První pomoc u omrzlin – jak na ni? 4.92/5 (13)



První pomoc u omrzlinOmrzliny mohou být velmi nepříjemnou záležitostí. Nejčastěji se s nimi setkáváme na prstech, nose nebo uších, tedy na částech těla, které nebývají vždy moc dobře chráněné před mrazem. V případě, kdy se tělo snaží zahřát, také dochází v těchto periferních částech ke sníženému prokrvení, což ještě více podpoří neblahý vliv mrazu. Jak se omrzliny poznají a jak je možné předejít nevratnému poškození tkáně?

Omrzliny vznikají v případě, kdy dojde k poškození tkání vlivem nízkých teplot. Nejčastěji se tak děje při velkém mrazu nebo vysoké vlhkosti vzduchu. Ohroženi můžete být i v případě, kdy teploty sice nejsou extrémně nízké, ale fouká silný vítr.

Reakce těla na mráz a chlad

Pokud se dlouhodobě pohybujeme v chladném prostředí, naše tělo na to začne reagovat. Snaží se zejména zachovat dostatečnou teplotu v tělesném jádru, kde se nachází životně důležité orgány. Dochází k vazokonstrikci (zúžení průměru) cév na periferii těla
– v končetinách. Zvýšení tepla se následně může dít třesem a napětím ve svalech.

Z tohoto je zřejmé, že rizikovým faktorem vzniku omrzlin může být právě špatné prokrvení některých částí těla. To nastává u některých onemocnění (diabetes mellitus) nebo při užívání léků. Rizikové je též zvýšené pocení, vlhký či zmrzlý oděv a nedostatek energie (nízký příjem tekutin, stravy).

Omrzliny – vratná a nevratná poškození

Při působení chladu nedojde k okamžitému zničení tkáně, ale poškození se odehrává v určitých etapách (je zde evidentní podobnost s průběhem popálenin). V prvním stupni je kůže chladná, v místě je již sníženo prokrvení. V místě je zřejmá ztráta citlivosti. Po návratu do teplého prostředí dochází ke zčervenání pokožky, je cítit pálení. Pokud jsme chladu vystaveni déle, na povrchu těla se začínají tvořit puchýře. Tento stav je mezistupněm mezi dříve popsaným vratným poškozením a nevratnými změnami tkáně. Při těžším průběhu omrzlin jsou zasaženy i hlubší vrstvy těla, dochází již k poškození cév, které přestávají zásobovat danou oblast. Kůže zčerná, dochází k odumření tkáně – tzv. gangréně.

Zahřívat, ale pomalu

Při lehčích omrzlinách je na prvním místě vymanit se z působení chladu. Je tedy třeba dostat se do tepla, avšak nevystavovat se mu naráz. Nevhodné je rychlé zahřívání u ohně či třeba s pomocí fénu. Berte v úvahu, že tkáň je poškozena a takovéto další dráždění by ji jenom ještě více narušilo. K podpoře prokrvení daných míst je možné provádět jemnou masáž v okolí omrzlin, ponořit ruce či jiné omrzlé části těla do vlažné vody. Je možné pak postižená místa opatrně osušit a překrýt sterilním obvazem. Vyhněte se však jakémukoliv silnějšímu mechanickému podráždění. Venku lze zahřát části těla třeba jejich přiložením na břicho, hrudník nebo do podpaží.

Není na místě podávat poškozenému alkohol nebo se snažit odstranit puchýře, které již na kůži vznikly. Pokud je třeba, neváhejte se obrátit na lékaře, aby omrzlou oblast odborně ošetřil. Toto je nutné zejména v případě omrzlin druhého a třetího stupně. V léčbě je pak důležité zohlednit celkový zdravotní stav jedince. Někdy je parné též celkové podchlazení, komplikace způsobené dalšími infekcemi. Odborná péče pak může zahrnovat infuzní terapii, podávání antibiotik, ale v případě odumření částí těla též jejich amputaci chirurgem.

První pomoc – opatření na místě

  • Centrální zahřátí těla (jádra těla) pomocí vypití horkého, slazeného nápoje
  • Omrzlé části těla chránit před dalším vlivem chladu, vlhké oblečení vyměnit za suché
  • Ohřívat omrzlé části těla na vlastním těle (např. ruce pod pažemi)
  • Přísun tepla z cizího těla (např. chladem poškozenou nohu do podpaží jiné osoby vložit – ohřívat se navzájem)
  • Sterilní a suché obvazy použít, avšak žádné masti
  • Uvolnit tlačící části oděvu, uložit na měkké
  • Postiženi končetinami aktivně pohybovat, aby se zvýšila teplota těla vlivem práce svalů
  • Při slabých omrzlinách samostatně kráčet, při těžších nechat se odnést
  • Nepodávat léky, kromě léků zabraňujících shlukování krve (Aspirin)
  • Vyhledat vyhřátou místnost

První pomoc – na chráněném místě

  • Při pokojové teplotě podávat horké, oslazené nápoje
  • Ponořování postižených končetin ve vlažné vodě (začít při 10 ° C) a to horkou vodu přilévat, dokud postižený nezačne pociťovat jemnou bolest (pozor, omrzliny snižují citlivost kůže). Oteplování provádět jen velmi pomalu a s vodou s max. teplotou 38 °C
  • Orální léky (s účinnou látkou – kyselinou acetylsalicylovou) je povoleno a žádoucí
  • Puchýře nepřestřihávat ani jinak otevírat, jen sterilně přikrýt
  • Postižené končetiny umístit výše, ale nechat jim pohyblivost
  • Při tvorbě puchýřů se nechat odnést a dát se ošetřit lékaři

Prevence vzniku omrzlin

Ideální je na možnost vzniku omrzlin myslet již předem a nevystavovat se zbytečně riziku celkového podchlazení i omrznutí částí těla. Omrzliny se vyskytují spíše v souvislosti s pobytem v horách. Zde se vyplatí sledovat počasí, dbát na důkladné oblečení a přizpůsobení výkonů své fyzické kondici. V běžných podmínkách se u nás setkáváme s omrzlinami nejčastěji u lidí, kteří žijí trvale na ulici.

Tabulka o riziku vzniku omrzlin

Stupně omrzlin

Omrzliny rozdělujeme do tří skupin závažnosti:

1. Stupeň I.

Pro něj je charakteristika ochlazení a bledost, jakož i bodavá bolest v příslušné oblasti kůže. V počátečním stádiu úplně bílá a necitlivá kůže se zbarví v následujících dnech do hněda a může napuchnout. Obecně se neočekávají žádné následky po vyléčení.

2. Stupeň II.

Projevuje se zarudnutím, otokem a tvorbou puchýřů, v první řadě je charakteristický pro nohy a ruce, např. při ztrátě rukavic. Homogenní, světlé puchýře mají dobrou prognózu. Pokud se v puchýřích nachází příměs krve, je třeba počítat s delší dobou léčení. Je třeba prořezat puchýře a tekutinu vytisknout ven. Zde vzniká riziko infekce, jelikož bakterie mohou proniknout do těla přes otevřené rány.

3. Stupeň III.

Označuje nejtěžší formu omrzlin. Pro tento stupeň je charakteristickým nekróza (odumření tkáně) s černou, vlhkou kůží a silným poškozením pokožky. Rozsah poškození je možné určit až po několika dnech až týdnech. Postižené jsou zejména ty části těla, které byly kromě vlivu chladu vystaveny i působení tlaku, např. těsné boty. Pro postižené oblasti je charakteristické přetrvávání necitlivosti i po rozmrazení. Na hranici mezi nepoškozenou a poškozenou kůží se po několika týdnech až měsících vytvoří tzv. demarkační vráska / rýha.

Co si ještě o omrzlinách přečíst?

VIDEO: Jak ošetřit omrzliny

VIDEO: Omrzliny a opařeniny

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva