Prozopagnózie (obličejová slepota) aneb když přestaneme poznávat tváře 4.83/5 (12)

Odhaduje se, že prozopagnózie ovlivňuje asi 1-2 procenta populace.

Odhaduje se, že prozopagnózie ovlivňuje asi 1-2 procenta populace.

Vzhledem k původu člověka a způsobu jeho života není překvapivé, že lidská tvář má pro nás speciální význam – a tomu je dokonce uzpůsoben náš mozek. Kdykoli totiž rozpoznáme lidskou tvář, známou nebo neznámou, tyto informace jsou zpracovány uvnitř týlních (okcipitálních) laloků, a následně jsou aktivovány další struktury mozku podle toho, zda daného člověka známe, anebo ne.

Podvědomě také dochází k analýze výrazu v oné tváři, a pokud je vyhodnocen jako znamenající hrozbu (výhružný, hrozivý), dojde k aktivaci především levé amygdaly.

Prosopagnosie (nebo obličejová slepota) se týká problému s rozpoznáváním známých lidí podle jejich tváří. Může to být velmi oslabující stav a těžce postižení jedinci nedokážou rozpoznat ani tváře členů rodiny nebo dokonce sami sebe.

Jako každá část mozku mohou být i uvedené struktury poškozeny a tím dochází k výpadku jejich normálního fungování. V tomto případě tedy k tomu, že pacient sice vidí a rozpoznává lidskou tvář, ale nepoznává daného člověka, a to ani své nejbližší nebo svůj vlastní odraz v zrcadle.

Intelekt ani rozpoznávání předmětů nijak narušen není, což demonstruje i množství slavných a úspěšných osob, kteří touho poruchou trpěli – například spoluzakladatel společnosti Apple, Steve Wozniak nebo známý britský neurolog Oliver Sacks.

Pro zajímavost lze uvést, že existuje i fonoagnózie, kdy pacient není schopen rozpoznat známé osoby podle hlasu.

Podoby a příčiny prozopagnózie

Prozopagnózie může mít několik podob – od neschopnosti rozpoznat jakékoli tváře a rozdíly mezi nimi (kupříkladu nedokážou rozlišit mezi dvěma různými osobami nebo naopak potvrdit, že na dvou fotografiích je ten samý člověk) přes neschopnost rozpoznat vyjadřované emoce až po částečnou schopnost poznat rozdíly mezi tvářemi, avšak bez přiřazení jejich nositele.

Ačkoli může být vrozená a projevit s brzkém věku, ve většině případů je prozopagnózie získanou poruchou dospělého věku, vzniklou v důsledku mozkové mrtvice v daných oblastech, infekční encefalitidy, nádory, zraněním, ale také neurodegenerativními onemocněními jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba.

Právě u těch je velmi časté, že pacient přestává poznávat i své nejbližší. Zajímavý je fakt, že prozopagnózie se v určité formě vyskytuje i u poruch autistického spektra.

Předpokládá se, že prosopagnosie je způsobena abnormalitami, poškozením nebo poškozením záhybu v mozku, který se nazývá pravý fusiformní závit. Centrum rozpoznávání tváří v mozku leží ve fusiformním závitu (gyrus fusiformis), který je součástí spánkového i týlního laloku.

Tato oblast v mozku hraje důležitou roli při koordinaci nervových systémů, které ovlivňují paměť a vnímání obličeje.

Fusiformní závit (gyrus fusiformis)

Fusiformní závit (gyrus fusiformis)

Příčinou prosopagnózy může být tedy mrtvice, poranění mozku nebo některá neurodegenerativní onemocnění.

V některých případech se lidé rodí s obličejovou slepotou jako vrozenou poruchou. V těchto případech se zdá, že existuje genetické spojení, protože probíhá v rodinách.

Obličejová slepota není vždy standardním příznakem autismu, ale zdá se, že je běžnější u osob s autismem než v běžné populaci. Předpokládá se, že obličejová slepota může být součástí toho, co někdy narušuje sociální vývoj lidí s autismem.

Je důležité si uvědomit, že obličejová slepota není způsobena zhoršeným zrakem, poruchami učení nebo ztrátou paměti. Jedná se o specifický problém s rozpoznáváním tváří na rozdíl od problému s pamětí, kdy si člověk nepamatuje.

Diagnostika

K diagnóze se využívá speciálních testů navržených ke zhodnocení schopností rozpoznávání tváří. Ačkoli někdy může dojít (v závislosti na vyvolávající příčině) k samovolnému zlepšení, ve většině případů se stav nemění a neexistuje ani jednotný přístup k léčbě těchto pacientů.

Jak se léčí prozopagnózie?

Na prozopagnózii neexistuje lék. Léčba se zaměřuje na pomoc lidem s tímto onemocněním aby našli mechanismy zvládání.

Můžete se například naučit soustředit se na jiné vizuální nebo verbální stopy k identifikaci osoby. To by mohlo zahrnovat zaměření se na jejich kudrnaté blonďaté vlasy, jejich menší než průměrnou výšku nebo jejich hlas. Můžete si také všimnout určitých manýr, například rychlosti chůze.

Mnoho vědců pracuje na porozumění konkrétním příčinám tohoto stavu a hledá léčbu.

Ve výsledku se tak mnozí pacienti tedy naučí rozeznávat osoby podle určitých druhotných vodítek, jakými může být styl chůze, barva a střih vlasů, tělesné rysy, oblečení a samozřejmě hlas. V každodenním životě jsou pacienti nuceni spoléhat se na podněty, jako je hlas nebo oblečení, aby vůbec nějak identifikovali známé lidi.

A dále si přečtěte

Studie a zdroje článku

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva