Anhedonie – když se neumíte radovat ze života 4.87/5 (23)

Nepotěší vás dárek pod stromečkem, ale ani nerozčílí vánoční reklama, která běží v telce už od října. Nevychutnáte si majonézový salát ani kapra a je vám ukradené, že soused na Štědrý den vrtá do panelu.
Při takových příznacích může jít o anhedonii, kterou dosud podceňovali i lékaři.

Opravdu nepříjemné onemocnění

Jako student byl Lukáš (44) veselý a bezstarostný kluk. Měl rád společnost a byl za každou zábavu. Na konci vysoké školy u něj propukla bipolární porucha a převrátila jeho život naruby. „Lidé ji spíše znají jako maniodeprese. Jednou si nahoře a cítíš se perfektně, jednou si dole a cítíš se mizerně,“ konstatuje a přidává příklad. „Český herec Miloš Kopecký zahrál v manické fázi své nejlepší filmové a divadelní role. Když měl depresi, byl zcela nepoužitelný a nespolehlivý.“ V Lukášové rodině nemá podobné psychické onemocnění nikdo. „Možná ho spustil fakt, že jsem se najednou musel vyrovnat s odpovědností, na kterou jsem ještě nebyl připraven. V posledním ročníku na vysoké škole jsem se dozvěděl, že budu otcem. Uvědomil jsem si, že se budu muset postarat o rodinu,“ uvažuje.

Nic se vám nechce

Od té doby uplynulo přes dvacet let. Jeho dvě dcery mezitím vyrostly, jsou téměř samostatné. Lukáš pravidelně chodí k psychiatričce, která kontroluje jeho léčbu a nastavuje ji podle potřeby. Mnohem horší než maniakální období je pro něj fáze, když trpí depresí. „Jste nevysvětlitelně sklíčení a nic se vám nechce dělat. Přestanete chodit na jazykový kurz, propadne vám permanentka do fitka, manželka vám vyčítá, že se vyhýbáte sexu, nechce se vám s nikým setkávat. Nejste schopni udělat nákup, i když máte napsaný seznam. Neumíte si sbalit kufr na dovolenou a nejraději byste na ni vůbec nejeli. Cítíte až fyzickou úzkost, skoro bolest. Vše si uvědomujete a trápí vás, že tím trpí i rodina, jen to neumíte změnit.“

Jako stroj

Eva (48) bývala velmi smutná, přitom neměla důvod. Dokonce pomýšlela nad sebevraždou. „Měla jsem problémy se vstáváním, nedokázala jsem vyjít v domě po schodech. Nevnímala jsem lidi, nestarala jsem se o domácnost ani o to, co mám na sobě. Roky jsem nespávala, a pokud ano, měla jsem noční můry.“ Momentálně se cítí mnohem lépe, neboť jí ošetřující psychiatrička předepsala léky, které jí zabraly. „Vrátila jsem se do normálního života. Začala jsem vozit syna na tenis, s pejskem udělám denně deset kilometrů, chodím na houby. Zkouším i sportovat. Vrací se mi chuť k jídlu. No problém je v tom, že z toho nemám radost, neumím si to vychutnat. Všechno dělám mechanicky, jako stroj,“ přiznává.

Spící Růženka

Silviu (34) propadla deprese jako vysokoškolačku před jedenácti lety. „Nevím, jestli byl příčinou akutní zánět tlustého střeva a léky, které jsem užívala. Do té doby jsem byla normální mladá dívka. Najednou mě bolela doslova celá duše. Celý den jsem proležela ve vytahaném pyžamu, nebavilo mě namalovat se, obléknout si něco hezkého. Neměla jsem sílu najíst se. Nic jsem si neplánovala, nesetkávala jsem se s přáteli. Netuším proč. Prostě to nešlo.“ Rodiče ji říkali Spící Růženka. Když tento stav trval déle, přemluvili ji, aby šla k lékaři. Ten diagnostikoval Silvii panickou poruchu, ke které se přidala deprese. Absolvovala léčbu, po níž se její život vrátil do normálních kolejí. Vystudovala druhou vysokou školu, pracuje ve veřejném sektoru. „Pocit smutku a jiné příznaky deprese zmizely poměrně rychle. Nejpozději však odcházela neschopnost těšit se – ze vztahů, z pěkných věcí, dobrého jídla, ze sportování. Velmi mi to snížilo kvalitu života.“

Odchází poslední

Ačkoliv již u Lukáše, Evy i u Silvie po léčbě pominuly pocity smutku, nespavost či nechutenství, dlouho se neuměli z ničeho těšit. Neschopnost spontánně si vychutnávat duševní i fyzické požitky se odborně nazývá anhedonie. Hedonik je člověk, který si umí užívat, anhedonik jeho opak. „Anhedonie může být příznakem deprese, ale i jiné duševní poruchy. Při depresi je jedním ze dvou jaderných symptomů. Tím druhým je smutná, sklíčená nálada,“ vysvětluje doktor. „Depresivní nálada se při léčbě zlepší dřív, anhedonie přetrvává mnohem déle. Neschopnost prožívat radost a spontánní zájem o věci, aktivity a vztahy mění život na automatickou existenci.“ Přestože pacienti už mohou fungovat v rodině i v práci, chybí jim pocit uspokojení z běžných událostí. Tento stav si uvědomují, ale nevědí ho řešit.

Nežiji, prožívám

Chodíte do práce, protože musíte – jinou motivaci nemáte. Snižuje se váš výkon, problémy neřešíte rychle a kreativně. Nemáte ambici dozvědět se více, být lepší, postupovat v kariéře. Přestanete se zajímat o koníčky, kterým jste se dříve věnovali – nebaví vás sportovat, chodit na výstavy či do kina, dívat oblíbený seriál. Nevychutnáte si jídla a nápoje. Nemožnost těšit se zanechává velmi vážné důsledky na vztazích – s partnerem, dětmi, přáteli. Nemáte chuť strávit s nimi čas, vyhýbáte se sexu. „Žena, která byla dříve milující matkou a manželkou, se psychiatrovi přizná, že jsou jí lhostejní. Je to trýznivé pro ni i pro ně. Často mají pocit, že jejich už nemá ráda. Přitom to není pravda. Jen v jejím mozku probíhají biochemické reakce, které nedokážou produkovat hormon štěstí,“ objasňuje odborník. Anhedonie se netýká pouze příjemných pocitů a prožitků, ale i negativních, například nenávisti.

Anhedonie je podceňována

„Smutek, pláč, strach, konkrétní obavy, neklid či jiné příznaky si okolí u člověka s depresí všimne poměrně snadno. I sám pacient si svůj stav uvědomuje. Ale anhedonie zůstává často nepovšimnuta. Donedávna ji podceňovali i psychiatři,“ přizvukuje doktor. Proto je důležité, abyste co nejdříve vyhledali lékaře. Pokud za ním nepřijdete, nemá šanci pomoci vám. „Neznámá a neléčená anhedonie nebo taková, co přetrvává týdny až měsíce i po doléčení deprese, má vážné dopady na vztahy, které se zhoršují až rozpadají, a na zaměstnání.“ Odborník upozorňuje, že anhedonii je třeba odlišit od momentální nechuti něco dělat, něčemu se věnovat. Určitě ji nemá teenager, kterému se nic nechce a tvrdí, že život je nanic. Ale večer na diskotéku půjde s radostí. „Pokud člověk odmítá jednu část aktivit a na ostatních se účastní, nejde o anhedonii. Ta postihuje všechny oblasti života.“

Dá se léčit!

Anhedonii dnes psychiatři umí na rozdíl od minulosti nejen diagnostikovat, ale i dobře léčit. „Lehká deprese se dá léčit psychoterapií, těžší formy zejména farmakologicky. První antidepresiva měla nežádoucí účinky, které převyšovaly pozitiva léčby. Druhá generace antidepresiv přišla v devadesátých letech. Dostali jsme do rukou léky, které měly srovnatelnou účinnost se staršími a zároveň podstatně méně nežádoucích účinků. Dnes přicházejí zcela nové molekuly, které zabírají i na takové projevy deprese, jaké jsme předtím neuměli léčit vůbec nebo těžko – například na anhedonii, některé poruchy spánku či na úzkostné stavy,“ objasňuje odborník.

„Podle odborných studií i zkušeností z naší praxe máme první přípravek, který účinkuje i na anhedonii. Mechanismus, jakým lék funguje, je jiný než u všech předchozích antidepresiv,“ tvrdí odborník. Ty začnou zabírat přibližně za pět týdnů, zatímco nová molekula obsazuje zejména melatoninové receptory, které vás vrátí do života za dva až tři týdny. Některá antidepresiva nemohou vysadit najednou, ale postupně, toto lze vysadit ze dne na den. Doktor však upozorňuje, že výběr léku závisí na momentálním stavu pacienta. „Léčba deprese je vždy otázkou zámku a klíče. Zámkem je pacient, klíčem lék.“

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Duševní poruchy a psychologické problémy

Přečtěte si také naše další články