Čaj z ostropestřce mariánského: jaké má účinky na zdraví 4/5 (6)

• Účinné látky ostropestřce jsou v semenech, ne v nati. Nažky obsahují zhruba 4 až 6 % silymarinu — komplexu sedmi flavonolignanů a jednoho flavonoidu. Téměř všechny se skrývají v oplodí, takže nedrcená semena vydají do nálevu minimum.
• Pro čaj je zásadní, že se silymarin ve vodě rozpouští špatně. Do nálevu přejde jen zlomek a zbytek zůstane v semenech. Studie se přitom dělaly se standardizovanými extrakty, takže čaj není jejich rovnocennou náhradou.
• Evropská léková agentura uznává ostropestřec pro ochranu jater v 11 zemích EU, klinické důkazy jsou ale slabé. K roku 2020 chyběl důkaz léčebného účinku a metaanalýza nenašla vliv na celkovou úmrtnost u cirhózy, i když naznačuje možný přínos u úmrtí z jaterních příčin.
• Dvě rizika, o kterých se nepíše: u doplňků z ostropestřce byly naměřeny nejvyšší koncentrace mykotoxinů ze srovnávaných rostlinných doplňků (až 37 mg/kg), a silymarin ovlivňuje P-glykoprotein i cytochrom P450, takže může měnit hladiny léků v krvi. Při dlouhodobé medikaci se poraďte s lékárníkem.

Ostropestřec mariánský je asi nejznámější „bylinka na játra“. Najdete ho v lékárně, v drogerii i na pultě u pokladny, nejčastěji s příslibem detoxikace a regenerace jater po náročném období.

V tomto článku pěkně sumíruji, co o něm skutečně víme – a co ne. Dozvíte se, jaká je rozdíl mezi tím, co uznávají evropské lékové úřady, a tím, co ukazují klinické studie. A hlavně jednu technickou věc, kterou nikde nenajdete, ačkoli je pro čaj naprosto zásadní: účinná látka ostropestřce se ve vodě rozpouští špatně. To mění pohled na celý nápoj.

Co je ostropestřec mariánský?

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je statná bodlákovitá rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Dorůstá do výšky 30 až 200 centimetrů, má podlouhlé laločnaté listy s nápadnými mléčně bílými žilkami – odtud jeho jméno v mnoha jazycích – a červenofialové květní úbory o průměru 4 až 12 centimetrů. Kvete od června do srpna.

Pochází ze Středomoří, Evropy, Střední Asie a Indie. Dnes se pěstuje i mimo původní areál a v Severní Americe, Austrálii, na Havaji i na Novém Zélandu se chová jako invazní druh. Je odolný vůči suchu a nenáročný na půdu.

Co je silymarin a kde v rostlině je?

Účinnou složkou nejsou listy ani květ, ale nažky, tedy semena. Obsahují zhruba 4 až 6 % silymarinu, což není jedna látka, ale komplex sedmi flavonolignanů a jednoho flavonoidu. Patří mezi ně silybin A, silybin B, isosilybin A a B, silychristin, isosilychristin, silydianin a taxifolin. Silibinin, nejvíc zkoumaná složka, je směs silybinu A a B v poměru zhruba 1 : 1.

Pro přípravu čaje je zásadní jeden detail: téměř veškerý obsah flavonolignanů se nachází v oplodí nažky, které tvoří asi 41 % hmotnosti nabobtnalého plodu. Z toho plyne praktický důsledek – celé, nerozdrcené semeno vydá do nálevu podstatně méně než semeno nadrcené.

Běžný standardizovaný extrakt obsahuje 65 až 80 % silymarinu a 20 až 35 % mastných kyselin, především kyseliny linolové.

Má ostropestřec vliv na játra?

Tady je potřeba oddělit dvě roviny, které se v článcích běžně míchají dohromady – a každá říká něco jiného.

Co uznávají evropské úřady?

Evropská agentura pro léčivé přípravky vydala v roce 2018 monografii, ve které ostropestřec uznává ve dvou kategoriích:

• „Dobře zavedené použití“ pro ochranu jater v 11 zemích EU. Tahle kategorie znamená, že látka je v evropské praxi dlouhodobě a široce používaná.
• „Tradiční použití“ při dyspeptických potížích ve 4 zemích. Tahle kategorie je slabší – opírá se o dlouhodobou zkušenost, ne o klinické důkazy.

A co říkají klinické studie?

Ty jsou střízlivější. Přehledová data uvádějí, že k roku 2020 neexistoval klinický důkaz, že by měl ostropestřec léčebný účinek, a databáze Cochrane uvádí jen omezenou podporu u jaterního onemocnění způsobeného alkoholem nebo hepatitidou.

Jemnější obrázek dává studie zaměřená na silymarin: neovlivňuje celkovou úmrtnost u lidí s jaterní cirhózou, ale může pomáhat předcházet úmrtí z jaterních příčin. Důkazy u alkoholového i nealkoholového ztučnění jater zůstávají nejednoznačné.

Ostropestřec tedy není podvod ani zázrak. Je to rostlina se zajímavou a reálně zkoumanou látkou, u které zatím chybí jednoznačný důkaz léčebného účinku – a přitom je v Evropě natolik zavedená, že jí úřady přiznaly oficiální status. Obojí platí současně.

Proč čaj nefunguje tak, jak se píše?

A teď to nejdůležitější, co v jiných českých článcích o ostropestřcovém čaji prakticky nenajdete.

Proč je rozpustnost ve vodě zásadní?

Silymarin má špatnou rozpustnost ve vodě a nízkou biologickou dostupnost. To je fakt dobře zdokumentovaná vlastnost – právě proto se vyvíjejí speciální formy, které ji mají zlepšit.

Pro čaj to znamená prostou věc. Když zalijete semena horkou vodou, převede se do nálevu jen zlomek silymarinu. Zbytek zůstane v semenech, která vyhodíte. Čaj proto není rovnocennou náhradou standardizovaného extraktu a studie, které se dělaly s extrakty, nelze na nálev přenášet jedna ku jedné.

Tohle není argument proti pití čaje. Je to argument proti očekávání, že šálek čaje udělá totéž co kapsle se standardizovaným obsahem. Pokud je vaším cílem konkrétní dávka účinné látky, čaj k tomu není vhodný nástroj.

Jak se dá biologická dostupnost zvýšit?

Ve výzkumu se používají tři hlavní cesty:

• Komplex s fosfatidylcholinem (silipid): popisuje se zhruba desetinásobně vyšší biologická dostupnost, starší práce uváděly 4,6násobek.
• Komplexy s cyklodextriny, které jsou výrazně lépe rozpustné než samotný silymarin.
• Glykosidy silybinu s lepší rozpustností i ochranným účinkem na játra.

Žádnou z těchto úprav si doma v hrnku nevyrobíte. Drcení semen a delší louhování situaci zlepší, ale principiálně ji nevyřeší.

Jak čaj z ostropestřce správně připravit?

Pokud se pro čaj rozhodnete, vytěžte z něj maximum:

1. Použijte semena, ne nať. Účinné látky jsou v nažkách. Listy navíc obsahují dusičnany, které jsou toxické pro skot a ovce – pro přípravu nápoje je tedy rozumné zůstat u semen.
2. Semena nadrťte těsně před přípravou, v hmoždíři nebo mlýnku na kávu. Flavonolignany jsou v oplodí, a to je potřeba porušit.
3. Dávkování: zhruba jedna čajová lžička drcených semen na šálek.
4. Zalijte vroucí vodou a nechte louhovat 10 až 15 minut přikryté. Delší čas a poklička pomáhají víc než u běžných bylinných čajů.
5. Vypijte i sedlinu, nebo semena alespoň nevyhazujte hned – část látek zůstává v nich.

Nepřidávejte mléko ani alkohol a nepočítejte s tím, že chuť bude příjemná. Nálev je spíš nevýrazný až hořký.

Na co se ostropestřec ještě doporučuje?

Trávicí potíže. Evropská monografie uznává tradiční použití při dyspeptických obtížích – tedy pocitu plnosti, nadýmání a tlaku po jídle.

Nádorová onemocnění. Tady je namístě jasné slovo. Odborníci uvádějí, že je potřeba mnohem víc výzkumu se spolehlivými klinickými studiemi, než bude možné tvrdit, že ostropestřec hraje jakoukoli roli v léčbě nebo prevenci nádorů. Jakékoli tvrzení o protinádorovém účinku ostropestřce je v tuhle chvíli předbíhání důkazů.

Otrava muchomůrkou zelenou. Tohle je naopak nejpřesvědčivější použití – jen s ním čaj nemá nic společného. Nitrožilní silibinin (přípravek Legalon) je v Evropě schválený pro léčbu otravy muchomůrkou zelenou. Jde o nemocniční infuzní léčbu akutního stavu ohrožujícího život, ne o cokoli, co by se dalo řešit doma.

Má ostropestřec nežádoucí účinky?

Obecně je snášen dobře, ale bez rizika není:

• Žaludeční potíže a alergické reakce. Ostropestřec patří do čeledi hvězdnicovitých – lidé alergičtí na pyl ambrózie, pelyňku nebo heřmánku by měli být opatrní.
• Oční obtíže hlášené do databáze nežádoucích účinků WHO: otok víček, svědění očí, suché oko, dvojité a rozmazané vidění.
• Profesní alergie z vdechnutí s rýmou, kýcháním, slzením a pískoty – popsaný případ u člověka pracujícího s rostlinou.
• Jaterní toxicita při vysokých dávkách. Studie fáze I zjistila, že 13 gramů denně bylo dobře snášeno, ale nejčastějším nežádoucím účinkem bylo bezpříznakové zvýšení bilirubinu a jaterních enzymů. To je paradoxní poznámka u rostliny prodávané na játra a stojí za zapamatování: více neznamená lépe.

Co je problém s mykotoxiny?

Tohle je nejpodceňovanější riziko celého tématu. U doplňků stravy na bázi ostropestřce byly naměřeny nejvyšší koncentrace mykotoxinů ze všech srovnávaných rostlinných doplňků, až 37 mg/kg.

Mykotoxiny jsou toxické produkty plísní a některé z nich zatěžují právě játra. U přípravku, který se užívá kvůli ochraně jater, je to obzvlášť nepříjemná ironie.

Závěr: kupujte od prodejců, kteří doloží kontrolu kvality, nenakupujte sypaná semena neznámého původu z tržnice nebo z internetu bez dohledatelného dodavatele a skladujte je v suchu. U bylinných produktů se platí za kontrolu, ne za obal.

Kdy ostropestřec neužívat?

• při alergii na rostliny z čeledi hvězdnicovitých
• v těhotenství a při kojení, kde chybí dostatek údajů o bezpečnosti
• u dětí bez doporučení lékaře
• při známém jaterním onemocnění bez konzultace s ošetřujícím lékařem
• při hormonálně podmíněných onemocněních – zde je vhodné postup probrat s lékařem

Interaguje ostropestřec s léky?

Ano, a tahle část se v článcích o bylinkách často vynechává.

Silymarin tlumí vylučování látek z buněk zprostředkované P-glykoproteinem a může inhibovat enzymy cytochromu P450, což jsou mechanismy, kterými tělo zpracovává velkou část léků. Následkem může být změna hladiny léku v krvi – buď nedostatečná účinnost, nebo naopak zvýšené riziko nežádoucích účinků.

Prakticky to znamená, že pokud dlouhodobě berete jakékoli léky, zvlášť na ředění krve, na srážlivost, imunosupresiva, léky na cukrovku, statiny nebo psychiatrickou medikaci, je namístě užívání ostropestřce probrat s lékařem nebo lékárníkem. Nejde o přehnanou opatrnost – jde o standardní postup u látky s tímto mechanismem.

Pro úplnost: jedna laboratorní studie zjistila, že silibinin blokuje transportér MCT8, který souvisí s hormony štítné žlázy. Zveřejněné klinické údaje o tom, že by silymarin způsoboval potíže se štítnou žlázou u lidí, ale neexistují – je to tedy zatím zajímavost z laboratoře, ne varování.

Čaj, nebo doplněk stravy?

	Čaj z nažek	Standardizovaný extrakt
Množství silymarinu	Malé a neznámé	Deklarované na obalu
Rozpustnost a vstřebání	Nízké	Vyšší, u upravených forem výrazně
Vztah ke studiím	Studie se dělaly s extrakty	Odpovídá zkoumané formě
Riziko mykotoxinů	Závisí na původu semen	Závisí na výrobci a kontrole
Pro koho dává smysl	Jako příjemný rituál a doplněk pitného režimu	Když je cílem konkrétní dávka

 

PAMATUJTE: Žádná z možností nenahradí to, co játrům prospívá nejvíc – tedy omezení alkoholu, rozumnou hmotnost a pohyb. Ostropestřec je v nejlepším případě doplněk, ne protiváha k životnímu stylu.

Kdy jít radši k lékaři?

Bylinka není nástroj na řešení jaterních potíží. K lékaři patří:

• žluté zbarvení kůže nebo očního bělma
• tmavá moč a světlá stolice
• trvalá únava, nechutenství a nevysvětlený úbytek hmotnosti
• bolest nebo tlak pod pravým žeberním obloukem
• otoky nohou nebo zvětšení břicha
• opakovaně zvýšené jaterní testy
• svědění kůže bez vyrážky

Pokud máte podezření, že vaše játra něco zatěžuje, je rozhodující krevní odběr a vyšetření, ne volba bylinky.

Nejčastější otázky

Jak dlouho se ostropestřec užívá, než se projeví?

Na tuhle otázku poctivá odpověď neexistuje, protože chybí jednoznačný důkaz léčebného účinku, od kterého by se dalo odvíjet očekávání. Pokud ostropestřec užíváte, dávalo by smysl spíš sledovat objektivní ukazatele – tedy jaterní testy u lékaře – než vlastní pocit.

Detoxikuje ostropestřec játra?

Slovo detoxikace nemá v medicíně přesný význam a v marketingu se používá volně. Játra odbourávají látky nepřetržitě sama a nepotřebují k tomu nic spouštět. Ostropestřec se zkoumá jako látka chránící jaterní buňky, ne jako čistič.

Můžu pít ostropestřcový čaj každý den?

U zdravého člověka bez medikace to obvykle nebývá problém, ale smysluplnější je užívat ho v kratších obdobích než trvale. Vyplatí se vybírat semena s doloženou kontrolou kvality kvůli mykotoxinům a sledovat, jestli vám nedělá žaludeční nebo alergické potíže.

Pomůže ostropestřec po alkoholu?

Důkazy u jaterního onemocnění z alkoholu jsou jen omezené a nejednoznačné. Jako prevence kocoviny ani jako „pojistka“ před pitím ostropestřec doložený není. Jediné, co u alkoholu spolehlivě funguje, je pít ho méně.

Je ostropestřec vhodný při ztučnění jater?

Důkazy u nealkoholového ztučnění jater zůstávají nejednoznačné. U této diagnózy je prokazatelně účinná úprava hmotnosti, stravy a pohybu – a tu bylinka nenahradí. Užívání má smysl probrat s lékařem, který stav sleduje.

Dá se ostropestřec jíst?

Ano. Listy a stonky zbavené ostnů jsou po uvaření v osolené vodě jedlé, pokud se sklidí před rozkvětem, kořeny lze jíst syrové i pečené a květní úbory se připravují podobně jako artyčok. S léčebným použitím to ale nemá nic společného.

Shrnutí

1. Ostropestřec mariánský je bodlákovitá rostlina, jejíž účinné látky jsou v semenech, ne v nati. Nažky obsahují zhruba 4 až 6 % silymarinu, komplexu sedmi flavonolignanů a jednoho flavonoidu.
2. Evropská agentura pro léčivé přípravky uznává ostropestřec jako „dobře zavedené použití“ pro ochranu jater v 11 zemích EU a jako „tradiční použití“ při trávicích potížích ve 4 zemích.
3. Klinické důkazy jsou přitom slabé. K roku 2020 neexistoval důkaz léčebného účinku, Cochrane uvádí jen omezenou podporu a metaanalýza nenašla vliv na celkovou úmrtnost u cirhózy, i když naznačuje možný přínos u úmrtí z jaterních příčin.
4. Pro čaj je klíčové, že silymarin se ve vodě rozpouští špatně a má nízkou biologickou dostupnost. Nálev proto není rovnocennou náhradou standardizovaného extraktu.
5. Pokud čaj připravujete, použijte drcená semena, louhujte 10 až 15 minut přikryté a počítejte s tím, že do nálevu přejde jen část látek.
6. Největším podceňovaným rizikem jsou mykotoxiny – u doplňků z ostropestřce byly naměřeny nejvyšší koncentrace ze srovnávaných rostlinných doplňků, až 37 mg/kg. Kupujte od prodejců s doloženou kontrolou kvality.
7. Silymarin ovlivňuje P-glykoprotein a může inhibovat cytochrom P450, takže může měnit hladiny léků. Při dlouhodobé medikaci je konzultace s lékařem nebo lékárníkem namístě.
8. Nitrožilní silibinin je v Evropě schválený pro léčbu otravy muchomůrkou zelenou. S čajem to ale nemá nic společného – jde o nemocniční léčbu akutního stavu.

Studie a zdroje článku

• A review of the bioavailability and clinical efficacy of milk thistle phytosome: a silybin-phosphatidylcholine complex (Siliphos) Autor: Parris Kidd

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Detoxikace, Příroda a zdraví, Zdravé nápoje

Přečtěte si také naše další články