Kdy jsou muži v nejplodnějším období? Fakta a mýty 4.71/5 (14)

• Muži bývají nejplodnější obvykle v mladé dospělosti, zejména ve 20. letech a na začátku 30. let.
• Mužská plodnost s věkem nekončí náhle, ale postupně klesá a po 35. až 40. roce se častěji zhoršuje kvalita spermií.
• Na plodnost má velký vliv nejen věk, ale také kouření, alkohol, obezita, stres, hormony, léky a celkový životní styl.
• Pokud se pár snaží o dítě delší dobu bez úspěchu, je vhodné řešit vyšetření plodnosti u obou partnerů.

Mužská plodnost se často popisuje zjednodušeně: muž může mít děti téměř celý život, takže jeho věk prý nehraje velkou roli. To je ale jen polovina pravdy. Ano, muži zůstávají biologicky plodní mnohem déle než ženy. Zároveň však platí, že i u nich se s věkem postupně mění kvalita spermií, šance na spontánní početí a některá rizika spojená s těhotenstvím a zdravím potomka.

Právě proto má smysl ptát se, kdy jsou muži v nejplodnějším období, co plodnost skutečně ovlivňuje a které rozšířené představy jsou spíš mýty než fakta. Zde vysvětlím, jak mužská plodnost funguje, kdy bývá nejlepší, kdy se začíná měnit a co lze udělat pro její podporu.

Co znamená mužská plodnost a co ji skutečně určuje?

Mužská plodnost neznamená jen to, že muž produkuje spermie. Z klinického hlediska se hodnotí hlavně počet spermií, jejich pohyblivost, tvar a celková kvalita genetického materiálu. Důležitou roli hraje také objem ejakulátu, hormonální rovnováha, zdraví varlat, průchodnost vývodných cest a sexuální funkce.

V praxi ale plodnost neurčuje jediný údaj. Jeden muž může mít méně ideální spermiogram a přesto počít přirozeně, jiný může mít výsledky blízko normy a přesto se páru delší dobu nedaří. Proto se mužská plodnost vždy hodnotí v širším kontextu: společně s věkem, zdravotním stavem, životním stylem a také s plodností partnerky.

Kdy jsou muži biologicky nejplodnější?

Nejplodnější období mužů obvykle začíná po pubertě a vrcholí v mladé dospělosti. Nejčastěji se za biologicky nejvýhodnější období považují pozdní teen roky, dvacátá léta a časnější třicítka. V tomto věku bývá u zdravých mužů nejlepší kombinace hormonální stability, kvality spermií a celkového reprodukčního potenciálu.

Na rozdíl od ženské plodnosti ale neexistuje jeden přesný zlom, po kterém by mužská plodnost náhle výrazně spadla. Mnohem přesnější je mluvit o pozvolné křivce. Muž je často plodný i po čtyřicítce nebo padesátce, ale průměrná kvalita spermií a některé další reprodukční ukazatele se s věkem postupně zhoršují.

Jsou muži nejplodnější ve 20, ve 30, nebo i později?

Pokud hledáme čistě biologickou odpověď, nejvyšší plodnost bývá typicky ve 20. letech a na začátku 30. let. To neznamená, že ve 35 letech nebo ve 40 letech muž automaticky není plodný. Znamená to jen, že z populačního hlediska bývají v mladší dospělosti spermie v lepší kondici a reprodukční šance bývají statisticky příznivější.

Po 35. roce života se u části mužů začínají častěji objevovat měřitelné změny spermiogramu. Po 40. roce už se častěji diskutuje i takzvaný pokročilejší otcovský věk. Ten sice neznamená neplodnost, ale souvisí s vyšším výskytem některých rizikových faktorů pro početí i pro potomka.

Kdy začíná mužská plodnost klesat?

Tohle je jedna z nejčastějších otázek a zároveň jedna z těch, na kterou neexistuje jediné přesné číslo. Odborně korektní odpověď zní: mužská plodnost nezačíná klesat skokově v jednom roce, ale spíš se pozvolna mění od poloviny třicátých let dál.

V praxi se často uvádí toto orientační rozmezí:

• do zhruba 30 až 35 let bývá plodnost u zdravých mužů obvykle vysoká,
• po 35. roce se častěji zhoršují některé laboratorní parametry spermatu,
• po 40. roce se více řeší vliv věku na početí a zdraví potomka,
• po 45 až 50 letech bývá věkový dopad zpravidla výraznější než ve dvaceti nebo třiceti letech.

Důležité je, že jde o trend, ne o pevnou hranici. Dva muži stejného věku mohou mít úplně odlišnou plodnost.

Jak věk ovlivňuje kvalitu spermií?

S vyšším věkem se může měnit několik důležitých parametrů spermatu. U části mužů se snižuje pohyblivost spermií, může se měnit jejich tvar, objem ejakulátu i kvalita DNA uvnitř spermií. Neznamená to, že by starší muž automaticky měl neplodné spermie. Znamená to, že průměrné statistické hodnoty se s věkem zhoršují.

Laicky řečeno: spermie staršího muže nemusí být nutně „málo“, ale častěji mohou být pomalejší, méně kvalitní nebo geneticky méně stabilní než spermie mladšího muže. A právě to může ovlivnit jak šanci na početí, tak některé reprodukční výsledky.

Jaké změny se ve spermiogramu objevují s věkem nejčastěji?

U mužů ve vyšším věku se častěji sledují tyto změny:

• nižší pohyblivost spermií,
• horší morfologie, tedy vyšší podíl spermií s neideálním tvarem,
• vyšší míra poškození DNA spermií,
• nižší objem ejakulátu,
• delší doba potřebná k početí.

Tyto změny nemusejí být dramatické u každého muže stejné. Významně je ovlivňuje i životní styl, tělesná hmotnost, kouření, alkohol, chronické nemoci, kvalita spánku a užívané léky.

Znamená vyšší věk muže nižší šanci na početí?

Ve většině případů ano, ale pokles bývá spíš postupný než prudký. U starších mužů může pár potřebovat více času k přirozenému početí a u některých metod asistované reprodukce se také sleduje vliv vyššího věku muže na úspěšnost léčby.

Je však důležité dodat, že schopnost páru otěhotnět je vždy výsledkem kombinace více faktorů. Velmi silný vliv má i věk a zdravotní stav partnerky. Proto není správné vysvětlovat neúspěšné snažení o dítě pouze věkem muže nebo pouze věkem ženy.

Mohou muži zplodit dítě i po 50. roce života?

Ano, mohou. Mužská reprodukční schopnost není biologicky nastavena tak, že by v určitém věku definitivně skončila. Proto existují muži, kteří zplodí dítě i po padesátce, šedesátce nebo později.

To ale neznamená, že plodnost zůstává stejná. Vyšší věk otce bývá spojen s nižší průměrnou kvalitou spermií a také s mírně vyšším rizikem některých komplikací. Správná formulace tedy není „muži jsou plodní navždy bez následků“, ale spíš „muži mohou být plodní velmi dlouho, ale s věkem se mění pravděpodobnost i rizikový profil“.

Zvyšuje vyšší věk muže rizika pro dítě?

Ano, ale je důležité o tom mluvit věcně a bez zbytečného strašení. Vyšší věk otce je spojován s mírně zvýšeným rizikem některých genetických změn, protože ve spermiích postupně přibývají nové mutace. Odborné společnosti zároveň upozorňují, že vyšší otcovský věk může souviset i s některými těhotenskými komplikacemi a určitými zdravotními riziky pro potomka.

Podstatné ale je, že absolutní riziko pro konkrétní dítě zůstává ve většině případů nízké. Jinak řečeno: většina dětí starších otců se narodí zdravá. Vyšší věk otce ale není zcela neutrální faktor a při plánování rodičovství má smysl ho nepodceňovat.

Jaké mýty o mužské plodnosti jsou nejčastější?

Je pravda, že mužská plodnost je skoro neomezená?

Ne. Muži sice mohou být plodní déle než ženy, ale to neznamená, že jejich plodnost zůstává stejná celý život. S věkem se mění kvalita spermií i některá reprodukční rizika.

Je pravda, že když má muž libido a erekci, je automaticky plodný?

Ne. Sexuální funkce a plodnost spolu souvisejí jen částečně. Muž může mít normální sexuální život a přesto mít nízký počet spermií, špatnou pohyblivost spermií nebo jinou poruchu plodnosti.

Je pravda, že testosteron zlepšuje plodnost?

Ne vždy. To je velmi rozšířený omyl. Exogenní testosteron může naopak tvorbu spermií tlumit. Muž, který užívá testosteron bez správné indikace nebo bez dohledu lékaře, si může plodnost dokonce dost zhoršit.

Je pravda, že věk muže nehraje roli, když je partnerka mladá?

Ne. Mladší partnerka sice zlepšuje šanci páru na početí, ale věk muže má stále vliv na kvalitu spermií i některé výsledky těhotenství. Nejde tedy o faktor, který by bylo možné zcela ignorovat.

Co mužskou plodnost ovlivňuje víc než samotný věk?

Věk je důležitý, ale v běžném životě mužskou plodnost často výrazněji zhoršují i další faktory. Někdy je problémem spíš životní styl než samotné datum narození.

Mezi nejčastější negativní vlivy patří:

• kouření,
• nadměrná konzumace alkoholu,
• obezita nebo výrazné kolísání hmotnosti,
• rekreační drogy a anabolické steroidy,
• dlouhodobý stres,
• nedostatek spánku,
• časté přehřívání varlat,
• některé léky a hormonální preparáty,
• chronická onemocnění,
• varikokéla, tedy rozšířené žíly v oblasti šourku.

Prakticky to znamená, že zdravý čtyřicátník může mít lepší plodnost než třicetiletý muž s obezitou, kouřením a užíváním anabolik.

Jak lze mužskou plodnost přirozeně podpořit?

Mužská plodnost se dá často alespoň částečně podpořit změnou životního stylu. Protože tvorba spermií trvá přibližně dva až tři měsíce, výsledky se neprojeví okamžitě. Pokud ale muž změní návyky, může se to v horizontu několika měsíců na kvalitě spermatu odrazit.

Smysl mají hlavně tyto kroky:

• přestat kouřit,
• omezit alkohol,
• udržovat zdravou tělesnou hmotnost,
• vyhnout se anabolickým steroidům a drogám,
• mít dostatek spánku,
• řešit dlouhodobý stres,
• nepřehřívat varlata,
• řešit s lékařem léky nebo hormony, které mohou plodnost ovlivňovat,
• při obtížích absolvovat spermiogram a odborné vyšetření.

Má smysl řešit plodnost preventivně ještě před plánováním dítěte?

Ano, zvlášť pokud muž ví, že do budoucna dítě chce, ale rodičovství plánuje později. Preventivní přístup může znamenat například úpravu životního stylu, řešení hormonálních přípravků, kontrolu chronických nemocí nebo základní konzultaci s lékařem při rizikových faktorech.

Pro některé muže může dávat smysl i orientační spermiogram, pokud mají podezření na problém nebo v minulosti prodělali onemocnění či léčbu, která plodnost mohla ovlivnit. To může být užitečné například po chemoterapii, při nesestouplém varleti v dětství, po operacích v oblasti třísel nebo při dlouhodobém užívání testosteronu.

Jak často mít sex, když se pár snaží o dítě?

Pokud se pár snaží o dítě přirozeně, nejpraktičtější doporučení je mít pohlavní styk pravidelně každé 2 až 3 dny. Tím se dobře pokrývá plodné okno a není potřeba složitě počítat každý detail cyklu.

Častý mýtus říká, že muž by měl spermie „šetřit“ a mít delší abstinenci. To ale pro běžné snažení o dítě obvykle nedává smysl. Příliš dlouhá abstinence může u některých mužů kvalitu spermatu spíše zhoršovat. V běžné praxi je pravidelný rytmus vhodnější než extrémní pauzy.

Kdy by měl muž řešit plodnost s lékařem?

Pokud se pár snaží o dítě a nedaří se, neměl by se problém zbytečně odkládat. Obvykle platí, že je vhodné začít vyšetření po 12 měsících pravidelného nechráněného pohlavního styku. Pokud je partnerka starší, zejména kolem 35 let a více, nebo pokud má některý z partnerů známý rizikový faktor, je rozumné řešit situaci dříve.

Muž by měl vyhledat vyšetření i tehdy, pokud má nebo měl:

• nesestouplé varle,
• operaci varlat nebo třísel,
• varikokélu,
• chemoterapii nebo radioterapii,
• užívání testosteronu nebo anabolik,
• poruchy erekce nebo ejakulace,
• výrazně snížené libido,
• chronické onemocnění ovlivňující hormony nebo plodnost.

Jak probíhá vyšetření mužské plodnosti?

Základem bývá reprodukční anamnéza, fyzikální vyšetření a spermiogram. Spermiogram hodnotí počet, pohyblivost a tvar spermií a další vlastnosti ejakulátu. V některých případech se vyšetření opakuje, protože jeden výsledek nemusí vystihnout dlouhodobý stav.

Podle potřeby se doplňují i další testy, například hormonální profil, ultrazvuk varlat, genetické testy nebo vyšetření zaměřené na infekce či poruchy průchodnosti. Důležité je, že vyšetření by mělo probíhat souběžně u obou partnerů, ne jen u ženy nebo jen u muže.

Jaká je nejpoctivější odpověď na otázku „kdy jsou muži v nejplodnějším období“?

Nejpřesnější odpověď zní takto: muži bývají nejplodnější v mladé dospělosti, zejména ve 20. letech a na začátku 30. let. Od poloviny třicátých let se častěji objevují první známky postupného poklesu kvality spermií a po 40. roce života se více zohledňuje i vliv věku otce na početí a zdraví potomka.

Zároveň ale platí, že mužská plodnost nekončí náhle a mnoho mužů může být plodných i ve vyšším věku. Rozhodující není jen věk samotný, ale i celkové zdraví, životní styl a přítomnost dalších rizikových faktorů.

Jak shrnout fakta a mýty o mužské plodnosti?

Pokud bychom měli celé téma shrnout jednoduše, pak platí toto:

• muži nemají jeden přesný „poslední plodný věk“, ale jejich plodnost se s věkem mění,
• nejvýhodnější biologické období bývá v mladší dospělosti,
• po 35. roce se častěji zhoršují některé parametry spermatu,
• po 40. roce roste význam takzvaného pokročilejšího otcovského věku,
• vyšší věk neznamená automatickou neplodnost, ale nižší průměrnou reprodukční výhodu,
• životní styl může plodnost ovlivnit výrazněji, než si mnoho mužů myslí.

Mužská plodnost není nekonečná ani neměnná. Kdo plánuje dítě, dává smysl, aby bral v úvahu nejen věk partnerky, ale i vlastní věk, zdravotní stav a návyky. Právě tahle kombinace rozhoduje o tom, jaká je reálná šance na početí a jak dlouho může cesta k dítěti trvat.

Studie a zdroje článku

• Increasing age in men is negatively associated with sperm quality and DNA integrity but not pregnancy outcomes in assisted reproductive technology Autor: Huiyi Xie

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Zdravotní zajímavosti

Přečtěte si také naše další články