Energie v lidském těle – proč, kolik a odkud? 4.8/5 (5)



Jak je to s energií v našem těle?

Jak je to s energií v našem těle?

Slunce je zdrojem energie pro veškeré dění na planetě Zemi. Potřebujeme nejen teplo, ale hlavně světlo. Světelné paprsky jsou zachyceny zelenými rostlinami, které je procesem fotosyntézy přemění na energii akumulovanou do chemických vazeb v cukrech, bílkovinách a v tucích, tedy pro nás lidi, členy druhu Homo sapiens, v základních živinách.

Energie a metabolismus

Ve všech tkáních živého organismu probíhají neustále chemické reakce, jež jsou nezbytně provázeny změnou energie. Žádná část živé hmoty není konstantní, neustále je spotřebovávána a současně doplňována a reaguje s okolím tzv. výměnou se zevním prostředím. Tyto děje jsou celkově označovány jako látková výměna.

Jiným popisným označením pro neustálou přeměnu látek a energie je termín metabolismus (z řeckého meta = přes a balló = házet). Metabolismus lze definovat podle různých kritérií, např. dle lokality, k níž je vztažen:

  • Buněčný: popisuje veškeré výměny energie a látek v buňce.
  • Bazální: znamená totéž, ale v klidu a pro celý organismus teplokrevných živočichů, tedy i člověka. Jinými slovy bazální metabolismus vyjadřuje množství potřebné energie k zachování základních tělesných funkcí a životních pochodů v organismu. Je to nejvyšší energetický výdej, který lidské tělo potřebuje pro svůj vlastní chod.

Energetická bilance je pak rozdíl mezi energií spotřebovanou a vydanou. Jestliže se při klidovém stavu popsaném bazálním metabolismem energie spotřebovává, je třeba ji do systému dodat. Dalším možným úhlem pohledu na celkový metabolismus je právě otázka, zda se při jeho procesech energie spotřebovává zcela, nebo zda je energetická bilance ovlivněna i určitým množstvím uvolněné energie. Proto další způsobem, jak dělíme metabolismus na konkrétní druhy, je kritérium dodání nebo spotřeby energie. Rozlišujeme tedy:

  • Anabolismus = při tomto procesu vznikají (jsou syntetizovány) složité látky z látek jednoduchých. K tomuto procesu je potřeba energii dodávat.
  • Katabolismus = složité látky jsou štěpeny na jednodušší s průvodním jevem uvolnění energie.

Výsledkem obou druhů metabolických procesů jsou metabolity neboli syntetizované nebo rozložené výsledné látky.

Více o bazálním metabolismu (BM)

Pro přesné stanovení bazálního metabolismu je třeba jeho změření na přístroji k tomuto účelu určenému metodou tzv. bioelektrické impedance. Hodnoty bazálního metabolismu jsou velmi individuální a závisí na mnoha faktorech: pohlaví, výšce a váze postavy, na tělesné struktuře, věku, ale hlavně na tzv. množství aktivní tělesné hmoty.

Pro velmi hrubý výpočet BM se používá empirický vzorec: hmotnost člověka (kg) krát 100, výsledek se poté udává v kJ. K přesnějšímu výpočtu vedoucímu k lepšímu výsledku BM v podobě BMR (Basal Metabolit Rate) byly stanoveny následující vzorce:

BMR (ženy) = 655,0955 + (9,5634 × váha v kg) + (1,8496 × výška v cm) − (4,6756 × věk v letech) [kcal/den].

BMR (muži) = 66,473 + (13,7516 × váha v kg) + (5,0033 × výška v cm) − (6,755 × věk v letech) [kcal/den].

Přepočet na BM v kJ pak znamená násobit výslednou hodnotu konstantou 4,18.

(O nespolehlivosti výsledku dosaženého výpočtem díky individuálním předpokladům jedince nechť slouží osobní zkušenost autorky článku, kdy při opakovaném měření v intervalu více jak půl roku byl rozdíl oproti spočítané hodnotě v rozmezí 560 – 590 kJ. Nutno dodat, že změřený BMR na přístroji InBody byl vyšší.)

Hodnota BMR slouží jako základní ukazatel denní potřeby energie dané osoby. Je to v podstatě minimální denní příjem energie, pod který nesmí nikdy klesnout celkově přijímaná energie, a to ani při redukční dietě. Každý výživový poradce, který chce pomoci klientovi zdravě, spolehlivě a bez následného jo-jo efektu zhubnout, pracuje s touto hodnotou BMR.

Přijímaná energie

Množství energie, kterou přijímáme celodenní stravou je označováno jako její celková kalorická hodnota. Je dána fysiologickým spalným teplem základních živin, jinými slovy množstvím energie, jež se uvolní při oxidaci 1 g dané živiny v lidském těle. Všechny živiny (cukry, bílkoviny a tuky) znamenají zdroj energie pro každý živý organismus. V tom lidském dochází k jejich oxidaci a pro všechny stejně se její konečná fáze uskutečňuje v tzv. Krebsově cyklu. Výsledkem je uvolnění 4,1 kcal (17 kJ) z každého gramu cukru nebo bílkoviny a 9,3 kcal (38 kJ) z každého gramu tuku. Celkový denní příjem energie ze stravy je tedy dán množstvím živin vynásobeným jejich spalným teplem.

Lidské tělo aby prospívalo, tzn. fungovalo tak jak má a současně nestrádalo (nenastal úbytek hmotnosti) ani neukládalo přebytečnou tukovou tkáň (nepřibývalo na váze), potřebuje nejen ideální množství energie, ale také správné složení živin. Neustálá přeměna látek ve tkáních a neustálá potřeba energie pro tělesné výkony vyžaduje dávku vhodných živin. Jejich část je spotřebována k obnově tkání, část uložena do potřebné zásoby (ve formě glykogenu) a část slouží ke krytí nezbytného energetického výdeje. Ideální složení živin popisuje tzv. trojpoměr živin.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva