Co se stane s naším tělem, když jíme příliš moc? 4.63/5 (8)



Není dobré jíst příliš mnoho jídla. Přináší to zdravotní komplikace.

Není dobré jíst příliš mnoho jídla. Přináší to zdravotní komplikace.

Znáte to rčení, “Oči by jedly..”často máme větší chuť, než jaký je ve skutečnosti náš hlad. A přitom by to přece mělo být tak jednoduché – jíme, dokud máme hlad. Jakmile se dostaví pocit sytosti, přestaneme. Taková je teorie. Ta však velmi často pokulhává za praxí. Ale co je vlastně hlad?

Když se ozve hlad

Zjednodušeně se dá říct, že hlad je nepodmíněná reakce organismu, která signalizuje, že máme nedostatek potravy. Jde o velmi důležitý a přirozený pocit, kterým nás tělo upozorňuje, že je potřeba doplnit nějakou energii. Tyto signály pak řídí především leptin, což je hormon, který je zodpovědný právě za regulaci příjmu a výdeje energie a vlastně celého metabolismu. Je také zodpovědný za naši chuť k jídlu. Když máme vysokou hladinu tohoto hormonu, máme pocit zasycení a měli bychom tedy i zastavit příjem potravy. Jakmile však jeho hladina klesne, okamžitě se probudí naše touha po nějakém dobrém jídle.

Bohužel, ve světovém žebříčku patří Česká republika na 7. místo, pokud jde o počet obézních lidí. To znamená, že je pro nás skutečně velmi těžké rozlišit mezi skutečnou potřebou jíst a chutí jíst. V dnešní době, kdy máme relativně všeho dostatek a vše prakticky na dosah ruky se jídlo a jezení postupně z jakési potřeby organismu volně transformovalo nejen na požitek nebo prožitek, ale i na jakýsi koníček (třeba gastroturistika), či emoční potřebu. Tak jako pro naše předky bylo jídlo skutečně především primárně zdrojem energie pro přežití, dnes už k zaměstnání našeho trávicího traktu najdeme celou řadu dalších příležitostí. Chcete se sejít s přáteli? Tak zajdete na večeři. Měli jste špatný den v práci? To přece spraví tabulka dobré čokolády. Chcete oslavit výročí svatby nebo narozeniny? Pak jistě už vymýšlíte program hostiny. S jídlem se prostě dnes setkáváme na každém rohu, v každé druhé reklamě ať už na internetu nebo v televizi. A co víc, už nemusíme opouštět teplo naší (dnes už plně modernizované) jeskyně a pouštět se s kyjem v ruce nejprve si potravu obstarat. Stačí si sednout v teple domova k počítači, udělat pár kliků a plné tašky nejrůznějších dobrot jsou do pár hodin doručeny až na náš stůl. Ano, dnes už nemusíme vůbec opustit náš byt, abychom si obstarali nějakou potravu. Tato skutečnost, včetně toho, že naši potřebu jídla už neřídí zdaleka jen hormony a trávicí soustava a také fakt, že než vlastně samotná informace o tom, že jsme sytí, doputuje až do mozku přibližně za 10 – 20 minut velmi pravděpodobně vedou k tomu, že jednoduše jíme moc. A bohužel podruhé, ukazuje se, že naše organismy, byť neustále procházíme evolucí, si s nadměrným příjmem potravy prostě neumí poradit.

Co je moc? (to je moc..)

Samozřejmě musíme vycházet z toho, že co je pro jednoho moc, může být pro jednoho málo a obráceně. Každý organismus je přirozeně jiný a každý máme své stravovací návyky. Tedy při určování toho, co je pro nás už příliš moc musíme brát v úvahu několik faktorů. Měli bychom se zaměřit především jak na náš věk, výšku nebo váhu, ale také na to, jak se přes den pohybujeme, jak často a jak dlouho spíme, jaký je náš aktuální zdravotní stav a také samozřejmě na to, zda chceme nějaké to kilo spíš shodit nebo přibrat.

Ale jak tedy poznat, že jíme moc? Můžeme se pro začátek odpíchnout od nějakých kalorických tabulek, kde zohledníme všechny předchozí proměnné, můžeme si také zapisovat kolik a čeho, přes den sníme, abychom měli potom přehled, někdo spoléhá také na ožehavé téma jako je intuitivní jezení, kdy se zjednodušeně řečeno zaměřujeme na naše fyziologické podněty sytosti a hladu. Existují také ale určité signály, kterým se nás naše tělo samo snaží upozornit na to, že už máme dost. A na ty bychom se také měli velmi zaměřit.

Pokud například jsme uprostřed nějakého jídla a ucítíme jakýsi horký záblesk nebo příliv tepla a přitom jídlo, které jíme, není vůbec pikantní, jde o jasnou indikaci toho, že už se přejídáme. Protože naše tělesná teplota se během trávení lehce vyšplhá nahoru. Dalším signálem je, že si potřebujeme udělat přestávku nebo povolit kalhoty, abychom se vyrovnali s nadýmáním nebo nějakým nepříjemným pocitem. I to je znamení, že jsme jedli příliš mnoho. Ale nejde jen čistě o fyzické signály. Je také zřejmé, že pokud už jen myšlenka na dojezení zbytku na našem talíři nebo už jen sousta v našich ústech je nám nepříjemná, jde o signál, že náš hlad byl plně uspokojen. Je tedy třeba tyto pocity respektovat, na jídlo si vždy najít čas a klid a vnímat, co se nám náš organismus snaží říct. Je jasné, že pokud budeme jíst ve spěchu či v afektu, snáz tyto signály přehlédneme.

Co se stane, když jíme moc?

Pokud už se stane, že naše ignorujeme signály našeho organismu a naše chuť a touha po jídle přemůže náš hlad, začneme se přejídat. Přestože my se prozatím cítíme uspokojivě, protože si vychutnáváme naše oblíbené dobroty, můžeme si tím zadělat na problém uvnitř našeho organismu.

Příliš mnoho jídla může způsobit zvýšení hladiny cukru v krvi a tím pádem naše tělo začne nadměrně produkovat více inzulínu než obvykle, aby se hladina cukru v krvi udržovala ve zdravém rozmezí. V důsledku toho můžeme mít bolesti hlavy, větší žízeň, můžeme se cítit unaveně nebo letargicky. Velmi pravděpodobně pak naše tělo bude ukládat přebytek cukru v krvi a kalorií, což pak automaticky vede k přibírání na váze.

Pokud jde o žaludek, když se přejídáme, náš trávicí orgán doslova bobtná, což způsobuje nadýmání, nepohodlí, nevolnost a v některých případech i kyselý reflux čili pálení žáhy. Navíc, když dlouho trávíme, může to podstatně ovlivnit i délku a kvalitu našeho spánku a celkově může dojít ke zkreslení funkce našeho mozku. Nedávné studie (např. tato) naznačují, že přejídání nebo konzumace potravin s vysokým obsahem tuků a cukrů po delší dobu může narušit naše kognitivní funkce. To může zahrnovat ztrátu paměti, zhoršený úsudek a větší množství bílé hmoty v mozku (obvykle spojenou se staršími lidmi).

V neposlední řadě pak také stojí nedostatek vitamínů, minerálů v přijaté potravě, který je způsoben jednostrannou konzumací potravin, která je, většinou u přejídání běžnou záležitostí a samozřejmě to vede k nadváze a obezitě a s tím spojené celé řadě dalších zdravotních obtíží.

Co dělat, když už víme, že se přejídáme

Pokud nám začne pomalu docházet, že jsme to s jídlem poslední dobou trošičku přeháněli, nebuďte na sebe zbytečně tvrdí. Ani fyzicky, ani psychicky. Vydejte se kupředu pomalými krůčky. Nejprve vyřaďte ze svého jídelníčku všechna těžká a nezdravá jídla a nahraďte je zdravými a výživnějšími alternativami. Dalším krokem by mělo být zaměření se na náš pitný režim. Jako první krok by mělo být vypití doporučených šesti až osmi sklenic vody denně, aby byl náš organismus hydratovaný. Voda také pomáhá našemu tělu trávit, detoxikovat a zbavit se nadměrného příjmu sodíku.

Pokud jde o fyzickou aktivitu, zařazení nějakého pravidelného pohybu může velmi dobře pomoci nastartovat náš metabolismus a pomoct při spalování kalorií. Nicméně není příliš vhodné ihned zařadit přísné cvičení hned poté, co si uvědomíme svůj prohřešek. Ideální je začít s lehčí procházkou nebo klidným cvičením jógy.

A co vy? Jak s přejídáním bojujete vy? Budeme rádi za komentáře k tomuto tématu.

Co si dále přečíst na toto téma?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva