Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout 4.94/5 (18)



Syndrom vyhoření a jak jej zvládnoutNěkteré profese můžeme shledávat náročnějšími než ostatní. Mnoho požadavků může na pracovníky klást zejména každodenní jednání s lidmi, řešení jejich obtíží, pomáhání jim. Tyto tzv. pomáhající profese (např. psychologové, učitelé, zdravotní sestry) jsou nejvíce ohroženy syndromem vyhoření. Pokud vám zasáhne do života, poznamená však nejen jeho pracovní část.

Rizikové faktory pro syndrom vyhoření? Nereálná očekávání

Někdy můžete zaslechnout též anglické označení burnout syndrom. Jedná se o vyčerpanost z důvodu výkonu práce. Je nutné uvědomit si, že vyhořet může jen ten, kdo je zprvu velmi zapálen do své práce. U člověka je na počátku veliké nadšení, mnoho snů a plánů a také zcela nereálných očekávání. Profese jedince pohltí, je v ní až přehnaně pečlivý, vše ostatní jde v jeho životě stranou.

Vyšší riziko vzniku syndromu je u lidí trpících perfekcionismem, kteří mají jen málo přátel, minimum zájmů a příliš nedovedou odmítat zadané úkoly (ani v případě, kdy jim na ně opravdu nezbývá čas). Často si nedovedou zorganizovat svůj čas a případně delegovat povinnosti na další zaměstnance. Jako další rizikové faktory lze uvést samotnou situaci v zaměstnání. Vyšší nebezpečí je u profesí, kde je nutné vykonávat každodenní stereotypní úkony, je zde nízká motivace ze strany vedení a stálé zvyšování nároků na zaměstnance.

Ztráta energie a zájmu

Po počáteční euforii však přichází první zklamání. Nereálné cíle se prostě opravdu nesplní. Práce začíná člověku čím dál více vysávat energii, je z ní vyčerpán a je to znát na celkovém přístupu k plnění svých povinností. Už jsou to totiž pro něj opravdu jen povinnosti – i když jsou spjaty s jednáním s lidmi a mohou ovlivnit jejich osudy.

Pracovník tak začíná plnit cíle, jen proto, aby se neřeklo, práce jej nenaplňuje a nemá důvod se v ní nějak snažit. Objevuje se nepříjemné chování ke spolupracovníkům, ale zejména ke klientům, pacientům či žákům.

Bohužel toto se neděje jen v práci. I mimo ni pak dotyčný nenachází žádný smysl svého jednání, přepadají jej depresivní myšlenky. Dochází u něj ke ztrátě mnoha kontaktů a sociálních vazeb. Projevy se začínají objevovat i na fyzické úrovni – únava, bolesti hlavy, poruchy trávení nebo obtíže se spánkem, vysoký krevní tlak. Ve veškerém konání je patrná ztráta motivace, nesoustředěnost, sklíčenost a nervozita. U těchto lidí je pak větší nebezpečí ohrožení závislostmi a různým rizikovým chováním.

TIP: Často bývá syndrom vyhoření důsledek dlouhotrvajícího stresu

TOP příznaky syndromu vyhoření

Syndrom vyhoření má obvykle tyto (nebo velmi podobné) příznaky a projevy:

  1. vyčerpání, které se projevuje stále, bez ohledu, jakou činnost vykonáváte. Vyčerpání však může být emocionální, mentální nebo fyzické.
  2. nedostatek motivace – pokud vás již máloco nadchne a už nemáte vnitřní motivaci k práci, pravděpodobně stojíte tváří tvář k syndromu vyhoření.
  3. frustrace, cynismus a další negativní emoce – možná máte pocit, že vám nezáleží na tom, co děláte a jste zklamaní se všeho. Na sobě můžete pozorovat více pesimistickou náladu. Je pravda, že každý člověk z času na čas prožívá negativní období, které ale netrvá příliš dlouho. Pokud negativní emoce trvají příliš dlouho, můžete si “podat ruku” se syndromem vyhoření.
  4. kognitivní vyčerpání – syndrom vyhoření nebo chronický stres ovlivňuje pozornost a soustředění.
  5. slabý pracovní výkon – nejste si jisti, zda trpíte syndromem vyhoření? Porovnejte si váš nynější pracovní výkon s výkonem v předchozích letech. Vyhoření se neprojevuje ihned, ale je výsledek delšího působení.
  6. zhoršené mezilidské problémy na pracovišti i doma – jste hádaví a agresivní doma i v práci?

5 fází syndromu vyhoření

Průběh syndromu je možné rozdělit do pěti fází:

  1. Nadšení (pohlcení prací)
  2. Stagnace (opadnutí nadšení)
  3. Frustrace (opakovaná zklamání)
  4. Apatie (nedbalost v práci)
  5. Vyhoření (vyčerpání psychické i fyzické)

Vystoupení z bludného kruhu

Jedinou možností, jak se tohoto syndromu zbavit, je pracovat sám na sobě. Podstatné je vůbec prvotní uvědomění si toho, co třeba způsobuje neustálé bolesti hlavy, a odkud vlastně celý problém pramení. Poté je třeba zkusit přehodnotit dosavadní pracovní cíle a podívat se na situaci reálně. Někdy může pomoci trochu v práci zvolnit tempo, vykonávat méně úkolů, ale s nasazením. Je možné delegovat některé povinnosti na kolegy, lépe si rozvrhnout jednotlivé činnosti.

Někdy už může být situace tak vyhrocená, že jediným řešením je změna práce – buď změna pozice, zaměstnavatele nebo i zcela jiná profese, pro kterou máme nutné předpoklady. Celé řešení je možné nalézt s pomocí psychologa či psychiatra. To je doporučováno zejména v případech, kdy je součástí syndromu deprese.

Možným řešením, ale zároveň i prevencí proti vyhoření je udržování vyváženosti mezi osobním a pracovním životem. Člověk by si měl jasně uvědomovat, co v životě mu dodává energii – trávit čas s rodinou či se věnovat svým koníčkům.

TOP rady, jak porazit syndrom vyhoření

A nakonec několik rad, jak porazit syndrom vyhoření:

  1. Najděte si nějaké (nepracovní) aktivity po práci, které vás budou bavit a naplňovat.
  2. Odpojte si po práci internet ze svého smartphonu nebo tabletu.
  3. Dopřejte si dostatek spánku.
  4. Organizujte si svůj čas, v práci i v soukromí.
  5. Buďte pozitivně naladěni.
  6. Pokud máte něčeho “po krk”, skončete s tím.

Co dále si přečíst o syndromu vyhoření?

VIDEO: Deprese, únava a syndrom vyhoření

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva