Koronavirus v Africe – 5 důvodů, proč tam byl Covid-19 méně smrtící než jinde 4.75/5 (20)

Vyjma Jihoafrické republiky (a možná středomořské Afriky) se epidemie koronaviru Africe zatím téměř vyhnula.

Vyjma Jihoafrické republiky (a možná středomořské Afriky) se epidemie koronaviru Africe zatím téměř vyhnula.

Mnoho afrických zemí bylo oceněno za vedení účinné kampaně v boji proti šíření nemoci Covid-19 a to navzdory své pověsti křehkých a ne moc funkčních státních zdravotních systémů.

Na kontinentu, který má více než jednu miliardu obyvatel, se podle údajů shromážděných od John Hopkins University vyskytlo asi 1,5 milionu případů.

Tato čísla jsou mnohem nižší než v Evropě, Asii nebo Severní a Jižní Americe, přičemž hlášené případy nadále klesají. Afrika zaznamenala přibližně 37 000 úmrtí, ve srovnání s přibližně 580 000 v Americe, 230 000 v Evropě a 205 000 v Asii.

“Míra úmrtnosti (CFR) pro Covid-19 v Africe je nižší než globální míra úmrtnosti, což naznačuje, že výsledky byly u afrických populací méně závažné”, poznamenala nedávná studie Partnership for Evidence-Response to Covid-19 (PERC), která sdružuje řadu soukromých a veřejných organizací.

Jaké jsou tedy důvody relativně nízké úmrtnosti v Africe?

1. Rychlá akce

První případ na kontinentu byl potvrzen v Egyptě dne 14. února. Existovaly obavy, že nový virus může rychle přemoci do značné míry křehké zdravotnické systémy na africkém kontinentu.

Takže hned od začátku většina afrických vlád přijala drastická opatření, aby se pokusila zpomalit šíření viru.

Rychle byla zavedena opatření v oblasti veřejného zdraví – včetně zabránění potřesení rukou, častého mytí rukou, sociální distancování a nošení obličejových masek.

Covid-19 a nárůst nemoci podle jednotlivých kontinentů

Covid-19 a nárůst nemoci podle jednotlivých kontinentů

Některé země – jako třeba Lesotho – jednaly ještě předtím, než byl nahlášen jediný případ.

Dne 18. března vyhlásila stav nouze a uzavřela školy a zhruba o 10 dní později ve shodě s mnoha dalšími státy jižní Afriky vstoupila do třítýdenního uzavření.

Ale jen několik dní po zrušení lockdownu – na začátku května – mělo Lesotho své první potvrzené případy. V populaci více než 2 miliony dosud zaznamenal asi 1700 případů a 40 úmrtí. Tedy ne mnoho.

2. Podpora veřejnosti

V průzkumu, který v srpnu provedla společnost PERC v 18 zemích, byla veřejná podpora bezpečnostních opatření vysoká – 85% respondentů uvedlo, že nosili roušky nebo respirátory po celý předchozí týden.

“Díky přísným opatřením v oblasti veřejného zdraví a sociálním opatřením byly členské státy Africké unie schopné virus držet na uzdě v období od března do května,” uvádí se ve zprávě.

Dále ve zprávě bylo, že “mírné rozvolnění omezení v červnu a červenci se shodovalo s nárůstem hlášených případů na celém kontinentu”.

Od té doby došlo na přibližně polovině kontinentu k výraznému poklesu počtu potvrzených případů a úmrtí, pravděpodobně v souvislosti s koncem zimy na jižní polokouli (viz níže).

Zavedení omezení ale znamenalo také velké náklady. Jihoafrická republika – která měla jedno z nejpřísnějších omezení provozu na světě – ztratila během první poloviny roku 2,2 milionu pracovních míst.

Stále více zemí bylo nuceno znovu otevřít své ekonomiky, i když počet případů je mnohem vyšší, než když nařídily odstávky.

Podle zprávy PERC bylo veřejné mínění o opětovném otevření ekonomiky smíšené – šest z deseti respondentů uvedlo, že je nutné znovu otevřít ekonomiky, a věřili, že riziko nákazy nemocí Covid-19 je minimální, pokud budou dodržována pravidla sociální distancování.

Sedm z deseti však uvedlo, že stálé přemýšlení o obnovení normálních činností je vedlo k pocitu úzkosti.

3. Mladá populace – jen několik domovů pro seniory

Při omezování šíření Covid-19 pravděpodobně hrál roli také věk populace ve většině afrických zemí.

Celosvětově je většina těch, kteří zemřeli, ve věku nad 80 let, zatímco Afrika je podle údajů OSN domovem nejmladší populace na světě se středním věkem okolo 19 let.

Populace je zde nejmladší mezi všemi kontinenty, střední věk v roce 2012 byl 19,7, kdežto celosvětový medián 30,4.

“Pandemie byla převážně v mladších věkových skupinách … přibližně 91% infekce Covid-19 v subsaharské Africe je mezi lidmi mladšími 60 let a více než 80% je bez příznaků,” uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO).

V Africe je asi 3% populace ve věku nad 65 let. Pro srovnání, Evropa, Severní Amerika a bohatší asijské země mají zae ty nejstarší obyvatele.

Jedním z velkých problémů v západních zemích je to, že starší lidé žijí ve specializovaných domovech, což se stalo místem, kde byl přenos velmi intenzivní.

Tyto domy jsou ve většině afrických zemí velmi vzácné – starší lidé spíše navíc žijí ve venkovských oblastech. Hustota obyvatelstva ve venkovských oblastech je nižší, a proto je mnohem snazší udržovat sociální distanc.

Kromě toho se zdá, že nedostatečně rozvinutý dopravní systém uvnitř a mezi zeměmi byl také požehnáním. Znamená to, že Afričané necestují tolik jako lidé ve vyspělejších ekonomikách, což opět minimalizuje kontakt.

4. Příznivé klima

Studie provedená vědci z University of Maryland v USA zjistila korelaci mezi teplotou, vlhkostí a zeměpisnou šířkou a šířením nemoci Covid-19.

“Podívali jsme se na šíření viru v 50 městech po celém světě. Virus se snáze šířil při nižších teplotách a vlhkosti,” uvedl Mohammad Sajadi, hlavní výzkumný pracovník. “Ne že by se nešířil za jiných podmínek – jen se lépe šíří, když teplota a vlhkost poklesnou.”

Africké země daleko od tropů na tom byly o něco hůře. Šíření viru se zrychlilo třeba v Jižní Africe, jak jižní polokoule přecházela do zimy.

Ale jak se oteplilo, počet případů významně poklesl, což mělo vliv na výhled kontinentu, protože Jihoafrická republika představuje téměř polovinu celkového počtu případů a úmrtí na kontinentu.

5. Zkušenosti tamních zdravotních systémů

Pandemie Covid-19 přišla v době, kdy Demokratická republika Kongo řešila dosud největší vypuknutí eboly. Sousední státy byly ve vysoké pohotovosti a zdravotní prohlídky cestujících na ebolu byla rozšířena i o nemoc Covid-19.

Několik západoafrických států – které bojovalo s nejhorším vypuknutím eboly na světě v letech 2013-16 – také zvládlo opatření v oblasti veřejného zdraví, která byla použita k prevenci Covid-19, včetně izolace infikovaných, sledování jejich kontaktů a jejich následné karantény. Mají zkušenosti s nemocemi z minulosti.

Kromě toho, třeba v nejlidnatějším africkém státě, v Nigérii, byly týmy, které šly do vesnic očkovat děti proti obrně, rychle předělány, aby vzdělávaly komunity o nové pandemii. Zatímco infrastruktura nemocnic ve velké části Afriky je méně rozvinutá než v jiných částech světa, síla kontinentu spočívala v osvědčených komunitních zdravotních systémech.

Ale to vše neznamená, že si lidé v Africe mohou dovolit odpočívat. “Pomalejší šíření infekce v regionu znamená, že očekáváme, že pandemie bude po nějakou dobu doutnat, s občasnými vzplanutími nemoci,” uvedl Dr. Moeti.

Co si dále o nemoci Covid-19 můžete přečíst?

Zdroj článku

  • https://www.bbc.com/news/world-africa-54418613 Autorka: Anne Soy

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva