Robertsův syndrom (Roberts syndrom) – co je to – příznaky, příčiny a léčba

Obsah článku

Robertsův syndrom je vzácná genetická porucha charakterizovaná opožděním růstu před a po narození; malformací paží a nohou; a výrazné abnormality lebky a obličejové (kraniofaciální) oblasti. U některých dětí se vyskytuje mentální postižení; byla ale také hlášena normální inteligence. U kojenců s Robertsovým syndromem mohou být paže a nohy neúplně vyvinuté (abnormality zmenšení končetiny), avšak tyto defekty končetin jsou obvykle symetrické, což se liší od asymetrických defektů končetin u syndromu Cornelia de Lange (CdLS). Tyto abnormality se mohou pohybovat od nepřítomnosti všech čtyř končetin (tetrafokomelie) až po méně závažné stupně zmenšení končetin, jako je nevyvinutí a/nebo absence určitých kostí horní části paží (humeri), předloktí (radii a/nebo ulnae), stehen (stehenní kosti), holeně (tibiae) a/nebo na vnější straně bérců (fibulae).

Charakteristické kraniofaciální abnormality mohou zahrnovat neobvykle malou, širokou hlavu (mikrobrachycefalii); abnormální rýhy na obou stranách horního rtu (oboustranný rozštěp rtu); neúplný vývoj střechy úst (rozštěp patra); tenká, malá křídla nosu (hypoplastické nosní alae); a/nebo nízko nasazené, malformované (dysplastické) uši. Často jsou přítomny další abnormality.

Zpočátku se výzkumníci domnívali, že Robertsův syndrom a SC fokomelia syndrom jsou samostatné poruchy. Vědci se však nyní domnívají, že tyto dvě poruchy jsou odlišným vyjádřením jedné odlišné poruchy, protože základní příčinou obou stavů jsou různé změny ve stejném genu. Robertsův syndrom se dědí jako autozomálně recesivní vlastnost ve většině rodin, ale nelze vyloučit možnost nové mutace v autozomálně dominantním genu.

Příznaky

Symptomy spojené s Robertsovým syndromem se velmi liší od člověka k člověku, dokonce i mezi členy stejné rodiny. Většina kojenců zažívá růstové nedostatky a má abnormality končetin a kraniofaciální oblasti. Kojenci s Robertsovým syndromem mají často život ohrožující komplikace v raném dětství.

Postižené děti mohou zaznamenat růstové nedostatky před a po narození. Intelektové postižení je variabilní nález, který se vyskytuje přibližně u 50 procent postižených dětí.

Abnormality končetin jsou u kojenců s Robertsovým syndromem běžné a mohou sahat od nedostatečně vyvinutých kostí na pažích a nohou (hypomelie) až po úplnou absenci všech čtyř končetin (tetrafokomelie). Paže jsou obvykle postiženy vážněji než nohy.

Další abnormality mohou postihnout paže a nohy včetně trvalé fixace (kontrakce) různých kloubů, zejména kolen a loktů. Počet prstů na rukou a/nebo nohou může být snížen a páté prsty mohou být ve fixované laterálně vychýlené poloze (klinodaktylie). Mohou být přítomny také srůsty na rukou a nohou (syndaktylie). Kojenci s Robertsovým syndromem mohou mít také formu PEC, kde může být pata nohy vyvýšená a otočená směrem ven od těla (talipes equinovalgus).

Kojenci s Robertsovým syndromem mají také různé kraniofaciální abnormality včetně malé, široké hlavy (mikrobrachycefalie); abnormální rýha v horním rtu (rozštěp rtu) s nebo bez neúplného uzavření horní části úst (rozštěp patra); zploštělý nos s malými křídly; abnormálně malá čelist (mikrognatie); řídké, stříbřité vlasy; a malformované, nízko nasazené uši, které často postrádají laloky.

U některých kojenců může dojít k předčasnému splynutí vazivových kloubů mezi určitými kostmi v lebce (kraniosynostóza). Postižení kojenci mohou mít i oční abnormality včetně široce rozmístěných očí (hypertelorismus); neobvykle malé oči (mikroftalmie); zakalené rohovky; a vypouklé nebo vystouplé oči (proptóza) v důsledku mělkých očních dutin (orbit). U některých dětí může být oční bělmo modré (modrá skléra) a může být také přítomen zvýšený tlak v oční bulvě (glaukom).

Někteří kojenci s Robertsovým syndromem mohou mít na obličeji jednu nebo více růžových nebo tmavě červených skvrn nepravidelného tvaru (hemangiom) způsobených hustými shluky malých krevních cév (kapilár).

Kojenci s Robertsovým syndromem mají často abnormality ovlivňující genitourinární systém. CHlapci mohou mít močový otvor umístěný na spodní straně penisu (hypospadie) a varlata nemusí sestoupit do šourku (kryptorchismus). Dívky mohou mít malformovanou dělohu s rohovitými větvemi (bicornuate uterus).

Sponzorováno

Méně časté příznaky spojené s Robertsovým syndromem zahrnují malformované ledviny, abnormální nárůst mozkomíšního moku vedoucí ke zvětšení lebky (hydrocefalus), paralýzu hlavových nervů, křeče, srdeční vady a snížený počet krevních destiček (trombocytopenie).

Příčiny

Robertsův syndrom je způsoben narušením nebo změnami genu ESCO2 (ustavení homologu 2 koheze 1) umístěného na krátkém raménku (p) chromozomu 8 (8p21.1). Chromozomy, které jsou přítomny v jádře lidských buněk, nesou genetickou informaci pro každého jedince. Páry lidských chromozomů jsou očíslovány od 1 do 22 a další 23. pár pohlavních chromozomů, které zahrnují jeden X a jeden Y chromozom u mužů a dva X chromozomy u žen. Každý chromozom má krátké rameno označené „p“ a dlouhé rameno označené „q“. Chromozomy se dále dělí do mnoha oblastí, pásem a podpásů, které jsou číslovány. Například „chromozom 8p21.1“ odkazuje na oblast 2, pás 1, dílčí pás 1 na krátkém raménku chromozomu 8. Očíslované pásy určují umístění tisíců genů, které jsou přítomny na každém chromozomu.

Existují určité komplexní chromozomální abnormality, které jsou charakteristickými rysy Robertsova syndromu. U většiny postižených jedinců dochází k předčasné separaci centromery různých chromozomů, zejména chromozomů 1, 9 a 16, což je jev často označovaný jako „nafukování“. Centromera je střed chromozomu umístěný mezi dlouhým a krátkým ramenem chromozomu. Charakteristická abnormalita „nafukování“ je zřejmá u mitózy, procesu, při kterém se buňka dělí a nakonec vytváří dvě buňky identické s původními.

Robertsův syndrom se ve většině rodin dědí autozomálně recesivním způsobem. Genetická onemocnění tohoto typu jsou určována dvěma abnormálními geny, jedním získaným od otce a jedním od matky.

Je také možné, že nová mutace v autozomálně dominantním genu by mohla být příčinou Robertsova syndromu v některých rodinách. Dominantní genetické poruchy nastávají, když je k vyvolání konkrétního onemocnění nezbytná pouze jediná kopie abnormálního genu. Abnormální gen může být zděděn od kteréhokoli z rodičů nebo může být výsledkem mutovaného (změněného) genu u postiženého jedince. Riziko přenosu abnormálního genu z postiženého rodiče na potomka je 50% pro každé těhotenství. Riziko je stejné pro muže i ženy.

Léčba

Léčba Robertsova syndromu je zaměřena na specifické symptomy, které jsou patrné u každého jedince. Léčba může vyžadovat koordinované úsilí týmu specialistů. Pediatři, chirurgové, kardiologové, neurologové, oční specialisté a další zdravotníci mohou potřebovat systematicky a komplexně plánovat léčbu postiženého dítěte.

Jedinci s Robertsovým syndromem mohou těžit z operace defektů obličeje a končetin. Protetické pomůcky mohou také snížit problémy spojené s chybějícími končetinami.

Sponzorováno

Postiženým jedincům a jejich rodinám se doporučuje genetické poradenství. Další léčba je symptomatická a podpůrná.

Přečtěte si i o dalších vzácných onemocněních

Zdroj článku a studie

ROBERTS SYNDROME: CLINICAL AND CYTOGENETIC STUDIES IN 8 EGYPTIAN PATIENTS AND MOLECULAR STUDIES IN 4 PATIENTS WITH GENOTYPE/PHENOTYPE CORRELATION Autoři: S Ismail, M Essawi, N Sedky
Roberts syndrome: study of 4 new Egyptian cases with comparison of clinical and cytogenetic findings Autoři: S A Temtamy, S Ismail, N A Helmy

Sponzorováno

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.