Šilhání (strabismus) u dětí – příznaky, příčiny, léčba 4.81/5 (21)



Šilhání (strabismus) u dětíŠilhání (bývá také označována jako Strabismus) je stav, kdy postavení očí není paralelní, ale osy očí svírají úhel, který nazýváme úhlem šilhání. Jedno oko přitom hledí přímo (fixující oko) a druhé se uchyluje (šilhající oko). Tato porucha se tedy projeví tak, že dítě se na předmět dívá pouze jedním okem (fixuje předmět jedním okem), zatímco druhé oko “zabíhá”.

Čím je šilhání nebezpečné?

Oko, které zabíhá, se neúčastní vidění, časem zleniví, ztrácí svou zrakovou schopnost a stává se tupozraké, to znamená méně vidící.

Příznaky šilhání

Šilhání (strabismus) má tyto příznaky:

  • Oko zabíhá buď vždy, nebo příležitostně při únavě a nemoci.
  • Dítě má neobvyklou polohu hlavy, např. vytáčí hlavu do boku s cílem zaostřit na pozorovaný předmět. U počítače nebo sledování televize dítě mě pootočenou hlavu na stranu od středu.
  • Zjevného šilhání pozorný rodič spatří.

Příčiny šilhání

Neexistuje jednoznačná příčina vzniku šilhání. Šilhání je výsledkem působení několika faktorů.

  • Porucha svalové koordinace, která je výsledkem nerovného vidění obou oči. To znamená, že pokud jedno oko vidí hůř, neúčastní se na vidění. Tento stav je přítomen při vrozeném šedém zákalu, při krátkozrakosti, astigmatismu.
  • Vrozená porucha nebo nehybnost okohybných svalů.
  • Zvýšený výskyt u dětí, které měly v novorozeneckém věku onemocnění retinopatie novorozenců.
  • V pozdějším věku může šilhání vzniknout např. při úrazu, pokud je zakrvácení do okohybných svalu, tím jeho pohyblivost se mění, při nádorech, svalových onemocněních ale i při poruše štítné žlázy.
  • Je pravděpodobné, že existují i jiné, dosud neznámé faktory.

Druhy strabismu

Rozeznáváme dvě hlavní formy šilhání, které se odlišují příčinou vzniku, prognózou i léčbou.

1. Dynamický strabismus

Ten se vyskytuje cca u 4-5% dětí ve věku 2-4 let. Vzniká na podkladě poruchy vývoje vidění (z toho nejčastěji při nekorigované refrakční poruše, ale i u dětí s vrozeným šedým zákalem či poruchami na sítnici), přičemž pohyblivost očí je neporušená. Bez léčby vede k vniku tupozrakosti. Dále ho rozdělujeme podle směru výchylky šilhajícího oka (konverguje, nejednotný, sursumvergentní, deorsumvergentní a složené formy).

2. Paralytický strabismus

Je méně častý a vyskytuje se u 1% populace. Je projevem poruchy hybnosti očí na podkladě poškození okohybných nervů a svalů. Projevuje se dvojitým viděním (diplopií). Může být vrozený ale i získaný (při úrazu, otravách či mozkových zánětech). Podle příčiny je možná jeho spontánní úprava, většinou však vyžaduje léčbu základního onemocnění, případně operaci.

Zajímavost: Někdy může u Vašeho děťátka vzniknout zdánlivé šilhání (pseudostrabismus). Nejedná se o skutečné šilhání. Tento dojem může vytvářet málo vyvinutý kořen nosu u malých dětí nebo malá vzdálenost mezi panenkami (blízko postavené oči).

Typy strabismu (šilhání)

Rozdělujeme také:

  • Konvergentní strabismus – postižené oko zabíhá k vnitřnímu očnímu koutku.
  • Divergentní strabismus – postižené oko zabíhá k vnějšímu očnímu koutku.
  • Vertikální strabismus – pokud oko se odchyluje směrem dolů a nahoru (vzácný).
  • Fixní strabismus – pokud zabíhá vždy totéž oko.
  • Alternující strabismus – pokud střídavě zabíhají obě oči.

Léčba šilhání (strabismu)

Léčba šilhání je vždy komplexní. Je časově náročná, trvá i několik let a předpokladem pro její úspěch je v první řadě včasné zahájení léčby.

1. Léčba dynamického strabismu

Při léčbě dynamického strabismu, který je u dětí nejčastější, se využívá:

  • korekce refrakční vady – plná brýlová korekce naměřená v cykloplegii (to je takzvané “rozkápání očí”, kdy je do každého oka aplikována jedna kapka speciálního roztoku, např. Cyklogylu, který dočasně vyřazuje funkci svalu, který drží oční čočku a s jehož pomocí oko zaostřuje. Zhruba po 40-45 minutách tedy oko dočasně ztratí možnost zaostřovat a oční lékař tak může zjistit skutečnou dioptrickou vadu pacienta. )
  • léčení amblyopie – pleoptické cvičení s okluzí fixující oka a ortoptické cvičení na speciálních přístrojích určených k léčbě tupozrakosti
  • operace – pokud se předchozími léčebnými metodami nepodařilo dosáhnout paralelní postavení očí, je nutná chirurgická úprava. Spočívá v oslabení nebo posílení některého z okohybných svalů, odpovídajícího za šilhání. Cílem operace není jen kosmetický efekt a zlepšení psychické pohody děťátka, ale především navození normálního binokulárního vidění.

2. Léčba paralytického strabismu

Při léčbě méně častého paralytického strabismu se často používá následující léčba:

  • etiologická – závisí na příčině onemocnění, které šilhání vyvolalo. Vyžaduje spolupráci s neurologem, prediatrem či otorinolaryngologem. Oční lékař léčí smyptomy onemocnění (velmi nepříjemné dvojité vidění) a v případě potřeby provede oční operaci. V léčbě mají velký význam i rehabilitační cvičení, fyzikální terapie (masáže, Solux) či farmakoterapie (vitaminové preparáty a léky zlepšující prokrvení).
  • symptomatická – zabránit dvojímu vidění a z toho vyplývajícím nepříjemným komplikacím jako jsou závratě, zvracení či chybné kompenzační postavení těla a hlavy. Nejčastějšími prostředky jsou okluze a ortoptika (tj. zvláštní obor, který se zabývá obnovením funkce porušeného jednoduchého binokulárního vidění).
  • operace – pokud nedošlo k úpravě šilhání a dvojitého vidění po vyléčení celkové příčiny, je nutné přistoupit k operaci.

Co je důležité u šilhání

  • Pokud máte podezření na šilhání, vždy vyhledejte očního lékaře.
  • Každou zrakovou vadu je třeba odhalit co nejdříve. Léčba je úspěšná, pokud se začne včas. Začátek léčby po 6. roce života nepřináší už moc výrazné výsledky.
  • Pokud má dítě stanovenou diagnózu šilhání, dodržujte rady očního lékaře (ví co dělá).
  • Zakrývat zdravé oko je nezbytné alespoň na dvě hodiny denně, oko musí být zakryty důsledně, aby šilhající oko bylo nuceno dívat všemi směry.
  • Při psaní, kreslení dodržujte přiměřenou vzdálenost od podložky, nejméně 30cm.

Cvičení u šilhání

  • Cvičte s dítětem. Pokud dítě šilhá směrem k nosu, pak při cvičení je třeba dostat oko do vnějšího koutku maximálně jak je to možné.
  • Pokud dítě šilhá směrem venku, pak při cvičení je třeba dostat oko k vnitřnímu koutku.
  • Hračku držte vpředu před ním ve středové poloze na úrovni nosu a pomalu ji posunujte obloukem k vnějšímu koutku až dozadu tak, aby zřítelnice byla v požadovaném koutku. Hlava musí být fixována ve středové poloze, nesmí se otáčet. Dítě pracuje pouze očima. Toto cvičení je vhodné při zakrytém i odkrytém oku. Lepší efekt má při zakrytém oku.
  • Cvičení a zakrytí oka je efektivnější při hře s drobným předměty (lego, kreslení, navlékání korálků). Šilhání je více pozorováno a více se uplatňuje při práci na blízko.

VIDEO: Dětské oční centrum Kukátko o léčbě šilhání a tupozrakosti

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva