Endovenózní laserová ablace: jak funguje a jak se připravit? 4.4/5 (10)

Shrnutí ve čtyřech bodech

• Laser uzavírá nemocnou žílu zevnitř teplem – a chybět vám nebude. Do žíly se pod ultrazvukem zavede tenké vlákno, které ji při pomalém vytahování uzavře. Ošetřuje se žíla, jejíž chlopně už netěsní a která tlak v systému naopak zvyšuje; návrat krve zajišťuje nedotčený hluboký žilní systém.
• Nejnepříjemnější je tumescentní anestezie, ne laser. Kolem žíly se aplikuje velký objem silně zředěného anestetika – znecitlivuje, odvádí teplo od kůže a nervů a stlačuje žílu na vlákno. Je to několik vpichů s pocitem tlaku a pálení, trvá to pár minut a pak už nic necítíte. Celý zákrok zabere hodinu až dvě, nespíte a odcházíte po svých.
• Úspěšnost je vysoká, vážné komplikace vzácné. V pětiletém sledování zůstalo uzavřených 98 % ošetřených žil. Modřiny má asi polovina lidí a pocit tahu čtvrtina – to je normální. Hluboká žilní trombóza se popisuje u 0,4 % zákroků, popálení kůže u 0,5 %; pro srovnání u klasické operace je trombóza u 5,3 %.
• Chodit se má hned – a zákrok není doživotní záruka. Chůze je součást léčby, ne riziko. Délka nošení komprese se mezi pracovišti liší od jednoho týdne až po dvanáct, takže platí pokyn vašeho lékaře. A protože se příčina onemocnění zákrokem neodstraní, nové křečové žíly se jinde objevit mohou – pohyb a komprese proto dnem zákroku nekončí.

Laserové uzavření žíly nahradilo klasickou operaci křečových žil a dnes je první volbou. Zní to technicky, ale ve skutečnosti jde o zákrok v místním znecitlivění, po kterém z ordinace odejdete po svých. Zde vysvětlím, co se s vaší žílou stane, proč vám nebude chybět, jak se připravit a co reálně čekat v týdnech po zákroku – včetně čísel o úspěšnosti i komplikacích.

Co je endovenózní laserová ablace? Krátká odpověď

• Je to uzavření nemocné žíly zevnitř teplem z laseru. Do žíly se zavede tenké vlákno, které ji při vytahování postupně uzavře.
• Probíhá v místním znecitlivění. Nespíte, netrvá to dlouho a z pracoviště obvykle odcházíte týž den po svých.
• Je to dnes první volba. Odborníci uvádí endotermální ablaci jako obvykle první volbu léčby křečových žil – před pěnovou skleroterapií i před operací.
• Úspěšnost je vysoká. V pětiletém sledování zůstalo uzavřených 98 % ošetřených žil.
• Modřiny a pocit tahu jsou normální. Modřiny se objeví asi u poloviny lidí, pocit napětí zhruba u čtvrtiny.
• Vážné komplikace jsou vzácné. Hluboká žilní trombóza se popisuje u 0,4 % zákroků, popálení kůže u 0,5 %.

 

Jak endovenózní laserová ablace funguje?

Princip je jednoduchý, i když název zní složitě. Rozložme si ho:

• Endovenózní = zevnitř žíly,
• laserová = pomocí světelné energie, která se mění v teplo,
• ablace = odstranění, respektive vyřazení z funkce.

Do postižené žíly se pod kontrolou ultrazvuku zavede tenký katétr s laserovým vláknem. To se posune až k místu, kde nemocná žíla ústí do hlubokého systému – typicky do třísla nebo do podkolenní jamky.

Pak se laser zapne a vlákno se pomalu vytahuje zpět. Teplo poškodí vnitřní stěnu žíly po celé délce, žíla se stáhne a uzavře.

Co se s uzavřenou žílou stane?

Nezůstane tam jako „mrtvá trubka“. Uzavřená žíla se v následujících týdnech a měsících postupně přemění na tenký vazivový provazec, který tělo z velké části vstřebá.

V prvních týdnech ji můžete nahmatat jako tuhý pruh pod kůží – a je to normální fáze hojení, ne komplikace.

Na co myslíte: Nebude mi ta žíla chybět?

Ne, a stojí za to vysvětlit proč, protože je to nejčastější obava.

Ošetřuje se povrchová žíla, která už nefunguje. Její chlopně netěsní, takže v ní krev místo nahoru padá dolů. Taková žíla tělu nepomáhá – naopak zvyšuje tlak v celém systému.

Návrat krve z nohy zajišťuje především hluboký žilní systém, který zůstává nedotčený. Po uzavření nefunkční povrchové žíly si krev najde cestu okolními zdravými žilami a tlak v systému naopak klesne.

Jinými slovy: neodstraňuje se něco, co pracuje. Vyřazuje se něco, co překáží.

Jak zákrok probíhá krok za krokem?

Průběh je u většiny pracovišť podobný:

1. Zaměření ultrazvukem. Lékař si na kůži označí průběh žíly, kterou bude ošetřovat.
2. Znecitlivění místa vpichu. Malá dávka lokálního anestetika pod kůži.
3. Zavedení katétru. Drobným vpichem, typicky v oblasti kolena nebo kotníku, se do žíly zavede katétr s laserovým vláknem a pod ultrazvukem se posune do správné polohy.
4. Tumescentní anestezie. Kolem žíly se aplikuje velké množství silně zředěného anestetika – viz níže, tohle je klíčový krok.
5. Vlastní ablace. Laser se zapne a vlákno se pomalu vytahuje.
6. Komprese. Na nohu se nasadí kompresní punčocha nebo obinadlo.
7. Chůze. Obvykle se doporučuje hned se projít.

Co je tumescentní anestezie a proč je klíčová?

No tak tohle je nejzajímavější část zákroku a pacientům se obvykle nevysvětluje.

Kolem ošetřované žíly se do okolní tkáně aplikuje velký objem silně zředěného lokálního anestetika – u příbuzné metody se popisuje až 500 ml 0,1% roztoku podél celé žíly. Technika pochází z liposukce, kde se dlouhodobě používá.

Ten roztok plní tři funkce najednou:

1. Znecitlivuje celý průběh žíly, takže zákrok nebolí.
2. Funguje jako tepelný odvod. Vrstva tekutiny kolem žíly odvádí teplo a chrání okolní tkáň – kůži i nervy – před popálením. Právě proto jsou popáleniny kůže tak vzácné.
3. Stlačí žílu na laserové vlákno, což zlepší přenos energie a tím i úspěšnost uzavření.

Takže tahle část zákroku je ta nejnepříjemnější. Aplikace roztoku se dělá několika vpichy a cítíte tlak a pálení. Trvá to pár minut a pak už je noha znecitlivělá. Když víte dopředu, že tohle je vrchol nepohodlí, snese se to výrazně líp.

Jak dlouho zákrok trvá a budu spát?

Nebudete spát. Zákrok se dělá bez celkové anestezie a bez sedace – jste vzhůru a můžete s lékařem mluvit.

Popisovaná doba je zhruba jedna až dvě hodiny, samotné „laserování“ je z toho jen malá část. Většinu času zabere příprava, zaměření a tumescentní anestezie.

Po zákroku pacient odchází po svých.

Jak se na zákrok připravit?

Konkrétní pokyny se mezi pracovišti liší a vždy platí ty, které dostanete od svého lékaře. Tohle je obvyklý rámec.

Co udělat před zákrokem?

• Absolvujte ultrazvukové vyšetření žil. Bez něj nelze zákrok naplánovat – lékař musí vědět, které žíly nefungují.
• Oholte si nohu v oblasti, kde se bude pracovat. Ušetří to nepříjemné strhávání náplasti.
• Nemažte si nohu krémem v den zákroku. Ultrazvuková sonda i náplasti drží líp na čisté kůži.
• Lehce se najezte. Zákrok je v místním znecitlivění, takže lačnit obvykle nemusíte – ale ověřte si to.
• Pořiďte si kompresní punčochu předem, pokud vám ji pracoviště nedodá. Musí být odborně změřená.
• Domluvte si odvoz. Řídit sami bezprostředně po zákroku se zpravidla nedoporučuje.

Co si vzít s sebou?

• volné kalhoty nebo kraťasy, které přetáhnete přes punčochu,
• pohodlné boty, ve kterých se dá chodit,
• kompresní punčochu, pokud si ji máte přinést,
• seznam léků, které užíváte,
• výsledky ultrazvuku a doporučení.

Musím vysadit léky?

Tohle si nikdy neřešte sami. Zvlášť u léků na ředění krve rozhoduje lékař, který zná vaši situaci – někdy se vysazují, jindy ne.

Nahlaste dopředu zejména: léky na ředění krve, hormonální antikoncepci nebo hormonální léčbu, prodělanou trombózu, alergii na lokální anestetika a těhotenství či jeho možnost.

Jak úspěšná laserová ablace je?

Čísla jsou dobrá. V pětiletém sledování zůstalo uzavřených 98 % ošetřených žil. Jiná práce, která sledovala 516 ošetřených žil po dobu 69 měsíců, uvádí úspěšnost 98,1 %.

Ve srovnání s klasickou operací – podvazem a odstraněním žíly – vychází laserová metoda v krátkodobém horizontu lépe a celkově přinejmenším srovnatelně, s nižším výskytem závažných komplikací jako trombóza nebo poranění nervu.

Pro představu, s čím se to srovnává: u klasické operace se popisuje hluboká žilní trombóza u 5,3 % pacientů, plicní embolie u 0,06 % a infekce rány u 2,2 %.

Důležitá poznámka k interpretaci: „uzavřená žíla“ neznamená totéž co „žádné křečové žíly“. Ošetřená žíla zůstane uzavřená, ale jinde se časem mohou objevit nové. K tomu se ještě dostaneme.

Jaký je rozdíl mezi laserem, radiofrekvencí a lepidlem?

Dnes existují tři hlavní způsoby, jak žílu uzavřít zevnitř. Liší se v tom, čím se uzavře.

Srovnání metod nitrožilního uzávěru

Metoda	Čím uzavírá	Tumescentní anestezie	Poznámka
Laserová ablace	Teplem z laserového vlákna	Ano	Nejvíc dat, úspěšnost kolem 98 %
Radiofrekvenční ablace	Teplem z radiofrekvenční sondy	Ano	Velmi podobný princip i výsledky
Lepidlo (kyanoakrylát)	Zdravotnickým lepidlem	Ne	Úspěšnost kolem 96,8 %, bez tepla

 

Obě tepelné metody používají vlastně stejnou logiku: zahřát stěnu žíly zevnitř a nechat ji uzavřít. Proto u obou potřebujete tumescentní anestezii jako ochranu okolní tkáně.

Lepidlo je v tomhle jiné. Protože nepracuje s teplem, odpadá potřeba mnohočetných vpichů tumescentní anestezie – a to je pro pacienta nejpříjemnější rozdíl. Na druhou stranu má metoda kratší historii a méně dlouhodobých dat.

Kterou zvolit? To není otázka na internet, ale na vaše ultrazvukové vyšetření. Rozhoduje průběh žíly, její průměr, hloubka uložení a vzdálenost od nervů.

Jaké má laserová ablace komplikace?

Pojďme na čísla, protože ta uklidní víc než obecné ujištění.

Popisovaný výskyt nežádoucích jevů po laserové ablaci

Co	Jak často	Jak to vypadá
Modřiny	51 %	Běžné, mizí během týdnů
Ztvrdnutí v průběhu žíly	46,7 %	Hmatný tuhý pruh, normální hojení
Pocit tahu a napětí	24,8 %	Nejvíc kolem 7. až 14. dne
Zánět žíly	7,4 %	Zarudnutí a bolest v průběhu žíly
Přechodná necitlivost kůže	3,8 %	Brnění nebo snížený cit v okrsku kůže
Krevní výron	2,3 %	Větší modřina
Poranění nervu	0,8 %	Vzácné, častěji u žil blízko nervů
Popálení kůže	0,5 %	Vzácné, chrání před ním tumescentní anestezie
Hluboká žilní trombóza	0,4 %	Vzácné, proto se doporučuje brzká chůze
Plicní embolie	0,1 %	Velmi vzácné

 

Co je normální a co ne?

Normální a očekávané:

• modřiny v průběhu ošetřené žíly,
• hmatný tuhý provazec pod kůží,
• pocit tahu při chůzi nebo natažení nohy, typicky nejvíc druhý týden,
• mírná bolestivost zvládnutelná běžnými léky.

Ozvěte se lékaři, pokud se objeví:

• otok celé nohy,
• rostoucí, teplé a bolestivé zarudnutí,
• horečka,
• výtok z místa vpichu,
• výrazná necitlivost nebo slabost nohy.

Volejte záchranku při dušnosti nebo bolesti na hrudi – může jít o plicní embolii.

Zotavení

Většina lidí je překvapená, jak rychle se vrací k běžnému životu. Běžné aktivity se dají obvykle obnovit hned.

Klíčové pravidlo je chodit. Chůze rozpohybuje lýtkovou pumpu a snižuje riziko sraženin. Ležení po zákroku je to nejhorší, co můžete udělat.

Jak dlouho nosit kompresní punčochy?

Tady vás musím upozornit na něco, co vás nejspíš zmate při hledání na internetu: doporučení se mezi pracovišti výrazně liší.

Odborníci doporučují u endotermální ablace kompresní punčochy zhruba na jeden týden. Jiné zdroje popisují u laserové ablace nošení silnější komprese (30 až 40 mmHg) až po dobu 12 týdnů.

Ten rozdíl není chyba – odráží skutečnost, že optimální délka komprese po zákroku není jednoznačně určená a každé pracoviště má vlastní zvyklost.

Praktický závěr: řiďte se konkrétním pokynem svého lékaře a neřešte, že jste na internetu našli jiné číslo. A pokud vám punčochu nikdo neodborně nezměřil, řekněte si o to.

Kdy můžu do práce, sportovat a letět?

Přesné termíny určí vaše pracoviště, ale orientačně:

• Chůze: hned po zákroku, a to záměrně.
• Kancelářská práce: typicky do několika dní.
• Fyzicky náročná práce: podle domluvy, obvykle o něco déle.
• Sport: zpravidla po několika týdnech, začíná se chůzí a plaváním.
• Sauna, horké koupele a solárium: v prvních týdnech se nedoporučují.
• Delší lety: proberte termín s lékařem předem, dlouhá nehybnost je rizikový faktor pro sraženiny.

Naplánujte si kontrolní ultrazvuk. Slouží k ověření, že se žíla uzavřela, a k včasnému zachycení komplikací.

Kdo pro laserovou ablaci není vhodný?

O vhodnosti rozhoduje lékař na základě ultrazvuku. Obecně se zákrok odkládá nebo volí jiná metoda při:

• těhotenství – obvykle se čeká několik měsíců po porodu,
• akutní hluboké žilní trombóze nebo probíhajícím zánětu žíly,
• nefunkčním hlubokém žilním systému, který by po uzavření povrchové žíly nestačil,
• pokročilém onemocnění tepen dolních končetin, kde je problém i s kompresí,
• infekci v místě plánovaného zákroku,
• nemožnosti chodit po zákroku,
• velmi klikatém nebo povrchně uloženém průběhu žíly, kde je riziko poškození kůže či nervů vyšší.

Vrátí se křečové žíly po laseru?

Ošetřená žíla zůstává uzavřená s celkem vysokou spolehlivostí. To ale neznamená, že se křečové žíly nikdy neobjeví znovu.

Návrat potíží po léčbě křečových žil je obecně běžný – u klasické operace se popisuje v rozmezí 5 až 60 % během deseti let. Důvod je systémový: žilní síť je propojená a příčina, která nemoc vyvolala, zákrokem nezmizí.

Co riziko návratu snižuje:

• ošetření všech nefunkčních úseků, ne jen toho nejviditelnějšího,
• pravidelný pohyb a udržení lýtkové pumpy v kondici,
• komprese podle doporučení,
• udržení hmotnosti,
• kontrolní ultrazvuk po zákroku a při nových potížích.

Rozumné očekávání zní: zákrok vyřeší současný problém a uleví od potíží. Nezajistí, že už nikdy nebudete mít žádnou křečovou žílu.

Na co se lidé nejčastěji ptají (FAQ)

Bolí endovenózní laserová ablace?

Samotné laserování necítíte, protože je noha znecitlivělá. Nejnepříjemnější je aplikace tumescentní anestezie – několik vpichů s pocitem tlaku a pálení, které trvá pár minut. V následujících dnech bývá nejotravnější pocit tahu, ne ostrá bolest.

Zůstanou po zákroku jizvy?

Zákrok se dělá vpichy, ne řezy, takže viditelné jizvy typicky nezůstávají. Jinak je to u doplňkového odstranění bočních větví, kde se dělají drobné vpichy navíc.

Ošetří laser i metličky?

Ne. Laserová ablace řeší velké nefunkční kmenové žíly. Metličky se ošetřují skleroterapií, a to obvykle až s odstupem – po uzavření zdroje tlaku se část z nich může zmírnit sama.

Můžu mít ošetřené obě nohy najednou?

Některá pracoviště to dělají, jiná volí odstup. Záleží na rozsahu nálezu a na tom, kolik tumescentního anestetika by bylo potřeba.

Hradí zákrok pojišťovna?

Záleží hodně na indikaci. Jinak se posuzuje zákrok pro zdravotní potíže a jinak čistě estetické ošetření. Konkrétní podmínky si ověřte předem u svého lékaře a pojišťovny.

Co když se žíla po zákroku znovu otevře?

Stává se to zřídka a řeší se podle nálezu – opakovaným zákrokem, skleroterapií nebo jen sledováním, pokud nedělá potíže. Proto je kontrolní ultrazvuk užitečný.

Shrnutí: co si odnést

1. Laser uzavírá žílu zevnitř teplem. Vlákno se zavede pod ultrazvukem a při pomalém vytahování žílu postupně uzavře.
2. Ošetřuje se žíla, která už nefunguje. Návrat krve zajišťuje hluboký systém, takže vám uzavřená povrchová žíla chybět nebude – naopak tlak v systému klesne.
3. Tumescentní anestezie je klíč. Znecitlivuje, odvádí teplo od okolní tkáně a stlačuje žílu na vlákno. Je to zároveň nejnepříjemnější část zákroku – a trvá jen pár minut.
4. Úspěšnost je vysoká – 98 % uzavřených žil v pětiletém sledování, s nižším výskytem závažných komplikací než u klasické operace.
5. Modřiny a pocit tahu jsou normální. Modřiny u zhruba poloviny lidí, pocit napětí u čtvrtiny, typicky nejvíc druhý týden.
6. Chodit se má hned. Chůze je součást léčby, ne riziko – snižuje pravděpodobnost sraženin.
7. Délka komprese se mezi pracovišti liší od jednoho týdne až po dvanáct. Platí pokyn vašeho lékaře, ne číslo z internetu.

Moje celkové shrnutí článku je toto: laserová ablace je dnes standardní, dobře prozkoumaný a rychlý zákrok s vysokou úspěšností. Nevymaže ale příčinu, která křečové žíly vytvořila – a proto pohyb a komprese nekončí dnem zákroku.

Studie a zdroje článku

• Safety and efficacy of endovenous laser ablation (EVLA) using 1940 nm and radial emitting fiber: 3-year results of a prospective, non-randomized study and comparison with 1470 nm Autor: Abhay Setia
• Zdroj obrázku: Marina113 / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Křečové žíly

Přečtěte si také naše další články