Obsah článku
- Neurologická tetanie je stav zvýšené nervosvalové dráždivosti, kdy nervy a svaly reagují citlivěji než obvykle.
- Typické příznaky zahrnují brnění, mravenčení, svalové křeče, třes, bušení srdce, tlak na hrudi, závratě a pocit nedostatku vzduchu.
- Nejčastější příčiny jsou nedostatek vápníku, hořčíku nebo vitaminu D, hyperventilace, dlouhodobý stres, úzkost a metabolická nerovnováha.
- Léčba závisí na příčině a může zahrnovat doplnění minerálů, úpravu dýchání, snížení stresu, fyzioterapii nebo léčbu základního onemocnění.
Neurologická tetanie je stav zvýšené nervosvalové dráždivosti, při kterém nervy a svaly reagují citlivěji než obvykle. Může se projevovat brněním, mravenčením, svalovými křečemi, třesem, bušením srdce, tlakem na hrudi nebo pocitem nedostatku vzduchu. Přestože příznaky bývají velmi nepříjemné a někdy připomínají vážné neurologické či srdeční onemocnění, ve většině případů jde o stav, který lze při správném vyšetření a léčbě dobře zvládat.
Tetanie není jedna konkrétní nemoc. Jde spíše o soubor příznaků, které ukazují na podráždění nervosvalového systému. Příčinou může být nedostatek minerálů, porucha metabolismu vápníku, nedostatek hořčíku, hyperventilace, dlouhodobý stres, úzkost nebo jiné zdravotní potíže.
Neurologická tetanie
Neurologická tetanie označuje stav, kdy dochází ke zvýšené dráždivosti periferních nervů a svalů. Nervový systém pak může vysílat signály, které vedou k brnění, mravenčení, svalovému napětí nebo křečím. Nejčastěji se příznaky objevují v oblasti rukou, nohou, obličeje, rtů a jazyka.
Z odborného pohledu se tetanie často spojuje s poruchou rovnováhy minerálů, zejména vápníku a hořčíku. Významnou roli ale může hrát také způsob dýchání. Při rychlém nebo hlubokém dýchání dochází ke změně hladiny oxidu uhličitého v krvi, což může zvýšit nervosvalovou dráždivost a vyvolat typické tetanické příznaky.
Příznaky neurologické tetanie
Příznaky neurologické tetanie mohou být mírné, kolísavé i velmi intenzivní. Někdy se objevují náhle jako záchvat, jindy přetrvávají dlouhodobě v podobě neurčitého napětí, únavy nebo opakovaného mravenčení.
- brnění nebo mravenčení v prstech rukou a nohou,
- brnění kolem úst, rtů nebo jazyka,
- svalové křeče, nejčastěji v rukou, chodidlech nebo lýtkách,
- ztuhlost svalů obličeje, krku, šíje nebo zad,
- třes rukou nebo vnitřní pocit rozechvění,
- bušení srdce, tlak na hrudi nebo pocit nepravidelného tepu,
- pocit nedostatku vzduchu nebo nemožnost se „dodechnout“,
- závratě, motání hlavy nebo pocit na omdlení,
- zvýšená úzkost, podrážděnost nebo vnitřní neklid,
- únava, horší koncentrace a poruchy spánku.
Tetanický záchvat
Tetanický záchvat často začíná nenápadně. Člověk může nejprve cítit mravenčení v rukou, kolem úst nebo na jazyku. Postupně se může přidat svalové napětí, křeče prstů, třes, bušení srdce, tlak na hrudi a pocit strachu.
Typickým spouštěčem bývá stres, únava, nedostatek spánku, psychické vypětí, rychlé dýchání nebo kombinace více faktorů. Příznaky mohou být natolik silné, že člověk získá pocit, že má srdeční infarkt, mrtvici nebo jiné závažné onemocnění. Právě proto je u prvních nebo neobvykle silných potíží vhodné lékařské vyšetření.
Rozdíl mezi tetanií a panickou atakou
Tetanie a panická ataka se mohou velmi podobat. Obě mohou způsobit bušení srdce, tlak na hrudi, brnění, třes, pocit dušnosti a strach. Rozdíl je v tom, že tetanie označuje hlavně zvýšenou dráždivost nervů a svalů, zatímco panická ataka je náhlá epizoda intenzivní úzkosti.
Oba stavy se ale mohou vzájemně ovlivňovat. Při panické atace člověk často začne rychleji dýchat. To může vést k hyperventilaci a ta následně vyvolá příznaky podobné tetanii. Naopak opakované tetanické projevy mohou u člověka vyvolat strach z dalšího záchvatu.
Příčiny – co způsobuje neurologickou tetanii
Příčin neurologické tetanie může být více. U některých pacientů dominuje minerálová nerovnováha, u jiných hyperventilace, dlouhodobý stres nebo kombinace několika faktorů. Správná léčba proto závisí na tom, co tetanii vyvolává.
Nedostatek vápníku
Vápník je nezbytný pro správnou činnost nervů, svalů a srdce. Pokud je hladina biologicky dostupného, tedy ionizovaného vápníku nízká, může se zvýšit nervosvalová dráždivost. To se může projevit brněním, křečemi, svalovým napětím nebo typickým stažením prstů rukou.
Nízká hladina vápníku může souviset například s nedostatkem vitaminu D, poruchou příštítných tělísek, onemocněním ledvin, poruchou vstřebávání živin nebo některými léky.
Nedostatek hořčíku?
Hořčík se podílí na regulaci nervosvalové dráždivosti. Jeho nedostatek může zvyšovat sklon ke křečím, třesu, únavě, nespavosti a vnitřnímu napětí. Nízká hladina hořčíku může navíc zhoršovat hospodaření organismu s vápníkem. Nedostatek hořčíku se může objevit při dlouhodobém stresu, vyšší fyzické zátěži, nadměrném pocení, jednostranné stravě, trávicích potížích nebo při užívání některých léků.
Hyperventilace
Hyperventilace znamená, že člověk dýchá rychleji nebo hlouběji, než tělo v danou chvíli potřebuje. Tím dochází ke snížení hladiny oxidu uhličitého v krvi a ke změnám, které mohou ovlivnit nervosvalovou dráždivost. Výsledkem může být brnění, mravenčení, závratě, tlak na hrudi nebo svalové křeče.
Hyperventilace bývá častá při stresu, úzkosti, panice, přetížení nebo nesprávném dechovém stereotypu. Člověk si přitom nemusí uvědomovat, že dýchá rychleji nebo mělčeji než obvykle.
Jakou roli hraje stres?
Dlouhodobý stres zvyšuje napětí svalů, narušuje spánek, ovlivňuje dech a zvyšuje citlivost nervového systému. U lidí se sklonem k tetanii pak může i menší zátěž vyvolat výrazné tělesné příznaky.
Stres sám o sobě neznamená, že jsou příznaky „jen psychické“. Tělesné projevy tetanie jsou skutečné. Psychická zátěž však může být významným spouštěčem nebo zesilovačem potíží.
Sponzorováno
Diagnostika neurologické tetanie
Diagnostika neurologické tetanie začíná podrobným rozhovorem s lékařem a neurologickým vyšetřením. Lékař se ptá na charakter potíží, jejich délku, četnost, možné spouštěče, užívané léky, životní styl a přidružená onemocnění.
Součástí vyšetření mohou být krevní testy, které hodnotí zejména hladinu vápníku, ionizovaného vápníku, hořčíku, draslíku, fosforu, vitaminu D, funkci ledvin a podle potřeby také hormony štítné žlázy a příštítných tělísek. U některých pacientů se provádí elektromyografické vyšetření, zkráceně EMG. Toto vyšetření hodnotí elektrickou aktivitu svalů a nervů a může pomoci potvrdit zvýšenou nervosvalovou dráždivost. Výsledek je však vždy nutné posuzovat společně s příznaky a laboratorními nálezy.
Nebezpečí nemoci
Mírné tetanické příznaky obvykle nebývají život ohrožující, ale opakované nebo silné potíže by měl posoudit lékař. Nebezpečná může být zejména tetanie způsobená výrazným poklesem vápníku, závažnou poruchou minerálů, srdeční arytmií nebo jiným akutním onemocněním. Okamžitou lékařskou pomoc je vhodné vyhledat při bolesti na hrudi, výrazné dušnosti, ztrátě vědomí, zmatenosti, ochrnutí části těla, poruše řeči, křečích celého těla nebo nepravidelném srdečním rytmu.
Léčba neurologickéntetanie
Léčba neurologické tetanie se vždy odvíjí od příčiny. Pokud jsou potíže způsobeny nedostatkem minerálů, řeší se jejich doplnění. Pokud je hlavním spouštěčem hyperventilace a stres, důležitou roli hraje úprava dýchání, práce s psychickou zátěží a změna režimu.
Doplnění minerálů
Při prokázaném nedostatku může lékař doporučit doplnění vápníku, hořčíku nebo vitaminu D. Dávkování by mělo vycházet z laboratorních výsledků a celkového zdravotního stavu. Dlouhodobé užívání vysokých dávek doplňků bez kontroly nemusí být vhodné, zejména u lidí s onemocněním ledvin nebo při užívání některých léků.
Úprava dýchání
Pokud je významným faktorem hyperventilace, pomáhá nácvik klidného a pravidelného dýchání. Cílem není dýchat co nejhlouběji, ale zpomalit dech a prodloužit výdech. Užitečná může být také fyzioterapie zaměřená na dechový stereotyp, napětí hrudníku, šíje a ramen.
Léčba stresu a úzkosti
U pacientů, u kterých se příznaky zhoršují při psychické zátěži, může být důležitá psychoterapie, relaxační techniky, pravidelný pohyb, úprava spánku a snížení dlouhodobého přetížení. Cílem není přesvědčit pacienta, že příznaky nejsou skutečné, ale snížit citlivost nervového systému a přerušit začarovaný kruh strachu, napětí a tělesných projevů.
Co dělat při akutním tetanickém záchvatu
Při akutním tetanickém záchvatu je vhodné zastavit aktivitu, sednout si, uvolnit ramena a soustředit se na pomalé dýchání. Důležitý je zejména klidný a prodloužený výdech.
- Posaďte se na bezpečné místo.
- Uvolněte ramena, ruce a čelist.
- Dýchejte pomalu nosem.
- Nesnažte se nadechovat co nejvíce.
- Prodlužte výdech a nechte dech postupně zpomalit.
- Pokud se příznaky zhoršují nebo jsou neobvyklé, vyhledejte lékařskou pomoc.
Bez jasné diagnózy není vhodné automaticky používat dýchání do sáčku. U některých zdravotních stavů by tento postup mohl být nevhodný.
Jak upravit životní styl
Při sklonu k tetanii pomáhá pravidelný režim, dostatek spánku, vyvážená strava, hydratace, přiměřený pohyb a omezení nadměrné konzumace kofeinu. Důležité je také sledovat, kdy se příznaky objevují a co jim předchází.
- dodržujte pravidelný spánkový režim,
- jezte pravidelně a pestře,
- dbejte na dostatek tekutin,
- zařazujte potraviny bohaté na hořčík a vápník,
- omezujte nadměrné množství kávy a energetických nápojů,
- pravidelně se hýbejte, ale nepřetěžujte se,
- učte se rozpoznat první známky hyperventilace,
- řešte dlouhodobý stres dříve, než se projeví tělesně.
Jak dlouho trvá léčba neurologické tetanie
Délka léčby závisí na příčině. Pokud jde o krátkodobou hyperventilaci při stresu, úleva může přijít poměrně rychle po zklidnění dýchání. Pokud je příčinou nedostatek minerálů, hormonální porucha nebo dlouhodobé vyčerpání, může léčba trvat týdny až měsíce.
U opakovaných potíží je důležité nehledat pouze okamžitou úlevu, ale dlouhodobě pracovat s příčinou. To může zahrnovat laboratorní kontroly, úpravu režimu, dechová cvičení, fyzioterapii nebo psychoterapeutickou podporu.
Odezní sama?
Některé epizody tetanie mohou odeznít samy, zejména pokud souvisejí s krátkodobým stresem, únavou nebo hyperventilací. Pokud se však příznaky opakují, zhoršují nebo zasahují do běžného života, je vhodné vyhledat lékaře.
Samovolné odeznění příznaků neznamená vždy, že je problém vyřešen. Může jít o varovný signál, že nervový systém je dlouhodobě přetížený nebo že v těle existuje minerálová či metabolická nerovnováha.
Kroky léčby
Prvním kontaktem bývá praktický lékař, který může provést základní vyšetření a krevní testy. Podle výsledků může pacienta odeslat k neurologovi, internistovi, endokrinologovi nebo fyzioterapeutovi.
Neurologické vyšetření je vhodné při opakovaných křečích, brnění, poruchách citlivosti, svalové slabosti nebo nejasných neurologických projevech. Endokrinologické vyšetření může být důležité při podezření na poruchu štítné žlázy, příštítných tělísek, vápníku nebo vitaminu D.
Neurologická tetanie v pár slovech
Neurologická tetanie je stav zvýšené nervosvalové dráždivosti, který se může projevovat brněním, mravenčením, svalovými křečemi, třesem, bušením srdce, závratěmi a pocitem nedostatku vzduchu. Mezi časté příčiny patří nedostatek vápníku, hořčíku nebo vitaminu D, hyperventilace, dlouhodobý stres, úzkost a některé metabolické nebo hormonální poruchy.
Sponzorováno
Základem úspěšné léčby je zjistit příčinu potíží. U někoho pomůže doplnění minerálů, u jiného úprava dýchání, fyzioterapie, léčba úzkosti nebo řešení základního onemocnění. Pokud jsou příznaky silné, nové, opakované nebo spojené s bolestí na hrudi, poruchou vědomí či výraznou dušností, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Studie a zdroje článku
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Nervy a nervová soustava
Přečtěte si také naše další články