Paréza hlasivek – co to je: příznaky, příčiny a léčba 4.57/5 (14)

• Paréza hlasivek je oslabení nebo porucha hybnosti jedné či obou hlasivek, které může způsobit chrapot, slabý hlas, zadýchávání a obtíže při polykání.
• Příčinou bývají nejčastěji operace v oblasti krku nebo hrudníku, nádory, neurologická onemocnění, úrazy či virové infekce.
• Diagnostika zahrnuje ORL vyšetření, endoskopii hrtanu, případně zobrazovací metody nebo neurologická vyšetření.
• Léčba spočívá v hlasové terapii, řešení základní příčiny, režimových opatřeních a u vybraných případů i v operačním řešení.

Paréza hlasivek je zdravotní problém, který se zdaleka netýká jen zpěváků nebo učitelů. Může postihnout každého z nás a výrazně ovlivnit každodenní život – od obyčejného telefonování až po schopnost se bez obtíží nadechnout a v klidu najíst. V tomto článku vysvětlím, co paréza hlasivek znamená, jaké má příznaky, proč vzniká a jaké jsou možnosti léčby.

Co je paréza hlasivek a jak hlasivky běžně fungují?

Co jsou hlasivky a k čemu je vlastně potřebujeme?

Hlasivky jsou dva pružné „proužky“ tkáně v hrtanu (v oblasti krku). Leží naproti sobě a při mluvení se k sobě přiblíží, rozechvějí a tím vytvářejí zvuk – náš hlas. Při dýchání se naopak více otevřou, aby vzduch mohl volně proudit do plic a ven z nich.

Hlasivky mají tři hlavní úlohy:

1. tvoří hlas – díky jejich kmitání můžeme mluvit, zpívat, smát se, křičet,
2. podílejí se na dýchání – otevřením nebo zúžením prostoru v hrtanu,
3. chrání dýchací cesty při polykání – pomáhají zabránit tomu, aby jídlo a pití „zateklo“ do průdušnice.

 

Co znamená paréza hlasivek?

Paréza hlasivek znamená, že jedna nebo obě hlasivky se nehýbou správně, jsou oslabené nebo jejich pohyb je omezený kvůli poruše nervů či svalů v hrtanu. Jednoduše řečeno – hlasivka nedokáže dělat svoji práci tak, jak by měla.

Rozlišujeme dva základní typy parézy hlasivek:

• Jednostranná paréza hlasivek – postižena je jedna hlasivka. Je to častější forma. Často působí hlavně problémy s hlasem.
• Oboustranná paréza nebo obrna – postiženy jsou obě hlasivky. Je méně častá, ale může být závažnější, protože umí výrazně zúžit dýchací cesty.

Jaký je rozdíl mezi parézou a úplnou obrnou hlasivek?

V praxi se někdy termíny pletou, ale rozdíl je následující:

• Paréza – hlasivka je oslabená, její pohyb je omezený, ale nějaký pohyb tam stále je.
• Paralýza (obrna) – hlasivka je zcela nehybná a zůstává v jedné poloze (například více otevřená či zavřená).

Pro laika je důležité především to, že obě situace mohou způsobit podobné potíže – chrapot, slabý hlas, problémy s dýcháním a polykáním.

Jaké jsou typické příznaky parézy hlasivek?

Jaké změny hlasu může paréza způsobit?

Nejčastějším příznakem parézy hlasivek je změna hlasu. Lidé často popisují:

• chrapot – hlas zní zastřeně, drsně nebo „nakřáple“,
• slabý, „dechový“ hlas – jako by z hlasu „unikal vzduch“,
• rychlou únavu hlasu – po pár minutách mluvení je hlas unavený, člověk má pocit, že už „nemůže mluvit“,
• kolísání hlasu – hlas občas vypadne, přeskakuje nebo není stabilní,
• u některých lidí až téměř úplnou ztrátu hlasu.

Typické je, že tyto obtíže trvají déle než běžná „nachlazení“. Pokud chrapot a změny hlasu trvají více než 2–3 týdny, určitě je vhodné navštívit ORL lékaře nebo foniatra.

Jaké další potíže kromě hlasu mohou nastat?

Protože hlasivky pomáhají i při dýchání a polykání, paréza může způsobit také:

• pocit dušnosti nebo zadýchávání – hlavně při větší námaze,
• zakuckávání při jídle a pití – člověk má pocit, že jídlo „padá do špatné díry“,
• kašel při polykání,
• pocit knedlíku v krku – subjektivní pocit cizího tělesa, tlaku nebo škrábání,
• hlučné dýchání – sípání, pískání nebo zvláštní zvuk při nádechu.

U oboustranné parézy mohou být potíže s dýcháním výrazné a v těžkých případech i nebezpečné (pocit, že se člověk nemůže pořádně nadechnout).

Jaké jsou nejčastější příčiny parézy hlasivek?

Může parézu hlasivek způsobit operace krku nebo hrudníku?

Ano, jednou z nejčastějších příčin parézy hlasivek je poškození nervu při operaci v oblasti krku nebo hrudníku. Hlasivky jsou ovládány jemnými nervy, které při některých výkonech mohou být podrážděny, nataženy, stlačeny nebo vzácně i přerušeny.

Rizikové jsou například operace:

• štítné žlázy,
• příštítných tělísek,
• jícnu nebo krčních struktur,
• srdeční a cévní operace v oblasti hrudníku,
• větší zákroky v oblasti krční páteře.

Po takových operacích si lékaři hlas často cíleně kontrolují – například požádají pacienta, aby něco řekl, zazpíval stupnici nebo zhluboka dýchal. Jakákoliv výraznější změna hlasu po operaci je důvodem k vyšetření.

Jaká onemocnění mohou parézu hlasivek ještě způsobit?

Kromě chirurgických zákroků mohou parézu způsobit i další stavy:

• Nádory v oblasti krku, hrudníku nebo mozku – mohou nerv utlačovat nebo přímo poškozovat.
• Neurologická onemocnění – například cévní mozková příhoda (mrtvice), některé nervové choroby či záněty nervů.
• Virové infekce – někdy může dojít k poškození nervu po virovém onemocnění, i když přesný mechanismus není vždy jasný.
• Úrazy krku a hrudníku – například po nehodách, pádech nebo úrazech páteře.
• Komplikace při intubaci – při zavedení dýchací trubice při celkové narkóze může vzácně dojít k poškození oblasti hrtanu nebo nervů.
• Idiopatická paréza – v části případů se příčina nepodaří ani přes vyšetření zjistit. I v těchto situacích ale existují možnosti léčby a rehabilitace.

Je paréza hlasivek nebezpečná?

V jakých situacích může paréza hlasivek ohrozit zdraví?

Závažnost parézy hlasivek záleží hlavně na:

• tom, zda je postižena jedna nebo obě hlasivky,
• jak silné jsou příznaky,
• jaká je základní příčina (například nádor vs. přechodné podráždění nervu).

U většiny pacientů s jednostrannou parézou jde především o nepříjemný, ale ne život ohrožující problém – změnu hlasu, únavu při mluvení nebo lehčí problémy s polykáním. Přesto to může výrazně snížit kvalitu života, práci a společenské kontakty.

Závažnější situace nastává:

• pokud jsou postiženy obě hlasivky a prostor pro průchod vzduchu je příliš zúžen,
• pokud dochází k opakovanému vdechnutí sousta nebo tekutin do dýchacích cest,
• pokud je příčinou neléčený nádor nebo jiné vážné onemocnění.

V těchto případech může být dušnost, častý kašel, opakované zápaly plic nebo celková slabost opravdu nebezpečná a vyžaduje rychlé řešení.

Jak se paréza hlasivek diagnostikuje?

Jak probíhá první vyšetření u ORL lékaře nebo foniatra?

Prvním krokem je vždy rozhovor (anamnéza). Lékaře bude zajímat:

• kdy se potíže s hlasem nebo dýcháním objevily,
• zda jim předcházela operace nebo úraz,
• jestli máte další zdravotní potíže (neurologická onemocnění, nádory, dlouhodobé refluxní obtíže a podobně),
• jak vypadá vaše hlasová zátěž (například učitel, instruktor, zpěvák, call centrum).

Následuje vyšetření hrtanu. Nejčastěji se používá:

• Endoskopie – tenká ohebná „hadička“ s kamerou se opatrně zavede nosem nebo ústy, lékař na monitoru vidí tvar a pohyb hlasivek při dýchání a mluvení.
• Laryngoskopie zrcátkem – starší, ale stále používaná metoda, kdy se do krku vloží malé zrcátko a lékař se dívá přes světlo.

Podle potřeby může být vyšetření doplněno o stroboskopii – speciální přístroj, který umožní zkoumat, jak přesně hlasivky kmitají. To je důležité hlavně u poruch kvality hlasu.

Jaká další vyšetření mohou být potřeba?

Protože příčina parézy může být různá, lékař někdy doporučí další testy:

• Ultrazvuk krku – například k posouzení štítné žlázy.
• CT nebo magnetickou rezonanci – k zobrazení krku, hrudníku nebo mozku a pátrání po nádorech či jiných strukturálních změnách.
• Neurologické vyšetření – pokud je podezření na postižení mozku, nervů nebo nervosvalového systému.
• Elektromyografii (EMG) hrtanu – speciální vyšetření, které hodnotí funkci svalů v okolí hlasivek.

Cílem všech těchto kroků je zjistit příčinu a rozsah problému, aby bylo možné zvolit co nejlepší léčbu.

Jak se paréza hlasivek léčí?

Jaké jsou základní přístupy k léčbě parézy hlasivek?

Léčba závisí na třech hlavních faktorech:

• co je příčinou parézy,
• jak vážné jsou příznaky,
• jak dlouho potíže trvají a zda se stav zlepšuje nebo zhoršuje.

Obecně lze možnosti rozdělit na:

• konzervativní (neoperační) léčbu,
• hlasovou rehabilitaci,
• chirurgickou (operační) léčbu.

Jak vypadá neoperační léčba parézy hlasivek?

Prvním cílem je vždy řešit základní problém, pokud je znám:

• léčba nebo odstranění nádoru,
• léčba zánětu nebo infekce,
• stabilizace neurologického onemocnění,
• řešení refluxu (kyselého návratu žaludeční šťávy do jícnu a krku).

U některých pacientů se stav může postupně sám zlepšit, zejména pokud bylo nervové poškození jen částečné nebo dočasné.
Proto lékaři někdy zvolí postup „sledování a podpůrná léčba“, často kombinovaný s hlasovou terapií.

Jak funguje hlasová (logopedická) terapie?

Hlasová terapie je velmi důležitou součástí léčby. Nejde jen o nějaké „cviky na hlas“, ale o komplexní vedení, aby člověk uměl využít svůj hlas co nejšetrněji a nejúčinněji i přes omezení.

S logopedem nebo foniatrem se pracuje například na:

• správném dýchání – často tzv. bráničním dechu, který je pro hlas méně namáhavý,
• udržení přirozeného a volného hlasu bez zbytečného tlačení a napínání,
• cvicích na rezonanci – aby hlas zněl lépe i při menším hlasovém úsilí,
• postupném zvyšování hlasové zátěže (např. pro učitele, lektory, instruktory),
• uvolnění svalového napětí v oblasti krku a ramen.

Terapie může trvat týdny až měsíce, ale u mnoha pacientů přináší výrazné zlepšení bez nutnosti velkých operací.

Kdy se u parézy hlasivek volí chirurgický zákrok?

Chirurgická léčba přichází v úvahu, pokud:

• je hlas dlouhodobě velmi slabý a běžná komunikace je těžká,
• dochází k opakovanému zakuckávání a vdechování jídla,
• stav se po delším období sám nezlepšuje,
• jde o oboustrannou parézu a dýchací cesty jsou příliš zúžené.

Mezi používané zákroky patří například:

• Injekční výplň (augmentace) hlasivky – do oslabené hlasivky se vstříkne speciální materiál, který ji jakoby „vyplní“ a posune blíže ke druhé. Díky tomu se hlasivky snadněji dotýkají a hlas je silnější.
• Tyroplastika – chirurgický zákrok, při kterém se mění poloha hlasivky pomocí implantátu. Cílem je trvalé zlepšení uzávěru hlasivek.
• Zákroky na rozšíření dýchacích cest – u oboustranné parézy, kdy je problém hlavně s dýcháním, se někdy část tkáně v hrtanu odstraní, aby byl průchod pro vzduch širší.
• Tracheostomie – v nejtěžších případech může být nutné vytvořit otvor do průdušnice na krku, kterým pacient dýchá. Jde o zákrok, který může zachránit život a někdy je jen dočasný.

O konkrétním typu operace vždy rozhoduje specialista podle celkového stavu pacienta, výsledků vyšetření a individuálních potřeb.

Může se paréza hlasivek sama zlepšit?

Za jakých okolností může dojít ke spontánnímu zlepšení?

U části pacientů dochází ke spontánnímu zlepšení – zejména v prvních měsících po vzniku potíží. Platí to hlavně v případech, kdy:

• byl nerv jen podrážděn, ale nedošlo k jeho úplnému přerušení,
• paréza vznikla po virové infekci,
• stále probíhá hojení po operaci.

Obvykle se proto stav nějakou dobu sleduje (často několik měsíců) a zároveň se využívá hlasová terapie. Pokud se během tohoto období ukáže zlepšení, někdy není nutný žádný větší zásah. Když se však stav dlouhodobě nemění, lékař může doporučit definitivnější řešení.

Jaké komplikace může paréza hlasivek způsobit, pokud se neléčí?

Jak může neléčená paréza ovlivnit každodenní život?

Neléčená nebo podceněná paréza hlasivek může vést k řadě komplikací:

• dlouhodobý chrapot a špatná kvalita hlasu,
• problémy v zaměstnání – zejména u profesí, kde je hlas hlavním pracovním nástrojem,
• omezení společenského života – člověk se může začít vyhýbat situacím, kde je potřeba hodně mluvit nebo být slyšet,
• psychická zátěž – dlouhodobé hlasové potíže mohou vést ke stresu, úzkostem či pocitu méněcennosti.

Z fyzického hlediska hrozí:

• opakované vdechnutí malého množství jídla nebo tekutin do plic,
• častější záněty dýchacích cest,
• zápaly plic při výraznější aspiraci,
• u těžké oboustranné parézy závažná dušnost.

Právě proto se vyplatí parézu hlasivek řešit včas – šance na zlepšení hlasu i celkové kondice je pak výrazně vyšší.

Co může člověk s parézou hlasivek dělat sám?

Jaké změny životního stylu mohou hlasivkám pomoci?

Kromě odborné léčby a hlasové terapie můžete své hlasivky podpořit i vy sami:

• Šetřete hlas – vyhněte se křiku, dlouhému mluvení ve velkém hluku a častému „překřikování“ okolí.
• Nepoužívejte dlouhodobě šeptání – i šeptání může hlasivky namáhat, je lepší tichá, ale přirozená řeč.
• Dostatečně pijte – čistá voda a neperlivé nápoje pomáhají udržet sliznice hydratované.
• Omezte kouření a pobyt v zakouřeném či prašném prostředí – kouř a prach hlasivky dráždí.
• Řešte reflux – pokud trpíte pálením žáhy, hořkou chutí v ústech či dráždivým kašlem, je dobré se poradit s lékařem.
• Dopřejte hlasu odpočinek – po náročnějším mluvení nebo výkonu nechte hlas několik hodin v klidu.

Kdy je nutné vyhledat lékaře bez odkladu?

Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud:

• se náhle objeví silná dušnost nebo pocit, že se nemůžete nadechnout,
• máte pocit dušení při jídle a opakovaně dochází k vdechnutí sousta,
• hlas i dýchání se rychle zhoršují.

K běžnému vyšetření ORL nebo foniatra se objednejte, pokud:

• chrapot nebo změna hlasu trvá déle než 2–3 týdny,
• poznáváte u sebe popsané příznaky, které se nezlepšují,
• došlo k výrazné změně hlasu po operaci v oblasti krku nebo hrudníku.

Shrnutí: co si zapamatovat o paréze hlasivek

Jaké jsou nejdůležitější body?

• Paréza hlasivek je oslabení nebo porucha hybnosti hlasivek, nejčastěji kvůli poškození nervu nebo svalu.
• Projevuje se zejména chrapotem, slabým hlasem, rychlou únavou hlasu, často i potížemi s dýcháním a polykáním.
• Příčinou bývají operace krku či hrudníku, nádory, neurologická onemocnění, infekce nebo úrazy.
• Diagnostika probíhá u ORL lékaře nebo foniatra pomocí speciálních vyšetření hrtanu a případně dalších zobrazovacích nebo neurologických testů.
• Léčba zahrnuje řešení příčiny, hlasovou terapii a v některých případech i chirurgické zákroky.
• Včasná diagnostika a správná péče mohou výrazně zlepšit kvalitu hlasu i každodenní život.

Pokud na sobě pozorujete dlouhodobý chrapot, změnu hlasu, zadýchávání nebo problém s polykáním, je vždy lepší situaci konzultovat s odborníkem. Včasné vyšetření může odhalit parézu hlasivek v začátku a zároveň vyloučit nebo potvrdit další důležitá onemocnění.

Studie a zdroje článku

• Vocal Cord Paralysis and its Etiologies: A Prospective Study Autoři: Seyed Javad Seyed Toutounchi, Mahmood Eydi
• Zdroj obrázku: edesignua / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Hlas a zdraví

Přečtěte si také naše další články