Obsah článku
- Dupuytrenova kontraktura je onemocnění vaziva v dlani, při kterém vznikají tvrdé uzlíky a pruhy, které postupně stahují prsty směrem do dlaně.
- Typické příznaky zahrnují ztuhnutí dlaně, nemožnost plně narovnat prsty a obtíže při běžných činnostech – nemoc často nebolí, ale omezuje funkci ruky.
- Příčiny zahrnují genetiku, věk, pohlaví, kouření, alkohol, cukrovku nebo dlouhodobou práci s vibracemi; nemoc často probíhá pomalu a může postihnout obě ruce.
- Léčba se liší podle závažnosti: od sledování a cvičení až po injekce, jehlové zákroky či operaci; klíčová je také rehabilitace a včasná návštěva lékaře.
Dupuytrenova kontraktura (neboli fibromatóza palmární fascie) je onemocnění ruky, které často začíná nenápadně – malým tvrdým „uzlíkem“ v dlani. Postupně se ale může stát, že prsty nejdou úplně narovnat a běžné činnosti, jako je mytí rukou, oblékání rukavic nebo držení nářadí, jsou čím dál složitější.
Dobrou zprávou je, že existuje řada možností, jak stav zpomalit nebo zlepšit – od sledování a cvičení až po moderní zákroky a operace.
V tomto článku se dozvíte:
- co přesně je Dupuytrenova kontraktura a koho se nejčastěji týká,
- jaké jsou typické příznaky a jak nemoc postupuje,
- jaké jsou možné příčiny a rizikové faktory,
- jak vypadá vyšetření u lékaře,
- jaké jsou možnosti léčby a co můžete dělat sami.
Co je Dupuytrenova kontraktura a koho nejčastěji postihuje?
Co přesně znamená diagnóza Dupuytrenova kontraktura?
Dupuytrenova kontraktura je onemocnění, při kterém dochází ke změnám v vazivové tkáni v dlani. V dlani mezi kůží a šlachami se nachází tenká vrstva vaziva (palmární fascie), která pomáhá ruce držet tvar. U Dupuytrenovy kontraktury se tato tkáň začne zahušťovat, tuhnout a vytvářet tvrdé uzlíky a pruhy.
Postupem času se tyto pruhy zkracují a začnou „tahat“ prsty směrem do dlaně. Důsledkem je, že prst nejde úplně narovnat – říká se tomu kontraktura. Nejde tedy o problém šlach, ale hlavně o nadměrné zjizvení vaziva v dlani.
Které prsty jsou postiženy nejčastěji?
Nejčastěji bývají postiženy:
- prsteník,
- malíček.
Méně často může být postiženo i jiné prsty nebo dokonce více prstů najednou. Přibližně u poloviny lidí se dříve či později objeví změny na obou rukách.
Kdo má největší riziko Dupuytrenovy kontraktury?
Dupuytrenova kontraktura se může objevit u kohokoliv, ale častější je:
- u mužů,
- po 40.–50. roce života,
- u lidí, kteří mají případ v rodině,
- u osob se světlou pletí a původem ze severní Evropy (ale vyskytuje se i jinde).
Nemoc může probíhat velmi mírně (jen drobný uzlík v dlani) nebo naopak postupovat rychleji a výrazně omezit pohyb prstů.
Jaké jsou příznaky Dupuytrenovy kontraktury?
Jak vypadá začátek Dupuytrenovy kontraktury?
První příznaky bývají nenápadné. Člověk si často všimne:
- malého tvrdého uzlíku v dlani – obvykle v oblasti pod prsteníkem nebo malíčkem,
- mírného vtáhnutí kůže nebo drobných prohlubní v dlani,
- pocitu, že při úplném natažení prstů „něco táhne“.
Uzlíky mohou být zcela bezbolestné, někdy jsou citlivé na dotek. V této fázi bývá pohyb prstů ještě normální.
Dupuytrenova kontraktura – ilustrace
Co se děje, když nemoc postupuje dál?
Pokud proces pokračuje, vazivové uzlíky se spojují do pevných pruhů směřujících od dlaně k prstům. Tyto pruhy se postupně zkracují, a tím přitahují prst směrem do ohnutí. Výsledkem je:
- prst nejde úplně narovnat,
- při položení ruky na stůl zůstávají některé prsty ve vzduchu, nelze je přitisknout k podložce,
- obtíže při mytí rukou, nošení rukavic, držení větších předmětů, skládání prstů kolem rukojeti nářadí, kola atd.
U někoho je postižení mírné a dlouhodobě stabilní, u jiného postupuje rychleji a zasahuje více prstů. Tempo zhoršování je velmi individuální.
Je Dupuytrenova kontraktura bolestivá?
Dupuytrenova kontraktura bývá často málo bolestivá nebo skoro bez bolesti. Mnoho pacientů si stěžuje spíš na omezení funkce ruky než na bolest samotnou. Bolest se může objevit:
- při tlaku na uzlíky (například při opření dlaně o tvrdou plochu),
- při práci s nástroji, kdy držadlo tlačí přímo do uzlu,
- po operaci, v období hojení (většinou dočasně).
Právě to, že onemocnění moc nebolí, může vést k tomu, že ho lidé dlouho neřeší a přijdou k lékaři až ve chvíli, kdy ruce začnou výrazně překážet v běžném životě.
Jaké jsou příčiny Dupuytrenovy kontraktury?
Proč vlastně Dupuytrenova kontraktura vzniká?
Přesná příčina není známá, ale víme, že jde o poruchu vazivové tkáně v dlani. Buňky, které vazivo vytvářejí, se začnou chovat jinak – tvoří více kolagenu a vazivo tuhne a zkracuje se. Tento proces se označuje jako fibromatóza (nadměrné zmnožení vazivové tkáně).
Dupuytrenova kontraktura není klasický zánět, jak ho známe u jiných nemocí (například revmatoidní artritidy). Významnou roli hraje dědičnost, ale u jednotlivého člověka se na rozvoji nemoci často podílí více faktorů.
Jakou roli hraje dědičnost a rodinný výskyt?
Ukazuje se, že:
- nemoc se často vyskytuje v rodinách – pokud ji měl rodič nebo prarodič, riziko je vyšší,
- u některých lidí s „rodinnou zátěží“ se onemocnění objeví už v mladším věku,
- naopak, i bez známého výskytu v rodině může Dupuytrenova kontraktura vzniknout.
Genetika tedy zvyšuje pravděpodobnost, ale neznamená jistotu, že se nemoc objeví.
S jakými dalšími faktory je Dupuytrenova kontraktura spojovaná?
Zvýšené riziko Dupuytrenovy kontraktury bylo pozorováno například u lidí, kteří:
- dlouhodobě kouří,
- mají nadměrnou konzumaci alkoholu,
- trpí cukrovkou,
- mají některá onemocnění jater,
- pracují dlouhodobě s vibračními nástroji (sbíječky, kladiva, frézy),
- mají jiné příbuzné vazivové poruchy – například uzly na ploskách nohou.
Tyto faktory samy o sobě nemoc automaticky nezpůsobí, ale mohou její vznik nebo průběh ovlivnit.
Sponzorováno
Jak se Dupuytrenova kontraktura diagnostikuje?
Jak probíhá vyšetření u lékaře?
Diagnóza Dupuytrenovy kontraktury je většinou poměrně jednoduchá. Lékař obvykle nepotřebuje žádné složité testy. Vyšetření probíhá takto:
- Rozhovor (anamnéza)
- kdy jste si všimli uzlíku nebo omezení pohybu prstů,
- jak rychle se stav zhoršuje,
- zda máte potíže v běžném životě nebo v práci,
- zda se podobné problémy vyskytly u někoho v rodině.
- Vyšetření ruky
- lékař prohmatá dlaně a prsty, hledá tvrdé uzlíky a pruhy v dlani,
- zkontroluje, jak daleko prsty ohnete a narovnáte,
- posoudí, jak moc je kontraktura výrazná a zda zasahuje více prstů.
Ve většině případů není nutné žádné speciální zobrazovací vyšetření. Rentgen nebo ultrazvuk se používá jen výjimečně, například při plánování většího zákroku.
Co je „table top test“?
Jednoduchý test, který se používá i v ordinaci, ale můžete si ho vyzkoušet i doma:
- Položte ruku dlaní na stůl tak, abyste se snažili přitisknout celou plochu dlaně i prstů.
- Pokud některé prsty zůstávají ve vzduchu a nejdou ke stolu přitisknout, může být test pozitivní.
Pozitivní table top test často znamená, že kontraktura je již výraznější a má smysl mluvit s lékařem o možnostech léčby, nejen o sledování.
Jaké jsou možnosti léčby Dupuytrenovy kontraktury?
Kdy stačí jen sledování a kdy je vhodný zákrok?
Ne každá Dupuytrenova kontraktura musí být hned operována. Lékař bere v úvahu:
- jak moc je prst ohnutý a jak moc to omezuje funkci ruky,
- jak rychle se stav zhoršuje,
- věk a celkový zdravotní stav,
- zda jde o první výskyt nebo opakovaný problém.
Možnosti jsou v zásadě tři:
- Sledování a cvičení – u lehkých, stabilních forem bez výrazného omezení.
- Minimálně invazivní zákroky – injekce nebo jehlové přerušení vazivových pruhů.
- Otevřená operace – odstranění postižené tkáně v dlani s cílem prst uvolnit.
Jak fungují injekce a jehlové zákroky?
U vybraných pacientů lze použít méně invazivní postupy, které nevyžadují klasickou operaci:
- Injekce kortikoidů – podání protizánětlivého léku přímo do uzlíku. Může zmírnit citlivost a někdy zpomalit růst, využívá se spíše u časných a bolestivých uzlů.
- Injekční léčba kolagenázou – do vazivového pruhu se aplikuje enzym, který vazivo oslabí. Po určité době lékař prst opatrně narovná, pruh se přetrhne a kontraktura se uvolní. Výhodou je menší zásah, nevýhodou může být dostupnost a cena.
- Jehlová fasciotomie – přes drobný vpich jehlou se vazivový pruh přeruší. Jde o rychlý zákrok v lokálním umrtvení, ale riziko návratu potíží je vyšší.
Tyto metody nejsou vhodné pro každého. O jejich využití rozhoduje lékař podle typu a rozsahu postižení.
Jak probíhá klasická operace Dupuytrenovy kontraktury?
Při otevřené operaci chirurg:
- provede řez v dlani (někdy i na prstech),
- opatrně uvolní a odstraní nemocné vazivo,
- snaží se narovnat postižené prsty do co nejlepší možné polohy,
- ránu zašije a obvykle přiloží obvaz nebo dlahu.
Po operaci je důležité:
- dát tkáním čas na zhojení,
- pečovat o jizvu (promazávání, jemná masáž),
- začít včas s rehabilitací – cvičení prstů, cviky na rozsah pohybu, uchopování předmětů.
Výsledkem by mělo být lepší narovnání prstů a zlepšení funkce ruky. Je však dobré počítat s tím, že některé formy nemoci mají sklon se po letech vracet, a tak je někdy potřeba další zákrok.
Co může pro své ruce udělat pacient sám?
Existuje prevence Dupuytrenovy kontraktury?
Stoprocentní prevence bohužel neexistuje. Můžeme ale ovlivnit některé rizikové faktory:
- přestat kouřit nebo kouření výrazně omezit,
- omezit nadměrnou konzumaci alkoholu,
- důsledně léčit cukrovku a další chronická onemocnění,
- při práci s vibračními nástroji používat ochranné prostředky a dodržovat přestávky.
Pokud víte, že se Dupuytrenova kontraktura vyskytuje ve vaší rodině, vyplatí se ruce občas zkontrolovat a při prvních změnách se poradit s lékařem.
Jaké cviky a návyky mohou rukám prospět?
Při počínajících problémech nebo po operaci může pomoci:
- jemné protahování prstů směrem od dlaně,
- pravidelné otevírání a zavírání ruky (například mačkání měkkého míčku – bez bolesti),
- střídání práce a odpočinku – nenechávat ruku dlouho v jedné poloze,
- spolupráce s fyzioterapeutem, který ukáže konkrétní cviky šité na míru.
Vždy je dobré řídit se doporučením lékaře – u některých forem a ve určité fázi nemoci mohou být některé cviky vhodné, jiné naopak příliš agresivní.
Shrnu to: Co si o Dupuytrenově kontraktuře zapamatovat?
- Dupuytrenova kontraktura je onemocnění vaziva v dlani, které vede k tvorbě uzlíků a pruhů a postupně stahuje prsty do ohnutí.
- Nejčastěji postihuje prsteník a malíček, častěji muže ve středním a vyšším věku a často se vyskytuje v rodinách.
- Nemoc často nebývá příliš bolestivá, ale může výrazně omezit funkci ruky – především možnost prsty narovnat.
- Léčba zahrnuje sledování, cvičení, injekce, jehlové zákroky i otevřené operace. Důležitá je také rehabilitace po zákroku.
- Čím dříve je problém zachycen a řešen, tím větší je šance udržet prsty funkční a předejít výraznému omezení v běžném životě.
Pokud jste si v dlani všimli tvrdého uzlíku nebo máte pocit, že některé prsty už nejdou úplně narovnat, neváhejte se objednat k lékaři. Včasná konzultace vám může ušetřit spoustu starostí a pomoci udržet ruce v dobré kondici.
Sponzorováno
TIP: Dupuytrenova kontraktura & injekční léčba – jak probíhá?
Studie a zdroje článku
- Zdroj obrázku: ArtistUI / depositphotos.com
- Dupuytren’s Contracture – Current Concepts Autoři: Agneish Dutta, Gihan Jayasinghe
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Ruce a zdraví
Přečtěte si také naše další články