Neprůchodnost střev neboli ileus – kdy hrozí? Příznaky, příčiny a léčba 4.45/5 (11)

• Co je neprůchodnost střev (ileus) – stav, kdy se zastaví průchod potravy, tekutin a plynů střevem. Jde o akutní, potenciálně život ohrožující problém, který vyžaduje rychlé lékařské řešení.
• Hlavní příznaky – silná nebo zhoršující se bolest břicha, nadmuté a napjaté břicho, zvracení (často opakované) a zástava stolice i plynů, někdy horečka, slabost a zrychlený tep.
• Příčiny – mechanické „ucpání“ (srůsty po operacích, kýla, nádor, cizí těleso, otočení střeva) nebo „ochrnutí“ střev (po operacích, při těžkých onemocněních, poruchách minerálů či některých lécích).
• Léčba a kdy k lékaři – vždy v nemocnici, často na chirurgii; zahrnuje infuze, žaludeční sondu, někdy nutnou operaci. Při kombinaci bolesti břicha, zvracení, nadmutého břicha a zástavy stolice/plynů je nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc nebo volat 155.

Co je neprůchodnost střev a co znamená pojem „ileus“?

Neprůchodnost střev, odborně ileus, je stav, kdy se ve střevech zastaví nebo výrazně zpomalí průchod potravy, tekutin a plynů. Zjednodušeně řečeno – střevo je jakoby „ucpané“ nebo „ochrnuté“ a jeho obsah nemůže normálně pokračovat směrem ke konečníku.

Neprůchodnost může postihnout:

• tenké střevo – většinou příznaky nastupují rychleji, časté je zvracení,
• tlusté střevo – častější je silné nadmutí břicha a postupná zástava stolice.

Neprůchodnost střev patří mezi tzv. náhlé příhody břišní. To znamená, že jde o akutní stav, který se často vyvíjí rychle a bez včasné léčby může ohrozit život pacienta. Proto se většina lidí s podezřením na ileus musí léčit v nemocnici, obvykle na chirurgickém oddělení.

 

Proč je neprůchodnost střev nebezpečná i pro jinak zdravého člověka?

Když se střevo ucpe nebo přestane hýbat, začnou se v něm hromadit:

• zbytky potravy,
• trávicí šťávy,
• plyny.

To vede k tlaku zevnitř na stěnu střeva. Zhorší se prokrvení, stěna může začít odumírat a v krajním případě se střevo může protrhnout (perforovat). Pak se obsah střeva dostane do dutiny břišní a způsobí zánět pobřišnice a těžký celkový stav, který může skončit i smrtí.

Bez léčby může neprůchodnost střev vést k:

• odumření části střeva,
• prasknutí střeva,
• zánětu pobřišnice,
• otravě krve (sepse),
• šoku a selhání důležitých orgánů.

Právě proto lékaři berou podezření na neprůchodnost střev vždy velmi vážně a pacienta obvykle přijímají k hospitalizaci.

Jaké jsou typické příznaky neprůchodnosti střev u dospělých?

Jak poznám, že může jít o neprůchodnost střev?

Příznaky neprůchodnosti střev se mohou lišit podle příčiny a místa „ucpání“ (neprůchodnosti), ale mezi nejčastější projevy patří:

• Bolest břicha – může být:
  • silná, někdy až nesnesitelná,
  • křečovitá (bolest přichází ve vlnách),
  • nebo dlouhodobá, tupá, tlaková.
• Nadmuté břicho – břicho je nafouklé, napnuté, někdy tvrdé na pohmat.
• Nevolnost a zvracení – nejdříve bývá zvracení žaludečního obsahu, později může být zvratek zapáchající a připomínat stolici.
• Zástava stolice a plynů – pacient nemůže na stolici, ani „na plyn“, někdy delší dobu.
• Pocit plnosti, tlaku a napětí v břiše – typické je, že se stav spíše zhoršuje než zlepšuje.
• Celková slabost, pocení, zrychlený tep, někdy horečka.

Na začátku mohou být příznaky nenápadné, třeba jen „podivné“ bolesti břicha a plynatost. Pokud se ale během hodin přidává zvracení, nadmuté břicho a zástava stolice a plynů, je to vždy důvod k rychlému vyšetření lékařem.

Jak se liší příznaky neprůchodnosti tenkého a tlustého střeva?

Následující rozdíly jsou zjednodušené, ale mohou pomoci orientačně odlišit jednotlivé typy:

Typ neprůchodnosti	Typické příznaky
Neprůchodnost tenkého střeva	často náhlý začátek, časné a někdy opakované zvracení, kolikovité (křečovité) bolesti břicha, méně výrazné nadmutí břicha na začátku.
Neprůchodnost tlustého střeva	zvracení zpočátku méně výrazné, výrazné nadmutí břicha a pocit napětí, postupná zástava stolice i plynů, bolesti spíše tupé nebo tlakové.

 

Rozhodující však vždy bývá lékařské vyšetření a zobrazovací metody, nikoli domácí odhad. Pokud máte pochybnosti, je bezpečnější raději vyhledat pomoc dříve než později.

Kdy je neprůchodnost střev život ohrožující a kdy volat záchranku?

Jaké příznaky jsou varovným signálem, že nesmím čekat?

Okamžitě volejte 155 nebo jeďte na pohotovost, pokud se objeví některý z těchto příznaků (zejména v kombinaci):

• náhle vzniklá nebo rychle se zhoršující silná bolest břicha,
• nafouklé, tvrdé a bolestivé břicho, citlivé na dotek,
• opakované zvracení, kdy nedokážete udržet ani tekutiny,
• zvratky se zvláštním, velmi nepříjemným, „stoličným“ zápachem,
• zástava stolice a plynů doprovázená bolestí a nadmutím,
• horečka, zimnice, zrychlený tep, zmatenost, celková slabost,
• krev ve stolici nebo stolice nápadně černá a mazlavá.

U těchto příznaků je riziko, že se jedná o neprůchodnost střev, zánět pobřišnice nebo jiný vážný problém v dutině břišní. V takové situaci je samoléčba nevhodná a nebezpečná.

Jaké jsou hlavní příčiny neprůchodnosti střev u dospělých?

Co může způsobit mechanickou neprůchodnost střev?

Mechanická neprůchodnost znamená, že ve střevě existuje reálná překážka, která brání průchodu obsahu. Mezi nejčastější příčiny patří:

• Srůsty po předchozích operacích břicha – po operacích (např. slepého střeva, žlučníku, gynekologických zákrocích) se v břišní dutině mohou vytvořit jizvy a vazivové pruhy. Ty mohou stáhnout nebo zalomit část střeva a způsobit ucpání.
• Kýly – například tříselná, pupeční nebo pooperační. Část střeva se může dostat do kýlní branky a „zaklínit se“ tam. Když se přeruší prokrvení, jedná se o velmi akutní stav.
• Nádory střeva – zejména nádory tlustého střeva mohou postupně zužovat průsvit střeva. Po určité době dojde k úplnému nebo téměř úplnému ucpání.
• Zánětlivá onemocnění střev – dlouhodobé záněty (např. Crohnova choroba) mohou vést ke ztluštění a zúžení některých úseků.
• Otočení střeva (volvulus) – klička střeva se může otočit kolem vlastní osy, čímž se uzavře průchod i přívod krve.
• Cizí tělesa – spolknuté předměty, ztuhlá stolice nebo velké žlučové kameny se mohou stát překážkou, častěji u dětí nebo u starších a nemocných lidí.

Co je paralytický ileus a jak vzniká?

Paralytický (funkční) ileus není způsoben mechanickou překážkou, ale tím, že se střevo přestane hýbat. Střevní svalovina je jakoby „ochrnutá“ a obsah střev se neposouvá dál. Příčiny mohou být například:

• pooperační stav – po operacích v dutině břišní je běžné, že se střevo na nějakou dobu „zastaví“,
• zánět pobřišnice nebo jiné vážné onemocnění v břiše,
• těžké obecné onemocnění, infekce, otrava,
• poruchy minerálů (např. nízký draslík),
• některé léky, zvláště silné léky proti bolesti (opiáty), některá sedativa nebo psychofarmaka.

Na první pohled může mít paralytický ileus podobné příznaky jako mechanický – nafouklé břicho, zástava stolice, zvracení. Rozdíl se ukáže až při vyšetření, hlavně pomocí zobrazovacích metod.

Kdo má vyšší riziko neprůchodnosti střev?

Jaké rizikové faktory mohou zvýšit pravděpodobnost ileu?

Vyšší riziko neprůchodnosti střev mají například:

• lidé po opakovaných operacích břicha,
• pacienti s neléčenou nebo dlouhodobou kýlou,
• osoby s nádorovým onemocněním zažívacího traktu,
• pacienti s chronickými zánětlivými onemocněními střev,
• ti, kteří dlouhodobě užívají léky zpomalující činnost střev (např. opiáty),
• starší lidé a osoby s celkově zhoršeným zdravotním stavem.

To ale neznamená, že lidé bez uvedených rizik jsou „v bezpečí“. Ileus se může objevit i u člověka, který dosud žádné závažné potíže neměl.

Jak probíhá vyšetření a diagnostika podezření na neprůchodnost střev?

Co čekat v nemocnici, když lékař zvažuje ileus?

Při podezření na neprůchodnost střev probíhá vyšetření nejčastěji takto:

1. Rozhovor s lékařem – kdy potíže začaly, jaký mají průběh, zda zvracíte, kdy byla naposledy stolice a plyn, zda jste prodělal/a operace břicha, máte kýlu, nádor apod.
2. Fyzikální vyšetření – lékař si prohlédne, poslouchá a prohmatá břicho:
   • poslouchá střevní šelesty (zvuky střev),
   • sleduje, zda je břicho tvrdé, bolestivé, nafouklé,
   • kontroluje případné kýly.
3. Laboratorní vyšetření krve – zjistí se známky zánětu, míra dehydratace, poruchy minerálů a další parametry.
4. Zobrazovací vyšetření:
   • RTG břicha – může ukázat rozšířené kličky střeva a hladinky tekutin a plynů,
   • CT břicha – velmi důležité vyšetření, které pomůže odhalit přesné místo a příčinu neprůchodnosti (nádor, srůsty, otočení střeva atd.),
   • u některých pacientů se používá také ultrazvuk, například u dětí.

Cílem je co nejrychleji zjistit, zda je střevo opravdu neprůchodné, kde je problém a zda je nutná okamžitá operace.

Jak se neprůchodnost střev léčí?

Jak vypadá neodkladná první léčba v nemocnici?

Bez ohledu na to, zda bude nakonec nutná operace, se u většiny pacientů ihned po přijetí provádí několik základních kroků:

• Zákaz jídla a pití ústy – aby se střevo dál nezatěžovalo.
• Infuzní léčba – dostanete infuze s tekutinami a minerály, protože neprůchodnost střev často vede k dehydrataci a poruchám vnitřního prostředí.
• Zavedení žaludeční sondy – tenká hadička nosem do žaludku, která odsává obsah a zmírňuje zvracení a tlak v břiše.
• Podání léčiv proti bolesti, léků na nevolnost a dalších podle stavu.

Teprve po stabilizaci pacienta a základních vyšetřeních se rozhoduje, zda bude pokračovat konzervativní léčba, nebo zda je nutná operace.

Kdy je možná konzervativní (neoperační) léčba?

Konzervativní léčba přichází v úvahu zejména u:

• paralytického ileu (kdy střevo „stojí“, ale není mechanicky ucpané),
• některých mírnějších forem mechanické neprůchodnosti bez známek uskřinutí a odumírání střeva.

Při konzervativní léčbě pacient:

• nejí ani nepije ústy (vše jde infuzemi),
• má zavedenou žaludeční sondu,
• dostává léky na podporu činnosti střev, úpravu minerálů, léčbu zánětu apod.,
• je pečlivě sledován (opakovaná vyšetření, sledování stavu břicha, kontrola krevních testů).

Pokud se stav zlepšuje (ubyde bolest, začne odcházet plyn a stolice, břicho se méně napíná), může lékař postupně přecházet k návratu k pití a lehké stravě. Pokud se stav nezlepšuje nebo naopak zhoršuje, je obvykle nutný chirurgický zákrok.

Kdy je nutná operace při neprůchodnosti střev?

Operace je nutná zejména v těchto situacích:

• mechanická neprůchodnost s jasnou překážkou, kterou nelze řešit jinak,
• podezření na uskřinutí střeva (přerušení prokrvení),
• známky odumírání střeva nebo jeho prasknutí,
• nádorové onemocnění, které brání průchodu střevního obsahu.

Během operace může chirurg:

• uvolnit srůsty nebo kýlu,
• odstranit nádor nebo jinou překážku,
• odstranit (resekovat) část střeva, která je nevratně poškozená,
• někdy vytvořit dočasnou nebo trvalou stomii – vývod střeva na povrch břicha, do sáčku.

Typ operace (laparoskopická – drobnými otvory – nebo klasická „otevřená“) závisí na závažnosti stavu, rozsahu postižení a podmínkách na daném pracovišti.

Jaké komplikace může neprůchodnost střev způsobit, pokud se neléčí?

Co hrozí při odkládání návštěvy lékaře?

Bez včasné diagnózy a léčby může ileus způsobit:

• Odumření části střeva – pokud je střevo uskřinuté, přestane být prokrvováno a tkáň odumírá.
• Prasknutí střeva – obsah střeva se dostane do dutiny břišní.
• Zánět pobřišnice – těžký zánět, který postihuje celou dutinu břišní.
• Otravu krve (sepsi) – bakterie a toxiny z břicha se dostanou do krvního oběhu.
• Šok a selhání orgánů – stav ohrožující život, vyžadující intenzivní péči.

Čím déle se s léčbou čeká, tím je riziko komplikací větší. Proto je lepší nechat se vyšetřit i „zbytečně“, než přijet do nemocnice pozdě.

Může se neprůchodnost střev vrátit?

Jaké je riziko, že se ileus zopakuje?

Riziko opakování závisí hlavně na příčině:

• U srůstů po operacích je určité riziko návratu, protože srůsty se mohou po čase vytvořit znovu.
• U nádorů záleží na úspěšnosti léčby – pokud se nádor znovu objeví, může opět způsobit neprůchodnost.
• U chronických zánětlivých nemocí střev je klíčová jejich dlouhodobá kontrola (léčba, dieta, pravidelné kontroly).
• U paralytického ileu je důležité léčit vyvolávající příčinu (např. upravit léky, řešit zánětlivé nebo metabolické onemocnění).

Proto je po prodělané neprůchodnosti střev důležité chodit na doporučené kontroly a dodržovat dlouhodobé rady lékaře.

Dá se neprůchodnosti střev nějak předejít?

Co mohu udělat pro snížení rizika ileu?

Ne všem případům se dá zabránit, přesto existují kroky, které mohou riziko snížit:

• Řešit kýly včas – nečekat, až kýla začne bolet nebo se zvětšovat, ale domluvit se s chirurgem na vhodném řešení.
• Dodržovat opatření po operaci břicha – nenamáhat břišní stěnu, poslouchat pokyny lékařů ohledně fyzické zátěže a hojení.
• Podporovat zdraví střev – vyvážená strava s dostatkem vlákniny (pokud lékař nedoporučí jinak), dostatek tekutin, pravidelný pohyb.
• Chodit na preventivní vyšetření – zejména kolonoskopii podle věku, rodinné anamnézy a doporučení lékaře, aby se včas zachytily nádory a prekancerózy.
• Opatrně s léky zpomalujícími střeva – projednat dlouhodobé užívání opiátů nebo některých jiných léků s lékařem.
• Řešit dlouhodobou zácpu – nezvykat si na trvalé užívání projímadel bez konzultace, hledat příčinu problému.

Jak odlišit „jen zácpu“ od neprůchodnosti střev?

Kdy je to pravděpodobně zácpa a kdy už může jít o ileus?

Zácpa je běžný problém a ve většině případů nemá nic společného s neprůchodností střev. Přesto může těžká a náhle vzniklá zácpa patřit mezi příznaky ileu. Obecně se dá orientačně říct:

Spíše „jen“ zácpa:

• stolice odchází méně často, ale přece jen nějaká je,
• plyny odcházejí, i když třeba hůř,
• bolesti břicha jsou mírné až střední, často se uleví po stolici,
• není zvracení nebo jen mírná nevolnost.

Podezření na neprůchodnost střev:

• náhlá nebo výrazná zástava stolice i plynů,
• silná a zhoršující se bolest břicha,
• nafouklé, napjaté břicho,
• zvracení, zejména opakované a výrazné,
• zhoršování celkového stavu (slabost, pocení, horečka).

Při pochybnostech a zvlášť u starších osob nebo lidí s onkologickým onemocněním je vždy lepší situaci nepodceňovat a vyhledat lékaře.

Kdy s bolestí břicha a podezřením na neprůchodnost střev jít k lékaři?

Jak si nastavit „pravidla“, kdy už nečekat?

S bolestí břicha a problémem se stolicí se setká během života každý. Je ale dobré mít v hlavě několik jednoduchých pravidel:

• Pokud bolest břicha trvá déle než několik hodin a nelepší se, je čas kontaktovat lékaře.
• Pokud se k bolesti přidá zvracení a nadmuté břicho, je důvod k vyšetření urgentní.
• Pokud nejdou plyn ani stolice, zvlášť když se necítíte dobře, nečekejte „do zítra“.
• U seniorů, lidí po operacích břicha, onkologických pacientů nebo osob s chronickými střevními nemocemi je práh pro vyhledání pomoci ještě nižší – raději dříve než později.

Vždy platí: silná bolest břicha + zvracení + nafouklé břicho + zástava stolice a plynů = důvod k rychlému vyšetření v nemocnici.

Shrnutí: Co si o neprůchodnosti střev zapamatovat?

• Neprůchodnost střev (ileus) je akutní a potenciálně život ohrožující stav, který vyžaduje rychlou léčbu.
• Typickými příznaky jsou bolest břicha, nadmuté břicho, zvracení a zástava stolice a plynů.
• Příčinou může být „ucpání“ střeva (srůsty, kýla, nádor, cizí těleso) nebo „ochrnutí“ střevní svaloviny (paralytický ileus).
• Léčba probíhá v nemocnici, často na chirurgii, někdy je možná bez operace, jindy je operace nezbytná.
• Čím dříve se problém řeší, tím menší je riziko komplikací, jako je odumření střeva, prasknutí střeva nebo otrava krve.

Pokud máte podezření na neprůchodnost střev, nečekejte, že to přejde samo. Včasné vyšetření může rozhodnout o průběhu léčby i o výsledku celého onemocnění.

Studie a zdroje článku

• Small Bowel Obstruction Autoři: Michael A. Schick; Sarang Kashyap; Sara A. Collier; Marcelle Meseeha.
• Zdroj obrázku: Artemida-psy / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Střeva

Přečtěte si také naše další články