Sponzorováno

Chromofobie – iracionální strach z barev – příznaky, příčiny a léčba 4.2/5 (5)

  • Chromofobie (někdy psáno také jako chromatofobie) je iracionální strach z barev.
  • Patří mezi specifické fobie, tedy úzkostné poruchy, které se vztahují ke konkrétním objektům nebo situacím.
  • Může mít několik podob, jako třeba strach z určité barvy – např. červené, černé, bílé apod. Nebo také strach z jasných, sytých nebo kontrastních barev obecně
  • Příznakem může být úzkost nebo panika při pohledu na konkrétní barvu nebo barevnou kombinaci.

Někteří lidé se mohou bát některých barev

Někteří lidé se mohou bát některých barev

Co je chromofobie?

Chromofobie (nebo chromatofobie) je intenzivní strach z barev. Většina lidí s touto poruchou se bojí jedné nebo dvou barev. Jiní mají fobii ze všech barev (to je vzácné) nebo mohou být citliví pouze na jasné barvy.

Lidé s chromofobií pociťují extrémní nepohodlí nebo úzkost, když vidí barvu, která jejich fobii spouští. Mohou mít potíže s dýcháním, hodně se potit nebo dokonce mít záchvat paniky. Někteří lidé se mohou dokonce vyhýbat opuštění domu a interakci s ostatními. To může poškodit vztahy a ovlivnit schopnost člověka pracovat. Terapie a léky mohou lidem pomoci tuto poruchu zvládat.

Co je fobie? Fobie způsobují, že se lidé bojí situace nebo předmětu, který není škodlivý. Jsou typem úzkostné poruchy. Lidé s fobiemi mají nerealistické obavy a abnormální reakce na věci, které ostatní lidé nepovažují za děsivé.

Chromofobie je specifická fobie. Lidé se specifickými fobiemi mají extrémní reakce na určitý předmět nebo situaci. Vynakládají velké úsilí, aby se vyhnuli věcem, které jim způsobují nepohodlí nebo strach.

Jak častá je chromofobie?

Moc ne. Ale je těžké přesně vědět, kolik lidí má specifickou fobii, jako je právě chromofobie. Mnoho lidí si tento strach nechává pro sebe nebo si to nemusí uvědomovat. Víme však, že přibližně 1 z 10 dospělých Evropanů a 1 z 5 teenagerů se v určitém okamžiku svého života potýká s nějakou specifickou fobií.

Jakých barev se lidé bojí?

I když je možné se bát všech barev, lidé s chromofobií mají větší pravděpodobnost, že se budou bát nebo mít úzkost z jedné nebo dvou barev. Mezi specifické barevné fobie patří:

  • Chrysofobie, strach z oranžové nebo zlaté barvy.
  • Cyanofobie, strach z modré barvy.
  • Kastanofobie, strach z hnědé barvy.
  • Leukofobie, strach z bílé barvy.
  • Prasinofobie, strach ze zelené barvy.
  • Rhodofobie, strach z růžové barvy.
  • Melanofobie, strach z černé barvy.
  • Xanthofobie, strach ze žluté barvy.

Možné příčiny

Lékaři si nejsou jisti, co přesně chromofobii způsobuje. Stejně jako jiné specifické fobie pravděpodobně vyplývá z kombinace genetických a environmentálních faktorů. Lidé s duševním onemocněním nebo úzkostnými problémy mají větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine fobie. Duševní onemocnění, poruchy nálady a fobie se také dědí v rodinách. Pokud máte příbuzného, ​​který je má, máte tedy vyšší riziko vzniku těchto stavů.

Sponzorováno

Chromofobie a další typy fobií se mohou vyskytovat společně s posttraumatickou stresovou poruchou. Pokud někdo zažije traumatickou událost, kterou si spojuje s určitou barvou, může se u něj objevit intenzivní strach z této barvy. Vzpomene si na hrozné pocity, které událost vyvolala, a spojí si tyto pocity s barvou samotnou. V důsledku toho se pokaždé, když daná osoba uvidí danou barvu, špatné pocity vrátí.

Lidé s autismem, Aspergerovým syndromem nebo poruchami smyslového zpracování někdy mívají averzi k jedné konkrétní barvě. I když ve skutečnosti nemusí mít chromofobii, jejich příznaky mohou být podobné. Mohou preferovat určité barvy a vyhýbat se barvám, které je znechucují nebo jim způsobují nepohodlí.

Příčiny chromofobie tedy nejsou vždy zcela jasné, ale mohou zahrnovat:

  • Psychologické trauma – negativní zkušenost spojená s určitou barvou (např. červená – krev a násilí)
  • Kulturní vlivy – symbolický význam některých barev (např. černá jako barva smrti)
  • Neurologické nebo smyslové přecitlivění – např. u lidí s autismem nebo migrénami
  • Dědičnost a osobnost – zvýšená náchylnost k úzkostem nebo přecitlivělost na smyslové vjemy

Projevy chromofobie

Chromofobie se může projevovat různými způsoby. Někteří lidé se bojí pouze jedné konkrétní barvy, zatímco jiní mohou pociťovat úzkost při pohledu na jakoukoli jasnou, sytou nebo výraznou barvu. Typické příznaky zahrnují:

  • Úzkost nebo panický záchvat při kontaktu s konkrétní barvou
  • Tělesné projevy jako bušení srdce, třes, nevolnost, dušnost nebo pocení
  • Vyhýbání se určitým místům, objektům nebo oblečení dané barvy
  • Potřeba upravovat prostředí tak, aby barvy nebyly přítomny (např. pouze bílé stěny, neutrální oblečení)

Jak zvládat nebo léčit chromofobii?

Některé terapie, techniky a léčebné postupy mohou lidem s touto fobií pomoci zvládat jejich příznaky. Patří mezi ně:

  • Kognitivně behaviorální terapie (KBT), která vám pomůže přemýšlet o svých obavách jinak, získat novou perspektivu a ovládat vaše reakce na ně.
  • Expoziční terapie, která postupně zvyšuje váš kontakt s určitými barvami. L0ka5 vám může na několik sekund ukazovat určité barvy, aby se snížila vaše citlivost.
  • Hypnoterapie, která využívá řízenou relaxaci, když jste v hypnotickém (klidném a vnímavém) stavu. Během této doby je vaše mysl otevřenější přemýšlet o obavách jiným způsobem.
  • Psychoterapie, která vám umožňuje mluvit o svých obavách a najít strategie, které vám pomohou je překonat.
  • Léky, které mohou léčit záchvaty paniky a pomáhají zvládat další duševní poruchy.Lékař vám může doporučit léky proti úzkosti nebo léky k léčbě deprese.
  • Relaxační techniky, dechová cvičení a meditace, které vám mohou pomoci kontrolovat úzkost. Mohou vám také prospět jóga a cvičení všímavosti.

Jaké jsou komplikace chromofobie?

Sponzorováno

Těžká chromofobie může mít zničující dopad na celkovou kvalitu pacientova života. Lidé s touto poruchou mají tendenci vyhýbat se každodenním činnostem. Tímto způsobem mohou poškodit vztahy s přáteli a rodinou – nebo přijít o práci. Tyto ztráty mohou vést k sociální izolaci, vážným depresím a zhoršení duševního zdraví.

Studie článku

  • Zdroj obrázku: triphka / depositphotos.com

Sponzorováno

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Dara Slánská (více o nás)

 

Dara má na starosti ženská témata v našem magazínu. Má rozhled, životní zkušenosti, ráda bloguje. Mezi její oblíbená témata patří zdravý životný styl, cvičení, ženská krása a obecně problémy, které trápí něžnější část populace. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva