Selhání plic: kdy nastává a co hrozí? 4/5 (12)

• Selhání plic nastává, když plíce nedokážou dodat tělu dostatek kyslíku, odvést oxid uhličitý, nebo obojí.
• Projevuje se hlavně těžkou dušností, lapáním po dechu, modráním rtů, zmateností, extrémní únavou nebo poruchou vědomí.
• Nejčastější příčiny jsou těžký zápal plic, CHOPN, astma, plicní embolie, ARDS, úraz hrudníku nebo útlum dýchání léky či alkoholem.
• Jde o život ohrožující stav; při těžké dušnosti, modrání, zmatenosti nebo rychlém zhoršení je nutné volat záchrannou službu na čísle 155.

Selhání plic, odborně respirační selhání, je závažný stav, kdy plíce nedokážou zajistit tělu dostatek kyslíku, odstranit oxid uhličitý, nebo obojí. Může vzniknout náhle během minut až hodin, ale také se rozvíjet postupně u dlouhodobých plicních nebo srdečních onemocnění.

PAMATUJTE: pokud se člověk výrazně dusí, modrají mu rty, je zmatený, extrémně spavý nebo ztrácí vědomí, jde o urgentní stav. V takové situaci je nutné volat záchrannou službu.

Co je selhání plic?

Selhání plic je stav, kdy dýchací systém vlastně nezvládá svou základní funkci: výměnu plynů mezi vzduchem a krví. Zdravé plíce přivádějí do krve kyslík a odvádějí z těla oxid uhličitý. Pokud tento proces selže, orgány nemají dostatek kyslíku nebo se v těle začne hromadit oxid uhličitý.

 

Kyslík je nezbytný pro činnost mozku, srdce, ledvin i dalších orgánů. Oxid uhličitý je odpadní plyn, který musí tělo pravidelně vydechovat. Při jeho hromadění může dojít ke zmatenosti, ospalosti, poruše vědomí a v těžkých případech i ke kómatu.

Selhání plic proto není běžná dušnost. Je to potenciálně život ohrožující stav, který vyžaduje rychlé rozpoznání a léčbu.

Kdy selhání plic nastává?

Selhání plic nastává tehdy, když plíce, dýchací cesty, dýchací svaly nebo řízení dýchání v mozku nedokážou zajistit dostatečné dýchání. Problém může vzniknout přímo v plicích, ale také mimo ně.

Typicky k němu dochází, když:

• se do plic nedostává dostatek vzduchu,
• kyslík špatně přechází z plicních sklípků do krve,
• oxid uhličitý se nedokáže dostatečně vydechovat,
• plicní sklípky zaplní tekutina, hlen, krev nebo zánětlivý sekret,
• dýchací svaly nemají dost síly k účinnému dýchání,
• je utlumené řízení dýchání například léky, alkoholem nebo neurologickým onemocněním.

Selhání plic může být akutní, tedy náhlé, nebo chronické, tedy dlouhodobé. Akutní selhání vzniká rychle a často vyžaduje urgentní péči. Chronické selhání se rozvíjí postupně, například u pokročilé chronické obstrukční plicní nemoci.

Jaký je rozdíl mezi akutním a chronickým selháním plic?

Akutní selhání plic vzniká náhle. Může se rozvinout během minut, hodin nebo několika dnů. Častou příčinou je těžký zápal plic, astmatický záchvat, plicní embolie, úraz hrudníku, vdechnutí cizího tělesa, sepse nebo akutní syndrom dechové tísně.

Akutní stav bývá nebezpečný tím, že tělo fakt nemá čas se přizpůsobit. Hladina kyslíku může rychle klesat a pacient se může během krátké doby dostat do přímého ohrožení života.

Chronické selhání plic se pak rozvíjí pomaleji. Objevuje se například u pacientů s CHOPN, plicní fibrózou, těžkou obezitou, deformitami hrudníku nebo nervosvalovými chorobami. Tělo se na zhoršené dýchání částečně adaptuje, ale i tak může dojít k náhlému zhoršení, například při infekci.

Jaké jsou hlavní typy selhání plic?

Respirační selhání se nejčastěji rozděluje podle toho, zda je hlavním problémem nedostatek kyslíku, hromadění oxidu uhličitého, nebo kombinace obojího.

Hypoxemické selhání plic

Hypoxemické selhání plic znamená, že je v krvi příliš málo kyslíku. Plíce sice mohou být ventilované, ale kyslík se nedokáže dostatečně dostat z plicních sklípků do krevního oběhu.

Tento typ selhání se často objevuje při:

• těžkém zápalu plic,
• plicním edému, tedy zavodnění plic,
• akutním syndromu dechové tísně,
• plicní embolii,
• rozsáhlém poškození plicní tkáně.

Typickým projevem je výrazná dušnost, zrychlené dýchání, neklid, modrání rtů a pokles saturace kyslíku.

Hyperkapnické selhání plic

Hyperkapnické selhání plic znamená, že se v krvi hromadí oxid uhličitý. Vzniká tehdy, když člověk nedýchá dostatečně účinně nebo nedokáže oxid uhličitý vydechovat.

Často se objevuje u:

• pokročilé CHOPN,
• těžké obezity s poruchou ventilace,
• útlumu dýchání po alkoholu, opioidech nebo sedativech,
• nervosvalových onemocnění,
• poranění mozku nebo míchy.

Typickým varovným příznakem může být ospalost, bolest hlavy, zmatenost, zpomalené dýchání nebo porucha vědomí.

Jak poznat selhání plic?

Selhání plic se určitě nemusí vždy projevit stejně. Záleží na příčině, rychlosti rozvoje, věku pacienta a přidružených onemocněních. Někteří lidé pociťují dramatickou dušnost, jiní jsou hlavně unavení, zmatení nebo spaví.

Mezi nejčastější příznaky patří:

• fakt celkem výrazná dušnost,
• rychlé nebo namáhavé dýchání,
• pocit nedostatku vzduchu,
• lapání po dechu,
• sípání, chrčení nebo hlučné dýchání,
• modrání rtů, prstů nebo obličeje,
• zrychlený tep,
• pocení, bledost nebo šedavé zbarvení kůže,
• bolest nebo tlak na hrudi,
• zmatenost, neklid nebo poruchy chování,
• extrémní únava, ospalost nebo porucha vědomí.

Za zvlášť nebezpečné se považuje, když člověk nedokáže mluvit v celých větách, zjevně se dusí, je zmatený nebo mu modrají rty. V takové situaci není vhodné čekat na samovolné zlepšení.

Kdy je selhání plic život ohrožující?

Selhání plic je život ohrožující vždy, pokud vede k výraznému nedostatku kyslíku, hromadění oxidu uhličitého nebo poruše vědomí. Mozek a srdce jsou na nedostatek kyslíku opravdu mimořádně citlivé. Pokud stav trvá déle, může dojít k nevratnému poškození orgánů.

Okamžitou pomoc vyžadují zejména tyto příznaky:

• těžká dušnost i v klidu,
• modré rty nebo obličej,
• lapání po dechu,
• zmatenost nebo náhlá spavost,
• bezvědomí,
• bolest na hrudi spojená s dušností,
• vykašlávání krve,
• dušnost po úrazu,
• dušnost po alergické reakci,
• náhlé zhoršení u člověka s astmatem, CHOPN nebo srdečním onemocněním.

V těchto případech je vhodné volat záchrannou službu. V České republice je pro urgentní zdravotní pomoc určena linka 155.

Nejčastější příčiny selhání plic

Selhání plic není jedna konkrétní nemoc. Je to následek různých stavů, které naruší dýchání nebo výměnu plynů. Příčina může být infekční, zánětlivá, mechanická, cévní, neurologická nebo toxická.

Může zápal plic způsobit selhání plic?

Ano. Těžký zápal plic patří mezi časté příčiny akutního selhání plic. Při infekci se plicní sklípky mohou zaplnit zánětlivým sekretem, hlenem a tekutinou. Kyslík pak obtížně přechází do krve.

Riziko je vyšší u seniorů, malých dětí, lidí s oslabenou imunitou, pacientů s chronickými nemocemi plic a srdce nebo u osob po větších operacích.

Může CHOPN vést k selhání plic?

Ano. Chronická obstrukční plicní nemoc omezuje proudění vzduchu v dýchacích cestách a poškozuje plicní tkáň. Pacient může dlouhodobě hůře vydechovat, a tím zadržovat oxid uhličitý.

Při infekci, kouření, znečištěném ovzduší nebo špatně nastavené léčbě se může stav náhle zhoršit. Pacient pak může potřebovat kyslík, neinvazivní ventilaci přes masku nebo intenzivní péči.

Může astma způsobit selhání plic?

Ano, zejména při těžkém astmatickém záchvatu. Dýchací cesty se při něm stáhnou, otečou a mohou se zaplnit hlenem. Vzduch se dostává do plic obtížně a ještě hůře se vydechuje.

Varovné je, pokud úlevový inhalátor nepomáhá, člověk nemůže mluvit, je vyčerpaný, modrá nebo se sípání náhle ztiší. Ztišení sípání nemusí znamenat zlepšení. Může jít o známku toho, že proudění vzduchu je kriticky omezené.

Může plicní embolie způsobit selhání plic?

Ano. Plicní embolie vzniká, když krevní sraženina ucpe některou z plicních tepen. Část plic pak nemůže správně okysličovat krev. V závažných případech dochází k náhlé dušnosti, bolesti na hrudi, zrychlenému tepu, poklesu tlaku a kolapsu.

Riziko embolie zvyšuje dlouhé sezení, operace, úraz, nádorové onemocnění, těhotenství, šestinedělí, některé hormonální léky a poruchy srážlivosti krve.

ARDS a proč je nebezpečné?

ARDS, tedy syndrom akutní dechové tísně, je těžká forma akutního selhání plic. Dochází při něm k rozsáhlému zánětu v plicích a prosakování tekutiny do plicních sklípků. Plíce se stávají tužšími, hůře se rozpínají a kyslík obtížně přechází do krve.

ARDS může vzniknout například při těžkém zápalu plic, sepsi, vdechnutí žaludečního obsahu, rozsáhlém úrazu, popáleninách nebo po některých závažných operacích.

Jde o stav, který obvykle vyžaduje péči na jednotce intenzivní péče a často i umělou plicní ventilaci.

Co hrozí při selhání plic?

Největším rizikem je nedostatek kyslíku pro životně důležité orgány. Pokud mozek, srdce nebo ledviny nemají dostatek kyslíku, jejich funkce se může rychle zhoršovat.

Při selhání plic může hrozit:

• poškození mozku,
• poruchy srdečního rytmu,
• srdeční zástava,
• selhání ledvin,
• šokový stav,
• bezvědomí,
• selhání více orgánů,
• úmrtí.

U pacientů s chronickým onemocněním plic může opakované selhávání vést ke zhoršování celkové kondice, omezení soběstačnosti a vyššímu riziku hospitalizací.

Diagnostika

Lékař posuzuje nejen příznaky, ale také objektivní známky nedostatku kyslíku nebo hromadění oxidu uhličitého. Důležité je také rychle zjistit příčinu, protože léčba zápalu plic, embolie, astmatu nebo srdečního selhání se liší.

Mezi běžná vyšetření patří:

• měření saturace kyslíku pulzním oxymetrem,
• vyšetření krevních plynů,
• poslech plic fonendoskopem,
• rentgen hrudníku,
• CT vyšetření plic podle potřeby,
• EKG,
• laboratorní testy,
• vyšetření známek infekce,
• ultrazvuk srdce nebo plic,
• testy zaměřené na plicní embolii.

Domácí měření saturace může být orientačně užitečné, ale samo o sobě nestačí. Některé závažné stavy se mohou projevit i při zdánlivě přijatelných hodnotách, zejména pokud se v těle hromadí oxid uhličitý.

Léčba selhání plic

Léčba závisí na příčině a závažnosti stavu. Cílem je zlepšit okysličení krve, podpořit dýchání a současně léčit vyvolávající onemocnění.

Podle situace může léčba zahrnovat:

• podávání kyslíku,
• vysokoprůtokovou kyslíkovou terapii,
• neinvazivní ventilaci přes masku,
• intubaci a umělou plicní ventilaci,
• antibiotika při bakteriální infekci,
• léky na rozšíření průdušek,
• kortikosteroidy u vybraných stavů,
• léky na odvodnění při plicním edému,
• léčbu krevních sraženin při plicní embolii,
• odsávání sekretu z dýchacích cest,
• dechovou rehabilitaci po stabilizaci.

U těžkých stavů je pacient léčen na jednotce intenzivní péče. Někteří pacienti potřebují pouze krátkodobou podporu dýchání, jiní delší léčbu a následnou rehabilitaci.

Selhání plic a přežití?

Ano, selhání plic lze přežít, zejména pokud je včas rozpoznáno a správně léčeno. Prognóza ale závisí na příčině, věku pacienta, rychlosti zahájení léčby, přidružených onemocněních a rozsahu poškození plic.

Lepší vyhlídky mají pacienti, u nichž se podaří rychle odstranit příčinu, například zaléčit infekci, zvládnout astmatický záchvat nebo obnovit průtok krve při plicní embolii. Horší průběh bývá u rozsáhlého ARDS, sepse, těžkých chronických nemocí nebo při selhávání více orgánů.

Rozdíl mezi dušností a selháním plic

Dušnost je subjektivní pocit nedostatku vzduchu. Selhání plic je objektivní stav, kdy dýchací systém nezvládá dostatečnou výměnu kyslíku a oxidu uhličitého.

Člověk může být dušný i bez selhání plic, například při úzkosti, anémii nebo lehké infekci. Naopak někteří pacienti se selháním plic nemusí zpočátku popisovat výraznou dušnost, ale mohou být zmatení, spaví nebo neobvykle slabí.

Proto je důležité sledovat celkový stav, nejen samotný pocit dušnosti.

Selhání plic u seniorů

U starších lidí může mít selhání plic méně typický průběh. Senior nemusí výrazně kašlat ani si stěžovat na dušnost. Místo toho se může objevit náhlá zmatenost, slabost, apatie, spavost nebo zhoršení soběstačnosti.

Varovné příznaky u seniorů zahrnují:

• náhlou zmatenost,
• výraznou slabost,
• rychlé dýchání,
• modrání rtů,
• zhoršení chůze nebo komunikace,
• neobvyklou spavost,
• zhoršení chronické dušnosti.

U starších pacientů je vhodné nepodceňovat ani mírnější změny stavu, zejména pokud mají horečku, infekci, nemocné srdce nebo chronické plicní onemocnění.

Selhání plic u dětí

U dětí se dechové potíže mohou zhoršovat rychle. Malé dítě navíc často nedokáže přesně popsat, co cítí. Rodiče by si proto měli všímat hlavně způsobu dýchání, barvy kůže, chování a schopnosti pít.

Varovné příznaky u dětí jsou:

• rychlé dýchání,
• zatahování mezižeberních prostor,
• rozšiřování nosních křídel při nádechu,
• modré rty,
• výrazná únava nebo apatie,
• neschopnost pít,
• pauzy v dýchání,
• výrazné sípání nebo chrčení.

Pokud dítě modrá, je apatické, lapá po dechu nebo má poruchu vědomí, je nutné volat záchrannou službu.

Dá se selhání plic poznat podle saturace kyslíku?

Saturace kyslíku ukazuje, kolik hemoglobinu v krvi je nasyceno kyslíkem. Měří se pulzním oxymetrem, obvykle na prstu. Nízká saturace může upozornit na problém s okysličením.

Je ale důležité vědět, že saturace není jediný ukazatel závažnosti stavu. U některých pacientů může být problémem hlavně hromadění oxidu uhličitého, což běžný oxymetr nepozná. Hodnoty mohou být také zkreslené studenými prsty, špatným prokrvením, lakem na nehty nebo pohybem.

Pokud je člověk výrazně dušný, zmatený, promodralý nebo se rychle zhoršuje, je nutné řešit stav urgentně bez ohledu na číslo na oxymetru.

Snížení rizika selhání plic

Ne všem případům selhání plic lze zabránit, ale riziko se dá výrazně snížit správnou prevencí a léčbou chronických onemocnění.

Důležitá preventivní opatření zahrnují:

• nekouřit a vyhýbat se pasivnímu kouření,
• léčit astma, CHOPN a srdeční onemocnění podle doporučení lékaře,
• správně používat inhalátory,
• řešit infekce dýchacích cest včas,
• nepodceňovat zhoršující se dušnost,
• udržovat přiměřenou fyzickou kondici,
• řešit obezitu a spánkovou apnoe,
• dodržovat doporučená očkování,
• neužívat tlumivé léky, opioidy nebo alkohol rizikovým způsobem,
• u rizikových pacientů mít plán, kdy kontaktovat lékaře.

FAQ – nejčastější otázky o selhání plic

Je selhání plic totéž jako zástava dechu?

Ne. Selhání plic znamená, že dýchací systém nezvládá dostatečnou výměnu plynů. Zástava dechu je stav, kdy člověk nedýchá vůbec nebo nedýchá účinně. Neléčené selhání plic však může k zástavě dechu vést.

Bolí selhání plic?

Samotné selhání plic bolet nemusí. Bolest ale může způsobovat příčina, například plicní embolie, zápal plic, pneumotorax, úraz hrudníku nebo srdeční onemocnění.

Může selhání plic přijít náhle?

Ano. Náhle může vzniknout například při plicní embolii, dušení, těžké alergické reakci, astmatickém záchvatu, úrazu, předávkování tlumivými látkami nebo rychle postupující infekci.

Může být selhání plic chronické?

Ano. Chronické respirační selhání se může rozvíjet u dlouhodobých plicních, nervosvalových nebo hrudních onemocnění. Někteří pacienti potřebují domácí oxygenoterapii, neinvazivní ventilaci nebo pravidelné sledování pneumologem.

Co je největší chyba při podezření na selhání plic?

Největší chybou je čekat, zda se těžká dušnost sama zlepší. Modrání rtů, zmatenost, porucha vědomí, lapání po dechu nebo bolest na hrudi s dušností jsou varovné příznaky, které vyžadují okamžitou pomoc.

Shrnutí

Selhání plic nastává, když plíce nedokážou zajistit dostatek kyslíku, odstranit oxid uhličitý, nebo obojí. Může vzniknout náhle i postupně a jeho příčinou může být infekce, CHOPN, astma, plicní embolie, ARDS, úraz, srdeční selhání, neurologické onemocnění nebo útlum dýchání.

Největším rizikem je nedostatek kyslíku pro mozek, srdce a další orgány. Bez rychlé léčby může dojít k bezvědomí, selhání orgánů, srdeční zástavě nebo úmrtí.

Při těžké dušnosti, modrání rtů, zmatenosti, poruše vědomí nebo rychlém zhoršování stavu volejte záchrannou službu na čísle 155.

VIDEO: Chcete vědět více o plicní endoskopii?

Studie a zdroje článku

• Diagnosis and Management of Acute Respiratory Failure Autor: Madeline Lagina
• Zdroj obrázku: pikovit / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Plíce

Přečtěte si také naše další články