Schwannom (neurinom či neurilemom): příznaky, příčiny a léčba 5/5 (2)

• Schwannom (neurinom) je většinou nezhoubný nádor vznikající ze Schwannových buněk, které tvoří ochranný obal periferních nervů.
• Mezi nejčastější příznaky patří bolest, brnění, necitlivost, svalová slabost nebo poruchy sluchu a rovnováhy v závislosti na umístění nádoru.
• Diagnostika se opírá především o neurologické vyšetření a magnetickou rezonanci, případně o sluchové testy nebo histologické vyšetření.
• Léčba může zahrnovat pravidelné sledování, chirurgické odstranění nádoru nebo radioterapii, přičemž prognóza bývá ve většině případů velmi dobrá.

Schwannom, označovaný také jako neurinom nebo neurilemom, je nádor vycházející ze Schwannových buněk, které tvoří ochranný obal periferních nervů. Ve většině případů jde o nezhoubný, pomalu rostoucí nádor. Přesto může způsobovat výrazné potíže, zejména pokud začne utlačovat nerv, míchu, mozkové struktury nebo okolní tkáně.

Schwannom může vzniknout prakticky kdekoliv v těle, kde se nacházejí periferní nervy. Nejznámější formou je vestibulární schwannom, dříve často nazývaný akustický neurinom, který postihuje nerv související se sluchem a rovnováhou. Typickými projevy jsou jednostranné zhoršení sluchu, hučení v uchu, závratě nebo poruchy rovnováhy.

 

Schwannom je nádor nervové pochvy

Schwannom je nádor nervové pochvy, který vzniká ze Schwannových buněk. Tyto buňky obalují periferní nervová vlákna a podílejí se na správném vedení nervových signálů. Pokud se začnou nekontrolovaně množit, mohou vytvořit ohraničený nádorový útvar.

Ve většině případů je schwannom benigní, tedy nezhoubný. To znamená, že obvykle nemetastazuje do vzdálených orgánů. Problém však může nastat tehdy, když nádor roste v citlivém místě a tlačí na důležité nervové struktury.

Schwannomy bývají často dobře ohraničené a rostou pomalu. Některé nezpůsobují žádné příznaky a jsou objeveny náhodně při vyšetření z jiného důvodu. Jiné mohou vést k bolesti, brnění, poruchám citlivosti, slabosti svalů nebo poruchám sluchu.

Jaký je rozdíl mezi schwannomem, neurinomem a neurilemomem?

Pojmy schwannom, neurinom a neurilemom se často používají jako označení pro stejný typ nádoru. Všechny souvisejí s nádorem vycházejícím z buněk nervové pochvy.

Nejpřesnějším moderním označením je schwannom. Termín neurinom se používal častěji historicky a stále se s ním lze setkat, například u označení akustický neurinom. Název neurilemom pak zdůrazňuje původ nádoru v nervovém obalu.

Pro pacienta je podstatné hlavně to, že tyto názvy obvykle popisují pomalu rostoucí nádor nervové pochvy, který bývá nezhoubný, ale může způsobovat obtíže tlakem na okolní nervy a tkáně.

Kde se schwannom může objevit

Schwannom se může vytvořit na periferních nervech v různých částech těla. Jeho projevy proto velmi závisí na přesném umístění.

Nejčastěji se schwannomy nacházejí v těchto oblastech:

• hlava a krk – včetně hlavových nervů,
• oblast vnitřního ucha – typicky vestibulární schwannom,
• páteř a míšní kořeny – spinální schwannom,
• horní a dolní končetiny – nádory periferních nervů,
• hrudník, břicho nebo pánev – méně časté lokalizace,
• podkoží – jako pomalu rostoucí hmatná bulka.

Umístění nádoru je klíčové pro příznaky i léčbu. Jinak se řeší malý schwannom v podkoží paže a jinak nádor v blízkosti mozkového kmene nebo míchy.

Příznaky schwannomu?

Příznaky schwannomu závisí na velikosti nádoru, rychlosti růstu a nervu, ze kterého vychází. Malé schwannomy nemusí vyvolávat žádné obtíže. Pokud ale nádor tlačí na nerv nebo okolní tkáně, mohou se objevit neurologické příznaky.

Mezi typické příznaky schwannomu patří obecně tyto problémy:

• bolest v průběhu postiženého nervu,
• brnění, mravenčení nebo pálení,
• necitlivost určité části těla,
• svalová slabost,
• zhoršení jemné motoriky,
• hmatná bulka pod kůží,
• bolest zad při nádoru v oblasti páteře,
• poruchy sluchu, rovnováhy nebo závratě u vestibulárního schwannomu.

Obtíže se často rozvíjejí postupně. Právě pomalý nástup může vést k tomu, že pacient příznaky dlouho přehlíží nebo je přisuzuje běžnému přetížení, stresu, věku či problémům s páteří.

Příznaky vestibulárního schwannomu

Vestibulární schwannom vzniká na osmém hlavovém nervu, který se podílí na přenosu informací ze sluchového a rovnovážného ústrojí. Proto se jeho projevy nejčastěji týkají sluchu, ucha a rovnováhy.

Nejčastější příznaky vestibulárního schwannomu jsou:

• jednostranné zhoršení sluchu,
• hučení, pískání nebo šumění v jednom uchu,
• pocit tlaku nebo plnosti v uchu,
• poruchy rovnováhy,
• nejistota při chůzi,
• závratě,
• bolest hlavy, zejména u větších nádorů,
• vzácněji znecitlivění obličeje nebo slabost mimických svalů.

Jednostranné zhoršení sluchu je důležitý varovný příznak. Nemusí automaticky znamenat nádor, ale vždy si zaslouží odborné vyšetření.

Příznaky spinálního schwannomu

Spinální schwannom vzniká v oblasti páteře nebo nervových kořenů vystupujících z míchy. Může tlačit na nerv, míšní kořen nebo samotnou míchu.

Typické příznaky spinálního schwannomu jsou obecně tyto:

• bolest zad nebo krční páteře,
• vystřelující bolest do končetiny,
• brnění nebo necitlivost rukou či nohou,
• svalovou slabost,
• poruchy chůze,
• zhoršení koordinace,
• vzácně poruchy močení nebo stolice.

Pokud se objeví slabost končetin, porucha chůze nebo problémy s vyprazdňováním, je nutné vyhledat lékaře co nejdříve. Tyto příznaky mohou znamenat útlak důležitých nervových struktur.

Jak vypadá schwannom na ruce, noze nebo pod kůží

Periferní schwannom na končetině se může projevit jako pomalu rostoucí bulka. Někdy je nebolestivý, jindy bolí při dotyku nebo při pohybu. Protože vyrůstá z nervu, může vyvolávat typické nervové projevy.

Pacienti mohou popisovat například:

• ostrou bolest při stlačení bulky,
• vystřelování bolesti do prstů nebo končetiny,
• mravenčení,
• pocit elektrického výboje,
• lokální necitlivost,
• slabost v postižené oblasti.

Hmatná bulka pod kůží nemusí být schwannom. Může jít také o lipom, cystu, zvětšenou uzlinu nebo jiný útvar. Pokud však bulka roste, bolí, je spojená s brněním nebo omezuje funkci končetiny, je vhodné ji nechat vyšetřit.

Příčina vzniku schwannomu

Přesná příčina vzniku schwannomu není u většiny pacientů známá. Nádor vzniká ve chvíli, kdy se Schwannovy buňky začnou množit mimo běžnou kontrolu organismu.

U většiny lidí se schwannom objeví sporadicky, tedy bez jasné dědičné příčiny. V některých případech však může souviset s genetickými syndromy, které zvyšují riziko vzniku nádorů nervové pochvy.

Mezi stavy spojené s vyšším výskytem schwannomů patří:

• neurofibromatóza 2. typu,
• schwannomatóza,
• Carneyho komplex.

Na genetickou souvislost mohou lékaři pomýšlet zejména tehdy, pokud má pacient více schwannomů, oboustranný vestibulární schwannom, nízký věk při diagnóze nebo rodinný výskyt podobných nádorů.

Je schwannom rakovina?

Ve většině případů schwannom není rakovina. Jde o benigní nádor, který roste pomalu a obvykle se nešíří do jiných částí těla.

To ale neznamená, že je vždy bezvýznamný. I nezhoubný nádor může způsobit vážné obtíže, pokud roste v oblasti mozku, míchy, nervových kořenů nebo důležitých periferních nervů. Riziko závisí více na umístění a velikosti než na samotném slově „nezhoubný“.

Zhoubná varianta nádoru periferní nervové pochvy je vzácná. Podezření může vzniknout například při rychlém růstu, výrazné bolesti, zhoršování neurologických funkcí nebo neobvyklém nálezu na zobrazovacím vyšetření. Takové situace vyžadují specializované vyšetření.

Diagnostika schwannomu

Diagnostika schwannomu začíná rozhovorem s pacientem. Lékaře zajímá, jaké potíže se objevily, jak dlouho trvají, zda se zhoršují a jestli souvisejí s bolestí, citlivostí, sluchem, rovnováhou nebo svalovou silou.

Následuje klinické a neurologické vyšetření. Podle lokalizace potíží může být pacient odeslán k neurologovi, neurochirurgovi, ORL lékaři, ortopedovi nebo specialistovi na nádory měkkých tkání.

Vyšetření při podezření na schwannom

K potvrzení diagnózy se používají zejména zobrazovací a funkční vyšetření:

• magnetická rezonance – nejdůležitější metoda u mnoha schwannomů,
• CT vyšetření – vhodné v některých situacích, například při hodnocení kostních struktur,
• ultrazvuk – může pomoci u povrchově uložených útvarů,
• audiometrie – vyšetření sluchu při podezření na vestibulární schwannom,
• vestibulární testy – hodnocení rovnováhy,
• elektromyografie – posouzení funkce nervů a svalů,
• histologické vyšetření – definitivní potvrzení typu nádoru z odebrané tkáně.

Magnetická rezonance dokáže dobře zobrazit vztah nádoru k nervům, míše, mozkovým strukturám a okolním tkáním. U vestibulárního schwannomu je důležitá také kombinace zobrazovacího vyšetření a testů sluchu.

Léčba schwannomu

Léčba schwannomu se vždy volí individuálně. Rozhoduje velikost nádoru, jeho lokalizace, rychlost růstu, přítomnost příznaků, věk pacienta, celkový zdravotní stav a riziko poškození nervových funkcí.

Mezi hlavní možnosti léčby patří:

• aktivní sledování,
• chirurgické odstranění,
• radioterapie,
• stereotaktická radiochirurgie,
• léčba bolesti a rehabilitace.

Ne každý schwannom je nutné okamžitě operovat. U malých, pomalu rostoucích a bezpříznakových nádorů může být nejvhodnější pravidelné sledování.

Kdy stačí schwannom pouze sledovat

Aktivní sledování se volí tehdy, když schwannom nezpůsobuje významné obtíže, je malý, neroste rychle a nenachází se v místě, kde by bezprostředně ohrožoval důležité nervové struktury.

Sledování může zahrnovat:

• pravidelné kontroly u specialisty,
• opakovanou magnetickou rezonanci,
• sledování sluchu u vestibulárního schwannomu,
• kontrolu neurologických funkcí,
• záznam nových nebo zhoršujících se příznaků.

Tento přístup neznamená, že se nádor ignoruje. Naopak jde o řízené sledování, jehož cílem je zachytit růst nebo zhoršení včas a zasáhnout tehdy, když přínos léčby převáží nad jejími riziky.

Kdy je už vhodná operace schwannomu

Chirurgické odstranění schwannomu se zvažuje tehdy, když nádor způsobuje výrazné potíže, roste, utlačuje důležité struktury nebo existuje diagnostická nejistota.

Operace může být doporučena zejména při:

• zhoršující se bolesti,
• svalové slabosti,
• poruše citlivosti,
• útlaku míchy nebo nervových kořenů,
• růstu nádoru při kontrolních vyšetřeních,
• výrazném omezení kvality života,
• podezření na jiný nebo rizikovější typ nádoru.

Cílem operace je odstranit nádor a zároveň co nejvíce zachovat funkci postiženého nervu. To může být technicky náročné, protože nádor vychází z nervové pochvy a jeho vztah k nervovým vláknům může být složitý.

Rizika operace schwannomu

Rizika operace závisí na lokalizaci nádoru, jeho velikosti a vztahu k nervovým strukturám. U povrchově uloženého schwannomu na končetině bývá situace jiná než u nádoru v oblasti mozkového kmene nebo míchy.

Možná rizika zahrnují:

• dočasné nebo trvalé zhoršení citlivosti,
• svalovou slabost,
• bolest v místě operace,
• krvácení,
• infekci,
• jizvení,
• zhoršení sluchu u vestibulárního schwannomu,
• poruchu rovnováhy,
• postižení lícního nervu,
• návrat nádoru při neúplném odstranění.

Proto se léčba plánuje individuálně. U složitějších případů se na rozhodování podílí více odborníků, například neurolog, neurochirurg, ORL specialista, radiolog a onkolog.

Kdy se používá radioterapie nebo stereotaktická radiochirurgie?

Radioterapie a stereotaktická radiochirurgie se používají zejména u nádorů, které nejsou vhodné k běžné operaci, rostou v obtížně přístupné oblasti nebo by chirurgický zákrok představoval příliš vysoké riziko.

U vestibulárního schwannomu může být stereotaktická radiochirurgie jednou z možností léčby, zejména u menších nebo středně velkých nádorů. Cílem obvykle není nádor okamžitě odstranit, ale zastavit nebo zpomalit jeho růst.

Tento postup může být vhodný například tehdy, když:

• pacient není vhodným kandidátem k operaci,
• nádor roste pomalu, ale vyžaduje léčbu,
• je potřeba minimalizovat zásah do okolních tkání,
• část nádoru zůstala po operaci,
• nádor znovu roste po předchozí léčbě.

Rozhodnutí o ozáření musí vždy vycházet z konkrétního nálezu. Zohledňuje se velikost nádoru, vzdálenost od citlivých struktur, příznaky i dlouhodobá prognóza.

Může se schwannom vrátit?

Schwannom se může vrátit, ale riziko návratu bývá po úplném odstranění benigního nádoru nízké. Vyšší riziko existuje tehdy, pokud nebylo možné nádor odstranit celý, například kvůli ochraně důležitého nervu.

U pacientů s genetickými syndromy, jako je neurofibromatóza 2. typu nebo schwannomatóza, se mohou objevovat mnohočetné schwannomy. V těchto případech bývá nutné dlouhodobé, někdy celoživotní sledování.

Prognóza u schwannomu

Prognóza je u většiny pacientů se schwannomem dobrá. Nádor obvykle roste pomalu a často je možné jej bezpečně sledovat nebo léčit. Výsledek ale závisí na mnoha okolnostech.

Prognózu ovlivňuje zejména:

• velikost nádoru,
• lokalizace,
• doba trvání příznaků,
• míra poškození nervu před léčbou,
• možnost úplného odstranění,
• celkový zdravotní stav pacienta,
• přítomnost genetického syndromu.

Čím dříve se řeší schwannom způsobující neurologické potíže, tím větší je šance předejít trvalému poškození nervu. Naopak dlouhodobý útlak nervu může vést k obtížím, které nemusí po léčbě zcela vymizet.

Rozdíl mezi schwannomem a neurofibromem

Schwannom a neurofibrom patří mezi nádory nervové pochvy, ale nejsou totožné. Schwannom obvykle vychází ze Schwannových buněk a bývá dobře ohraničený. Často roste spíše na povrchu nervu nebo vedle nervových vláken.

Neurofibrom bývá více prorostlý samotným nervem. Kvůli tomu může být jeho chirurgické odstranění složitější a riziko poškození nervové funkce může být vyšší.

Rozdíl je důležitý také z hlediska genetických souvislostí. Neurofibromy jsou typicky spojovány s neurofibromatózou 1. typu, zatímco mnohočetné schwannomy mohou souviset s neurofibromatózou 2. typu nebo schwannomatózou.

Kdy může být schwannom nebezpečný

Většina schwannomů je nezhoubná, ale některé situace vyžadují rychlejší pozornost. Nebezpečí obvykle nespočívá v metastazování, ale v tlaku na důležité nervové struktury.

Varovné příznaky zahrnují:

• rychlé zvětšování bulky,
• silnou nebo zhoršující se bolest,
• nově vzniklou svalovou slabost,
• poruchu chůze,
• zhoršující se necitlivost,
• jednostrannou ztrátu sluchu,
• poruchy rovnováhy,
• problémy s močením nebo stolicí,
• výrazné bolesti hlavy u nádoru v oblasti hlavy.

Tyto příznaky nemusí znamenat zhoubný nádor, ale měly by vést k odbornému vyšetření.

Kdy navštívit lékaře?

Lékaře je vhodné navštívit vždy, když se objeví přetrvávající neurologické obtíže nebo nejasná bulka spojená s bolestí, brněním či poruchou citlivosti.

Vyšetření neodkládejte zejména v těchto případech:

• máte jednostranné zhoršení sluchu,
• dlouhodobě vám hučí nebo píská v jednom uchu,
• opakovaně se vám motá hlava,
• máte nevysvětlitelné brnění nebo necitlivost,
• objevila se slabost ruky nebo nohy,
• bolest vystřeluje podél nervu,
• bulka roste nebo bolí,
• máte potíže s chůzí, močením nebo stolicí.

Včasné vyšetření může zásadně ovlivnit výsledek léčby, zejména pokud nádor utlačuje nervové struktury.

Život se schwannomem

Život se schwannomem se liší podle toho, zda nádor způsobuje příznaky a zda je nutná léčba. Někteří pacienti docházejí pouze na pravidelné kontroly. Jiní podstupují operaci, ozáření, rehabilitaci nebo dlouhodobou léčbu bolesti.

Prakticky může pomoci:

• chodit na doporučené kontroly,
• sledovat nové příznaky,
• zapisovat si změny bolesti, sluchu, citlivosti nebo hybnosti,
• dodržovat rehabilitační plán po operaci,
• nepodceňovat psychickou zátěž diagnózy,
• ptát se lékaře na konkrétní rizika podle lokalizace nádoru.

Důležité je rozumět tomu, že slovo nádor neznamená automaticky rakovinu. U schwannomu je nejpodstatnější jeho umístění, velikost, růst a vliv na nervové funkce.

FAQ – nejčastější otázky o schwannomu

Bolí schwannom?

Schwannom bolet může, ale nemusí. Bolest se objevuje hlavně tehdy, když nádor tlačí na nerv. Někdy má podobu pálení, brnění, elektrizující bolesti nebo vystřelování do končetiny.

Je schwannom nezhoubný?

Ve většině případů ano. Schwannom bývá benigní nádor. Přesto může být klinicky významný, pokud roste v blízkosti míchy, mozku, hlavových nervů nebo důležitých periferních nervů.

Jak rychle schwannom roste?

Většina schwannomů roste pomalu. Některé zůstávají dlouhodobě stabilní. Rychlý růst je důvodem k důkladnému vyšetření a přehodnocení léčebného postupu.

Může schwannom zmizet sám?

Samovolné vymizení schwannomu není běžné. Některé schwannomy ale mohou dlouhodobě nerůst a nezpůsobovat potíže. V takovém případě může lékař doporučit pouze sledování.

Dá se schwannom léčit bez operace?

Ano. U malých a bezpříznakových schwannomů může stačit pravidelné sledování. U vybraných nádorů může být alternativou radioterapie nebo stereotaktická radiochirurgie.

Je schwannom dědičný?

Většina schwannomů vzniká sporadicky a dědičná není. Genetická souvislost se zvažuje hlavně při mnohočetných nádorech, oboustranném vestibulárním schwannomu, mladém věku pacienta nebo rodinném výskytu.

Může schwannom způsobit ochrnutí?

Vzácně ano, zejména pokud roste v oblasti páteře a utlačuje míchu nebo nervové kořeny. Slabost končetin, porucha chůze nebo problémy s močením vyžadují rychlé lékařské vyšetření.

Rekonvalescence po operaci schwannomu

Délka rekonvalescence závisí na lokalizaci nádoru a rozsahu zákroku. Po menším výkonu na končetině může být návrat k běžným aktivitám rychlejší. Po operaci v oblasti páteře, hlavy nebo vnitřního ucha může být zotavení delší a může zahrnovat rehabilitaci.

Léčba schwannomu

Záleží na umístění nádoru. Schwannom může řešit neurolog, neurochirurg, ORL specialista, chirurg, onkolog nebo specialista na nádory měkkých tkání. U složitějších nálezů se často zapojuje více odborností.

Shrnutí

Schwannom je většinou nezhoubný, pomalu rostoucí nádor nervové pochvy. Vzniká ze Schwannových buněk, které obalují periferní nervy. Může se objevit kdekoliv v těle, nejčastěji však v oblasti hlavy, krku, páteře, končetin nebo na nervech souvisejících se sluchem a rovnováhou.

Mezi typické příznaky patří bolest, brnění, necitlivost, svalová slabost, hmatná bulka, jednostranné zhoršení sluchu, hučení v uchu nebo poruchy rovnováhy. Některé schwannomy ale nezpůsobují žádné potíže a pouze se sledují.

Diagnostika se opírá hlavně o neurologické vyšetření, magnetickou rezonanci a podle potřeby také o sluchové testy, elektromyografii nebo histologické vyšetření. Léčba může spočívat ve sledování, operaci, radioterapii nebo stereotaktické radiochirurgii.

Pokud máte jednostranné zhoršení sluchu, dlouhodobé brnění, nevysvětlitelnou bolest podél nervu, rostoucí bulku nebo slabost končetiny, je vhodné objednat se k lékaři. Včasná diagnostika může pomoci předejít trvalému poškození nervu a zvolit nejbezpečnější léčebný postup.

Studie a zdroje článku

• Analysis of quality of life and outcomes of vestibular schwannoma patients after resection and radiosurgery in an interdisciplinary treatment concept Autor: Alexander Romagna, Christoph Schwartz
• Zdroj obrázku: Pikovit / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Nervy a nervová soustava

Přečtěte si také naše další články