Anankastická porucha osobnosti – příznaky a léčba 4.88/5 (17)

Anankastická porucha osobnosti

  • důsledné vyžadování dodržování pravidel a sdílení přesvědčeni člověka s touto poruchou osobnosti vůči svému okolí,
  • málo bližších vztahů, které jsou stereotypně udržované,
  • obliba k rutinní činnosti, problém a odmítání změnit své zvyky, postupy, přesvědčení,
  • silná a dlouhotrvající nerozhodnost v situacích, které jsou nové či variantami minulých situací.
  • Anankastická porucha osobnosti se vyskytuje asi u 1 % dospělé populace a 2 až 3x častěji u mužů.

    Příčiny vzniku anankastické poruchy osobnosti

    K předpokládaným příčinám vzniku anankastické poruchy osobnosti jsou biologické vlivy (dědičnost) a tvrdá, kontrolující výchova založená na rigidních pravidlech.

    Příznaky anankastické poruchy osobnosti

    Jako u všech diagnózách poruch osobnosti i při paranoidní poruše osobnosti musí být splněna všeobecná diagnostická kritéria pro poruchy osobnosti podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN – 10):

    (a) výrazné disharmonické postoje a chování, které obvykle zahrnují několik funkčních oblastí, např. afektivita, vzrušivost, kontrola impulzivity, způsoby vnímání, myšlení a styl vztahů k ostatním lidem,
    (b) abnormální vzorec chování je trvalý, dlouhodobý a není omezen na epizody duševní poruchy,
    (c) vzorec abnormálního chování ovlivňuje celou osobnost a je jasně maladaptivní v širokém rozsahu osobních i sociálních situací,
    (d) výše uvedené projevy se vždy objevují v průběhu dětství či dospívání a pokračují do dospělosti,
    (e) porucha vede ke značné osobní nepohodě, což ale může být zřejmé až v pozdějším průběhu,
    (f) porucha je obvykle, ne vždy, spojena s významným zhoršením výkonu, jak v zaměstnání, tak ve společenské oblasti.

    Anankastická porucha osobnosti je charakterizována

    (a) nadměrnými pocity pochybností a opatrnosti,
    (b) nadměrným zabýváním se detaily, pravidly, seznamy, pořádkem, organizací nebo plánováním,
    (c) perfekcionismem, který je na úkor splnění úkolu,
    (d) nadměrnou svědomitostí, nevhodným zabýváním se produktivností na úkor radosti a mezilidských vztahů,
    (e) puntičkářství a sociální konvenčnosti,
    (f) rigiditou a tvrdohlavostí,
    (g) nerozumným vyžadováním , aby se druzí podřizovali pacientově způsobu práce nebo nerozumným odporem vůči způsobu práce druhých,
    (h) vtíravými a nevítanými myšlenkami a podněty.

    Příklad anankastické poruchy osobnosti

    Muž s anankastickou poruchou osobnosti, momentálně ve středním věku, ženatý, se dvěma dětmi. Vyrůstal ve skromných poměrech, v rodině, kde vládla velmi přísná, chladná a trestající výchova, kterou určoval dominantní otec. Máma byla laskavá, ale velmi slabá a nepresazující se. Otcův přístup a výchovu nesnášel, sám si však uvědomoval, že má rád pravidla a řád a když jsou věci podle něj. V mládí se mnoho let věnoval sportovní jízdě na kole, tvrdě dřel, byl i v juniorském výběrovém mužstvu. Pracoval několik let ve firmě, kde mu ale dlouhodobě nevyhovovalo, jako je společnost vedena.

    Založil vlastní, úspěšnou společnost, na rozvoji níž tvrdě pracoval nejen přes týden ale i po víkendech. Stejné nasazení a také důsledné plnění svých příkazů požadoval i od svých podřízených. Následkem toho byl podřízenými opakovaně kritizován a fluktuace zaměstnanců jedním z největších problémů jeho firmy. Své zásady, pravidla a způsoby řešení situací systematicky prosazoval i ve své rodině. Od obou dětí tvrdě vyžadoval dobrý školní výkon. Se synem v pubertě se dostal do dlouhodobého vážného konfliktu, na jehož začátku stálo jeho odmítnutí, aby syn změnil koníček („Když to jednou začal dělat, nemá to co opouštět!“).

    Syn rebeloval a na jeho stranu se přidala i manželka, která ho opakovaně kritizovala pro upjaté pravidla a neochotu je měnit (zimní a letní dovolená každý rok ve stejném čase, na stejném osvědčeném místě). Velmi se ho dotklo, když mu vykřičela, že je stejný despota jako tchán. Namítal, že jinak by se nedostali tam, kde jsou a že dře zejména pro ně. Na druhé straně cítil, že vlastní pravidla a rituály omezují i jeho samého a začal na manželčin podnět zvažovat společnou návštěvu manželské poradny.

    Rizikové faktory anankastické poruchy osobnosti

    Tak jako u jiných poruch osobnosti i při anankastické poruše osobnosti se zjistil její častější výskyt v příbuzenstvu. Jeden z rizikových faktorů je i dominantní, tvrdá výchova založená na rigidních pravidlech ze strany rodičů a jejich trestajícího vymáhání.

    Diagnostika anankastické poruchy osobnosti

    Diagnostika anankastické poruchy osobnosti stojí na důkladném klinickém rozhovoru s pacientem a získání podrobné osobní, rodinné a pracovní historie (anamnézy) nejen od samotné osoby ale nejlépe i od blízkých lidí – partnera / ky, rodiny, přátel a pod. Porucha osobnosti by neměla být v žádném případě diagnostikována narychlo a jen na základě jedné metody posouzení (např. osobnostního dotazníku, či rozhovoru).

    Čtěte: O poruchách osobnosti

    Test anankastické poruchy osobnosti

    Existuje velké množství „testů“ osobnosti (uvozovky při slově test uvádíme proto, že jde ve skutečnosti o dotazníky, testy se v psychologické terminologii používají spíše pro úkoly se správným řešením, kde je možné člověka porovnat s nějakou normovanou vzorkem – např. Inteligenční testy). Mnohé jsou dostupné i on-line, mnohdy je však jejich původ i kvalita sporná.

    Ještě více než v jiných případech je třeba zdůraznit, že takto získaná „diagnóza“ nemusí znamenat, že má člověk poruchu osobnosti. A jako v případě všech diagnóz platí: hlavním účelem diagnózy je srozumitelná a standardní komunikace mezi lékaři i dalšími odborníky v oblasti zdraví, která má sloužit léčebným účelům!

    Prevence anankastické poruchy

    Primární prevence anankastické poruchy je laskavá, i když s pravidly uvolněná rodinná výchova, kde akceptujeme různé zájmy a potřeby jejích členů a podporujeme rozmanité činnosti. Určitou prevencí může být i žít vlastní život podle svých přesvědčení, zvyků a rutin, pokud to nezhoršuje celkové příznaky anankastické poruchy osobnosti nebo pokud to člověka s anakastickou poruchou nedostává do vážných chronických problémů v rodině či práci (stereotypní trvání na svým a nucení ostatních dodržovat různé pravidla a rutiny).

    Léčba anankastické poruchy osobnosti

    Obecně platí, že na rozdíl od většiny poruch osobnosti vnímají lidé s anankastickou poruchou osobnosti problémy s sebou i ve vztazích k druhým a mají zájem to změnit. Při zhoršení příznaků anankastické poruchy, nebo v případě výskytu deprese se využívají některé druhy antidepresiv. Účinné mohou být i některé psychoterapeutické postupy zaměřené na změnu v chování a postojích.

    Životní styl anankastické poruchy osobnosti

    Změna životního stylu při anankastické poruše osobnosti by mohla být vedena směrem k oslabování jednotlivých stereotypů v myšlení i chování. Je třeba začít takovými, které nejsou pro nás zásadní a dokážeme je podle potřeby flexibilně měnit, bez větší úzkosti či pocitů napětí. Doporučuje se více se kontaktovat s druhými lidmi, udělat i malé věci jinak než obvykle, provést neplánovanou změnu v denní či týdenní rutině apod. I když dokonalé provedení nějaké činnosti podle vlastních přesvědčeni může vést k momentálnímu lepšímu pocitu a úlevě od napětí, z dlouhodobého hlediska vede ke zhoršování příznaků anankastické poruchy osobnosti.

    Související onemocnění anankastické poruchy osobnosti

    Každá porucha osobnosti, i anankastická porucha souvisí s vyšším rizikem výskytu psychických poruch. V případě anankastické poruchy osobnosti jde zejména o zvýšené riziko rozvoje obsedantně kompulzivní poruchy a úzkostných poruch obecně.

    Jak pomoci nemocnému

    Základem je souhlas a ochota osoby s anankastickou poruchou osobnosti něco změnit. Laická pomoc může spočívat v tom, že se člověka s anankastickou poruchou osobnosti snažíme vytáhnout do společnosti, zkusit s ním nějakou novou činnost, kterou běžně neprovádí, tedy najít způsob jak oslabit problémové chování, aniž bychom ho příliš tlačili. Akceptovat jeho povahu, ale mírně a vytrvale v odůvodněných případech trvat na svém či nějakém jiném způsobu provedení činnosti.

    Často kladené dotazy

    Když odcházím z domu několikrát kontroluji zda je zamknuto? Večer také několikrát kontroluji, zda je zamčené auto a nastavený alarm. Mám anankastickou poruchu osobnosti?

    Žádný jednotlivý projev, i když problémový, není dostatečný ke stanovení diagnózy a už vůbec ne diagnózy poruchy osobnosti. Pokud by se však projevy úzkosti z neprovedení nějaké činnosti zhoršovaly nebo se zvyšoval počet či trvání konkrétních nutkavých činností či vtíravých myšlenek, je vhodné kontaktovat klinického psychologa nebo psychiatra.

    Mám rád / ráda pořádek v domě, ale ostatní členové rodiny si stěžují, že je to šikana. Podobné je to v práci. Mám anankastickou poruchu osobnosti?
    Platí to, co bylo uvedeno při odpovědi na předešlou otázku. Abychom mohli hovořit o poruše osobnosti musí jít o dlouhotrvající, stabilní vlastnosti, které ovlivňují širokou oblast chování. Bez důkladného vyšetření a zvážení závažnosti problémových projevů není možné stanovovat diagnózu poruchy osobnosti.

      Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

      Autorem článku je naše redakce

      Tým rehabilitace.info (více o nás)

       

      Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

      Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


      Štítky:

      Přečtěte si také naše další články

      Zatím žádné komentáře

      Zanechat komentář ke článku

      Zpráva