- Slepé střevo bylo v minulosti chápáno jako "pozůstatkový" orgán bez nějakých větších funkcí.
- Nedávný výzkum ale odhalil, že apendix (tj. slepé střevo) může sloužit důležitému účelu.
- Zejména může sloužit jako rezervoár prospěšných střevních bakterií.
- Další studie naznačují, že apendix může hrát důležitou roli jako sekundární imunitní orgán.
- Některá zvířata mají slepé střevo, jiná ne. Zvířata s slepým střevem mají ve střevě vyšší koncentraci lymfoidní tkáně, která hraje důležitou roli v imunitním systému.
Slepé střevo (neboli apendix) je slepý výběžek a část tlustého střeva. Je to místo, kde se vaše tenké střevo setkává s vaším tlustým střevem.
Historicky se obecně věřilo, že slepé střevo má jen minimální či žádnou funkci v našem těle. Když se mu dostane pozornost, je to obvykle proto, že je zanícené. Ale pověst slepého střeva se v posledních letech zlepšila. Nyní už víme (tušíme), že slepé střvo může hrát roli v dobrém zdravotním stavu člověka.
Odborníci vyvíjí méně invazivní způsoby léčby zaníceného slepého střeva.
Co vlastně slepé střevo dělá? Jakou má funkci v těle?
Apendix, tedy slepé střevo, je červovitým výběžkem z tlustého střeva. Jeho přesná funkce je nejasná.
Někteří lidé se dříve domnívali, že se jedná jen o jakýsi evoluční pozůstatek, a že slepé střevo není nijak důležité pro vaše zdraví. Tato všeobecná domněnka vedla k rozsáhlému použití apendektomií (k odstraňování slepého střeva) k prevenci a léčbě nemocí.
Pokud jste muž, je vaše riziko zánětu slepého střeva 8,6 procenta. Pokud jste žena, vaše riziko je 6,7 procenta.
Lékaři proto v historii prováděli apendektomii jak na běžícím páse. Mnoho apendektomií se udělalo u pro prevenci, než kvůli léčbě nějaké nemoci nebo nějakého problému.
Pak ale někteří odborníci začali uvažovat, zda je preventivní chirurgie tím nejlepším přístupem ke slepému střevu. A začaly různé výzkumy. Přišlo se na to, že slepé střevo může mít v těle nějaký účel. Může to být útočiště pro užitečné bakterie ve vašem těle. Tyto užitečné bakterie mohou pomoci podpořit správné trávení a podpořit váš imunitní systém.
Ano, po celá léta byly apendixu připisovány velmi malé fyziologické funkce. Nyní však víme, že slepé střevo hraje důležitou roli u plodu, a i u mladých dospělých. Endokrinní buňky se objevují v apendixu lidského plodu přibližně v 11. týdnu života. Bylo prokázáno, že tyto endokrinní buňky apendixu produkují různé biogenní aminy (organické dusíkaté látky odvozené od aminokyselin) a peptidové hormony, sloučeniny, které napomáhají různým biologickým kontrolním (homeostatickým) mechanismům v těle.
U dospělých lidí se nyní předpokládá, že se slepé střevo primárně podílí na imunitních funkcích. Lymfatická tkáň se začíná hromadit v slepém střevě krátce po narození a dosahuje vrcholu mezi druhou a třetí dekádou života, poté rychle klesá a pak prakticky mizí někde ve po 60 letech věku. Během prvních let vývoje se však ukázalo, že slepé střevo funguje jako lymfoidní orgán, který pomáhá s dozráváním B lymfocytů (jedna odrůda bílých krvinek) a při výrobě třídy protilátek známých jako imunoglobulin A (IgA). Vědci také ukázali, že slepé střevo se podílí na produkci molekul, které pomáhají nasměrovat pohyb lymfocytů na různá jiná místa v těle.
V této souvislosti se zdá, že funkcí slepého střeva je vystavit bílé krvinky širokému spektru antigenů nebo cizích látek přítomných v gastrointestinálním traktu. Apendix tedy pravděpodobně pomáhá potlačit potenciálně destruktivní humorální (krevní a lymfatické) reakce a současně podporuje lokální imunitu. Apendix – stejně jako drobné struktury nazývané peyerovy pláty v jiných oblastech gastrointestinálního traktu – přijímá antigeny z obsahu střev a reaguje na ně. Tento lokální imunitní systém hraje zásadní roli ve fyziologické imunitní reakci a při kontrole potravin, léků, mikrobiálních nebo virových antigenů. V současné době se zkoumá souvislost mezi těmito místními imunitními reakcemi a zánětlivými střevními onemocněními a autoimunitními reakcemi, při nichž imunitní systém napadá vlastní tkáně jedince.
A ještě jedna zajímavost. V minulosti bylo slepé střevo často rutinně odstraňováno a likvidováno během jiných břišních operací, aby se zabránilo jakékoli možnosti pozdějšího zánětu slepého střeva. Apendix je nyní ušetřen pro případ, kdy může být využit pro rekonstrukční chirurgii. A to, pokud je odstraněn močový měchýř. Při takovém chirurgickém zákroku se část střeva zformuje do náhradního močového měchýře a apendix se používá k opětovnému vytvoření “svalu svěrače” – aby pacient zůstal schopný zadržet moč. Kromě toho byl apendix úspěšně použit jako provizorní náhrada za nemocný močovod, který umožňuje, aby moč mohla proudit z ledvin do močového měchýře. Výsledkem toho všeho je, že slepé střevo, kdysi považováno za jakousi nepotřebnou a nefunkční tkáň, je nyní považováno za důležitou “zálohu”, kterou lze použít v celé řadě rekonstrukčních chirurgických technik.
Několik zajímavostí o slepém střevě
Podívejte se na několik zajímavostí o slepém střevě. Určitě se něco přiučíte.
Jaká je velikost slepého střeva?
Průměrné slepé střevo u dospělého člověka je dlouhé pět až deset centimetrů a má průměr asi 6 až 8 milimetrů.
Staří egypťané nazývali slepé střevo červem
Apendix je malý výběžek, který se tvarem opravdu podobá červu. Dokonce i některé egyptské lékařské texty odkazují na orgán jako na červa v břiše.
Slepé střevo jako první namaloval možná Leonardo Da Vinci
Některé zdroje udávají, že popis lidského apendixu byl napsán renesančním lékařem-anatomem Jacopo Berengario da Carpim v roce 1521. Jiné zdroje ale uvádí, že Leonardo da Vinci nakreslil první zobrazení tohoto orgánu ve svých anatomických kresbách už v roce 1492. Leonardo tvrdil, že rozpitval 30 lidských těl ve snaze pochopit, jak tělo funguje z mechanického a fyziologického hlediska.
Za špatnou pověst slepého střeva může Charles Darwin
Slepé střevo má pověst pozůstatkového a nedůležitého orgánu – což znamená, že se údajně vyvinul bez nějaké zjistitelné funkce – a můžeme za to vinit Charlese Darwina. V polovině 19. století byl apendix identifikován pouze u lidí a lidoopů. Darwin si myslel, že naši dřívější předci jedli většinou rostliny, a proto potřebovali velké slepé střevo, ve kterém ze rozmělnila tuhá vlákna. Předpokládal, že v průběhu času se lidoopi a lidé vyvinuli, aby jedli pestřejší a snadněji stravitelnou stravu, a slepé střevo se proto zmenšilo. Dnes již víme, že to tak není.
Nemysleme si, že příroda něco v našem těle vytvořila zbytečně. Ona moc dobře ví, proč slepé střevo v našem těle je.
Přečtěte si u nás i další články o slepém střevě
- Akutní apendicitida (zánět slepého střeva) – příznaky, příčiny a léčba
- Nepříjemný a bolestivý zánět slepého střeva
Zdroje článku a relevantní studie
- [1] Appendix may have important function, new research suggests Ačkoli toje slepé střevo často označováno jako pozůstatkový orgán s takřka nulovou funkcí, nedávný výzkum ukázal, že slepé střevo může sloužit důležitému účelu. Zejména může sloužit jako rezervoár prospěšných střevních bakterií.
- [2] Acute appendicitis J Humes, Research into Ageing/Royal College of Surgeons of England research fellow and J Simpson, lecturer in surgery
- [3] The immunology of the vermiform appendix: a review of the literature I. A. Kooij, S. Sahami, S. L. Meijer, C. J. Buskens, and A. A. te Veldecorresponding author
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Střeva
