Lidský mozek je velitelským centrem lidského nervového systému. Dostává vstupní informace od smyslových orgánů a odešle výstup do svalů. Lidský mozek má vlastně stejnou základní strukturu jako u jiných savců, ale je poměrově větší ve vztahu k velikosti těla.
Zajímavá fakta o lidském mozku:
– Lidský mozek je největším mozkem všech obratlovců vzhledem k velikosti těla
– Mozek váží asi 1,3 – 1,5 kilogramu
– Mozek tvoří asi 2% tělesné hmotnosti člověka
– Obsahuje asi 86 miliard nervových buněk (neuronů) – „šedá hmota“
– Obsahuje miliardy nervových vláken (axony a dendry) – „bílá hmota“
– Tyto neurony jsou spojeny třemi miliardami spojení nebo synapsí
Hlavní rozdíl mezi lidským a zvířecím mozkem je jejich velikost. Lidé mají také více neuronů na jednotku objemu než ostatní zvířata. Dá se říci, že čím složitější je mozek, tím více záhybů a kopců má. Další inteligentní zvířata, jako jsou opice a delfíni, mají také tyto záhyby v kůře jako člověk, zatímco třeba myši mají hladké mozky.
Lidé mají také největší čelní laloky ze všech zvířat. Čelní laloky jsou spojeny s vyššími úrovněmi funkcí, jako je sebeovládání, plánování, logika a abstraktní myšlení – v podstatě tedy to, co nás činí lidmi.
Co je fluidní inteligence: Schopnost rychle analyzovat nové situace, nacházet vzorce a logicky usuzovat bez předchozí zkušenosti; vrcholí v mladé dospělosti a lze ji tréninkem posilovat. Klíčové faktory ovlivňující Gf: Genetika, zdravý prefrontální kortex, dostatečný spánek, nízký stres, kvalitní prokrvení mozku a růstové ...
Bohatý jazykový vstup a každodenní společné čtení (min. 10 min) rozšiřují slovní zásobu a zvyšují IQ. Hravý aerobní pohyb (alespoň 20 min denně) okysličuje mozek, podporuje paměť a exekutivní funkce. Vyvážená strava s omega‑3, železem a dostatkem tekutin buduje strukturu neuronů a ...
Psi dokážou díky vysoce vyvinutému čichu rozpoznat těkavé organické sloučeniny (VOC), které vylučují lidé s Parkinsonovou chorobou. Vědecké studie potvrzují, že trénovaní psi mají přesnost vyšší než 90 % při detekci Parkinsonovy nemoci ze vzorků potu nebo kožního mazu. Případ ...
Syndrom falešné paměti označuje stav, kdy si člověk přesvědčivě vybavuje události, které se ve skutečnosti nestaly. Vzniká vlivem sugesce, emocí, rekonstrukční povahy paměti a dalších psychologických i neurologických mechanismů. Falešné vzpomínky mohou vést k psychickým potížím, narušeným vztahům a právním ...
Parkinsonismus je stav, který se vyskytuje, když má člověk příznaky a mozkovou dysfunkci běžně spojené s Parkinsonovou chorobou, ale také další příznaky související s jiným onemocněním nebo příčinou. Mezi hlavní příznaky patří třes, ztuhlost svalů, zpomalení pohybů (bradykineze) a problémy ...
Psilocybinová terapie je forma psychoterapie, při níž se využívá psilocybin – psychoaktivní látka obsažená v některých druzích lysohlávek (halucinogenních hub). Tato terapie se provádí v kontrolovaném prostředí pod vedením vyškoleného terapeuta. Není to samovolné "tripování", ale strukturovaný terapeutický proces, který ...
Neuroborelióza je neurologická forma lymské boreliózy, kterou způsobují bakterie rodu Borrelia, přenášené klíšťaty. Postihuje centrální a periferní nervový systém – může se projevit bolestmi hlavy, obrnou nervů (např. lícního nervu), poruchami paměti nebo smyslovými změnami. Mezi časné příznaky patří bolesti ...
Prefrontální syndrom (někdy také nazývaný syndrom čelního laloku nebo frontální syndrom) je soubor příznaků, které vznikají při poškození prefrontální kůry mozku (čelního laloku) – tedy části mozku v přední oblasti čelního laloku, za čelem. Prefrontální kůra mozku je zodpovědná za ...
Propriocepce je schopnost vnímat polohu, pohyb a napětí vlastního těla, aniž bychom se na něj museli dívat. Je to jeden z důležitých smyslů, který nám umožňuje koordinovat pohyby, udržovat rovnováhu a přizpůsobovat sílu svalového napětí podle potřeby. V těle máme ...
Získaný savantský syndrom je velmi vzácný stav, při kterém člověk — často po poranění mozku, mrtvici, nebo i po neurologické nemoci — náhle získá mimořádné schopnosti v určité oblasti, aniž by měl předtím dané dovednosti nebo trénink. Jedna z hlavních ...
Rané příznaky demence se mohou lišit podle typu demence (např. Alzheimerova choroba, vaskulární, frontotemporální atd.), ale existuje několik typických varovných signálů, které si můžeš všimnout u sebe nebo u někoho blízkého. Nejde o normální zapomínání, ale o změny, které ovlivňují ...
Vysoká hladina cholesterolu může přispět k riziku vzniku demence, zejména cévní demence. Cholesterol je nezbytný pro fungování těla, ale jeho nadbytek může poškodit cévy a zvyšovat riziko aterosklerózy, což je ztuhnutí a zúžení cév. To může následně negativně ovlivnit prokrvení ...
Lhermittova–Duclosova nemoc je vzácná vývojová vada během embryogeneze charakterizovaná abnormálním vývojem a zvětšením mozečku a zvýšeným intrakraniálním tlakem. Lhermittova–Duclosova nemoc, také známá jako dysplastický gangliocytom mozečku, je vzácné neurokutánní onemocnění charakterizované benigním nádorem mozečku. Toto onemocnění bylo poprvé popsáno v ...
Studie z minulosti ukazují, že konzumace zpracovaného masa může zvýšit riziko několika zdravotních problémů, třeba demence a obecně kognitivního zhoršení. Nová studie uvádí, že lidé, kteří jedí zpracované červené maso, mají větší riziko rozvoje kognitivního zhoršení a demence než ti, ...