Obsah článku
jak se virus HIV přenáší a jak nepřenáší? Na to se podíváme v tomto článku.
Pokud jde o samotný princip působení viru HIV v lidském těle, tak jeho podstata spočívá v napadání určitého druhu bílých krvinek (tzv. T lymfocytů). V těch se virus jednak množí, ale také je následně zabíjí, čímž potom ovlivňuje jejich výskyt v organismu. Jejich snížená koncentrace následně vede ke zhoršení obranyschopnosti napadeného organismu, selhání imunity, a rozvoji AIDS.
Jedna z hlavních záludností této choroby spočívá v tom, že nakažená osoba na sobě klidně několik let nemusí pozorovat žádné nežádoucí změny zdravotního stavu, nepociťuje žádné podezřelé zdravotní obtíže. Samozřejmě přitom během tohoto období může svou infekci virem HIV přenést na další osoby, k čemuž také pochopitelně často skutečně dochází. Tato doba, po kterou se nakažený cítí naprosto zdráv, a myslí si, že nemá žádný důvod k obavám o své zdraví, se označuje jako tzv. bezpříznakové nosičství viru HIV. Jde o poměrně rozšířenou fázi onemocnění, během kterého lze nákazu určit pouze za pomocí testu na přítomnost viru HIV.
Situace je o to komplikovanější, že za pomoci poznatků současné medicíny není možné bezpečně určit, u kterých z těch, kdo jsou nakaženi virem HIV onemocnění nakonec skutečně propukne a u kterých ne, ani to, za jak dlouhou dobu k tomu může dojít. Obecně nicméně platí, že není na místě pozitivní výsledek testu na přítomnost viru podceňovat. U převážné většiny infikovaných se totiž onemocnění rozvine. Obvykle se uvádí, že k tomu dojde v průměru zhruba za 10 až 15 let po infikaci virem HIV.
Nemožnost přesnější předpovědi je v tomto případě daná především tím, že samotný rozvoj onemocnění závisí na mnoha faktorech. Samozřejmě má obrovský vliv na to, zda se bude vir HIV v lidském těle dále šířit, jeho kvalitní a zavčas zahájená léčba. Ani ta však negarantuje uzdravení: rozvoj choroby totiž ovlivňuje také například původní úroveň imunity organismu a obecně tělesná kondice, stravovací návyky, ale stejně tak třeba schopnost zvládat zátěžové situace. Kam určitě vyrovnání se s pozitivním výsledkem testu na HIV patří.
Nepříjemným důsledkem nákazy virem HIV je skutečnost, že sebemenší onemocnění potom představuje pro organismus nebezpečnou zátěž. Rovněž je zde podstatné to, že ani člověk, který již bezpečně ví, že se nakazil, by neměl rezignovat na ostražitost při styku s dalšími nakaženými. Zda přítomnost viru HIV v těle povede k rozvinutí nemoci AIDS totiž může ovlivnit také to, jestli u již nakaženého došlo k dalšímu přijetí infekce (tato situace se označuje jako tzv. reinfekce). HIV pozitivní osoby by proto v každém případě měly například při pohlavním styku s jiným HIV pozitivním dbát zásad bezpečného pohlavního styku. Stejně jako ochrana druhých je tedy v takové situaci důležitá i ochrana toho, kdo se již sám předtím nakazil.
Jak se virus HIV přenáší
V současné době jsou známy pouze tři možné způsoby přenosu viru HIV. A to buď:
- prostřednictvím pohlavního styku bez ochrany,
- přenosem krví (transfuzí nebo sdílením injekčních stříkaček),
- případně přenosem z těla matky na plod.
Nejčastějším způsobem je přitom v dnešní době pohlavní styk bez použití kondomu, za rizikový můžeme také považovat orální sex, a to především tehdy, kdy dochází ke kontaktu ústní dutiny se spermatem resp. poševním sekretem. Za jednoznačně nejrizikovější můžeme označit nechráněný anální styk, a to zejména pro pasivního partnera. Není přitom podstatné, zda jde o ženu nebo o muže. Samozřejmě je v tomto případě vysoce riziková také klasická vaginální soulož. Pravděpodobně nejdůležitější zásadou je zde to, aby každý pár používal kondom, různé druhy antikoncepcí ani tzv. Přerušovaná soulož s předcházením AIDS – ani kterýmkoliv jiným pohlavním chorobám – nemá společného vůbec nic!
Dodejme ještě, že riziko nákazy je několikanásobně vyšší v situacích, kdy je infikovanou osobou muž, než naopak. V poševním sekretu se totiž virus HIV vyskytuje v několikanásobně menších koncentracích než ve spermatu. Kromě tohoto faktu se nebezpečí infikace výrazně zvyšuje tehdy, pokud již některý z partnerů přenáší také jinou pohlavní chorobu. Stejně tak je třeba věnovat pozornost veškerým rankám nebo oděrkám v oblasti genitálií, ty k riziku přenosu infekce také přispívají.
Sponzorováno
Kromě popsaného přenosu pohlavní cestou je ale také možné nakazit se virem HIV podáním krevní transfuze s infikovanou krví, nebo některým z krevních přípravků. Této varianty se nicméně v dnešní době není nutné příliš obávat. Krev všech dárců je totiž na výskyt viru HIV – v ČR například už od konce osmdesátých let – testována.
Přenos prostřednictvím drobných otevřených ran také není nutné považovat za příliš pravděpodobný: obvykle totiž v těchto případech množství viru není natolik velké, aby skutečně došlo k infikaci. Důležité je spíše zaměřit se na užívání vlastních potřeb pro holení nebo kartáčku na zuby. Rebelové by si také měli dávat pozor na to, zda jejich tatér používá sterilní vybavení, stejně jako jestli jejich nos byl propíchnut za podobných podmínek.
Krví je možné se infikovat častěji v případech, kdy nitrožilní uživatelé drog sdílejí své „nádobíčko“, ale také samotný roztok s drogou. Zejména na Ukrajině potom tento způsob přenosu představuje hlavní kanál šíření onemocnění AIDS.
Naznačili jsme také, že infikovat se virem HIV je možné také v případech, kdy je HIV pozitivní nastávající matka. Může k tomu dojít jednak během těhotenství a porodu, ale také při kojení! Dodejme zde jenom, že samotný pozitivní výsledek testu na HIV nemusí nutně znamenat přenos na dítě. V současnosti je totiž možné snížit riziko tohoto přenosu zhruba na třetinu. Těhotné ženy jsou v současnosti na přítomnost viru HIV v České republice testovány automaticky.
Jak se virus HIV nepřenáší
I když jsou způsoby přenosu infekce viru HIV díky různým osvětovým kampaním posledních let poměrně známě, přesto stále panují některé mýty týkající se údajných rizik, kterým se vystavuje „zdravý“ člověk během styku s nemocným.
I v dnešní době se proto často lidé obávají například toho, že se mohou nakazit během běžných kontaktů mezi lidmi: třeba vzduchem během společného čekání u lékaře, podáním ruky a podobně. Můžeme zde každého ujistit, že naprosto zbytečně. Objímáním ani přátelským polibkem k přenosu viru také nedojde.
Struktura viru HIV – ilustrace
I když ve slinách HIV pozitivní osoby je někdy možné najít určité množství viru, vždy bude tak malé, že nepředstavuje žádné riziko. Kromě toho sliny obsahují specifické látky, které tento virus spolehlivě ničí. Dokladem toho je skutečnost, že podle dostupných lékařských zpráv dosud nebyl zaznamenán případ, kdy došlo k přenosu infekce tímto způsobem. Někdy se nicméně uvádí, že tzv. francouzské líbání může znamenat určité riziko kvůli případným poraněním v ústech, kterými by se infekce mohla přenést. Pravděpodobnost že k tomu skutečně dojde je zde ale velice, velice malá.
Stejně tak určitě není riskantní žít s HIV pozitivním člověkem ve společné domácnosti – pokud budeme jíst ze společných talířů nebo si vařit čaj ve stejné konvici, nemáme důvod se čehokoliv obávat.
Někdy se také lze setkat s otázkami, jestli je – zejména během cest po exotických zemích – možné se nakazit prostřednictvím bodnutí hmyzu, který předtím hodoval na člověku infikovaném virem HIV. Podobné obavy také můžeme označit za naprosto zbytečné. Důkazem zde může být například skutečnost, že v Africe, což je kontinent s daleko nejvyšším výskytem jak této infekce, tak i hmyzu, který by ji mohl potenciálně přenášet, dosud nebyl prokázán jediný případ, kdy by k něčemu podobnému opravdu došlo. Kromě toho došlo k vědeckému potvrzení hypotézy, že virus HIV není schopen se rozmnožovat v těle hmyzu.
Sponzorováno
Obecně platí, že virus HIV vůbec není odolný proti běžným vlivům prostředí. Jednak hyne velice rychle po zaschnutí krve nebo sekretů, ve kterých se vyskytuje, ale také jej spolehlivě ničí teploty přesahující 60 stupňů Celsia, nebo vedle již zmíněných látek obsažených ve slinách také obyčejné desinfekční prostředky.
A další super čtení
Studie a zdroje článku
- HIV Transmission Autor: George M. Shaw
- Zdroj obrázku: EdZbarzhyvetsky / depositphotos.com
- Zdroj obrázku ve článku: rob3000 / depositphotos.com
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Imunita a imunitní systém, Virová onemocnění
Přečtěte si také naše další články