- Slepé střevo bylo v minulosti chápáno jako "pozůstatkový" orgán bez nějakých větších funkcí.
- Nedávný výzkum ale odhalil, že apendix (tj. slepé střevo) může sloužit důležitému účelu.
- Zejména může sloužit jako rezervoár prospěšných střevních bakterií.
- Další studie naznačují, že apendix může hrát důležitou roli jako sekundární imunitní orgán.
- Některá zvířata mají slepé střevo, jiná ne. Zvířata s slepým střevem mají ve střevě vyšší koncentraci lymfoidní tkáně, která hraje důležitou roli v imunitním systému.
Slepé střevo (neboli apendix) je slepý výběžek a část tlustého střeva. Je to místo, kde se vaše tenké střevo setkává s vaším tlustým střevem.
Historicky se obecně věřilo, že slepé střevo má jen minimální či žádnou funkci v našem těle. Když se mu dostane pozornost, je to obvykle proto, že je zanícené. Ale pověst slepého střeva se v posledních letech zlepšila. Nyní už víme (tušíme), že slepé střvo může hrát roli v dobrém zdravotním stavu člověka.
Odborníci vyvíjí méně invazivní způsoby léčby zaníceného slepého střeva.
Co vlastně slepé střevo dělá? Jakou má funkci v těle?
Apendix, tedy slepé střevo, je červovitým výběžkem z tlustého střeva. Jeho přesná funkce je nejasná.
Někteří lidé se dříve domnívali, že se jedná jen o jakýsi evoluční pozůstatek, a že slepé střevo není nijak důležité pro vaše zdraví. Tato všeobecná domněnka vedla k rozsáhlému použití apendektomií (k odstraňování slepého střeva) k prevenci a léčbě nemocí.
Pokud jste muž, je vaše riziko zánětu slepého střeva 8,6 procenta. Pokud jste žena, vaše riziko je 6,7 procenta.
Lékaři proto v historii prováděli apendektomii jak na běžícím páse. Mnoho apendektomií se udělalo u pro prevenci, než kvůli léčbě nějaké nemoci nebo nějakého problému.
Pak ale někteří odborníci začali uvažovat, zda je preventivní chirurgie tím nejlepším přístupem ke slepému střevu. A začaly různé výzkumy. Přišlo se na to, že slepé střevo může mít v těle nějaký účel. Může to být útočiště pro užitečné bakterie ve vašem těle. Tyto užitečné bakterie mohou pomoci podpořit správné trávení a podpořit váš imunitní systém.
Ano, po celá léta byly apendixu připisovány velmi malé fyziologické funkce. Nyní však víme, že slepé střevo hraje důležitou roli u plodu, a i u mladých dospělých. Endokrinní buňky se objevují v apendixu lidského plodu přibližně v 11. týdnu života. Bylo prokázáno, že tyto endokrinní buňky apendixu produkují různé biogenní aminy (organické dusíkaté látky odvozené od aminokyselin) a peptidové hormony, sloučeniny, které napomáhají různým biologickým kontrolním (homeostatickým) mechanismům v těle.
U dospělých lidí se nyní předpokládá, že se slepé střevo primárně podílí na imunitních funkcích. Lymfatická tkáň se začíná hromadit v slepém střevě krátce po narození a dosahuje vrcholu mezi druhou a třetí dekádou života, poté rychle klesá a pak prakticky mizí někde ve po 60 letech věku. Během prvních let vývoje se však ukázalo, že slepé střevo funguje jako lymfoidní orgán, který pomáhá s dozráváním B lymfocytů (jedna odrůda bílých krvinek) a při výrobě třídy protilátek známých jako imunoglobulin A (IgA). Vědci také ukázali, že slepé střevo se podílí na produkci molekul, které pomáhají nasměrovat pohyb lymfocytů na různá jiná místa v těle.
V této souvislosti se zdá, že funkcí slepého střeva je vystavit bílé krvinky širokému spektru antigenů nebo cizích látek přítomných v gastrointestinálním traktu. Apendix tedy pravděpodobně pomáhá potlačit potenciálně destruktivní humorální (krevní a lymfatické) reakce a současně podporuje lokální imunitu. Apendix – stejně jako drobné struktury nazývané peyerovy pláty v jiných oblastech gastrointestinálního traktu – přijímá antigeny z obsahu střev a reaguje na ně. Tento lokální imunitní systém hraje zásadní roli ve fyziologické imunitní reakci a při kontrole potravin, léků, mikrobiálních nebo virových antigenů. V současné době se zkoumá souvislost mezi těmito místními imunitními reakcemi a zánětlivými střevními onemocněními a autoimunitními reakcemi, při nichž imunitní systém napadá vlastní tkáně jedince.
A ještě jedna zajímavost. V minulosti bylo slepé střevo často rutinně odstraňováno a likvidováno během jiných břišních operací, aby se zabránilo jakékoli možnosti pozdějšího zánětu slepého střeva. Apendix je nyní ušetřen pro případ, kdy může být využit pro rekonstrukční chirurgii. A to, pokud je odstraněn močový měchýř. Při takovém chirurgickém zákroku se část střeva zformuje do náhradního močového měchýře a apendix se používá k opětovnému vytvoření “svalu svěrače” – aby pacient zůstal schopný zadržet moč. Kromě toho byl apendix úspěšně použit jako provizorní náhrada za nemocný močovod, který umožňuje, aby moč mohla proudit z ledvin do močového měchýře. Výsledkem toho všeho je, že slepé střevo, kdysi považováno za jakousi nepotřebnou a nefunkční tkáň, je nyní považováno za důležitou “zálohu”, kterou lze použít v celé řadě rekonstrukčních chirurgických technik.
Několik zajímavostí o slepém střevě
Podívejte se na několik zajímavostí o slepém střevě. Určitě se něco přiučíte.
Jaká je velikost slepého střeva?
Průměrné slepé střevo u dospělého člověka je dlouhé pět až deset centimetrů a má průměr asi 6 až 8 milimetrů.
Staří egypťané nazývali slepé střevo červem
Apendix je malý výběžek, který se tvarem opravdu podobá červu. Dokonce i některé egyptské lékařské texty odkazují na orgán jako na červa v břiše.
Slepé střevo jako první namaloval možná Leonardo Da Vinci
Některé zdroje udávají, že popis lidského apendixu byl napsán renesančním lékařem-anatomem Jacopo Berengario da Carpim v roce 1521. Jiné zdroje ale uvádí, že Leonardo da Vinci nakreslil první zobrazení tohoto orgánu ve svých anatomických kresbách už v roce 1492. Leonardo tvrdil, že rozpitval 30 lidských těl ve snaze pochopit, jak tělo funguje z mechanického a fyziologického hlediska.
Za špatnou pověst slepého střeva může Charles Darwin
Slepé střevo má pověst pozůstatkového a nedůležitého orgánu – což znamená, že se údajně vyvinul bez nějaké zjistitelné funkce – a můžeme za to vinit Charlese Darwina. V polovině 19. století byl apendix identifikován pouze u lidí a lidoopů. Darwin si myslel, že naši dřívější předci jedli většinou rostliny, a proto potřebovali velké slepé střevo, ve kterém ze rozmělnila tuhá vlákna. Předpokládal, že v průběhu času se lidoopi a lidé vyvinuli, aby jedli pestřejší a snadněji stravitelnou stravu, a slepé střevo se proto zmenšilo. Dnes již víme, že to tak není.
Nemysleme si, že příroda něco v našem těle vytvořila zbytečně. Ona moc dobře ví, proč slepé střevo v našem těle je.
Přečtěte si u nás i další články o slepém střevě
- Akutní apendicitida (zánět slepého střeva) – příznaky, příčiny a léčba
- Nepříjemný a bolestivý zánět slepého střeva
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Střeva
