Oční hypertenze: příznaky, příčiny a léčba 4.33/5 (6)

• Oční hypertenze znamená zvýšený nitrooční tlak bez poškození zrakového nervu.
• Většinou nemá žádné příznaky a odhalí se až při očním vyšetření.
• Zvyšuje riziko vzniku glaukomu, ale ne u každého pacienta se glaukom rozvine.
• Léčba zahrnuje pravidelné kontroly, oční kapky nebo laser podle individuálního rizika.

Oční hypertenze znamená opakovaně zvýšený nitrooční tlak bez prokazatelného poškození zrakového nervu nebo typických výpadků zorného pole. Sama o sobě tedy není glaukomem, představuje však jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů jeho vzniku.

Největší problém spočívá v tom, že oční hypertenze většinou nebolí a nezpůsobuje žádné nápadné potíže. Člověk může dlouhodobě vidět zcela normálně a o vyšším nitroočním tlaku se dozvědět až při preventivním očním vyšetření.

Ne každý člověk s oční hypertenzí potřebuje okamžitě léčbu. U části pacientů postačuje pravidelné sledování, zatímco u lidí s vyšším rizikem rozvoje glaukomu může oftalmolog doporučit snížení nitroočního tlaku pomocí očních kapek nebo laserové léčby. Rozhodující není pouze jedna naměřená hodnota, ale celkové riziko poškození zrakového nervu.

Co je oční hypertenze

Oční hypertenze je stav, při kterém je nitrooční tlak zvýšený, ale vyšetření neprokazuje glaukomové poškození zrakového nervu ani odpovídající změny zorného pole.

V oku se neustále vytváří čirá tekutina označovaná jako komorová voda. Ta vyživuje některé struktury oka a následně odtéká především přes trabekulární síť v přední části oka.

Pokud se komorová voda vytváří rychleji, než dokáže odtékat, nebo pokud se zvýší odpor v odtokovém systému, může nitrooční tlak stoupat. Samotný vyšší tlak však ještě neznamená, že zrakový nerv trpí. Právě tento rozdíl je zásadní pro pochopení oční hypertenze.

 

Jaký je rozdíl mezi oční hypertenzí a glaukomem

Oční hypertenze znamená zvýšený nitrooční tlak bez prokázaného glaukomového poškození. Glaukom je naproti tomu onemocnění zrakového nervu, při kterém postupně dochází ke ztrátě nervových vláken a následně také k výpadkům zorného pole.

Zjednodušeně:

• oční hypertenze = vyšší nitrooční tlak, ale bez prokázaného poškození zrakového nervu,
• glaukom = prokazatelné poškození zrakového nervu, které může být spojeno s vysokým, ale někdy také s normálním nitroočním tlakem.

Oční hypertenze proto není časným glaukomem v tom smyslu, že by se u každého pacienta musela v glaukom změnit. Je však stavem, který vyžaduje posouzení individuálního rizika a pravidelné kontroly.

Oční hypertenze a její nebezpečnost

Oční hypertenze sama o sobě nemusí poškodit zrak, ale zvyšuje pravděpodobnost vzniku primárního glaukomu s otevřeným úhlem.

Riziko není u všech pacientů stejné. Někteří lidé mají vyšší nitrooční tlak mnoho let, aniž by došlo k měřitelnému poškození zrakového nervu. U jiných mohou glaukomové změny postupně vzniknout.

Význam oční hypertenze proto spočívá především v tom, že umožňuje identifikovat osoby, které mohou mít vyšší riziko budoucího poškození zraku.

Velká klinická studie Ocular Hypertension Treatment Study (OHTS) ukázala, že během pěti let se primární glaukom s otevřeným úhlem rozvinul přibližně u 9,5 % sledovaných neléčených účastníků, zatímco u skupiny léčené léky snižujícími nitrooční tlak to bylo přibližně 4,4 %. Výsledek zároveň ukazuje, že většina sledovaných pacientů v tomto období glaukom nerozvinula.

Příznaky oční hypertenze

Oční hypertenze obvykle nemá žádné příznaky. Člověk zpravidla nepociťuje bolest, pálení ani tlak v oku a jeho zraková ostrost může být zcela normální.

Typická oční hypertenze proto většinou nezpůsobuje:

• bolest očí,
• pocit tlaku za očima,
• zarudnutí očí,
• náhlé rozmazané vidění,
• bolesti hlavy,
• výpadky zorného pole.

Právě absence příznaků je důvodem, proč lze oční hypertenzi spolehlivě odhalit pouze měřením nitroočního tlaku a komplexním očním vyšetřením.

Bolí oční hypertenze?

Běžná chronická oční hypertenze zpravidla nebolí. Pocit bolesti nebo tlaku kolem očí proto nelze používat jako spolehlivý ukazatel hodnoty nitroočního tlaku.

Člověk může mít významně zvýšený tlak a necítit nic neobvyklého. Naopak bolest kolem očí může mít mnoho jiných příčin, například únavu očí, migrénu, problémy s dutinami nebo jiná oční onemocnění.

Výjimkou je prudký akutní vzestup nitroočního tlaku, například při akutním uzávěru komorového úhlu. Ten je však od běžné oční hypertenze odlišným stavem.

Kdy je vysoký nitrooční tlak akutním problémem

Náhlý výrazný vzestup nitroočního tlaku může představovat oční pohotovost. Typickým příkladem je akutní glaukomový záchvat při uzávěru komorového úhlu.

Varovnými příznaky mohou být:

• náhlá silná bolest oka,
• výrazné zarudnutí oka,
• náhlé zhoršení nebo zamlžení vidění,
• barevné kruhy kolem světelných zdrojů,
• silná bolest hlavy,
• nevolnost nebo zvracení.

Při těchto příznacích je nutné vyhledat okamžitou lékařskou pomoc. Nejde o situaci vhodnou k vyčkávání na běžnou kontrolu.

Jaký nitrooční tlak se považuje za zvýšený?

Jako orientační horní hranice běžného nitroočního tlaku se tradičně uvádí přibližně 21 mmHg. Tuto hodnotu však nelze chápat jako absolutní hranici mezi zdravým a nemocným okem.

Hodnota nitroočního tlaku je kontinuální veličina. Neexistuje jedno číslo, při kterém by byl zrakový nerv automaticky poškozen, a jiné číslo, při kterém by byl vždy bezpečný.

Navíc výsledek měření ovlivňuje například:

• tloušťka a biomechanické vlastnosti rohovky,
• použitá metoda měření,
• denní doba,
• přirozené kolísání nitroočního tlaku,
• individuální anatomické vlastnosti oka.

Oční hypertenzi proto nelze diagnostikovat pouze podle jednoho náhodného měření.

Příčiny vzniku oční hypertenze

Oční hypertenze nejčastěji souvisí s nerovnováhou mezi tvorbou a odtokem komorové vody. Pokud tekutina neodtéká dostatečně efektivně, zvyšuje se tlak uvnitř oka. U řady pacientů není možné určit jednu konkrétní příčinu. V jiných případech může být zvýšení tlaku spojeno například s léky, anatomickými vlastnostmi oka, úrazem nebo jiným očním onemocněním.

Jak souvisí odtok komorové vody s oční hypertenzí?

Komorová voda je nepřetržitě vytvářena v řasnatém tělese. Po průchodu přední částí oka odtéká zejména přes trabekulární síť a následné odtokové kanály.

Pokud se odpor v tomto systému zvýší, tekutina odtéká pomaleji. Její množství v oku se zvýší a společně s ním může vzrůst také nitrooční tlak.

Právě ovlivnění tvorby nebo odtoku komorové vody je základem většiny současných metod snižování nitroočního tlaku.

Mohou oční hypertenzi způsobit kortikosteroidy?

Ano. Kortikosteroidy mohou u některých lidí výrazně zvýšit nitrooční tlak. Citlivost na kortikoidy je individuální a reakce se může objevit například při používání kortikoidních očních kapek.

Význam mohou mít také jiné formy dlouhodobé nebo intenzivní kortikoidní léčby.

Pokud kortikosteroidy používáte, informujte o tom svého oftalmologa. Předepsané kortikoidy však nevysazujte bez konzultace s lékařem, protože mohou být nezbytné k léčbě jiného onemocnění.

Může oční hypertenze vzniknout po úrazu oka?

Ano. Některá poranění mohou poškodit struktury odpovědné za odtok komorové vody a vést ke zvýšení nitroočního tlaku.

Zvýšený tlak se přitom nemusí objevit pouze bezprostředně po úrazu. U některých mechanismů může vzniknout až s odstupem času.

Při závažnějším poranění oka je proto důležité informovat o této anamnéze očního lékaře i při pozdějších kontrolách.

Mohou zvýšený tlak způsobovat jiná oční onemocnění?

Ano. Vyšší nitrooční tlak může být sekundárním důsledkem jiného očního problému. Souviset může například s některými záněty, změnami čočky, pigmentovým nebo pseudoexfoliačním syndromem a dalšími stavy.

V takových případech je důležité nejen snížit samotný tlak, ale pokud možno také řešit jeho původní příčinu.

Kdo má vyšší riziko, že se oční hypertenze změní v glaukom?

Riziko přechodu oční hypertenze do glaukomu závisí na kombinaci několika faktorů. Nejdůležitější informace přinesla mimo jiné dlouhodobá studie Ocular Hypertension Treatment Study.

Vyšší riziko může souviset zejména s:

• vyšším nitroočním tlakem,
• vyšším věkem,
• tenčí centrální rohovkou,
• určitými změnami vzhledu terče zrakového nervu,
• podezřelými nebo hraničními výsledky vyšetření zorného pole,
• rodinným výskytem glaukomu a dalšími klinickými faktory.

Oftalmolog proto hodnotí každého pacienta individuálně. Dva lidé se stejnou hodnotou nitroočního tlaku mohou mít zcela odlišné riziko rozvoje glaukomu.

Jak se oční hypertenze diagnostikuje?

K diagnóze oční hypertenze nestačí pouze naměřit zvýšený nitrooční tlak. Lékař musí současně ověřit, že zrakový nerv a zorné pole nevykazují známky glaukomového poškození.

Vyšetření proto zpravidla zahrnuje několik metod.

Jak se měří nitrooční tlak

Měření nitroočního tlaku se nazývá tonometrie. V ordinacích se používají různé typy tonometrů.

Za referenční metodu se tradičně považuje Goldmannova aplanační tonometrie. Existují však také bezkontaktní a další metody.

Protože tlak během dne přirozeně kolísá, může být při podezřelém nálezu vhodné provést opakovaná měření.

Proč se při oční hypertenzi měří tloušťka rohovky?

Měření tloušťky rohovky se nazývá pachymetrie. Centrální tloušťka rohovky je důležitá nejen pro interpretaci některých metod měření nitroočního tlaku, ale také pro posouzení celkového rizika rozvoje glaukomu.

Studie OHTS identifikovala tenčí centrální rohovku jako jeden z významných faktorů spojených s vyšším rizikem vzniku primárního glaukomu s otevřeným úhlem.

Proč se vyšetřuje zrakový nerv?

Smyslem je zjistit, zda zvýšený nitrooční tlak již nezpůsobil strukturální změny typické pro glaukom.

Lékař hodnotí zejména terč zrakového nervu a jeho anatomické charakteristiky. Velmi důležité může být také porovnávání nálezů v čase.

Pokud se objeví typické progresivní poškození zrakového nervu, diagnózu samotné oční hypertenze je nutné přehodnotit.

K čemu slouží OCT při oční hypertenzi?

OCT neboli optická koherentní tomografie umožňuje podrobně zobrazit a měřit struktury sítnice a zrakového nervu.

Vyšetření může pomoci zachytit časné změny vrstvy nervových vláken nebo gangliových buněk ještě předtím, než pacient začne mít subjektivní potíže.

Obzvlášť důležité jsou opakované kontroly. Pokud se naměřené struktury postupně ztenčují způsobem odpovídajícím glaukomu, může jít o známku rozvíjejícího se onemocnění.

Proč se vyšetřuje zorné pole?

Vyšetření zorného pole neboli perimetrie pomáhá zjistit, zda nedochází k funkčnímu poškození zraku typickému pro glaukom.

Pacient reaguje na světelné podněty zobrazované na různých místech a přístroj následně vyhodnotí citlivost jednotlivých částí zorného pole.

U čisté oční hypertenze nejsou přítomny glaukomové výpadky zorného pole. Pokud se charakteristické změny objeví a jsou potvrzeny dalšími vyšetřeními, může být stanovena diagnóza glaukomu.

Co ukáže gonioskopie?

Gonioskopie umožňuje oftalmologovi přímo posoudit komorový úhel mezi rohovkou a duhovkou. Vyšetření pomáhá určit anatomii odtokové oblasti a rozlišit například otevřený komorový úhel od stavů, při kterých dochází k jeho zúžení nebo uzavření.

To je důležité jak pro přesnou diagnózu, tak pro volbu další léčby.

Musí se oční hypertenze vždy léčit?

Ne. Ne každý pacient s oční hypertenzí potřebuje okamžitě léky nebo laserovou léčbu.

U osoby s nízkým rizikem rozvoje glaukomu může být nejlepší strategií pravidelné sledování. Léčba má větší význam u pacientů, jejichž kombinace rizikových faktorů ukazuje na vyšší pravděpodobnost budoucího poškození zrakového nervu.

Do rozhodování vstupují například:

• výše nitroočního tlaku,
• věk pacienta,
• tloušťka rohovky,
• vzhled zrakového nervu,
• výsledky perimetrie a OCT,
• další rizikové faktory,
• předpokládaná délka života,
• možné nežádoucí účinky a zátěž dlouhodobé léčby.

Cílem není léčit samotné číslo na tonometru, ale snížit pravděpodobnost budoucího poškození zraku.

Jak se oční hypertenze léčí?

Pokud je léčba oční hypertenze indikována, jejím cílem je snížení nitroočního tlaku na bezpečnější úroveň.

Nejčastější možnosti zahrnují:

1. pravidelné sledování bez okamžité léčby,
2. oční kapky snižující nitrooční tlak,
3. selektivní laserovou trabekuloplastiku.

Volba závisí na individuálním riziku pacienta a také na jeho preferencích, zdravotním stavu a schopnosti dlouhodobě dodržovat léčbu.

Jak fungují kapky na oční hypertenzi?

Oční kapky snižují tlak tím, že omezují tvorbu komorové vody nebo zlepšují její odtok z oka.

Používat lze například několik skupin léků:

• analoga prostaglandinů,
• beta-blokátory,
• inhibitory karboanhydrázy,
• alfa-adrenergní agonisty,
• další přípravky ovlivňující odtok nitrooční tekutiny.

Konkrétní přípravek vybírá oftalmolog podle požadovaného snížení tlaku, dalších onemocnění a rizika nežádoucích účinků.

Pokud jsou kapky předepsány, jejich pravidelnost je zásadní. Účinek pacient obvykle subjektivně necítí, protože cílem není okamžité zlepšení zrakové ostrosti, ale dlouhodobé snížení rizika poškození zrakového nervu.

Pomáhá laser při oční hypertenzi?

Ano. U vybraných pacientů s otevřeným komorovým úhlem může být účinnou metodou selektivní laserová trabekuloplastika neboli SLT.

Laser působí na trabekulární síť a podporuje efektivnější odtok komorové vody. Tím může snížit nitrooční tlak.

Velká randomizovaná studie LiGHT porovnávala počáteční léčbu laserem SLT s léčbou očními kapkami u pacientů s oční hypertenzí a glaukomem s otevřeným úhlem. Výsledky podpořily SLT jako účinnou možnost první léčby u vhodných pacientů.

Výhodou může být menší závislost na každodenní aplikaci kapek. Účinek však není u všech lidí stejný a může se postupem času měnit.

Je při oční hypertenzi nutná operace?

Samotná nekomplikovaná oční hypertenze obvykle nevyžaduje klasickou glaukomovou operaci.

Invazivnější chirurgické zákroky jsou určeny především pacientům s glaukomem, u kterých se potřebného snížení nitroočního tlaku nedaří dosáhnout jinými metodami nebo kteří mají vysoké riziko další progrese.

Pokud má člověk pouze oční hypertenzi bez poškození zrakového nervu, obvykle se preferuje sledování, kapky nebo podle situace laserová léčba.

O kolik je potřeba snížit nitrooční tlak?

Neexistuje jedno procento ani jedna hodnota vhodná pro všechny pacienty. Potřebná míra snížení závisí na výchozím tlaku a zejména na riziku rozvoje glaukomu.

Ve známé studii OHTS bylo cílem lékové skupiny dosáhnout alespoň 20% snížení nitroočního tlaku a zároveň hodnoty 24 mmHg nebo nižší. To však byl výzkumný protokol studie, nikoliv univerzální léčebné pravidlo pro každého pacienta.

V běžné praxi nastavuje oftalmolog léčebný cíl individuálně.

Jak účinná je léčba oční hypertenze v prevenci glaukomu?

Nejvýznamnější důkazy přinesla studie Ocular Hypertension Treatment Study.

Po pěti letech sledování se primární glaukom s otevřeným úhlem rozvinul přibližně:

• u 9,5 % neléčených účastníků,
• u 4,4 % účastníků léčených kapkami snižujícími tlak.

Léčba tedy významně snížila riziko rozvoje glaukomu. Současně studie ukázala důležitou skutečnost: léčit preventivně úplně každého člověka s vyšším nitroočním tlakem nemusí být nutné.

Největší absolutní přínos včasné léčby mají především pacienti s vyšším výchozím rizikem.

Dá se oční hypertenze snížit přirozeně?

Životní styl může mít určitý vliv na nitrooční tlak a celkové zdraví, ale nelze jej považovat za náhradu odborného sledování nebo předepsané léčby.

U člověka s nízkým rizikem nemusí být léčba vůbec nutná. Pokud však oftalmolog doporučí snížení tlaku kvůli vyššímu riziku glaukomu, není vhodné kapky či laser nahrazovat doplňky stravy nebo domácími metodami.

Může pohyb pomoci při oční hypertenzi?

Pravidelná přiměřená fyzická aktivita je vhodná pro celkové zdraví a některé formy aerobního pohybu mohou nitrooční tlak přechodně snížit.

Naopak intenzivní silové cviky spojené s výrazným zadržováním dechu nebo dlouhé obrácené polohy těla mohou tlak krátkodobě zvyšovat.

Pacienti s oční hypertenzí obvykle nemusí běžnou fyzickou aktivitu omezovat. Individuální doporučení má význam zejména u současně diagnostikovaného glaukomu.

Zvyšuje káva nitrooční tlak?

Vyšší množství kofeinu může u některých lidí způsobit krátkodobé zvýšení nitroočního tlaku. To automaticky neznamená, že člověk s oční hypertenzí nesmí pít kávu. Důležitá je celková konzumace a individuální reakce. Extrémní příjem kofeinu však není vhodným návykem, zejména pokud má pacient další rizikové faktory glaukomu.

Existují potraviny nebo vitamíny na snížení očního tlaku?

Neexistuje běžná potravina, vitamin ani doplněk stravy, který by spolehlivě nahradil standardní léčbu oční hypertenze.

Vyvážená strava má význam pro celkové zdraví očí a cévního systému, ale není možné očekávat, že konkrétní potravina sníží rizikově vysoký nitrooční tlak natolik, aby nahradila kapky nebo laserovou léčbu.

Obezřetnost je vhodná také u doplňků prodávaných jako „přírodní léčba glaukomu“ nebo prostředek na snížení očního tlaku. Jejich účinnost nemusí být dostatečně prokázána.

Může oční hypertenze sama zmizet?

Hodnota nitroočního tlaku může v průběhu života a jednotlivých dnů kolísat. Jednorázově vyšší měření proto ještě neznamená trvalou oční hypertenzi.

Pokud je však nitrooční tlak opakovaně zvýšený, není vhodné předpokládat, že problém spontánně zmizí. Důležitější než samotný vývoj jedné hodnoty je dlouhodobé sledování:

• nitroočního tlaku,
• zrakového nervu,
• OCT nálezů,
• zorného pole.

Právě tato kombinace ukáže, zda stav zůstává stabilní.

Může se oční hypertenze změnit v glaukom?

Ano, ale rozhodně ne u každého pacienta.

Glaukom vzniká tehdy, když se objeví charakteristické poškození zrakového nervu a případně odpovídající poruchy zorného pole.

Pravděpodobnost závisí na rizikovém profilu konkrétního člověka. Z toho vyplývají dvě důležité skutečnosti:

1. není správné oční hypertenzi ignorovat,
2. není správné automaticky považovat každého člověka s vyšším tlakem za pacienta s glaukomem.

Jak často chodit na kontroly s oční hypertenzí?

Interval kontrol stanovuje oftalmolog individuálně podle rizika rozvoje glaukomu.

Častější sledování může být vhodné například při:

• vyšších hodnotách nitroočního tlaku,
• tenčí rohovce,
• podezřelém vzhledu zrakového nervu,
• rodinném výskytu glaukomu,
• hraničních výsledcích OCT nebo perimetrie,
• nedávno zahájené nebo změněné léčbě.

U stabilního člověka s nízkým rizikem mohou být intervaly delší. Přesný harmonogram však nelze stanovit pouze podle hodnoty tlaku.

Jak poznám, že oční hypertenze přechází v glaukom?

Pacient to v počátku většinou sám nepozná. Časný glaukom s otevřeným úhlem může stejně jako oční hypertenze probíhat bez bolesti a bez subjektivně vnímaného zhoršení zraku.

Přechod proto odhalují především pravidelná vyšetření:

• OCT,
• zorného pole,
• zrakového nervu,
• nitroočního tlaku.

Pokud se objeví reprodukovatelné strukturální nebo funkční změny typické pro glaukom, léčebný plán je nutné přehodnotit.

Může mít člověk glaukom bez oční hypertenze?

Ano. Glaukom může vzniknout i při nitroočním tlaku, který se pohybuje v běžně používaném statistickém rozmezí.

Takový stav se označuje jako glaukom s normálním tlakem neboli normotenzní glaukom.

Další důvod, proč samotné měření nitroočního tlaku nestačí k vyloučení glaukomu. Důležitý je vždy stav zrakového nervu a zorného pole.

Lze oční hypertenzi zjistit doma?

Podle příznaků nikoliv. Pocit tlaku v očích, unavené oči nebo bolest hlavy neumožňují spolehlivě určit skutečný nitrooční tlak.

Existují specializované přístroje umožňující u vybraných pacientů domácí měření, jejich použití však patří do režimu doporučeného očním specialistou a nenahrazuje kompletní vyšetření.

Pro většinu lidí zůstává základním způsobem zjištění oční hypertenze tonometrie v rámci odborné oční kontroly.

Prognóza oční hypertenze

Prognóza je u většiny správně sledovaných pacientů dobrá. Mnoho lidí s oční hypertenzí nikdy nerozvine významné glaukomové poškození.

Dlouhodobé výsledky OHTS zároveň ukazují, že riziko není nulové a s délkou sledování roste. Právě proto je důležité odlišit pacienty s nízkým a vysokým rizikem a přizpůsobit tomu intenzitu kontrol i léčby.

Nejdůležitější není pouze samotné snížení jednoho čísla, ale zachování zdravého zrakového nervu a funkčního zorného pole po celý život.

Co je nejdůležitější vědět o oční hypertenzi?

Oční hypertenze je častý stav, který je potřeba brát vážně, ale není důvod jej automaticky zaměňovat za glaukom.

• Oční hypertenze znamená zvýšený nitrooční tlak bez prokázaného glaukomového poškození.
• Většinou nezpůsobuje žádné příznaky a může být odhalena pouze při očním vyšetření.
• Vyšší nitrooční tlak zvyšuje riziko glaukomu, ale ne každý člověk s oční hypertenzí glaukom dostane.
• O léčbě rozhoduje individuální riziko, nikoliv pouze jedna naměřená hodnota.
• Léčba může zahrnovat oční kapky nebo selektivní laserovou trabekuloplastiku.
• Pravidelné kontroly zrakového nervu, OCT a zorného pole umožňují zachytit případné glaukomové změny včas.

Pokud vám byl naměřen zvýšený nitrooční tlak, není důvod automaticky předpokládat, že máte glaukom. Zároveň však není vhodné nález ignorovat. Komplexní vyšetření oftalmologem dokáže posoudit vaše individuální riziko a určit, zda postačí pravidelné sledování, nebo je vhodné nitrooční tlak aktivně snížit.

Studie a zdroje článku

• The Ocular Hypertension Treatment Study Baseline Factors That Predict the Onset of Primary Open-Angle Glaucoma Autoři: Mae O. Gordon, PhD; Julia A. Beiser, MS; James D. Brandt, MD

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Oční vady a onemocnění

Přečtěte si také naše další články