Toužíte se stravovat zdravě? Tak nejezte cizí potraviny z obchodních řetězců 4.88/5 (8)



Kdy se zamyslíme nad tím, co jíme?

Kdy se zamyslíme nad tím, co jíme?

Strava současníka je rychlá a “dynamická,” jako doba, ve které žije. Přijímaná potrava je stále jednostrannější, a co je jednostranné, není plnohodnotné. Potěšitelné však je, že mnozí lidé, a zejména v ekonomicky vyspělých zemích, náhle změnili způsob stravování, jakož i druhy přijímané potravy. Za zdravé, chutné a dobré se považuje takové jídlo, které se vypěstuje v naší blízkosti. Potraviny by měly být co nejčerstvější, ovoce a zelenina přirozeně zralé. Ne sbírány předčasně, a pak putující tisíce kilometrů k nám, do nákupních košíků. Pokud je potravina dlouho skladována, nebo ji sbíráme v nezralém stavu, výrazně klesá její nutriční hodnota.

Musíme jíst cizí potraviny?

Dovážené jsou k nám potraviny ze všech zemí světa, v neuvěřitelných množstvích, a postupně vytlačují české výrobky do pozadí. Jednak proto, že nedokážeme konkurovat cenám nadnárodních obchodních sítí, a zadruhé – není vůle změnit to. Z tohoto důvodu nám řetězce diktují, co máme jíst, a přitom nás ještě přesvědčují, že právě a pouze jejich potraviny jsou nejlepší. V 50. letech minulého století převažovaly v lidské stravě obilno-mléčné a zelenino-ovocné složky nad masnými – maso bylo spíše svátečním jídlem. Zvířata byla krmena “poctivou” stravou (bez růstových hormonů, antibiotik), a nikdo se při konzumaci masných výrobků nemusel bát o podíl masové složky ve výrobku.

Zdravě jíst, jen se nepřejíst

Ke zdravé stravě neodmyslitelně patří i zdravý úsudek. Odolat lákání, a vybrat si zdraví prospěšné jídlo, není vždy snadné. Pro současný svět je totiž charakteristické, že lidé se chtějí obklopit blahobytem, a to i ve stravování. Odpírat si velké množství nezdravých, ale i zdravých potravin, již není v módě. Rychlá proměna stravovacích návyků, které se člověk ještě nestačil přizpůsobit, způsobila, že se neustále zvyšuje počet obézních lidí. Následky se neobjeví za den, ani za týden, ale když už udeří, vůbec, nebo jen velmi těžko se jich dokážeme zbavit. Ateroskleróza, vysoký krevní tlak, nadváha, ischemická choroba srdeční – a kvalita našeho života nezadržitelně klesá.

Člověk se nezměnil, ale změnil své okolí

Děti, dospělí, i důchodci – všichni a všude chodili pěšky, případně jezdili na kole. Potraviny pocházely hlavně z bezprostředního okolí. Často se prodávaly přímo po sklizni. Nezapomínejme, kvalitu potravin nejvýznamněji ovlivňuje jejich čerstvost. Jíme stále více dovážených potravin. I takových, které jsme si kdysi uměli vyrobit sami. A to je špatně! Přitom mnohem kvalitnější potraviny máme doma na zahradě.

V čem byla přednost jídel, které konzumovali naši prarodiče?

Příkladně povidla. Kdo ochutnal čerstvě vařená povidla, pozná obrovský rozdíl mezi chutí pravých švestkových povidel a těch, co se dnes prodávají. Popravdě řečeno dobrá povidla si bylo třeba zasloužit namáhavou prací. Bez práce nikdy nebyly koláče. V čem byla osobitost povidel babiček? V poctivosti. Správně se povidla vaří venku, po prvních mrazících v měděném kotlíku. Pro míchání se používalo dlouhé veslo, neboť vřelá povidla prskala na velkou vzdálenost. Vařila se za stálého míchání, dokud nezhoustla, často celou noc. Kromě čisté dužiny ze švestek neobsahovala ani gram cukru! Byl to prototyp stravy s obrovským množstvím vlákniny a bez jakýchkoliv konzervačních látek, povidla ideální i pro diabetiky – ale ti byli tehdy vzácností.

Doporučujeme si také přečíst o alternativních druzích stravování.

V žádném biokoutku neuvidíte biomargarín

Jednoduše biomargarín neexistuje. Sušenky a jiné pekařské výrobky vyrobené z margarínů jsou na zdraví škodlivé průmyslové trans-mastné kyseliny velmi bohaté. Margarín je umělá potravina. Vše na něm je umělé, včetně umělohmotného obalu. Margarín má nepříliš lákavou šedou barvu. Proto do něj míchají karoten z mrkve, aby barvou připomínal máslo. Margarín nepříjemně zapáchá. Přidávají mu proto umělou vůni a umělou chuť másla. Všechny vitamíny jsou umělé, chemicky přidávané. Jediná „výhoda“ – snadno se roztírá. A proto ho kupujeme?

Jak vznikly margaríny?

Margaríny nevznikly na objednávku lékařů ani ministerstva zdravotnictví. Objednali si je vojáci. Prvními byli Napoleon Bonaparte a později jeho synovec Napoleon III., kteří potřebovali levnou a trvanlivou náhradu másla pro své armády. První francouzské margaríny se vyráběly z loje. V Německu vyvinuli začátkem XX. století proces ztužování rostlinných olejů. Ztužili je tzv. hydrogenací (vodík: hydrogen) přidáváním plynného vodíku za vysoké teploty, vysokého tlaku a přítomnosti kovového katalyzátoru. Dobrou chuť! Dnes výrobci margarínů tvrdí, že hydrogenizace se již nepoužívá. Ale proces částečné hydrogenace např. sojového oleje se používá i při výrobě moderních margarínů. V Česku se denní spotřeba průmyslově vyráběných transmastných tuků vyšplhala až na 40 gramů za den. Nezměnilo se jen stravování, stále méně i chodíme. Nepykáme za to? Pohyb převyšuje v účinnosti mnohé léky a bez mrzutého čekání u lékaře, bez nežádoucích účinků a bez doplatku!

Proč stále chybí v naší výživě tradiční luštěniny jako hrách, fazole, čočka a pohanka?

Kdysi se říkalo, že fazole jsou maso chudých. Přesto jsou fazole velmi bohaté na solubilní vlákniny snižující hladinu cholesterolu a dají se z nich připravit chutná jídla. Fazole jíme stále méně, a pokud, tak v konzervách z dovozu. Upřednostňujeme sóju, často už geneticky upravenou a transportovanou z velké dálky. A čočku už nechodí mlátit Macek do Malacek, ale vozíme ji až z Kanady. Tragédie je, že Evropa podlehla tlaku finančních konsorcií, která produkují potraviny se základním cílem vydělat. Tvrdí, že sója, luštěnina nejbohatší na bílkoviny, chrání životní prostředí. Není to zcela tak, vždyť v Jižní Americe kvůli rozšiřování osevních ploch sóji kácejí deštný prales. Naši prarodiče neznali sóju, ale fazole, čočku a hrách ano. Myslíme si, že je nejvyšší čas vrátit se ke kořenům původní výživy.

Pes je inteligentní zvíře a má vynikající čich

Pes je vynikající indikátor kvality potravin. Váš pejsek vám spolehlivě ukáže kvalitu. Nalijte mu do jedné misky trvanlivé, “krabicové” odtučněné mléko a do druhé čerstvé, plnotučné mléko z mléčného automatu. Pes si jednoznačně vybere zdravé čerstvé mléko. Mléko, jako každá potravina, ztrácí kvalitu stáním a upravováním. Pes to zná, člověk si to musí komplikovaně dokazovat. Pes i člověk jsou součástí přírody. Kde děláme chybu? Zamyslíme se nad tím, co jíme?

TIP: 10 potravin, o kterých si myslíte, že jsou zdravé, ale ve skutečnosti NEJSOU

VIDEO: Super dokument, pravda o jídle – Potraviny a.s.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva