Revmatismus – kompletní přehled: příznaky, příčiny a léčba 4.33/5 (9)

• Revmatismus není jedna nemoc, ale souhrn několika desítek onemocnění kloubů, páteře, svalů a šlach – od artrózy až po autoimunitní choroby typu revmatoidní artritidy.
• Typické příznaky jsou dlouhodobá bolest a ztuhlost kloubů (hlavně ráno), otoky, omezená hybnost a únava; pokud trvají týdny, je na místě vyšetření u lékaře.
• Léčba kombinuje léky proti zánětu a bolesti, chorobu modifikující léky, případně biologickou léčbu, spolu s fyzioterapií, pravidelným šetrným pohybem a úpravou životního stylu.
• Čím dříve je revmatická nemoc zachycena a léčená, tím větší šance je na zpomalení nebo zastavení poškození kloubů a udržení dobré kvality života – neodkládejte proto návštěvu lékaře.

Slovo „revma“ používá spousta lidí, když je bolí klouby nebo záda. Ve skutečnosti ale nejde o jednu konkrétní nemoc, ale o celou skupinu onemocnění, která postihují klouby, páteř, svaly, šlachy a někdy i vnitřní orgány. Revmatismus ale nemusí patřit jen „ke stáří“ – některé revmatické nemoci postihují i mladé lidi nebo děti.

V tomto článku se dozvíte, co lékaři pod pojmem revmatismus skutečně myslí, jaké jsou typické příznaky, jaké jsou příčiny a rizikové faktory a jak dnes vypadá moderní léčba. Přidáme také praktické tipy, co můžete udělat sami, aby vaše klouby a pohybový aparát vydržely co nejdéle v dobré kondici.

Co je revmatismus a jaké nemoci pod něj spadají?

Co si pod pojmem revmatismus představuje lékař a co běžný člověk?

V běžné řeči revmatismus často znamená „bolest kloubů při změně počasí“ nebo „revma v koleni“. Z lékařského pohledu ale revmatismus není jedna diagnóza. Jde o souhrnné označení pro desítky různých nemocí, které mají společné to, že postihují pohybový aparát – klouby, páteř, svaly, šlachy, vazy – a často souvisejí se zánětem.

 

Revmatické onemocnění může znamenat:

• zánět kloubů (artritida),
• opotřebení kloubní chrupavky (artróza),
• zánět páteře a přilehlých struktur,
• nemoci, které kromě kloubů zasahují i jiné orgány (kůži, ledviny, plíce, cévy).

Jaké nejčastější revmatické nemoci existují?

Mezi nejznámější revmatická onemocnění patří například:

• Revmatoidní artritida (RA) – chronický zánět kloubů, často prstů rukou a nohou. Může vést k trvalému poškození kloubů.
• Artróza (osteoartróza) – „opotřebení“ kloubní chrupavky. Typicky postihuje kolena, kyčle, páteř, ale i malé klouby rukou.
• Bechtěrevova choroba – zánětlivé onemocnění páteře, které může vést k její ztuhnutí.
• Dna – zánět kloubů způsobený ukládáním krystalů kyseliny močové. Často začíná prudkou bolestí palce u nohy.
• Psoriatická artritida – zánět kloubů u lidí s lupénkou.
• Systémové autoimunitní nemoci (například lupus) – postihují klouby i vnitřní orgány.
• Juvenilní idiopatická artritida – revmatická nemoc u dětí a dospívajících.

Jaký je rozdíl mezi revmatismem a revmatoidní artritidou?

Revmatismus je obecné označení pro revmatická onemocnění. Revmatoidní artritida je jedna konkrétní nemoc z této skupiny. Často se to plete – někdo řekne „mám revma“, ale ve skutečnosti myslí právě revmatoidní artritidu.

Revmatoidní artritida je typická tím, že jde o autoimunitní onemocnění – imunitní systém se „splete“ a začne napadat vlastní klouby. Neléčená může vést k těžkému poškození, deformaci kloubů a omezení soběstačnosti. Na druhou stranu existuje účinná léčba, která může nemoc výrazně zpomalit.

Jaké jsou příznaky revmatismu a kdy zpozornět?

Jak se revmatická onemocnění obvykle projevují?

Revmatické nemoci mohou mít různé projevy, ale některé příznaky se opakují velmi často. Typicky jde o:

• bolest kloubů – v klidu i při pohybu, v noci, při změně počasí,
• ztuhlost kloubů – hlavně ráno po probuzení, někdy trvá hodinu i déle,
• otok kloubů – kloub může být zvětšený, teplý, citlivý na dotek,
• omezení hybnosti – hůře se chodí do schodů, zvedají ruce, chodí delší vzdálenosti,
• únava a celková slabost, někdy zvýšená teplota,
• bolesti šlach a svalů, pocit „tuhého“ těla.

U některých onemocnění se přidávají i jiné příznaky – například kožní vyrážky, vypadávání vlasů, afty v ústech, potíže s dýcháním, poruchy močení nebo změny na očích. To už obvykle ukazuje na rozsáhlejší autoimunitní nemoc.

Jak poznat, že nejde jen o „běžné opotřebení“?

Rozlišit, jestli jde o zánětlivé revmatické onemocnění, nebo „jen“ o opotřebení kloubů, není pro laika jednoduché. Přesto existuje několik vodítek:

• Zánětlivá bolest (často u revmatoidní artritidy a podobných nemocí):
  • bolest a ztuhlost jsou silné hlavně ráno a v klidu,
  • ráno trvá ztuhlost déle než 30 minut, někdy i déle než hodinu,
  • často se přidává únava, vyčerpání, pocit „nemoci“.
• Mechanická (degenerativní) bolest (typicky u artrózy):
  • bolest se zhoršuje při zátěži během dne, po delší chůzi, stání,
  • ráno bývá ztuhlost krátká (pár minut), po rozhýbání se uleví,
  • v klidu a v noci bývá bolest mírnější (alespoň zpočátku).

Pokud máte dlouhodobé obtíže trvající týdny až měsíce, které se nemají tendenci zlepšovat, je určitě na místě navštívit lékaře.

Jaké jsou příčiny a rizikové faktory revmatismu?

Proč revmatismus vzniká a je vždy „dědičný“?

Neexistuje jedna univerzální příčina. U různých nemocí hrají roli různé mechanismy. Časté jsou:

• Autoimunitní reakce – imunitní systém se přepne proti vlastním tkáním (například revmatoidní artritida, lupus).
• Genetika – dědičné vlohy mohou zvyšovat náchylnost k revmatickým nemocem, ale neznamená to, že nemoc zákonitě přijde.
• Infekce – některé bakterie nebo viry mohou spustit zánětlivou reakci v kloubech nebo imunitním systému.
• Metabolické vlivy – jako u dny, kde se v těle hromadí kyselina močová a její krystaly dráždí kloub.
• Opotřebení a přetížení – dlouhodobé přetěžování kloubů (těžká práce, nadváha, úrazy) urychluje vznik artrózy.

Genetika tedy může hrát roli, ale obvykle jde o souhru více faktorů – dědičnost, životní styl, infekce, hormonální změny a další vlivy.

Kdo má vyšší riziko rozvoje revmatických nemocí?

Riziko mohou zvyšovat například:

• Věk – některé nemoci přibývají po 40. roce, jiné začínají už v mladší dospělosti nebo v dětství.
• Pohlaví – některé revmatické choroby jsou častější u žen (např. revmatoidní artritida, lupus).
• Rodinný výskyt – pokud má více členů rodiny revmatické onemocnění, riziko je vyšší.
• Kouření – výrazně zvyšuje riziko a zhoršuje průběh některých zánětlivých revmatických nemocí.
• Nadváha a obezita – zatěžují klouby a podporují celkový zánět v těle.
• Těžká fyzická práce a přetěžování kloubů – častěji vede k artróze.

Jak se revmatismus diagnostikuje?

Kdy s bolestmi kloubů zajít k lékaři?

K praktickému lékaři byste měli zajít, pokud:

• bolest kloubů a ztuhlost trvají déle než 6 týdnů,
• ráno trvá ztuhlost kloubů desítky minut,
• klouby jsou viditelně oteklé, teplé, citlivé,
• objevuje se únava, teplota, hubnutí bez zřejmé příčiny,
• máte pocit, že se stav postupně zhoršuje.

Praktický lékař vás vyšetří, odebere krev a podle výsledků vás může odeslat ke specialistovi – revmatologovi.

Co dělá revmatolog při vyšetření?

Revmatolog se zaměřuje na podrobnější posouzení stavu. Obvykle probíhá:

1. Podrobný rozhovor – kdy začaly potíže, jak se vyvíjely, které klouby bolí, jak ovlivňují běžný život, jaké máte jiné nemoci a jaké léky užíváte.
2. Fyzikální vyšetření – lékař prohlédne a prohmatá klouby, páteř, svaly, hodnotí otoky, bolestivost a rozsah pohybu.
3. Krevní testy – sledují se zánětlivé hodnoty, případné protilátky typické pro revmatické nemoci, hladina kyseliny močové apod.
4. Zobrazovací metody – rentgen, ultrazvuk kloubů, někdy magnetická rezonance. Pomáhají odhalit poškození kloubů a zánět.

Na základě těchto informací může lékař stanovit diagnózu a navrhnout léčebný plán.

Jak se revmatismus léčí?

Jaké léky se používají při revmatických onemocněních?

Léčba revmatismu je vždy individuální. Závisí na konkrétní diagnóze, aktivitě nemoci, věku a celkovém zdravotním stavu. Obecně se používá několik hlavních skupin léků:

• Léky proti bolesti a zánětu – například ibuprofen, diklofenak. Pomáhají ulevit od bolesti a zmenšit zánět, ale nevyléčí samotnou příčinu onemocnění.
• Kortikosteroidy – silné protizánětlivé léky, které se používají hlavně krátkodobě při vzplanutí nemoci. Dlouhodobé užívání má řadu nežádoucích účinků, proto se s dávkou šetří.
• Chorobu modifikující léky – například metotrexát a další. Patří k základní léčbě revmatoidní artritidy a některých dalších nemocí. Nezabírají okamžitě, ale při dlouhodobém užívání umí zpomalit nebo zastavit poškozování kloubů.
• Biologická léčba a cílené léky – moderní léky, které zasahují konkrétní části imunitního systému. Používají se u pacientů, u nichž běžná léčba nestačí. Umí výrazně zlepšit stav, ale vyžadují pečlivé sledování.

Kombinaci léků vždy navrhuje revmatolog. Je velmi důležité léky nevynechávat ani si svévolně neupravovat dávkování,
ani když se cítíte lépe. O změnách v léčbě by měl vždy rozhodovat lékař.

Jakou roli hraje fyzioterapie a cvičení?

Léky jsou důležité, ale samy o sobě nestačí. Stejně důležitý je pravidelný, šetrný pohyb.
Máte-li revmatické onemocnění, pravděpodobně vám lékař doporučí:

• fyzioterapii – odborník vám ukáže cviky na rozhýbání kloubů a posílení svalů,
• pravidelné cvičení – chůze, plavání, jízda na kole, cvičení ve vodě, jemné protahování,
• vyhýbat se dlouhodobé nečinnosti – šetřit se neznamená přestat se hýbat.

Správně zvolený pohyb snižuje bolest, zlepšuje funkci kloubů, posiluje svaly a zlepšuje náladu. Důležité je nepřetěžovat se – lepší je cvičit pravidelně a po menších dávkách než nárazově a příliš intenzivně.

Jak upravit jídelníček a životní styl?

Strava sama revmatismus nevyléčí, ale může podpořit léčbu a snížit zánět v těle. Obecně se doporučuje:

• strava bohatá na zeleninu, ovoce, luštěniny a celozrnné obiloviny,
• častější zařazení ryb a kvalitních rostlinných olejů (například olivový olej),
• omezení průmyslově zpracovaných potravin, slazených nápojů a přemíry sladkostí,
• u dny omezení potravin bohatých na puriny (vnitřnosti, některé druhy masa, pivo),
• udržování zdravé hmotnosti – každé kilo navíc klouby cítí.

Velmi důležité je také nekouřit. Kouření nejen zhoršuje průběh některých revmatických nemocí, ale zvyšuje i riziko kardiovaskulárních onemocnění, která jsou u chronicky nemocných častější.

Dá se revmatismus vyléčit, nebo je vždy chronický?

Je revmatismus navždy, nebo může zmizet?

Některé stavy jsou přechodné a po léčbě mohou zcela odeznít (například některé zánětlivé reakce po infekci).
Mnoho „klasických“ revmatických nemocí je ale chronických – to znamená, že je člověk má dlouhodobě,
často po celý život.

To však neznamená, že se s nimi nedá nic dělat. Cílem dnešní léčby je:

• dostat nemoc do klidového stavu (remise) nebo ji udržet co nejméně aktivní,
• zabránit trvalému poškození kloubů a orgánů,
• umožnit co nejběžnější život – práci, rodinu, koníčky.

Čím dříve je nemoc odhalena a správně léčena, tím lepší bývá dlouhodobá prognóza.

Jak žít s revmatismem v každodenním životě?

Co můžete udělat sami pro své klouby a pohyb?

Kromě léků a cvičení můžete své klouby podpořit i dalšími kroky:

• dbát na zdravou hmotnost a vyváženou stravu,
• střídat aktivitu s odpočinkem – nepřetěžovat se, ale nezůstat ani úplně bez pohybu,
• uzpůsobit si domácnost a pracovní prostředí (ergonomická židle, vhodná výška stolu, pomůcky pro usnadnění běžných činností),
• pravidelně chodit na kontroly k lékaři, neodkládat řešení zhoršení stavu,
• pečovat o psychiku – nebát se mluvit o svých obtížích, případně vyhledat psychologickou podporu.

Kdy rozhodně neodkládat návštěvu lékaře?

Vyhledejte lékaře co nejdříve, pokud:

• se u vás objevila prudká bolest a otok v jednom kloubu (například v koleni nebo palci u nohy),
• bolesti kloubů a ztuhlost se rychle zhoršují,
• máte horečky, výraznou únavu, hubnete bez zjevné příčiny,
• máte pocit, že dosavadní léčba přestává fungovat.

Shrnutí: Co si z článku o revmatismu odnést?

• Revmatismus není jedna nemoc, ale celá skupina onemocnění, která postihují klouby, páteř, svaly, šlachy a někdy i vnitřní orgány.
• Typickými příznaky jsou bolest kloubů, ranní ztuhlost, otoky, únava a omezená pohyblivost. Pokud trvají dlouhodobě, je na místě vyšetření.
• Léčba revmatismu kombinuje léky, fyzioterapii a úpravu životního stylu. Cílem je zpomalit nemoc, předejít poškození a udržet co nejlepší kvalitu života.
• Čím dříve se revmatické onemocnění odhalí a začne léčit, tím lepší je dlouhodobá prognóza. Nepodceňujte první příznaky a včas vyhledejte lékaře.

Máte-li podezření na revmatické onemocnění u sebe nebo u někoho blízkého, nejdůležitější krok je objednat se k lékaři. Včasná diagnóza vám může ušetřit roky zbytečného trápení a bolesti.

Studie a zdroje článku

• Understanding rheumatic disease through continuous cell state analysis Autor: Lysette Marshall
• Zdroj obrázku: edesignua / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Klouby - problémy a zdraví

Přečtěte si také naše další články