Polenta – známá i neznámá 4.85/5 (20)

Pro někoho známá, pro jiného neznámá kukuřičná kaše známá jako polenta je ideální pro podzimní vaření. A co si z ní připravit? Připomeňme si to na následujících řádcích.

Zajímavost: Polenta je kukuřičná kaše rozšířená především v severní Itálii a také v Chorvatsku, Rumunsku, Moldavsku.

Co to je vlastně polenta?

Když se řekne polenta, tak mnohé hospodyně tuší, že toto slovo už někdy slyšeli. Pravidelné návštěvnice prodejen zdravé výživy nebo obchůdku s italskými potravinami si možná vzpomenou, že už léta se u nás dá zakoupit asi 20 centimetrů dlouhý a 10 centimetrů tlustý žlutý váleček zabalený v průhledné fólii s nálepkou Polenta – nízkokalorická strava.¨

Jde vlastně již o hotový výrobek, který stačí jen nakrájet, ohřát, případně opéct či zapéct. Na obalu nám také radí, že se tato potravina hodí jako příloha ke všem druhům zeleniny a masa, lze ji také použít k přípravě „placek“, pomazánek či jako zavářky do polévky. Oč ale vlastně jde? Co se skrývá za tajemným nápisem – polenta, typickým a dobře známým jídlem jižní Evropy?

Na počátku byla kukuřice

Zlaté klasy této oblíbené plodiny jižněji položených zemí znali již indiáni předkolumbovské Ameriky. Kolumbus je přivezl ze své první cesty v roce 1493 do Španělska. Od Španělů v Evropě kukuřici převzali jako užitkovou rostlinu Francouzi a Italové, z Itálie se pak dostala přes Černé moře do Ruska, Portugalci ji na svých výpravách zavezli do Afriky a jihozápadní Asie. K nám ji přivezli Romové zřejmě z Turecka a Rumunska v 17. století, proto se jí u nás říkalo turecké žito nebo krajově Turkyně. I když původně tato rostlina pocházela z teplých a vlhkých oblastí tropů a subtropů, ukázalo se, že je velmi přizpůsobivá a dokáže se vyrovnat i s horšími klimatickými podmínkami. Takže je dnes spolu s rýží nejrozšířenější a nejproduktivnější obilovinou světa.

V kuchyni starých Indiánů kdysi převažovaly jen vařené a pražené zrna kukuřice, vařily se také polévky ze samčích květenství a pylu. Později se kukuřice stala chlebovou obilovinou, v Americe je dodnes oblíbený kukuřičný chléb. Významnou surovinou se tedy stala kukuřičná mouka a kukuřičná krupice as jejich vznikem jsme již na krok i od polenty.

Polenta

Pod tímto tajuplným názvem se totiž skrývá docela obyčejná kukuřičná kaše, ovšem v italském podání. V Itálii se stala celonárodním jídlem, které najdeme na jídelním lístku každé restaurace. V některých italských rodinách je základní potravinou a mnohdy zde nahrazuje i chléb. Má mnoho variant, které se od sebe liší například tekutinou použitou k vaření. Někdy je to mléko, jindy voda či směs obojího. Polenta je také oblíbeným pokrmem Balkánu, tedy především Srbska, Chorvatska či Černé Hory, zde se jí říká palenta nebo kačamak, pura, případně bakardan. Kdo někdy navštívil Rumunsko a zkusil jeho kulinářské speciality, nemohl minout mamaligu – tedy polentu na rumunský způsob.

Pro všechny ty, kteří polentu neznají, ale rádi zkouší „nové“ a rozšiřují své kulinářské poznatky, lze jen doporučit zajít se na polentu zeptat do prodejny zdravé výživy nebo obchůdku specializovaného na italskou kuchyni – potraviny, tam ji určitě mít budou, a vyzkoušet si nějaký z níže uvedených receptů.

Pokud budete při shánění polenty neúspěšní, není problém si ji připravit doma.

Na pravou italskou polentu, tedy hustou kukuřičnou kaši, třeba 250 g kukuřičné mouky, 1 l vody, sůl. Postup je jednoduchý: Kukuřičná mouka se vsype do vroucí osolené vody a míchá, dokud nevznikne hladká hmota. Následně se nechá vařit za častého míchání a zmírněné teploty asi 25 minut. Po necelé půl hodině je kukuřičná kaše hotová a je možné ji rovnou podávat (v tomto případě by měla mít řidší konzistenci) nebo je možné ji rozetřít na tukem vymazaný plech a nechat vychladnout a pak ji dále upravovat. Polenta se polévá nejrůznějšími omáčkami, může se však také zapékat, smažit nebo grilovat.

Naše tipy – recepty z polenty

Z polenty si můžete připravit například i krupky. Na ty budete potřebovat 220 g kukuřičné krupice, 40 g másla, 1 l vody, 40 g pšeničné mouky, 2 vejce, 150 – 200 g eidamu, 1 dl mléka, sůl, 2 dl oleje. Z kukuřičné krupice s přídavkem másla a soli uvaříte ve slané vodě polentu a nalijete ji do pekáče vypláchnuté studenou vodou do výšky asi 2 centimetry. Přikryjete alobalem, aby nevyschla, a počkáte, až vychladne. Pak ji rozkrájíte na čtverečky, které nejprve obalíte v mouce, pak ve směsi z rozšlehaných vajec, mléka a strouhaného sýra. Usmažíte na oleji a podáváte buď s tatarskou omáčkou a libovolným salátem, nebo k nějakému masité pokrmu s omáčkou.

Klasikou je pak polenta se sýrem a šunkou. Na tuto recepturu budete potřebovat 250 g kukuřičné mouky, 1 l vody, dle chuti mořskou sůl, 200 g šunky, 200 g tvrdého sýra a 4 polévkové lžíce rozpuštěného másla, dle chuti rajskou omáčku nebo kečup. Podle klasického předpisu si připravíte italskou polentu, ze které po vychladnutí vykrajujeme noky. Ty po vrstvách budete skládat do ohnivzdorné misky, každou vrstvu halušek přeložíte jemně nakrájenou šunkou a strouhaným sýrem a zalijete rozpuštěným máslem. Nakonec horní vrstvu polejete rajčatovou omáčkou nebo kečupem, posypete strouhaným sýrem a necháte v mírně ohřáté troubě zapéct.

Nebo byste chtěli vyzkoušet polentu srbsky, takzvanou kačamak? Pokud ano, pak budete potřebovat 300 g kukuřičné mouky, 1 l vody, 2 lžíce másla, 1 střední cibuli, 1 rovnou lžičku soli. Do vařící osolené vody dáte lžíci sádla a zvolna vsypete kukuřičnou mouku. Vaříte za stálého míchání, dokud se těsto nezačne odlepovat ode dna. Z něj pak uděláte noky, které zalijete cibulkou osmaženou na sádle a podáváte jako přílohu.

Dobrou chuť.

Polenta a zdraví

Pokud obohatíte váš jídelníček o polentu, je dobré vědět, že polenta je bohatá na vlákninu, bílkoviny, vitamíny i minerály, pomůžete tedy i zdravému jídelníčku. Dále dokáže dobře zasytit a ukojit pocit hladu.

Kukuřičná polenta je skvělým lékem proti stresu, injekcí energie a vitality pro mozek, zásluhou dostatečně vysokému obsahu glukózy. Vitamíny v ní obsažené jsou nezbytné pro správnou funkci našich orgánu a metabolické procesy organismu. Polentu si mohou dopřát i lidé nesnášející lepek, v kukuřici jej totiž nenajdete.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Jídlo a zdraví

Přečtěte si také naše další články