopie se nejčastěji provádí u štěrbinové lampy podobně jako běžné oční vyšetření. Rozdíl spočívá v tom, že lékař na oko krátce přiloží speciální gonioskopickou čočku.
Jak se oko před gonioskopií připravuje
Před vyšetřením lékař nebo zdravotní sestra zpravidla aplikuje do oka lokální anestetické kapky. Ty dočasně sníží citlivost povrchu oka, takže pacient kontakt gonioskopické čočky s rohovkou většinou téměř nevnímá.
Nástup účinku anestetických kapek je rychlý. Není proto obvykle potřeba čekat dlouhou dobu ani podstupovat zvláštní přípravu.
Jak se gonioskopická čočka přikládá na oko
Pacient se posadí ke štěrbinové lampě, položí bradu na opěrku a čelo opře o horní část přístroje. Lékař požádá pacienta, aby se díval určitým směrem, a následně opatrně přiloží gonioskopickou čočku na povrch oka.
Podle typu používané čočky může být mezi rohovkou a čočkou malé množství kontaktního gelu nebo tekutiny.
Gonioskopická čočka obsahuje jedno nebo více zrcátek. Díky nim může oční lékař sledovat oblasti komorového úhlu, které by jinak nebylo možné běžným vyšetřením přímo zobrazit.
Co lékař během gonioskopie sleduje?
Lékař postupně kontroluje celý obvod komorového úhlu. Hodnotí jeho šířku, jednotlivé anatomické struktury, pigmentaci a případné patologické změny.
Vyšetření se často provádí při tlumenějším osvětlení. Intenzivní světlo totiž způsobuje zúžení zornice a může změnit konfiguraci komorového úhlu. Pro správné posouzení některých stavů je proto vhodné omezit množství světla dopadajícího do oka.
Dynamická neboli indentační gonioskopie
Dynamická gonioskopie je varianta vyšetření, při které lékař speciální čočkou jemně zatlačí na rohovku. Tím může pomoci rozlišit, zda je komorový úhel uzavřen pouze kontaktem duhovky s odtokovými strukturami, nebo zda jsou v místě vytvořeny trvalé srůsty.
Pokud se při jemném tlaku komorový úhel otevře, může jít o takzvaný apoziční uzávěr. Pokud se určitá část úhlu neotevře, může být příčinou například přítomnost periferních předních synechií – srůstů mezi duhovkou a strukturami komorového úhlu.
Tento rozdíl může být důležitý pro další rozhodování o léčbě.
Bolí gonioskopie?
Gonioskopie by za běžných okolností neměla bolet. Před přiložením čočky se používají anestetické oční kapky, které povrch oka znecitliví.
Pacient může při vyšetření cítit mírný tlak nebo si uvědomovat, že se lékař oka dotýká. Některým lidem může být kontakt čočky nepříjemný, obvykle však nejde o bolestivé vyšetření.
Důležité je během vyšetření nehýbat hlavou a řídit se pokyny lékaře. Pokud by pacient cítil bolest nebo výrazné nepohodlí, měl by to lékaři oznámit.
Jak dlouho gonioskopie trvá
Samotná gonioskopie obvykle zabere pouze několik minut. Délka závisí na tom, zda lékař vyšetřuje jedno nebo obě oči, jaký typ gonioskopie používá a zda potřebuje podrobněji posoudit některé části komorového úhlu.
Gonioskopie bývá často pouze jednou částí komplexního očního vyšetření. Celková návštěva oční ordinace proto může být delší, například pokud se současně měří nitrooční tlak, vyšetřuje zrakový nerv, provádí OCT nebo vyšetření zorného pole.
Je potřeba se na gonioskopii nějak připravit?
Gonioskopie většinou nevyžaduje žádnou speciální přípravu. Pacient nemusí přicházet nalačno ani měnit svůj běžný režim, pokud lékař neurčí jinak.
Pokud pacient používá kontaktní čočky, je vhodné informovat o tom zdravotnický personál. Před vyšetřením může být nutné je vyjmout.
Pacient by měl lékaře také informovat o užívaných lécích, předchozích operacích očí, úrazech a známých očních onemocněních. Tyto informace mohou být důležité při interpretaci nálezu.
Může být po gonioskopii vidění rozmazané?
Po gonioskopii se může krátkodobě objevit mírně rozmazané vidění nebo pocit cizího tělesa v oku, zejména pokud byl použit kontaktní gel. Tyto obtíže bývají přechodné.
Sponzorováno
Pokud jsou součástí návštěvy také další oční vyšetření, například rozkapání zornic, může rozmazané vidění a zvýšená citlivost na světlo přetrvávat déle. Tyto projevy však nejsou způsobeny samotnou gonioskopií, ale použitými mydriatickými kapkami.
Může se po gonioskopii řídit auto?
Samotná nekomplikovaná gonioskopie většinou schopnost řídit zásadně neovlivňuje. Situace může být jiná, pokud lékař při stejné návštěvě použije kapky k rozšíření zornic nebo pokud pacient po vyšetření vidí rozmazaně.
Pacient by měl řídit až tehdy, když vidí dostatečně ostře a cítí se bezpečně. V případě plánovaného rozkapání očí je vhodné se předem zeptat ordinace, zda bude po vyšetření možné řídit.
Otevřený komorový úhel
Otevřený komorový úhel znamená, že mezi periferní částí duhovky a rohovkou existuje dostatečný prostor a odtokové struktury lze při gonioskopii zobrazit.
Otevřený úhel však automaticky neznamená, že je oko zdravé. Například u primárního glaukomu s otevřeným úhlem může být úhel anatomicky otevřený, přesto je odtok nitrooční tekutiny zhoršen a může docházet k poškozování zrakového nervu.
Proto se výsledek gonioskopie hodnotí společně s nitroočním tlakem, stavem zrakového nervu, OCT vyšetřením, zorným polem a dalšími nálezy.
Úzký nebo zúžený komorový úhel
Úzký komorový úhel znamená, že prostor mezi duhovkou a rohovkou je menší a existuje zvýšené riziko jeho uzavření. Samotný nález úzkého úhlu však ještě nemusí znamenat glaukom.
Oční lékař hodnotí, jak velká část odtokových struktur je viditelná a jak vysoké je riziko jejich překrytí duhovkou. Podle konkrétní anatomie oka, nitroočního tlaku a dalších faktorů potom doporučí sledování nebo léčbu.
Uzavřený komorový úhel
Při uzavřeném komorovém úhlu duhovka omezuje nebo blokuje přístup nitrooční tekutiny k odtokovým strukturám. V důsledku toho může dojít ke zvýšení nitroočního tlaku.
Uzávěr může vznikat postupně, ale v některých případech může dojít k akutnímu záchvatu glaukomu s uzavřeným úhlem.
Akutní uzávěr komorového úhlu může být doprovázen silnou bolestí oka nebo hlavy, zarudnutím oka, zhoršením vidění, barevnými kruhy kolem světel, nevolností či zvracením. Taková situace vyžaduje bezodkladné odborné vyšetření.
Jak se výsledek gonioskopie hodnotí
Výsledek gonioskopie popisuje především šířku komorového úhlu a viditelnost jeho jednotlivých anatomických struktur. Pro standardizaci nálezu existuje několik klasifikačních systémů.
Jedním z nejznámějších je Shafferova klasifikace, která hodnotí šířku komorového úhlu v několika stupních. Obecně platí, že čím širší je úhel, tím menší je anatomická pravděpodobnost jeho uzavření. Naopak velmi úzký úhel může znamenat vyšší riziko uzávěru.
Oční lékař ale neposuzuje pouze jedno číslo. Sleduje také konfiguraci duhovky, přítomnost srůstů, pigmentaci, případné cévní změny a další charakteristiky.
Rozdíl mezi gonioskopií a měřením nitroočního tlaku
Měření nitroočního tlaku zjišťuje tlak uvnitř oka, zatímco gonioskopie zobrazuje anatomii komorového úhlu. Jde tedy o dvě odlišná vyšetření, která se při diagnostice glaukomu navzájem doplňují.
Pacient může mít zvýšený nitrooční tlak a zároveň otevřený komorový úhel. Stejně tak může mít anatomicky úzký úhel, aniž by byl nitrooční tlak v okamžiku vyšetření zvýšený.
Proto není vhodné hodnotit riziko glaukomu pouze podle hodnoty nitroočního tlaku.
Rozdíl mezi gonioskopií a OCT
Gonioskopie umožňuje lékaři přímo posoudit komorový úhel, zatímco OCT využívá optickou koherentní tomografii k vytváření detailních obrazů očních struktur.
OCT se při diagnostice glaukomu velmi často používá například k hodnocení zrakového nervu a vrstvy nervových vláken sítnice. Některé typy OCT mohou zobrazovat také přední segment oka a komorový úhel.
Zobrazovací technologie však v běžné klinické praxi nemusí gonioskopii zcela nahradit. Gonioskopie navíc umožňuje dynamické vyšetření a přímé hodnocení například srůstů, pigmentace nebo novotvořených cév.
Jaký je rozdíl mezi přímou a nepřímou gonioskopií?
Rozdíl spočívá především v typu použité čočky, způsobu zobrazení komorového úhlu a poloze pacienta.
Nepřímá gonioskopie je nejčastější metodou používanou v ambulanci. Pacient sedí u štěrbinové lampy a lékař sleduje komorový úhel přes zrcátka uvnitř gonioskopické čočky.
Přímá gonioskopie poskytuje přímý pohled na komorový úhel a častěji se používá při některých operačních výkonech nebo při vyšetřeních v celkové anestezii.
Rizika gonioskopie?
Gonioskopie je běžně používané a obecně bezpečné oční vyšetření. Protože se však gonioskopická čočka dostává do kontaktu s povrchem oka, může se po vyšetření výjimečně objevit krátkodobé podráždění, slzení nebo pocit cizího tělesa.
Při správném provedení, používání lokálního anestetika a dodržování hygienických postupů jsou závažnější komplikace neobvyklé.
Pokud by po vyšetření přetrvávala výrazná bolest, významné zhoršení vidění, silné zarudnutí nebo jiné neobvyklé obtíže, je vhodné kontaktovat očního lékaře.
Může gonioskopie odhalit i jiné problémy než glaukom?
Ano. Gonioskopické vyšetření může odhalit i další změny v oblasti předního komorového úhlu. Patří mezi ně například následky poranění oka, abnormální pigmentace, srůsty, krev v oblasti komorového úhlu, novotvorba cév nebo některé méně časté anatomické abnormality.
Po úrazu oka může lékař například pátrat po takzvané recesi komorového úhlu. Jde o poškození jeho struktur, které může v budoucnu souviset se vznikem sekundárního glaukomu.
Jak často je potřeba gonioskopii opakovat
Četnost gonioskopického vyšetření závisí na konkrétním očním nálezu a rizikových faktorech pacienta. Neexistuje jeden univerzální interval vhodný pro všechny.
U člověka bez rizikových změn nemusí být vyšetření potřeba při každé návštěvě. U pacientů s glaukomem, podezřením na glaukom, úzkým komorovým úhlem nebo po určitých očních zákrocích může oční lékař vyšetření opakovat podle vývoje nálezu.
Je gonioskopie vhodná pouze pro pacienty s glaukomem?
Ne. Přestože je gonioskopie velmi důležitá při diagnostice a sledování glaukomu, její využití je širší.
Lékař ji může použít také při hodnocení oka po úrazu, při podezření na některé cévní nebo zánětlivé změny, před určitými očními zákroky nebo při objasňování příčiny zvýšeného nitroočního tlaku.
Nejčastější otázky o gonioskopii
Je gonioskopie bolestivá?
Nejčastěji ne. Před vyšetřením lékař aplikuje anestetické kapky, takže kontakt gonioskopické čočky s povrchem oka obvykle není bolestivý. Pacient může vnímat mírný tlak.
Jak dlouho gonioskopie trvá?
Samotné vyšetření obvykle trvá několik minut. Celková návštěva může být delší, pokud jsou prováděna další oční vyšetření.
Musím se na gonioskopii připravovat?
Ve většině případů není nutná žádná zvláštní příprava. Pokud nosíte kontaktní čočky, může být před vyšetřením potřeba je vyjmout.
Proč nestačí pouze změřit nitrooční tlak?
Nitrooční tlak neukazuje anatomii komorového úhlu. Gonioskopie umožňuje určit, zda je úhel otevřený, zúžený nebo uzavřený a pomáhá rozlišit jednotlivé mechanismy glaukomu.
Může gonioskopie potvrdit glaukom?
Gonioskopie je důležitou součástí diagnostiky glaukomu, ale výsledek se hodnotí společně s dalšími vyšetřeními, například měřením nitroočního tlaku, kontrolou zrakového nervu, OCT a vyšetřením zorného pole.
Lze gonioskopii nahradit OCT?
Moderní zobrazovací metody mohou poskytnout velmi podrobné informace o předním segmentu oka, gonioskopie však stále umožňuje přímé a dynamické posouzení komorového úhlu a v řadě klinických situací má nezastupitelné místo.
Co si o gonioskopii zapamatovat
Gonioskopie je krátké a zpravidla nebolestivé vyšetření, které umožňuje očnímu lékaři přímo posoudit komorový úhel oka. Má zásadní význam zejména při diagnostice glaukomu a při rozlišování glaukomu s otevřeným a uzavřeným úhlem.
Při vyšetření se na znecitlivěný povrch oka přikládá speciální gonioskopická čočka. Lékař následně pomocí štěrbinové lampy hodnotí šířku úhlu, jeho anatomické struktury a případné patologické změny.
Sponzorováno
Pokud vám oční lékař gonioskopii doporučil, není obvykle důvod se vyšetření obávat. Nevyžaduje zvláštní přípravu, trvá jen několik minut a může poskytnout informace, které nelze získat pouhým měřením nitroočního tlaku.
Studie a zdroje článku
- Gonioscopy skills and techniques Autoři: Winnie Nolan, Adeola Onakoya
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidské oko
Přečtěte si také naše další články