Penicilin a zdraví – zajímavé informace 4.91/5 (11)



Penicilin a zdravíPenicilin, lék založený na této přírodní látce, byl vytvořen během masivního válečného projektu v roce 1943; dramaticky snížil počet infekcí a amputací mezi zraněnými americkými a britskými vojáky během 2.světové války. Po roce 1945 se penicilin rozšířil do celého světa a začala se nová éra medicíny.

Vznik penicilinu

Chudý skotský rolník Fleming těžce pracoval a najednou slyšel z nedalekého močálu volání o pomoc. Všeho nechal tak a běžel tam. V močále spatřil vystrašeného chlapce zabořeného po pás v černém bahně. Rolník ho zachránil před jistou strašlivou a pomalou smrtí. Další den rolníka navštívil bohatý šlechtic a chtěl ho na znak díků finančně odměnit. Fleming peníze odmítl. Tak mu šlechtic nabídl, že jeho synovi poskytne stejné vzdělání jako tomu svému. A tak se syn rolníka vzdělával na nejlepších školách. Po úspěšném ukončení studia promoval na lékařské fakultě v Londýně ao něco později se stal světoznámým díky vynálezu penicilinu. Jmenoval se Sir Alexander Fleming. Stalo se to v roce 1928 a v roce 1945 za svůj objev dostal Sir Fleming Nobelovu cenu.

Penicilin a další antibiotika zachránili životy velkému počtu lidí na celém světě. Penicilin, první antibiotikum na světě, je produktem houby – praplísně rodu Penicillium. A některé druhy Penicillia se používají také v potravinářské výrobě známých sýrů typu rokfór či camembert. Tak i za tyto delikatesy můžeme být vděční Flemingovi.
Ale příběh ještě pokračuje. Syn šlechtice, jehož zachránil Alexandrův otec, po letech dostal zápal plic. Podruhé mu zachránil život právě Alexandrův penicilin. Šlechtic se jmenoval Lord Randolph Churchil a jméno jeho syna bylo Sir Winston Churchil.

Revoluce v medicíně – účinky antibiotik

Penicilin se stal nepostradatelným díky své rapidní účinnosti proti bakteriálním infekcím a napadením streptokoky, stafylokoky a mnohými dalšími bacily. Jeho účinnost, stejně jako u dalších beta-laktamových antibiotik spočívá v pozastavování syntézy buněčných stěn bakterií a aktivování enzymů, které následně způsobují buněčnou smrt. Určité druhy bakterií si už však za dlouhou dobu jeho využití dokázaly vytvořit dostačující imunitu, stejně jako jsou imunní ty mikroorganismy, které vlastní buněčnou stěnu nemají.

Prvním mužem, který užíval penicilin a zároveň patřil k “obětem“, které vždy byly nutné pro pokrok medicíny, byl Albert Alexander, který se v roce 1941 poranil o trn a následně prodělal těžkou otravu krve. Podáním penicilinu se jeho kritický zdravotní stav zlepšil téměř zázračně. Léku však nebyl dostatek a po dvou měsících Alexander zbytečně a v bolestech zemřel.

Antibiotika dnes

Léčba antibiotiky je velmi rozšířená, často jsou však užívána chybně (při obyčejném nachlazení nebo rýmě), nebo chybně předepisována, což nevede k potřebným účinkům a antibiotika jako celek bývají mnohdy zatracována. Při dodržování zásad správného užívání antibiotik a správné indikaci jsou však rizika téměř zanedbatelná v porovnání s pozitivními vlastnostmi a účinky těchto látek.

Podle odborníků se díky zvyšování množství bakterií rezistentních vůči antibiotikům může brzy stát, že lidstvo přijde o svou nejsilnější zbraň proti infekcím, které nám už dnes díky jednoduchosti léčby mohou připadat banální, ještě před pár desítkami let však mohly zabíjet. Prostým faktem zůstává skutečnost, že svět se bez pomoci antibiotik v této době neobejde.

Účinky penicilinu

V době vzniku penicilinu, se jednalo o revoluční novinku, která okamžitě dokázala změnit smrtelnou nemoc, na něco velmi snadno a rychlé léčitelného. Po desítkách letech výzkumů, prošly léky inovacemi. Dnes se proto podávají v úhledných tabletách, které jednoduše polknete a máte prakticky po starostech. Účinky penicilinu na lidský organismus, jsou prakticky stoprocentní. Vypořádat se tak s streptokoky, stafylokoky a jinými původci virového a bakteriálního onemocnění, již není nijak složité.

Jsou antibiotika dnes bezpečná?

Stále více lékařů pochybuje o jejich bezpečnosti. Způsobují více a více přecitlivělostí a jejich účinek se snižuje. Mnoho kmenů bakterií si již vyvinulo vůči antibiotikům imunitu, a tím odolává léčbě. Odhaduje se, že přibližně 20% nemocí, ke kterým dochází v nemocnicích, nereaguje na antibiotika. Např. jen 10% stafylokokových infekcí, ke kterým dochází v nemocnicích, reaguje na penicilin.

Původně byly antibiotika velmi účinné a byly používány jen v případě bezprostředního ohrožení života. Tím zachránila mnoho lidí, kteří by jinak zemřeli. Stejně zjednodušovaly komplikované léčebné postupy. Během doby byla ale zneužívána častým předepisováním a nepomýšlela se na další vývoj. Výsledek se dostavil: většina kmenů bakterií se stala vůči antibiotikům rezistentní. Začalo být nutné předepisovat větší dávky, takže se antibiotika začala vyrábět až 50x silnější než původní přípravky.

Byly také vyvinuty nové druhy, které si před bakteriemi udržovaly jakýsi náskok. A začarovaný kruh se začal roztáčet. Objevují se stále nové a nové nežádoucí účinky, z nichž nejběžnější jsou deprese a slabost. V mnoha případech jsou důsledky vedlejších účinků horší než původní nemoc.

Jedním z hlavních nevýhod antibiotik je to, že nerozeznávají mezi spojencem a nepřítelem. Spolu s choroboplodnými bakteriemi ničí i užitečné bakterie, které v zažívacím traktu pomáhají vstřebávat potravu a tvořit určité vitaminy. Když jsou tyto užitečné bakterie potlačeny, začínají se rozmáhat tělní kvasinky (Candida), které má v sobě každý člověk. Odhaduje se, že 50% žen dostane po tetracyklinu nebo podobném přípravku poševní infekce, způsobenou kvasinkami. Týká se to i mladých dívek, kterým se na tváři vyskytlo několik vyrážek a od svého lékaře dostanou tetracyklin. Z tohoto důvodu je při užívání antibiotik doporučuje zvýšená konzumace jogurtů. Jogurt a kefír doplňují užitečné bakterie v zažívacím traktu. Lidé s alergiemi na mléčné výrobky mohou místo toho brát lactobacily v tabletách.

Dnes již existuje více než 2000 druhů antibiotik. Ale stále více lékařů používá antibiotika jen v nejkrajnějších případech a postupně se ujímá myšlenka, že imunita může být zachována a posílena uplatněním principu biologické výživy. Začínáme se opět vracet k přírodě, jak v medicíně, tak v dietologii.

Doporučujeme k přečtení:

VIDEO: Antibiotika – Zabiják nebo Lék?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva