Střevní chřipka či střevní viróza – příznaky, příčiny a léčba 4.78/5 (45)

Střevní chřipka (akutní virová gastroenteritida) je zánětlivé onemocnění zažívacího traktu – postihuje žaludek, tenké a tlusté střevo. Při tomto onemocnění dochází k zánětu sliznice střeva a / nebo žaludku, a také k možnému poškození jeho funkce. Akutní gastroenteritida vzniká na podkladě infekčních nebo neinfekčních. Z infekčních příčin jsou to bakteriální, virové, plísňové (mykotické), případně parazitární infekce. A i přes označení „střevní chřipka“, s tou běžnou, dobře známou chřipkou, nemá společného vyvolavatele, jen doprovodné příznaky.

Příčiny vzniku a způsob přenosu střevní chřipky

Protože mluvíme o viry vyvolané gastroenteritidě, nejčastějšími původci jsou noroviry, enteroviry, rotaviry, adenoviry (sérotyp 40 a 41) a jiné. Časté, infekční příčiny gastroenteritidy, jsou bakterie typu Salmonella, Escherichia Coli a Campylobacter jejuni, ale ty v tomto článku nebudou uváděny.

Střevní chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění. K přenosu dochází tzv. fekálně-orální cestou, při nedostatečné hygieně rukou nakažených, kontaminovanou potravou, případně vodou nebo kapénkovou cestou – vzduchem. Proto je nutné dodržovat hygienické zásady, mýt ovoce, zeleninu, případně jiné potraviny, nepít z poháru po druhé osobě, nepoužívat společné předměty denní hygieny av neposlední řadě, mýt si ruce po použití WC. Onemocnění má rychlý nástup a krátký, ale těžký průběh. Doba, od vniknutí vyvolavatele do organismu po rozvoj prvních klinických příznaků (inkubační doba), je 1 – 4 dny.

Příznaky střevní chřipky

Onemocnění začíná průvodními příznaky, jako slabost, nevolnost, mírně zvýšená teplota či bolesti svalů a kloubů. Ty jsou rychle vystřídány křečovitými bolestmi břicha, často přítomným zvracením a řídkou, průjmovitou stolicí bez příměsí krve či hlenů. Onemocnění trvá v rozmezí 5 – 7 dní, při dodržování šetřící diety a pitného režimu.

Diagnóza se stanovuje na základě typických klinických příznaků a určením vyvolavatele onemocnění. Potvrzení virů realizujeme izolací antigenů ve vzorku stolice.

Léčba střevní chřipky

V terapii je důležité zajistit dostatečné zavodnění organismu (hydrataci). Podle klinického stavu a stupně dehydratace, buď perorální formou (pitím vody po malých dávkách a častěji), nebo intravenózní formou (infuze solných roztoků, glukózy a minerálů přímo do žilního systému). Mějte na paměti, že za normálních okolností vyžaduje lidské tělo 2 až 3 litry tekutin denně. V případě průjmu a zvracení je třeba toto množství adekvátně zvýšit. Tekutiny by nejlépe měly doplňovat orálním – ústním rehydratačním – zavodňovacím roztokem – ORR, doporučeným světovou zdravotnickou organizací. Obsahuje nejen vodu, ale i doporučené množství minerálů, které tělo při střevní chřipce ztrácí.

Při závažné dehydrataci je nutná hospitalizace v nemocnici a infuzní rehydratační léčba, která by měla pokrýt dosavadní ztráty, základní denní potřebu tekutin a další předpokládané ztráty při průjmech a zvracení. Druhým krokem, důležitým v léčbě střevní chřipky, je šetřící dieta. Po odeznění zvracení začínáme přijímat suchary, rýži, brambory, případně banány. Postupně přidáváme bílkoviny a cukry, ale stravu bohatou na tuky si dopřejeme až o něco později. Přechod na běžnou stravu musí být postupný a pozvolný, aby náš žaludek a střeva zvládly zátěž potravin. U malých dětí se nejnovější nedoporučuje přerušit kojení. Přechodně podávat rýžový, případně mrkvový odvar.

Z léků můžeme přistoupit k probiotikům pro úpravu střevní mikroflóry. Při virových průjmech se nedoporučuje podávat farmakologickou léčbu léky, jako například preparáty na podporu kinetiky střev (prokinetika), ani antisekretoriká (preparáty určené pro snížení sekrece vody do střeva).

Střevní chřipka u dětí

Rotavirová gastroenteritida je nejčastější příčinou závažných průjmových onemocnění u kojenců a malých dětí na celém světě. Vyskytuje se u dětí od 6 měsíců do 6 let, zejména v zimních měsících. Děti jsou přitom ohroženy velkými ztrátami tekutin – dehydratací a rozvratem vnitřního prostředí organismu, které vážně ohrožují život člověka. Proto je nezbytné, pokud se jedná o novorozence, případně o kojence, vyhledat lékařskou pomoc. Lékař by měl, na základě anamnézy (informace o okolnostech onemocnění) a klinických příznaků, zhodnotit stav pacienta, určit stupeň dehydratace a doporučit léčbu.

Terapie by měla být založena na dodržování adekvátního pitného režimu, avšak po malých dávkách a častěji. Když dítě netoleruje tekutiny orálně – ústy, nebo jsou již přítomny známky dehydratace středně těžkého až těžkého stupně, je nezbytná hospitalizace v nemocnici, za účelem podávání tekutin a minerálů do žilního systému. Proto je v těchto případech důležitá prevence, a to ve formě nepovinného očkování proti rotavirové infekci, které si však musí pacient hradit sám.

Co si ještě přečíst o střevech?

• TIP: Jak na detoxikaci tlustého střeva?
• Po střevní (žaludeční) chřipce si dejte aloe vera gel – proč?

VIDEO: Jak si pomoci při střevní chřipce | Dobré rady

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Střeva

Přečtěte si také naše další články