Jaký je rozdíl mezi virovou a bakteriální infekcí? 4.83/5 (29)

Sponzorováno

Bakteriální infekce je trochu něco jiného, než ta virová.

Bakteriální infekce je trochu něco jiného, než ta virová.

Mnoho nemocí je způsobeno infekcí buď bakteriemi nebo viry.

Jak možná dobře víte, bakteriální infekce mohou být léčeny antibiotiky. Avšak antibiotika jsou často nadměrně užívána a lékaři vždy upozorňují na to, že klíčem je správná diagnostika problému – na případy virových infekcí nepomáhá léčba antibiotiky. Jaký je ale rozdíl ve virové a bakteriální infekci?

Můžeme vlastně nějak rozeznat rozdíl?

Ne nemůžeme. Alespoň ne bez pomoci lékaře.

Možná budete v pokušení zkusit diagnostikovat druh infekce doma, aniž byste navštívili lékaře – třeba chcete ušetřit peníze nebo čas. Může se stát, že se jedná o virovou infekci antibiotika vám v tomto případě nepomohou, tak jaký je důvod návštěvy lékaře, že? Jasně s každou rýmičkou nemusíte hned běžet k lékaři. Ale řekněme hned na rovinu, že nejste schopni rozpoznat jaký druh infekce vám dělá problém.

Co na virové nebo bakteriální infekce?

V závislosti na typu virové infekce mohou pomoci určité léky. Léky specificky zaměřené na viry se nazývají antivirotika. Nejsou používána tak často jako antibiotika, ale v některých případech pomáhají opravdu hodně.

Kromě speciálního testu není absolutně žádný způsob, jak zjistit, zda je infekce způsobena bakteriemi nebo virem. Existují některé více či méně zřetelné příznaky, které nám pomáhají nasměrovat diagnostiku správným směrem, avšak pokud to není život ohrožující problém, většina lékařů udělá tento test před případným předepsáním antibiotik. Odběr vzorků závisí na podezření na infekci a může zahrnovat vzorek krve, odebrání vzorku z hrdla a podobně. Touha diagnostikovat zdravotní problém doma je něco jako lidská povaha, ale spíše než sáhodlouze přemýšlet, jestli je infekce virová nebo bakteriální, zaměřte se na to, zda potřebujete navštívit lékaře.

Kdy jít k lékaři?

Zde je pár dobrých pravidel, když se snažíte rozhodnout, zda jít k doktorovi.

Dehydratace

Maminky a babičky vždycky vsadí na kuřecí polévku, když je někdo z rodiny nemocný. Lékaři vždy radí, abyste pili hodně tekutin, hlavně vody a čaje (a ano, kuřecí vývar se také počítá). Hydratace těla vám pomůže ředit hlen, který vaše tělo produkuje. Zatímco váš imunitní systém bojuje s infekcí – ať už se jedná o jakýkoli typ – používá hlen pro odvedení viru nebo bakterií z těla. Pokud je hlen příliš hustý, řekněme z dehydratace, infekce se může zhoršit. Dokonce se v hlenu mohou objevit bakterie, i když byl hlen původně produkován, při boji s viry. Takže v případě nemoci určitě vsaďte na příjem vhodných tekutin. To pomáhá.

Dušnost, dýchavičnost

Pokud infekce napadá vaše plíce nebo dýchací cesty, je čas navštívit doktora. Pneumonie nebo astma s bronchitidou se mohou stát život ohrožujícím stavem (spíše u starších pacientů), pokud nejsou léčeny okamžitě a přiměřeně.

Slabost, zmatenost nebo mdloby

V kombinaci s obvyklými příznaky horečky – zimnice a bolesti těla – je jakákoli verze únavy nebo slabosti známkou docela závažné infekce.

Náhlé zhoršení stavu

Pokud se najednou cítíte ještě hůř než předchozí den, je pravděpodobně opět čas na návštěvu lékaře. Někdy jedna infekce otevře dveře druhé. Jak jsme například uvedli už v tomto článku výše, hlen produkovaný virovými infekcemi může být někdy skvělým místem pro růst bakterií. Takže na to pozor.

Děti s horečkami

Horečky jsou častou součástí virových onemocnění u dětí – z nichž většina se zlepší s pomocí podpůrné péče (dostatek tekutin, léky na snížení horečky, odpočinek a možná i léky na bolest). Děti ale určitě řádně sledujte.

Možná jste slyšeli, že zelený hlen nebo mokrý kašel jsou známkou bakteriální infekce. Je sice pravda, že zelený hlen je znamením, že není něco úplně v pořádku, ale nevylučuje možnost, že něco jiného než bakterie způsobilo infekci. Ať tak či onak, založte své rozhodnutí, zda půjdete k lékaři, na tom, jak se cítíte.

Dá se i očkovat

Většina bakteriálních onemocnění může být léčena antibiotiky, přestože se začínají objevovat kmeny odolné vůči antibiotikům. Viry představují spíše výzvu k imunitnímu systému těla, protože se skrývají uvnitř buněk. Je možné očkovat proti některým z hlavních virů způsobujících onemocnění (jako jsou např. spalničky), stejně jako je možné očkovat bakteriální onemocnění, jako je Hemophilus influenza typu b (Hib), tetanus a a podobně.

Bakterie mohou být i prospěšné – například bakterie ve střevech nám pomáhají trávit potravu.

Sponzorováno

Jak bakterie a viry vstupují do těla

K vyvolání onemocnění musí patogenní bakterie získat přístup do těla. Jejich přístupové cesty do těla jsou:

  • Poranění
  • Kontaminované potraviny nebo voda
  • Blízký kontakt s infikovanou osobou
  • Kontakt s výkaly infikované osoby
  • Dýcháním – ve vydechovaných kapkách, když nakažený člověk kašle nebo kýchá
  • Dotýkání se kontaminovaných povrchů – jako jsou kohoutky, toaletní madla, hračky a plenky.

Viry se šíří z jedné osoby na druhou:

  • Kašlem
  • Kýcháním
  • Zvracením
  • Kousnutím od infikovaných zvířat nebo hmyzu
  • Vystavení infikovaným tělesným tekutinám prostřednictvím aktivit, jako je pohlavní styk nebo sdílení nakažených jehel.

Zapomnění umytí rukou po manipulaci s domácími zvířaty je další způsob, jak se zárodky dostávají do našeho těla.

Typy bakterií a virů

Existují různé typy bakterií a virů. Pojďme se na ně podívat.

Typy bakterií

Bakterie, které způsobují onemocnění, jsou klasifikovány podle jejich tvaru. Mezi čtyři hlavní skupiny patří:

  • Bacillus – ve tvaru tyčinky o délce asi 0,03 mm. Onemocnění, jako je tyfus a cystitida, jsou způsobeny těmito bakteriálními kmeny. Tvoří bělavé až hnědavé nepravidelné kolonie buněk.
  • Cocci – ve tvaru koule o průměru 0,001 mm. V závislosti na druhu se bakterie Cocci sami řadí do skupin různými způsoby, například v párech, dlouhých linkách nebo těsných klastrech. Příklady zahrnují stafylokoky (které způsobují řadu infekcí včetně vředů).
  • Spirocheti – jak naznačuje název, jsou tyto bakterie tvarovány jako malé spirály. Spirochety bakterie jsou odpovědné za řadu onemocnění, včetně sexuálně přenosného infekčního syfilisu. Obvykle dosahují velikosti 5–250 μm (někdy až 500 μm).
  • Vibrio – ve tvaru čárky. Tropické onemocnění cholera, charakterizované těžkým průjmem a dehydratací, je způsobena bakteriemi vibrio.

Tělo reaguje na baktérie způsobující onemocnění tím, že zvyšuje lokální průtok krve (zánět) a posílá buňky z imunitního systému, aby napadly a zničily bakterie. Protilátky produkované imunitním systémem se připojují k bakteriím a pomáhají při jejich ničení. Mohou také inaktivovat toxiny produkované konkrétními patogeny, například tetanem a záškrtem.

Závažné infekce mohou být léčeny antibiotiky, které působí tím, že narušují metabolické procesy bakterií, přestože se začínají objevovat kmeny odolné vůči antibiotikům. Imunizace je k dispozici k prevenci mnoha důležitých bakteriálních onemocnění, jako je Hemophilus influenza typu b (Hib), tetanus a černý kašel.

Typy virů

Virus je miniaturní kapsa bílkovin, která obsahuje genetický materiál. Pokud bychom umístili virus vedle bakterie, virus by byl jako trpaslík. Například virus polio je asi 50krát menší než bakterie Streptococci, která má sama délku pouze 0,003mm. Viry mohou být popsány jako RNA nebo DNA viry, podle typu nukleových kyselin, které tvoří jejich jádro.

Mezi čtyři hlavní typy viru patří:

  • Ikosahedrální – vnější plášť (capsid, kapsid) je vyroben z 20 plochých stran, což jim dává sférický tvar. Většina virů je ikosahedrálních.
  • Helikální – šroubovicová symetrie, typicky např. tyčinkové kapsidy.
  • Obalené viry – kapsida je uzavřena v pytlíkové membráně, která může změnit tvar, ale často vypadá kulovitě.
  • Komplexní – složitější stavba, např. zhruba cihlovitý tvar

Viry představují pro imunitní systém těla značnou výzvu, protože se skrývají uvnitř buněk. To znesnadňuje protilátkám jejich dosažení. Některé speciální buňky imunitního systému, nazvané T-lymfocyty, mohou rozpoznat a zabíjet buňky obsahující viry, protože povrch infikovaných buněk se změní, když se virus začne množit. Mnoho virů, pokud jsou uvolňovány z infikovaných buněk, bude účinně vyřazeno z protilátek, které byly produkovány v reakci na infekci nebo předchozí imunizaci.

Léčba virové či bakteriální infekce

Antibiotika jsou zbytečná proti virovým infekcím. Je to proto, že viry jsou tak jednoduché, že pro své činnosti používají své hostitelské buňky. Takže antivirové léky fungují odlišně od antibiotik, místo toho zasahují do virových enzymů.

Sponzorováno

Antivirové léky jsou v současné době účinné pouze proti několika virovým chorobám, jako je například chřipka, herpes, hepatitida B a C a HIV, avšak výzkum probíhá. Přirozeně se vyskytující protein, nazývaný interferon (který organismus produkuje, aby pomohl bojovat s virovými infekcemi), může být nyní vyráběn v laboratoři a používán k léčbě infekcí hepatitidou C.

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autorem článku je naše redakce

    Tým rehabilitace.info (více o nás)

     

    Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky: , ,

    Přečtěte si také naše další články

    1 komentář u článku “Jaký je rozdíl mezi virovou a bakteriální infekcí?”

    1. Ilona sura napsal:

      Dobrý den mám problém gynekolog mě dal antibiotika na infekcí močových cest privinor a duomox nezabrali mě když se docuravam tak mě tam píchá a pálí a nutí mě to na záchod beru aji ovestin máš nevitvari se mě děložní sliznice

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva