Reiterův syndrom – příčiny, příznaky i léčba 4.57/5 (7)



Pojmenování syndromu se spojuje s berlínským bakteriologem a hygienikem Hansem Reiterem (1881-1969).

Pojmenování syndromu se spojuje s berlínským bakteriologem a hygienikem Hansem Reiterem (1881-1969).

Reiterův syndrom je onemocnění, které je charakteristické společným výskytem zánětu kloubů, zánětu spojivek oka, zánětem močové trubice i kožními změnami. Objevuje se po jistých bakteriálních infekcích střeva a močových cest. Mimořádně často jsou postiženi lidé s antigenem HLA-B27. Onemocní převážně mladí muži. Diagnóza může být stanovena na základě typického obrazu potíží. Léčba nastává podáváním léků proti zánětu, opatřeními fyzikální terapie. Onemocnění může probíhat chronicky.
 
Pojmenování se spojuje s berlínským bakteriologem a hygienikem Hansem Reiterem (1881-1969).
 

Příčiny nemoci

Reiterův syndrom se vyvíjí po odeznění jistých bakteriálních infekcí střeva, způsobených např. salmonelami nebo infekcí močových cest, např. chlamydiemi. Představuje následná onemocnění po bakteriálních infekcích a není způsobované žádnými samostatnými původci. V širším smyslu by se mohlo proto přiřadit k alergickým reakcím. Zvláště ohroženi jsou lidé, kteří vykazují histokompatibilní antigen HLA-B27. Pod histokompatibilním antigenem rozumíme geneticky určenou imunologicky aktivní oblast na povrchu buňky. Ca. 80% pacientů s Reiterovým syndromem vykazuje antigen HLA-B27. Antigen HLA-B27 je přítomen zejména u množství pacientů se zánětlivými kloubními onemocněními, jako např. Bechterewova nemoc.
 

Jak je tato nemoc častá?

Vychází se z toho, že cca. 3% pacientů s určitými infekcemi střeva a močových cest vyvíjí Reiterův syndrom. Mladí muži jsou postiženi obzvláště často.
 

Symptomy Reiterova syndromu

Pro pacienty s Reiterovým syndromem je typický současný výskyt horečky, zánětů kloubů, zánětů spojivek, močové trubice, jakož i kožní změny.

1. Bolesti kloubů

Po odeznění infekce střeva nebo močovodu dochází k bolestem, otokům a omezením pohybové aktivity ve velkých kloubech, převážně nohou. Při zánětlivých procesech mohou být postiženy i šlachové úpony svalů na kostech. Bolesti při výskytu v oblasti paty poukazují na zánět v úponu Achillovy šlachy na patní kosti.

2. Kožní změny

Kožní změny mohou být různorodé. Typickou je balanitis circinata. Pod tím rozumíme kožní změny na předkožce, které se skládají z malých oblých zčervenání, které jsou obklopené bělavým okrajem. Jiná často napadená místa na kůži jsou dlaně rukou a spodek chodidel, i nehty. Kožní změny se mohou podobat na lupénku, když se objeví zarudlé uzlíky nebo vedou k rohovatění kůže. Stejně může být postižena i sliznice ústní dutiny.

3. Pálení oči

Současně se pacienti stěžují na pálivé bolesti očí, jakož i na světloplachost jako znak zánětu spojivek.

4. Zánět močové trubice

Na zánět močové trubice poukazují pálivé bolesti při močení.
 

Diagnóza Reiterova syndromu

Diagnóza se stanoví na základě symptomatiky potíží pacientů a některých laboratorních parametrů. První náznaky vyplývají z anamnézy, čili z odpovědí pacienta na otázky lékaře týkající se jeho chorobopisu. Diagnóza může být stanovena již klinickým vyšetřením pacienta s důkazem zánětu kloubů, typickými kožními změnami, jakož i současně stávajícími záněty močové trubice a očních spojivek.

Laboratorní vyšetření slouží k detekci antigenu HLA-B27, jakož i hledání možných původců předchozích infekcí.
 

Léčba Reiterova syndromu

Léčení pacienta nastává protizánětlivými léky, jako např. podávání nesteroidních antiflogistik (NSAID), jejichž nejznámějším zástupcem je acylpyrin. Antibiotika se obecně nenasazují, protože aktuálně nejsou většinou prokazatelní žádní původci.

Při zvláště těžkých chorobných průbězích s účastí více kloubů a zasažením duhovky (iridocyklitida) musí být nasazeny kortikosteroidy, aby se zabránilo trvalým poškozením. Záněty kloubů se dodatečně léčí opatřeními fyzikální terapie, jako např. léčba chladem (kryoterapie), jakož i cvičení na zachování pohyblivosti kloubů a zabránění atrofii svalstva.
 

Možné komplikace

Komplikace nastávají tehdy, když v důsledku zánětu kloubů dojde k trvalému poškození funkce kloubu až k poškození kloubu. Na oku může důsledkem přechodu zánětu ze spojivek na duhovku, jakož i na sousední struktury oka dojít k trvalému poškození zraku a k tvorbě glaukomu.
 

Profylaxe a prevence

Aktuálně nejsou známy žádné preventivní opatření proti Reiterovému syndromu.
 

Prognóza nemoci

Více než polovina pacientů je po půl roce bez potíží. Čím více se onemocnění projevuje, to znamená, čím více jsou postiženy klouby a čím více jiných potíží existuje, o to zdlouhavější je průběh. Jsou možné chronické formy průběhu.

Průměrná délka trvání onemocnění je 3 roky. Ve vzácných případech jsou možné chorobné průběhy 10-15 let.

Zdroj obrázku: By Ahmed H Elbestawey – Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=44705884

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva