Selektivní mutismus – když dítě občas oněmí 4.86/5 (7)

Selektivní mutismus patří k neurotickým a psychotickým poruchám řeči

Selektivní mutismus patří k neurotickým a psychotickým poruchám řeči

Některé děti jsou spíše stydlivé a neradi mluví s lidmi anebo před lidmi, které neznají. To je zcela normální a takové dítě začne opět mluvit, jakmile se začne cítit dobře.

Existují však lidé (ačkoli nejčastěji se tento problém týká dětí), kteří v určitých situacích nebo před určitými lidmi nejsou schopni mluvit vůbec, ačkoli by chtěli. Trvá-li tento stav alespoň měsíc a jsou-li typicky přítomny i další známky úzkosti anebo strachu, označujeme je za selektivní mutismus.

Selektivní proto, že porucha se projevuje jen v určitých vybraných situacích (či před určitými lidmi), avšak také lze přijmout vysvětlení, že postižený si ve skutečnosti nevědomě vybírá, s kým a kde chce a bude mluvit.

Selektivní mutismus je dětská úzkostná porucha charakterizovaná neschopností mluvit nebo komunikovat v určitých prostředích. Tento stav je obvykle poprvé diagnostikován v dětství. Děti, které jsou selektivně němé, nedokážou mluvit v konkrétních sociálních situacích, například ve škole nebo v nějaké komunitě.

Z výše uvedeného je patrné, že nejde o problém organický nebo logopedický, nýbrž psychogenní, který nijak nesouvisí s inteligencí dítěte. Někteří autoři jej definují jako neurotický projev, kdy v návaznosti na určitou situaci dojde k útlumu některé části mozkové kůry, čímž je znemožněna jinak normálně fungující mechanismus produkce řeči.

Odhaduje se, že méně než 1% dětí má selektivní mutismus. První popsané případy se datují do roku 1877, kdy německý lékař Adolph Kussmaul označil děti, které nemluvily, za děti s „aphasia voluntaria“.

Příčiny

Mezi příčiny mutismu se běžně uvádí šok nebo traumatický zážitek, mezi které může patřit i změna prostředí (typicky stěhování), šikana, smrt blízké osoby, agresivita mezi rodiči, fyzické tresty a podobně.

V kombinaci s přehnanými obavami z cizích lidí se za určitý faktor považuje i příliš ochranitelské chování rodičů. Většinou však k rozvoji mutismu dochází u dětí s projevy sociální úzkosti, plachosti či výraznější uzavřenosti, které špatně snáší pokárání a nedostatek vlídnosti.

I přes výše uvedené je selektivní mutismus vždy nutné v rámci stanovení diagnózy spolehlivě odlišit od některých dalších onemocnění a postižení, kam patří mimo jiné i mentální retardace, opoždění vývoje řečí či jeho narušení a další.

Důsledky selektivního mutismu

Selektivní mutismus může mít řadu důsledků, zvláště pokud se neléčí. Může vést k akademickým problémům, nízkému sebevědomí, sociální izolaci a sociální úzkosti.

Léčba

Jakmile je diagnóza selektivního mutismu potvrzena, je zahájena léčba, která sestává především z individuální ale i rodinné terapie, přičemž součástí léčebného týmu není jen psycholog či psychiatr, ale ideálně i logoped.

Selektivní mutismus je nejlépe léčitelný, pokud je zachycen brzy. Pokud vaše dítě ve škole dva měsíce nebo déle mlčí, je důležité, aby léčba byla zahájena okamžitě. Když se selektivní mutismus nezachytí brzy, existuje riziko, že si vaše dítě zvykne nemluvit, a v důsledku toho se mlčení stane způsobem života a bude obtížnější to změnit.

Vhodná může být také medikace, zejména v těžkých nebo chronických případech, nebo když jiné metody nevedly ke zlepšení. Volba, zda použít léky, by měla být provedena po konzultaci s lékařem, který má zkušenosti s předepisováním léků na úzkost pro děti.

Nutno říct, že terapie je dlouhodobá a náročná, a vyžaduje zároveň i aktivní přístup rodičů a určité změny v jednání s dítětem – je třeba trpělivosti a klidného vystupování, umožnit alternativní formy komunikace, nechovat se odlišně než k jiným dětem a především nikdy dítě do mluvení nenutit či je trestat za to, že řečového projevu nebylo schopno.

Máte se selektivním mutismem nějaké zkušenosti? Napište nám do komentářů.

Zdroj článku a studie

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva