TURP (hypervolemicko-hypotonický) syndrom: příznaky, příčiny a léčba 4.33/5 (9)

• TURP je běžná operace zvětšené prostaty, při které se část prostaty odstraní přes močovou trubici a uleví se od potíží s močením.
• TURP syndrom je vzácná, ale vážná komplikace, kdy se do krve vstřebá příliš proplachovací tekutiny, což způsobí nadbytek tekutin v těle a pokles sodíku.
• Projevuje se hlavně zmateností, bolestí hlavy, nevolností, křečemi, dušností a náhlým zhoršením celkového stavu, obvykle do 24 hodin po zákroku.
• Moderní postupy riziko snižují a při včasném rozpoznání a léčbě je šance na uzdravení vysoká – důležité je rychle informovat lékaře při jakýchkoliv neobvyklých potížích.

Zvětšená prostata a s ní spojené potíže s močením jsou velmi častým problémem mužů ve vyšším věku. Jedním z nejčastějších operací, které tyto potíže řeší, je TURP (transuretrální resekce prostaty). Většina zákroků proběhne bez vážnějších komplikací, ale ve vzácných případech se může objevit stav nazývaný TURP syndrom, odborně hypervolemicko-hypotonický syndrom.

V tomto článku se dozvíte:

• co přesně znamená zákrok TURP a k čemu slouží,
• co je TURP syndrom a proč vzniká,
• jaké má TURP syndrom příznaky a kdy zpozornět,
• jak probíhá léčba v nemocnici,
• jak lze riziko TURP syndromu snížit a co pro své bezpečí můžete udělat Vy.

Co je zákrok TURP a kdy se používá?

Co znamená TURP a proč se provádí?

Zkratka TURP znamená transuretrální resekce prostaty. Jde o operaci, při níž urolog přes močovou trubici odstraní část zvětšené prostaty. Cílem je uvolnit průchod pro moč a zmírnit obtíže spojené s nezhoubným zvětšením prostaty (benigní hyperplazie prostaty).

TURP se obvykle doporučuje, pokud:

• máte výrazné potíže s močením, které se zhoršují,
• léčba léky už nestačí,
• dochází k opakovanému zadržení moči, infekcím nebo poškození močového měchýře.

Jak zákrok TURP vypadá z pohledu pacienta?

Jednoduše řečeno zákrok probíhá takto:

1. Do nemocnice nastoupíte obvykle den před výkonem nebo v den výkonu.
2. Proběhnou předoperační vyšetření a domluví se typ anestezie (celková nebo spinální – od pasu dolů).
3. Při samotném výkonu lékař zavede přes močovou trubici speciální přístroj (resektoskop) do oblasti prostaty.
4. Pod kontrolou kamery postupně odřezává přebytečnou tkáň prostaty a současně oblast neustále proplachuje tekutinou – tzv. irigační tekutinou.
5. Na závěr je zaveden močový katétr, kterým odtéká moč i krevní příměs.

 

Celý výkon obvykle trvá desítky minut. Po operaci zůstáváte v nemocnici několik dní, dokud se stav stabilizuje a katétr může být odstraněn.

Co je TURP syndrom a jak souvisí s irigační tekutinou?

Co přesně je TURP (hypervolemicko-hypotonický) syndrom?

TURP syndrom je vzácná, ale potenciálně nebezpečná komplikace operace TURP. Vzniká tehdy, když se během výkonu do těla pacienta ve větším množství vstřebá irigační tekutina, která normálně slouží jen k proplachování operačního pole.

Výsledkem jsou dva hlavní problémy:

• hypervolémie – tělo je náhle „přeplněné“ tekutinou, cévy a srdce jsou přetížené,
• hyponatrémie – krev je naředěná a klesá v ní hladina sodíku (Na), což může ovlivnit mozek a nervový systém.

Sodík je pro tělo zásadní minerál. Pomáhá udržovat správnou rovnováhu vody, krevní tlak a fungování nervů. Když jeho hladina v krvi rychle klesne, mohou buňky – včetně mozkových – začít nasávat vodu a otékat. To vede ke vzniku typických příznaků TURP syndromu.

Jak se irigační tekutina dostane do krevního oběhu?

Během resekce prostaty jsou v prostatické tkáni otevřené žilky a žilní pleteně. Pokud je:

• zákrok dlouhý,
• použito velké množství irigační tekutiny,
• tlak tekutiny vysoký (například je vak zavěšený příliš vysoko),
• poraněna stěna močového měchýře nebo okolní struktury,

může se tekutina dostat přes tyto žíly do krevního oběhu nebo prosakovat do okolních tkání a postupně se vstřebávat. Pokud je objem výrazný, tělo se ocitne v situaci, kdy má najednou příliš mnoho vody a málo minerálů – hlavně sodíku.

Kdo je více ohrožen vznikem TURP syndromu?

Riziko TURP syndromu je obecně nízké, ale vyšší bývá u:

• dlouhých a komplikovaných výkonů,
• velmi zvětšené prostaty, u které je třeba odstranit větší objem tkáně,
• starších pacientů,
• pacientů s nemocemi srdce (srdeční selhání, ischemická choroba, vysoký tlak),
• pacientů s horší funkcí ledvin,
• pacientů, kteří užívají více léků ovlivňujících tlak a hospodaření s vodou.

Moderní techniky a pečlivý dohled lékařů však riziko výrazně snižují.

Jaké příznaky má TURP syndrom a kdy se mohou objevit?

Kdy se projevy TURP syndromu obvykle objevují?

Příznaky TURP syndromu se mohou objevit:

• už během samotného výkonu (pokud je pacient při vědomí, např. u spinální anestezie),
• v průběhu prvních hodin po operaci,
• nejčastěji do 24 hodin po zákroku.

U drtivé většiny pacientů se TURP syndrom vůbec neobjeví. Pokud ale ano, je důležité ho včas poznat a rychle léčit.

Jaké neurologické příznaky může mít TURP syndrom?

Kvůli nízkému sodíku a možné reakci mozku se mohou objevit:

• neklid, podivné chování, pocit, že je „něco špatně“,
• bolest hlavy, tlak v hlavě, závratě,
• zmatenost, dezorientace, zpomalené nebo nesouvislé reakce,
• poruchy vidění (např. rozmazané vidění),
• nevolnost a zvracení,
• křeče (záchvaty),
• porucha vědomí až bezvědomí v těžkých případech.

Pro laika může pacient s rozvíjejícím se TURP syndromem vypadat například „jako opilý“, zmatený, nereagující normálně nebo náhle zkolabovat.

Jaké příznaky na srdci a dýchání se mohou objevit?

Protože je tělo náhle přetížené tekutinou, může srdce a oběh reagovat:

• dušností, pocitem nedostatku vzduchu, zrychleným dýcháním,
• zrychleným nebo naopak zpomaleným tepem,
• kolísáním krevního tlaku, bušením srdce,
• známkami plicního otoku (vlhké chrůpky při poslechu plic),
• namodralými rty nebo prsty (nedostatek kyslíku).

Jaké další obecné příznaky mohou upozornit na problém?

Mezi další možné projevy patří:

• výrazná únava, ospalost, slabost,
• pocit tlaku v břiše nebo na hrudi,
• pocit chladu, třesavka, zimnice,
• změna množství moči (méně moči, než by odpovídalo příjmu tekutin).

Tyto příznaky nejsou typické jen pro TURP syndrom, mohou se vyskytnout i u jiných stavů. Pokud se ale objeví po TURP, je vždy potřeba je brát vážně.

Jak lékaři TURP syndrom poznají a jak se vyšetřuje?

Kdy mají lékaři na TURP syndrom myslet?

Lékař nebo zdravotní sestra by měli myslet na možnost TURP syndromu vždy, když:

• pacient během TURP nebo krátce po něm náhle začne být zmatený, výrazně neklidný nebo má křeče,
• objeví se náhlá dušnost, zhoršené dýchání, bolest na hrudi,
• dojde k prudkému kolísání tlaku nebo tepu,
• celkový stav se bez zjevné příčiny výrazně, rychle zhorší.

Důležitý je kontext: pacient právě podstoupil zákrok TURP (nebo jiný endoskopický výkon s proplachovací tekutinou) a následně se objeví výše uvedené potíže.

Jaká vyšetření se při podezření na TURP syndrom provádějí?

Pro potvrzení nebo vyloučení TURP syndromu lékaři obvykle provedou:

• odběr krve – hlavně na sodík (Na), draslík (K), další minerály a funkci ledvin,
• měření tlaku, tepu a saturace kyslíkem,
• poslech srdce a plic, sledování dýchání,
• EKG – posouzení činnosti srdce a případných arytmií,
• RTG nebo ultrazvuk plic – při podezření na plicní otok,
• sledování množství moči – kontrola funkce ledvin a vylučování tekutin.

Klíčovým laboratorním nálezem je nízký sodík v krvi u pacienta po TURP, který má výše popsané příznaky.

Jak se TURP syndrom léčí a jaké jsou první kroky?

Jak vypadá akutní (okamžitá) léčba TURP syndromu?

TURP syndrom je urgentní stav, který se léčí na monitorovaném lůžku nebo na jednotce intenzivní péče.
Základní kroky bývají následující:

1. Okamžité ukončení výkonu
   Pokud se příznaky objeví ještě během operace, lékař výkon přeruší a zastaví přívod irigační tekutiny.
2. Zajištění dýchání a oběhu
   Pacient dostane kyslík, monitoruje se tlak, tep, saturace kyslíkem a stav vědomí. V těžkých případech může být nutné zajištění dýchacích cest a napojení na ventilátor.
3. Snížení nadbytku tekutin
   Podávají se léky podporující močení (diuretika), které pomáhají odvést z těla přebytečnou vodu. Příjem dalších tekutin je pečlivě řízen.
4. Léčba neurologických příznaků
   Při křečích se podávají léky proti záchvatům, při bolesti hlavy analgetika. Pacient je trvale sledován.

Jak se upravuje nízká hladina sodíku v krvi?

Součástí léčby je opatrná korekce nízkého sodíku:

• u mírnějších forem se často stačí omezit příjem tekutin a podpořit vylučování moči,
• u těžkých případů s křečemi nebo poruchou vědomí se opatrně podává roztok s vyšším obsahem sodíku (tzv. hypertonický roztok) v přesné dávce.

Cílem je zlepšit stav, ale zároveň nezvýšit hladinu sodíku příliš rychle. Vše probíhá pod důsledným laboratorním a klinickým dohledem.

Jak dlouho trvá léčba a jaké je zotavení?

Délka léčby závisí na závažnosti stavu a celkovém zdravotním stavu pacienta.
U lehčích případů může být stav stabilizován během několika dnů.
U těžších průběhů může být potřeba delší pobyt na jednotce intenzivní péče
a delší rekonvalescence.

Pokud je TURP syndrom zachycen včas a léčen správně, většina pacientů se uzdraví bez trvalých následků.

Jaká je prognóza a jaké mohou být následky TURP syndromu?

Jaké komplikace mohou nastat, pokud se stav neléčí?

Bez včasné léčby může TURP syndrom vést k vážným komplikacím:

• těžkému otoku mozku a neurologickým následkům,
• akutnímu srdečnímu selhání a plicnímu edému,
• poruchám srážlivosti, poranění dalších orgánů,
• v krajním případě i k ohrožení života.

Jaká je šance na uzdravení při včasné léčbě?

Díky moderním operacím, lepším irigačním tekutinám a pečlivému monitorování je TURP syndrom dnes vzácný. Pokud se objeví a je včas rozpoznán a správně léčen, je šance na úplné uzdravení vysoká.

Klíčové je:

• včas příznaky odhalit,
• rychle nasadit odpovídající léčbu,
• po výkonu pečlivě sledovat stav pacienta.

Jak se dá TURP syndromu předcházet a co pro sebe může udělat pacient?

Jaká preventivní opatření dělá zdravotnický tým?

Lékaři a sestry mají k dispozici řadu možností, jak riziko TURP syndromu snížit:

• volí modernější techniky (např. bipolární TURP, laser), které umožňují používání bezpečnějších roztoků,
• snaží se, aby zákrok netrval déle, než je nutné,
• kontrolují tlak proplachovací tekutiny (výšku zavěšení vaku apod.),
• pečlivě monitorují stav pacienta během i po výkonu,
• provádějí předoperační vyšetření a přípravu – interní, anesteziologické, kardiologické či nefrologické podle potřeby.

Co můžete pro snížení rizika udělat Vy?

I Vy jako pacient máte v prevenci komplikací důležitou roli. Můžete:

• lékaři otevřeně sdělit všechna svá onemocnění (srdce, ledviny, plíce, neurologická onemocnění),
• přinést kompletní seznam všech užívaných léků, včetně volně prodejných přípravků a doplňků stravy,
• dodržovat pokyny před operací – kdy přestat jíst, pít, jak upravit léky,
• po zákroku ihned hlásit jakékoliv neobvyklé příznaky: zmatenost, silnou bolest hlavy, zhoršené dýchání, křeče, náhlé zhoršení stavu.

Jaké otázky si připravit na rozhovor s lékařem před TURP?

Na co se zeptat urologa a anesteziologa?

Před výkonem je zcela v pořádku položit lékaři konkrétní otázky. Například:

• Proč je právě TURP pro mě vhodná metoda? Jaké jsou jiné možnosti léčby?
• Jaká technika bude použita (klasická, bipolární, laserová)?
• Jak dlouho by měl zákrok u mě přibližně trvat?
• Jak budete během operace sledovat, zda se nevstřebává příliš mnoho tekutiny?
• Jaká jsou rizika konkrétně u mě s ohledem na mé jiné nemoci?
• Co mám dělat, když po propuštění domů zaznamenám zmatenost, dušnost nebo jiné varovné příznaky?

Otevřená komunikace s lékařem je základ. Pomáhá snížit obavy a lépe porozumět tomu, co Vás čeká.

Shrnu to: co je dobré o TURP syndromu vědět?

• TURP je běžná operace zvětšené prostaty, která mnoha mužům výrazně uleví od potíží s močením.
• TURP syndrom je vzácná, ale závažná komplikace, při které se nadměrně vstřebá proplachovací tekutina do krve, což vede k přetížení tekutinou a poklesu sodíku.
• Projevuje se zejména zmateností, bolestmi hlavy, nevolností, křečemi, dušností a celkovým náhlým zhoršením stavu, většinou během 24 hodin po zákroku.
• Moderní operační techniky a pečlivé sledování pacienta riziko výrazně snižují a při včasném rozpoznání a léčbě je šance na úplné uzdravení vysoká.
• Nejdůležitější je nebát se ptát, uvést lékaři všechny zdravotní potíže a včas hlásit jakékoliv neobvyklé příznaky po výkonu.

Pokud Vás čeká TURP nebo se o tomto zákroku uvažuje, máte právo rozumět tomu, co se bude dít a jaká jsou rizika i přínosy. Ptejte se, nechte si vše vysvětlit a společně s lékařem hledejte řešení, které je pro Vás nejbezpečnější a nejvhodnější.

Studie a zdroje článku

• Transurethral resection of prostate syndrome: report of a case Autor: Brahim Boukatta
• Zdroj obrázku: edesignua / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Prostata

Přečtěte si také naše další články