Mikrolaryngoskopie – vyšetření a operační zákrok na hlasivkách a hrtanu: kdy a jak se provádí? 4.47/5 (15)

• Co je mikrolaryngoskopie: Vyšetření a drobný operační zákrok na hlasivkách a hrtanu v celkové anestezii, při kterém lékař pomocí laryngoskopu a mikroskopu detailně prohlédne a případně ošetří hlasivky.
• Kdy se provádí: Při dlouhodobém chrapotu, změně hlasu, pocitu knedlíku v krku, potížích s dýcháním nebo při nálezech jako polypy, uzlíky, cysty či podezřelé léze na hlasivkách.
• Jak probíhá: Pacient je v narkóze, ústy se zavede laryngoskop, pod mikroskopem se hlasivky vyšetří a podle potřeby se provede biopsie nebo odstranění či ošetření léze; většinou jde o jednodenní výkon.
• Rekonvalescence a rizika: Běžné jsou přechodný chrapot a bolest v krku několik dní, závažné komplikace jsou vzácné; důležitý je hlasový klid, dostatek tekutin a vyhýbání se kouření a nadměrnému zatěžování hlasu.

Mikrolaryngoskopie může na první poslech znít složitě a trochu děsivě. Ve skutečnosti jde ale o běžný, standardizovaný výkon v oboru ORL (ušní, nosní, krční), který se provádí především kvůli problémům s hlasem, hlasivkami a hrtanem. V tomto článku vysvětlím, kdy se mikrolaryngoskopie dělá, jak přesně probíhá, čeho se bát a čeho ne a jak vypadá období po zákroku.

Najdete zde odpovědi na nejčastější otázky pacientů, praktické rady, jak se na vyšetření připravit, i doporučení, jak se o sebe starat po zákroku, aby se hlas i hrtan dobře zahojily.

Co je mikrolaryngoskopie a k čemu slouží?

Co si pod mikrolaryngoskopií může laik představit?

Mikrolaryngoskopie je vyšetření a zároveň drobný operační zákrok na hrtanu a hlasivkách, který se provádí v celkové anestezii (v narkóze). Lékař při něm používá tuhý kovový nástroj – laryngoskop, který se zavádí ústy a posouvá se směrem do hltanu a ke hlasivkám. Přes tento nástroj se pak lékař dívá na hrtan pomocí operačního mikroskopu, což umožňuje výrazné zvětšení a detailní pohled na sliznici hlasivek.

 

Díky tomu může lékař nejen přesně zjistit, jak vypadají vaše hlasivky, ale zároveň provést i drobné chirurgické zákroky – například odebrat vzorek tkáně (biopsii), odstranit polyp, uzlík nebo jinou lézi, popřípadě ošetřit časný nádor nebo upravit postavení hlasivky.

Jak se mikrolaryngoskopie liší od běžného „vyšetření kamerou“?

Možná máte zkušenost s tím, že vám ORL lékař dělal vyšetření tenkou ohebnou optikou nosem nebo malým zrcátkem v krku. To je běžná endoskopie hrtanu v lokálním znecitlivění, kterou lze provést přímo v ordinaci. U mikrolaryngoskopie je rozdíl v několika věcech:

• probíhá v celkové anestezii, pacient nic necítí ani nevnímá,
• lékař používá rigidní (tuhý) laryngoskop, který umožní stabilní a velmi přesný přístup k hlasivkám,
• vyšetření se provádí pod operačním mikroskopem ve vysokém zvětšení,
• během výkonu je možné rovnou provést chirurgické ošetření – např. odstranit polyp, cystu, uzlík, papilom či jinou lézi nebo odebrat biopsii.

Mikrolaryngoskopie tedy není jen něco jako „lepší kamera“, ale komplexní výkon, který spojuje přesnou diagnostiku a cílenou léčbu v jedné narkóze.

Kdy lékař doporučí mikrolaryngoskopii?

Jaké příznaky mohou vést k mikrolaryngoskopii?

Mikrolaryngoskopie se obvykle doporučuje až poté, co pacient absolvuje základní vyšetření v ambulanci. Typické příznaky, které mohou lékaře k tomuto výkonu vést, jsou:

• chrapot trvající déle než 3–4 týdny, který se nelepší běžnou léčbou,
• náhlá nebo postupná změna barvy, rozsahu či síly hlasu,
• pocit „knedlíku v krku“ nebo cizího tělesa,
• bolest při mluvení nebo polykání,
• opakované nebo nevysvětlitelné potíže s dýcháním (sípání, dušnost),
• nález podezřelé léze na hlasivkách při předchozí endoskopii.

Pokud něco z výše uvedeného pozorujete, je vždy vhodné navštívit ORL lékaře. Teprve po základním vyšetření, endoskopii a rozhovoru s vámi rozhodne, zda je mikrolaryngoskopie potřebná.

Jaké nálezy na hlasivkách jsou nejčastějším důvodem zákroku?

Mikrolaryngoskopie se často provádí, když lékař při základním vyšetření najde na hlasivkách nebo v hrtanu
nějakou změnu, která vyžaduje přesnější zhodnocení nebo chirurgickou léčbu. Mezi nejčastější nálezy patří:

• polypy hlasivek – měkké výrůstky, často spojované s přetěžováním hlasu nebo podrážděním,
• uzlíky hlasivek – drobné ztluštěniny, typicky u lidí, kteří hodně a hlasitě mluví nebo zpívají,
• cysty hlasivek – dutinky vyplněné tekutinou, které narušují vibrace hlasivek,
• leukoplakie – bělavé povlaky na sliznici, které mohou být přednádorové,
• papilomy a jiné benigní nádory,
• časná stadia rakoviny hrtanu, kdy je nutné odebrat vzorek tkáně a případně nádor odstranit,
• poruchy hybnosti hlasivek – například ochrnutí jedné hlasivky, kdy je třeba hlasivku „vyplnit“ speciálním materiálem.

Lékař může mikrolaryngoskopii doporučit také v případě, že je třeba z hrtanu odstranit cizí těleso, nebo když jsou potíže s dýcháním spojeny s překážkou v oblasti hlasivek.

Jak se na mikrolaryngoskopii připravit jako pacient?

Jaká vyšetření se dělají před mikrolaryngoskopií?

Protože mikrolaryngoskopie probíhá v celkové anestezii, je nutné před ní absolvovat předoperační (předanesteziologické) vyšetření. To obvykle zahrnuje:

• rozhovor s ORL lékařem a podrobné zhodnocení obtíží,
• fyzikální vyšetření a endoskopii hrtanu v ambulanci,
• základní laboratorní odběry (krev, případně další podle zdravotního stavu),
• vyšetření u praktického lékaře nebo internisty, pokud je potřeba,
• rozhovor s anesteziologem, který posoudí, zda je celková anestezie bezpečná.

Na všechna svá předchozí onemocnění, prodělané operace a aktuální potíže je dobré si dopředu vzpomenout a přehledně je lékaři sdělit. Zvláštní pozornost věnujte:

• léčbě vysokého tlaku, srdečních onemocnění, cukrovky,
• poruchám srážlivosti krve nebo užívání léků, které krev „ředí“,
• alergiím na léky nebo na anestetika,
• problémům s krční páteří, čelistmi nebo uvolněnými zuby.

Jaké léky sdělit lékaři a které mohou být problém?

Před výkonem je nezbytné sdělit, jaké léky užíváte na předpis i volně prodejné. Zvláštní pozornost je potřeba u:

• léčiv na ředění krve (např. warfarin, některé moderní léky, vysoké dávky aspirinu),
• léčiv na srdce a tlak,
• léčiv na diabetes,
• léčiv, u kterých u vás v minulosti došlo k alergické reakci.

Nikdy léky nevysazujte sami bez domluvy. Lékař nebo anesteziolog vám řekne, které léky máte užít i v den výkonu a které je potřeba předem upravit nebo vysadit.

Musím být před mikrolaryngoskopií nalačno?

Ano. Před každým výkonem v celkové anestézii platí pravidlo, že nesmíte určitou dobu jíst a pít.
Obvyklé pokyny bývají tyto:

• nejíst pevnou stravu přibližně 6 hodin před výkonem,
• nepít asi 2 hodiny před výkonem (výjimkou může být malé množství vody na zapití léků).

Konkrétní časy se mohou v jednotlivých nemocnicích mírně lišit, proto se vždy řiďte písemnými nebo ústními pokyny, které dostanete od pracoviště.

Jak probíhá mikrolaryngoskopie krok za krokem?

Co se děje v den výkonu před samotným zákrokem?

V den mikrolaryngoskopie se po administrativním příjmu převléknete do nemocničního oděvu a sestra vás připraví k výkonu. Obvykle se zavádí žilní kanyla (jehla do žíly na ruce), přes kterou se budou podávat léky a infuze. Anesteziolog s vámi ještě jednou projde důležité informace a můžete se ho zeptat na vše, co vás zajímá.

Poté vás personál odveze na operační sál, kde se připojíte na monitor životních funkcí (měření tlaku, pulzu, kyslíku v krvi atd.). Následně vám anesteziolog podá léky, po kterých usnete a nic dalšího během výkonu nevnímáte.

Jak přesně vypadá samotný zákrok na hrtanu?

Jakmile spíte, postupuje lékař následovně:

1. Zavedení laryngoskopu – lékař zavede ústy tuhou kovovou trubici (laryngoskop). Ta odtáhne jazyk a měkké patro, aby byl hrtan dobře vidět. Zuby jsou chráněny speciálním chráničem.
2. Zapojení operačního mikroskopu – nad vaší hlavou je umístěn mikroskop, díky kterému lékař vidí hlasivky ve velkém zvětšení.
3. Podrobné vyšetření hlasivek a hrtanu – sliznice je prohlédnuta velmi detailně, je možné zhodnotit i velmi drobné změny. Lékař si tak udělá přesný obraz o tom, co vaše potíže způsobuje.
4. Chirurgický zákrok – pokud je potřeba, lékař pomocí jemných nástrojů nebo laseru:
   • odebere vzorek tkáně (biopsii),
   • odstraní polyp, uzlík, cystu nebo jinou lézi,
   • ošetří povrch sliznice (např. u leukoplakií),
   • provede zákrok při poruše hybnosti hlasivek (např. injekční „vyplnění“ hlasivky speciálním materiálem),
   • odstraní cizí těleso, pokud je přítomno.
5. Ukončení výkonu a probouzení – po skončení zákroku se laryngoskop opatrně vyjme a anesteziolog vás postupně probudí z narkózy.

Celý výkon obvykle trvá přibližně 30 až 60 minut, ale podle obtížnosti a rozsahu zákroku se délka může lišit.

Co se děje po skončení mikrolaryngoskopie?

Po probuzení z narkózy budete nějakou dobu na dosávacím pokoji, kde bude personál sledovat vaše základní životní funkce a celkový stav. Můžete cítit:

• bolest nebo škrábání v krku,
• lehkou chraplavost,
• únavu, ospalost nebo mírné motání hlavy.

Jakmile budete stabilní a plně při vědomí, vrátíte se na oddělení. Podle typu pracoviště a rozsahu zákroku může jít o jednodenní chirurgii (příchod ráno a odchod domů odpoledne nebo večer), nebo o krátkou hospitalizaci s jedním přenocováním.

Je mikrolaryngoskopie bolestivá a čeho se bát po zákroku?

Bolí mikrolaryngoskopie během provádění?

Samotný zákrok nebolí vůbec, protože probíhá v celkové anestezii. Pacient spí a nevnímá zavádění laryngoskopu ani manipulaci na hlasivkách. Veškeré pocity nepohodlí se objevují až po probuzení, kdy může být hrdlo podrážděné.

Jaké pocity jsou po mikrolaryngoskopii běžné a normální?

Většina pacientů popisuje po výkonu tyto obtíže:

• škrábání nebo bolest v krku, podobné jako při viróze,
• chrapot nebo slabší hlas,
• lehkou únavu a ospalost jako doznívání narkózy,
• mírný pocit sucha nebo dráždění v krku.

Tyto projevy jsou obvykle přechodné a postupně během několika dní slábnou. Bolest v krku lze zmírnit běžnými volně prodejnými léky proti bolesti, které vám doporučí lékař.

Jak dlouho trvá rekonvalescence po mikrolaryngoskopii?

Jak rychle se mohu vrátit do běžného života?

Délka rekonvalescence závisí na tom, jak velký zákrok byl na hlasivkách proveden:

• po pouze diagnostické mikrolaryngoskopii (např. jen odebrání malého vzorku) se mnoho pacientů cítí dobře během 1 až 3 dnů,
• po rozsáhlejším zákroku (odstranění většího polypu, cysty nebo ošetření větší plochy) může hojení trvat 1 až 3 týdny,
• u složitějších případů (např. opakované výkony, časné nádory) může být rekonvalescence delší a velmi individuální.

Do běžných činností se většinou můžete vrátit poměrně brzy, ale je potřeba respektovat omezení ohledně hlasu a fyzické zátěže, která vám lékař doporučí.

Kdy se mohou vrátit do práce lidé, kteří intenzivně používají hlas?

U učitelů, lektorů, vedoucích pracovníků, zpěváků a dalších profesí, kde je hlas hlavním pracovním nástrojem, je třeba počítat s opatrnějším návratem k plné zátěži. Lékař či foniatr může doporučit:

• počkání, až se sliznice alespoň částečně zahojí,
• dočasné snížení hlasové zátěže (kratší hodiny, více přestávek),
• spolupráci s logopedem či foniatrem pro správnou techniku mluvení a zpěvu,
• postupný návrat, kdy se zátěž zvyšuje, jakmile se hlas stabilizuje.

Jaká jsou rizika a komplikace mikrolaryngoskopie?

Jaké komplikace se po mikrolaryngoskopii vyskytují nejčastěji?

Mikrolaryngoskopie je považována za bezpečný výkon, přesto se, stejně jako u jiných operací, mohou vyskytnout komplikace. Nejčastěji se jedná o:

• bolest v krku a chrapot – prakticky vždy po zákroku, většinou mírná a postupně ustupující,
• podráždění jazyka, rtů a sliznic – tlakem nástrojů může dojít k odřeninám nebo otlakům, které se obvykle během několika dnů zhojí,
• drobné krvácení – může se projevit jako lehká příměs krve ve slinách, která brzy odezní,
• dočasná změna chuti nebo citlivosti jazyka – ve většině případů přechodná,
• poranění zubů – zejména u uvolněných nebo jinak oslabených zubů; riziko se snižuje použitím chrániče.

Obecně jde o komplikace, které jsou spíše nepříjemné, ale zřídka závažné. O všech rizicích vás
vždy informuje váš lékař před výkonem.

Jaké závažnější komplikace mohou nastat a jsou časté?

Závažnější komplikace jsou vzácné, ale je dobré o nich vědět:

• výraznější otok sliznice hrtanu, který může zhoršit dýchání – v takovém případě je pacient podrobně sledován a dostává léky proti otoku,
• silnější krvácení – může být důvodem k delšímu pozorování nebo ojediněle k dalšímu ošetření,
• komplikace spojené s celkovou anestezií – nevolnost, zvracení, výjimečně závažnější problémy se srdcem nebo dýcháním,
• délkově přetrvávající změna hlasu – u většiny pacientů se hlas po zhojení zlepší, nicméně zejména po rozsáhlejších zákrocích může dojít k jizvení a k trvalejší změně zabarvení nebo rozsahu hlasu.

Je dobré si uvědomit, že u mnoha pacientů se mikrolaryngoskopie provádí právě proto, aby se předešlo závažnějším problémům (například rakovině hrtanu nebo těžké poruše hlasu) – tedy přínos zákroku ve většině případů rizika výrazně převyšuje.

Jak se starat o hlas a krk po mikrolaryngoskopii?

Jaká jsou základní pravidla péče o hlas po zákroku?

Aby se hlasivky dobře zahojily a výsledek zákroku byl co nejlepší, je důležité dodržovat jednoduchá, ale účinná pravidla:

• hlasový klid – v prvních dnech po zákroku lékař často doporučí úplný hlasový klid (nemluvit, nešeptat), poté postupné a šetrné zatěžování hlasu,
• dostatečný pitný režim – pijte pravidelně vodu nebo neslazené nápoje, aby byla sliznice zvlhčená,
• vyhýbání se kouření a alkoholu – tyto faktory sliznici výrazně dráždí a zhoršují hojení,
• vyhýbání se křiku a mluvení v hluku – nepokoušejte se hlas „přemáhat“, v hlučném prostředí raději méně mluvte,
• dostatek odpočinku – tělo lépe regeneruje, když má čas na odpočinek.

Jak je to s refluxem, pálením žáhy a hlasem?

Pokud trpíte refluxem (návratem žaludeční kyseliny do jícnu a někdy až do hrtanu), mohou kyselé šťávy sliznici hlasivek dráždit a bránit jejímu hojení. V takovém případě lékař může doporučit:

• dietní opatření (nejíst před spaním, omezit těžká a mastná jídla, kofein, čokoládu),
• zvednutí čela postele,
• vhodné léky proti refluxu,
• dlouhodobější sledování a úpravu životního stylu.

Dobře zaléčený reflux má pozitivní vliv na hojení po všech zákrocích v oblasti hrtanu.

Kdy po mikrolaryngoskopii vyhledat lékaře bez odkladu?

Jaké příznaky po zákroku nejsou běžné a jsou varovné?

I když lehká bolest v krku, chrapot a menší únavnost jsou po zákroku normální, existují příznaky, u kterých byste měli co nejdříve kontaktovat lékaře nebo pohotovost:

• zhoršující se dušnost, sípání nebo pocit, že se nemůžete nadechnout,
• silné krvácení z úst nebo velké množství krve ve slinách,
• prudká bolest na krku nebo na hrudi, která se zhoršuje,
• vysoká horečka a celkové zhoršení stavu (zimnice, třesavka),
• náhlé výrazné zhoršení hlasu po předchozím zlepšení.

Raději se poradit zbytečně než něco podcenit – zdravotnický personál vám pomůže posoudit, zda jde o běžné potíže nebo o stav, který vyžaduje akutní řešení.

Existují alternativy k mikrolaryngoskopii?

Stačí někdy jen vyšetření endoskopem v ambulanci?

U lehčích a nezávažných potíží opravdu často stačí pouze běžné vyšetření hrtanu v ambulanci. Lékař přitom používá tenkou ohebnou optiku zavedenou nosem nebo tuhou optiku v ústech. Toto vyšetření:

• je rychlé a provádí se v lokálním znecitlivění,
• pacient při něm obvykle normálně dýchá a mluví,
• umožňuje základní posouzení hlasivek,
• je vhodné pro první orientaci a sledování stavu.

Pokud však lékař potřebuje velmi detailní pohled, větší vzorek tkáně na rozbor nebo rovnou provést chirurgický zákrok, je mikrolaryngoskopie nejvhodnější a často jedinou dostatečně přesnou metodou.

Co si z mikrolaryngoskopie odnést jako pacient?

Jaké jsou hlavní výhody mikrolaryngoskopie?

Shrňme si, co je pro pacienta nejdůležitější vědět:

• mikrolaryngoskopie je přesné a cílené vyšetření hlasivek v celkové anestezii,
• umožňuje detailní zobrazení hrtanu a hlasivek ve velkém zvětšení,
• během jednoho výkonu může lékař diagnostikovat i léčit (biopsie, odstranění polypu, uzlíku, cysty, ošetření sliznice, zákrok na ochrnuté hlasivce),
• většina výkonů probíhá jako jednodenní chirurgie nebo krátká hospitalizace,
• komplikace jsou většinou mírné a přechodné, závažnější problémy jsou vzácné.

Proč se nebát zeptat se lékaře na detaily?

Mikrolaryngoskopie může být pro laika těžko představitelná, ale pro ORL specialisty jde o běžný, standardní výkon. Čím lépe pochopíte, proč a jak se u vás bude provádět, tím méně se budete bát a tím lépe se můžete na celý proces připravit.

Pokud máte mikrolaryngoskopii doporučenou, ptejte se svého lékaře na vše, co vás napadne – od průběhu a rizik až po očekávaný výsledek, rekonvalescenci a další péči. Společným cílem je především zlepšení vašeho zdraví, hlasu a kvality života.

Studie a zdroje článku

• Ergonomic analysis of microlaryngoscopy Autoři: Melissa McCarty Statham, Alison L Sukits

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Hlas a zdraví, Moderní medicína

Přečtěte si také naše další články