Hantavirový plicní syndrom: příznaky, příčiny a léčba 4.25/5 (8)

• Hantavirový plicní syndrom je vzácné virové onemocnění přenášené hlavně kontaktem s hlodavci a jejich výměšky.
• Mezi hlavní příznaky patří horečka, únava, bolesti svalů a později také dušnost a problémy s dýcháním.
• K nákaze nejčastěji dochází při úklidu kontaminovaných prostor, například sklepů, chat nebo stodol.
• Prevencí je bezpečný úklid, používání respirátoru a omezení kontaktu s hlodavci a jejich trusem.

Hantavirový plicní syndrom patří mezi vzácná, ale velmi závažná virová onemocnění. Začíná nenápadně — horečkou, únavou a bolestí svalů — ale u části pacientů může během krátké doby přejít do těžkých dýchacích potíží, selhávání plic a šoku.

Co je hantavirový plicní syndrom?

Hantavirový plicní syndrom, zkráceně HPS, je těžké infekční onemocnění způsobené některými hantaviry. Postihuje především plíce a oběhový systém. Typicky se projevuje horečnatým onemocněním, které může rychle přejít do dušnosti, nízkého krevního tlaku, hromadění tekutiny v plicích a respiračního selhání.

V praxi je nebezpečný hlavně tím, že první příznaky připomínají chřipku nebo jinou běžnou virózu. Rozhodující je proto kombinace příznaků a možné předchozí expozice hlodavcům, například při úklidu chaty, stodoly, garáže, sklepa nebo jiného prostoru kontaminovaného trusem či močí myší a potkanů.

 

Jaké jsou první příznaky hantavirového plicního syndromu?

První příznaky se obvykle podobají chřipce. Patří mezi ně:

• horečka,
• výrazná únava,
• bolesti svalů, zejména stehen, zad, ramen nebo kyčlí,
• zimnice,
• bolest hlavy,
• nevolnost, zvracení nebo bolest břicha,
• závratě.

Příznaky se často objevují několik dní až týdnů po kontaktu s infikovanými hlodavci nebo jejich výměšky. Důležité je nečekat, až se objeví těžká dušnost. Pokud měl člověk rizikový kontakt s hlodavci a následně se u něj rozvine horečka, silná únava a bolesti svalů, je vhodné kontaktovat lékaře a zmínit možnou expozici.

Jaké jsou varovné příznaky těžkého průběhu?

Varovným signálem je především rychle se zhoršující dýchání. Onemocnění může přejít do fáze, kdy se v plicích hromadí tekutina a tělo není dostatečně okysličováno.

Mezi závažné příznaky patří:

• dušnost,
• tlak nebo bolest na hrudi,
• kašel,
• zrychlené dýchání,
• zrychlený tep,
• nízký krevní tlak,
• zmatenost,
• výrazná slabost,
• modrání rtů nebo prstů.

Při podezření na hantavirový plicní syndrom je nutná okamžitá lékařská péče, protože stav se může prudce zhoršit během několika hodin.

Jak se hantavirus přenáší na člověka?

Nejčastější cestou přenosu je vdechnutí prachu kontaminovaného močí, trusem nebo slinami infikovaných hlodavců. K tomu může dojít například při zametání, vysávání nebo manipulaci s materiálem v místech, kde se vyskytovaly myši či potkani.

Rizikové situace zahrnují:

• úklid dlouho neobývané chaty, chalupy nebo zahradního domku,
• úklid sklepa, půdy, garáže nebo stodoly,
• práci se senem, dřevem, krmivem nebo odpadem,
• pobyt v místech s viditelným výskytem hlodavců,
• kempování nebo spaní v kontaminovaných prostorech.

Virus se může do těla dostat také kontaktem kontaminovaného materiálu se sliznicemi nebo poraněnou kůží. Méně často se uvádí možnost nákazy po kousnutí hlodavcem.

Přenos z člověka na člověka – rozhodně ne běžný

U většiny hantavirů se přenos mezi lidmi nepovažuje za běžný. Hlavním rizikem nejsou nemocní lidé, ale kontakt s hlodavci a jejich výměšky.

Při cestování do některých oblastí Jižní Ameriky je však vhodné sledovat doporučení místních zdravotnických autorit, protože některé typy hantavirů mohou mít odlišné vlastnosti.

Výskyt hantavirů

Hantaviry se vyskytují po celém světě, ale různé typy virů mají odlišné geografické rozšíření a jsou spojeny s různými druhy hlodavců.

V Evropě se častěji objevují hantavirové infekce spojené s postižením ledvin. Hantavirový plicní syndrom je typičtější zejména pro Severní a Jižní Ameriku.

Za jak dlouho po nákaze se objeví příznaky?

Inkubační doba bývá nejčastěji několik týdnů. To je důležité pro diagnostiku, protože pacient si nemusí spojit současné příznaky s úklidem chaty nebo kontaktem s hlodavci před delší dobou.

Právě informace o předchozím kontaktu s hlodavci může lékaři výrazně pomoci při stanovení správné diagnózy.

Diagnostika

Diagnóza vychází z kombinace klinických příznaků, anamnézy a laboratorních testů. Lékaře bude zajímat zejména:

• zda pacient uklízel prostory s výskytem hlodavců,
• zda byl v oblasti s výskytem hantavirů,
• zda měl kontakt s trusem, močí nebo hnízdy hlodavců,
• jak rychle se rozvíjela horečka a dušnost.

V nemocnici se obvykle hodnotí také krevní obraz, funkce ledvin a jater, okysličení krve a zobrazovací vyšetření plic.

Jak se hantavirový plicní syndrom léčí?

Specifický lék, který by hantavirus přímo odstranil, běžně dostupný není. Léčba je podpůrná a zaměřuje se na udržení dýchání, krevního oběhu a funkce orgánů.

U těžkého průběhu může léčba zahrnovat:

• hospitalizaci na jednotce intenzivní péče,
• podávání kyslíku,
• umělou plicní ventilaci,
• pečlivé řízení tekutin,
• podporu krevního tlaku,
• léčbu šoku.

Výsledky léčby výrazně závisí na včasném rozpoznání příznaků a rychlém zahájení intenzivní péče.

Existuje očkování proti hantaviru?

Pro běžnou prevenci hantavirového plicního syndromu není široce dostupná standardní vakcína. Prevence proto stojí hlavně na omezení kontaktu s hlodavci, bezpečném úklidu kontaminovaných prostor a ochraně dýchacích cest při rizikových činnostech.

Jak se chránit před hantavirem při úklidu chaty, sklepa nebo garáže?

Největší chyba je začít suché prostory zametat nebo vysávat. Tím se může kontaminovaný prach dostat do vzduchu.

Bezpečnější postup:

1. Prostor nejprve vyvětrejte.
2. Nevytvářejte prach zametáním nasucho.
3. Použijte rukavice a ideálně respirátor.
4. Trus a kontaminovaná místa navlhčete dezinfekcí.
5. Nechte dezinfekci působit.
6. Materiál odstraňte vlhkým způsobem.
7. Odpad uzavřete do sáčku.
8. Po úklidu si důkladně umyjte ruce.

Kdo je nejvíce ohrožený hantavirovým plicním syndromem?

Ohrožený může být každý, kdo přijde do kontaktu s infikovanými hlodavci nebo jejich výměšky. Vyšší riziko mají lidé, kteří:

• pracují v zemědělství nebo lesnictví,
• uklízejí staré budovy, stodoly a sklepy,
• tráví čas v přírodě v oblastech s výskytem hlodavců,
• manipulují se senem, dřevem nebo krmivem,
• žijí v objektech se zvýšeným výskytem myší nebo potkanů.

Jaký je rozdíl mezi hantavirovým plicním syndromem a běžnou chřipkou?

Na začátku mohou obě onemocnění vypadat podobně. Hantavirový plicní syndrom však bývá spojen s kontaktem s hlodavci a může se velmi rychle zhoršovat.

Podezřelé jsou zejména:

• nedávný kontakt s hlodavci nebo jejich trusem,
• úklid dlouho uzavřeného prostoru,
• náhlý nástup dušnosti,
• rychlé zhoršování celkového stavu.

Kdy vyhledat lékaře?

Lékaře kontaktujte vždy, pokud se po možném kontaktu s hlodavci objeví horečka, výrazná únava, bolesti svalů nebo dýchací potíže.

Okamžitou pohotovostní péči vyhledejte při:

• dušnosti,
• bolesti na hrudi,
• zrychleném dýchání,
• zmatenosti,
• rychlém zhoršení zdravotního stavu.

Při návštěvě lékaře je důležité zmínit kontakt s hlodavci nebo úklid kontaminovaných prostor.

Jaké jsou nejčastější mýty o hantaviru?

Může mě nakazit každý hlodavec?

Ne každý hlodavec je nakažený, ale riziko nelze poznat pohledem. Proto je vhodné chovat se ke stopám hlodavců jako k potenciálně infekčním.

Stačí prostor rychle vysát?

Ne. Vysávání nebo suché zametání může rozvířit kontaminovaný prach a zvýšit riziko nákazy.

Poznám hantavirus podle kašle hned na začátku?

Ne vždy. První fáze často připomíná běžnou chřipku nebo virózu.

Jak snížit riziko výskytu hlodavců doma?

Prevence začíná tím, že hlodavcům ztížíte přístup k potravě a úkrytu.

• utěsněte praskliny a otvory v budově,
• skladujte potraviny v uzavíratelných nádobách,
• pravidelně vynášejte odpad,
• udržujte okolí domu bez nepořádku,
• při známkách výskytu hlodavců použijte pasti nebo deratizaci.

Jaké je hlavní poučení pro prevenci hantavirového plicního syndromu?

Hantavirový plicní syndrom je vzácný, ale velmi závažný. Největší riziko představuje vdechnutí kontaminovaného prachu při kontaktu s hlodavci a jejich výměšky.

Klíčem k prevenci je bezpečný úklid rizikových prostor, používání ochranných pomůcek a rychlá reakce při podezřelých příznacích.

Pokud se po kontaktu s hlodavci objeví horečka, silná únava nebo dušnost, je důležité co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.

Studie a zdroje článku

• Hantavirus Pulmonary Syndrome Autoři: Ross A. Moore; David Griffen.
• Zdroj obrázku: decade3d / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Plíce, Zvířata a zdraví i problémy

Přečtěte si také naše další články