Obsah článku
Představa člověka v kómatu bývá obvykle u lidí shodná – člověk umístěný na lůžku v nemocnici, je v hlubokém bezvědomí, nekomunikuje a jeho blízcí trpí velkou nejistotou. Nelze přesně říci, co bude následovat. Někdo se probere, jiný nikoliv. Kdy se člověk může v kómatu ocitnout, co se s ním děje a jakým směrem může jeho život pokračovat?
Příčiny hlubokého bezvědomí – kóma
K upadnutí do kómatu nejčastěji dochází po vážných poraněních hlavy, při krvácení do mozku, vzniku nádorů, otoku mozku nebo při předávkování škodlivými látkami. Může nastat i u nemocných cukrovkou, kde důvodem mohou být výkyvy v hladině cukru v krvi. Nelze předem říci, jak dlouho může tento stav trvat, ani co je potřeba k tomu, aby nastala nějaká změna. Lidé v kómatu vyžadují neustálou péči a dohled odborníků, bývají umístěni na jednotkách intenzivní péče.
Důvodem tohoto stavu je selhání funkcí centrálního nervového systému. Nemocný nereaguje třeba na oslovení, dotazy, dotyky, bolest. Někdy mozek přestává kontrolovat i základní životní funkce. Vzhled člověka v bezvědomí nemusí být vždy zcela shodný, někdo může reagovat (alespoň minimálně) na určité podněty, jiný není schopen udržet vlastní dýchání a je třeba podpora přístrojů.
Vigilní kóma – co je to?
Specifickým případem hlubokého bezvědomí je vigilní kóma, při němž pacient působí bdělým dojmem. Má otevřené oči, může se mírně pohnout, vydat zvuk. Navzdory otevřeným očím však není nemocný schopný zacílit na něco (nebo na někoho) svůj pohled. Není s ním možné komunikovat, na oslovení nereaguje. Jsou u něj však zachovány základní životní funkce, je schopen samostatně dýchat, usíná a probouzí se. Toto kóma nastává při poškození mozkové kůry nebo níže uložených struktur, přičemž mozkový kmen zůstává stále aktivní.
Nepředvídatelný vývoj kómatu
Mozek není ani v dnešní době ještě detailně probádán, těžko lze tedy přesně říci, jaký bude další vývoj stavu nemocného. Tento orgán je schopný určité regenerace, je u něj možné obnovení i dříve ztracených schopností a funkcí.
Sponzorováno
Lidé v kómatu určitým způsobem vnímají, co se v jejich okolí děje, a probrání obvykle nastává po nějakém podnětu zvenčí. Často se jedná o to, co jim nějak připomene jejich dosavadní život. K vědomí je může nasměrovat i třeba známá vůně nebo jiný vjem – byť zrovna tato konkrétní věc se okolí pacienta nemusí zdát jako ta, která by byla v jeho životě tak podstatná. V prognóze stavu nehraje ani tak roli to, jak dlouho je člověk v bezvědomí, ale spíše to, jak mnoho byl mozek poškozen a která jeho část nese největší následky. Levá hemisféra je zodpovědná za schopnost vyjadřování, řídí logické myšlení, psaní. Pravá polovina mozku je spíše kreativní a emoční.
Probráni se z kómatu
Není na místě i po dlouhé době kómatu nemocné chápat jen jako loutky, které se již nemohou probrat. Probuzení ze stavu hlubokého bezvědomí je možné i po letech. Američan Terry Wallis se z kómatu probral po 19 letech.
U lidí, kteří se z kómatu probrali, nebyl vždy shodný jejich další posun v životě. Obvykle dochází k tomu, že paměť se obnovuje postupně a nejprve se člověku vybaví starší události a až na závěr ty, které nastaly těsně před bezvědomím. U některých došlo k obnovení schopnosti komunikace, ale jejich mozek přestal řídit pohyb. Zůstali tedy upoutaní na lůžko. Jiní pacienti se dokázali do života navrátit zcela, i když se jim třeba nikdy nevybavili okamžiky bezprostředně před tím, než u nich ke kómatu došlo. Při poškození určitých částí mozku dochází po probrání i ke změnám chování a osobnostních rysů. Může se tak stát, že člověk, který se probudí, bude přece jen jiný než ten, který do bezvědomí upadl.
Co si dále o kómatu přečíst?
VIDEO: Zajímavý dokument o lidech v kómatu
Sponzorováno
Sponzorováno
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidský mozek, Zdraví a nemoci hlavy
Přečtěte si také naše další články