Osteoporóza kyčle: příznaky, příčiny a moderní léčba 4.5/5 (8)

• Osteoporóza kyčle znamená úbytek kostní hmoty v oblasti kyčelního kloubu, který vede k vyššímu riziku zlomeniny, často po drobném pádu.
• Příznaky jsou dlouho nenápadné, postupně se může objevit tupá bolest v třísle nebo stehně, zhoršená stabilita a při zlomenině náhlá ostrá bolest a neschopnost došlápnout.
• Diagnostika se opírá o vyšetření kostní hustoty (DXA), laboratorní testy a zhodnocení rizikových faktorů, jako je věk, nízká hmotnost nebo užívání kortikoidů.
• Léčba a prevence zahrnuje pohyb a cvičení rovnováhy, dostatek vápníku a vitaminu D, úpravu prostředí proti pádům a v případě vyššího rizika také léky na zpevnění kostí.

Osteoporóza kyčle je stav, při němž kost v oblasti kyčelního kloubu ztrácí pevnost a je náchylnější ke zlomeninám. Přestože může dlouho probíhat bez příznaků, patří k nejzávažnějším formám řídnutí kostí. Dobrá zpráva: díky včasnému vyšetření, promyšlené léčbě a chytrým změnám životního stylu lze riziko závažné zlomeniny výrazně snížit. V tomto článku vysvětlím, co přesně se v kosti děje, jak rozpoznat varovné signály, jak probíhá diagnostika a jaké kroky mají skutečně smysl.

Co je osteoporóza kyčle a v čem je specifická?

Osteoporóza znamená, že v kostech ubývá minerálů i tzv. vnitřní „trámčiny“, která dává kosti strukturu a pevnost. V kyčli se to projevuje oslabením krčku a horní části stehenní kosti. Tato oblast nese při chůzi a stoji značnou zátěž, proto i menší pád nebo zakopnutí mohou vést k vážné zlomenině. Specifičnost kyčelní osteoporózy spočívá právě v tom, že následky zlomeniny bývají závažné a rekonvalescence trvá dlouho. Z pohledu prevence je tedy důležité nejen posílit kost, ale i snížit pravděpodobnost pádu.

 

Jaké jsou první příznaky osteoporózy kyčle a kdy zpozornět?

V počátečních fázích nebývají příznaky žádné. Postupně se může objevovat neurčitá, tupá bolest v třísle, na zevní straně stehna nebo v oblasti hýždě, častěji při delší chůzi či při vystupování po schodech. Někteří lidé popisují pocit nejistoty v kyčli, slabší stabilitu a obavu z uklouznutí. Pokud se objeví náhlá ostrá bolest po menším úrazu, potíže s došlápnutím a noha se zdá zkrácená a jakoby vytočená zevně, je třeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc – to jsou typické známky zlomeniny kyčle.

Kdo je nejvíce ohrožen osteoporózou a zlomeninou kyčle?

Riziko stoupá s věkem a po menopauze, ale osteoporóza se týká i mužů. Významnou roli hraje celková tělesná konstituce (nižší hmotnost obvykle znamená vyšší riziko), dřívější křehká zlomenina, dlouhodobé užívání kortikoidů, kouření, časté pití alkoholu a sedavý způsob života. Své udělá i nedostatek bílkovin, vápníku a vitaminu D v jídelníčku a některá onemocnění štítné žlázy, střev či ledvin. Pokud se zlomenina kyčle vyskytla u rodičů, je dobré zpozornět – genetická složka hraje roli.

Jak se osteoporóza kyčle diagnostikuje krok za krokem?

Prvním krokem je rozhovor a základní zhodnocení rizika: lékař se doptá na věk, tělesnou hmotnost, užívané léky, úrazy a rodinný výskyt zlomenin. Následuje vyšetření kostní hustoty pomocí přístroje DXA. Jde o rychlé, bezbolestné a nízkozátěžové vyšetření, které změří, jak je kost „hutná“. Výsledek se uvádí jako tzv. T-skóre – čím je hodnota nižší, tím je kost křehčí. Součástí vyšetření mohou být i jednoduché snímky páteře, které odhalí takzvané tiché (bezpříznakové) zlomeniny obratlů, a laboratorní testy z krve. Ty pomáhají vyloučit jiné příčiny úbytku kostní hmoty a zkontrolovat hladinu vitaminu D, vápníku a funkci ledvin. K celkovému zhodnocení rizika používají lékaři praktickou kalkulaci vycházející z věku, tělesných parametrů a případných prodělaných zlomenin; podle výsledku se volí další postup a léčba.

Kdy má smysl jít na vyšetření DXA a jak často ho opakovat?

DXA dává smysl zejména u žen po menopauze, u mužů a žen nad 50 let s rizikovými faktory nebo po prodělané křehké zlomenině. Pokud se léčba zahájí, obvykle se kontrolní měření plánuje po roce až dvou, aby bylo zřejmé, zda hustota kostí stabilizovala či roste. Interval se přizpůsobuje individuálně – záleží na věku, výchozím nálezu, zvoleném léku a přidružených onemocněních.

Jaké jsou hlavní možnosti léčby a jak fungují?

Léčba stojí na dvou pilířích – na změnách životního stylu a na lécích, které prokazatelně snižují riziko zlomenin. Změny životního stylu jsou základ: pravidelný, bezpečný pohyb, práce na rovnováze a síle, úprava jídelníčku a prevence pádů. Lék bývá potřeba tehdy, když je riziko zlomeniny vyšší, když DXA prokáže výraznější úbytek kostní hmoty nebo už došlo ke křehké zlomenině. Léky se dělí na dvě skupiny. První skupina brzdí odbourávání kosti – mezi ně patří bisfosfonáty v tabletách nebo formou infuze a také denosumab podávaný injekčně dvakrát ročně. Druhá skupina stimuluje novotvorbu kosti – sem patří teriparatid, abaloparatid a romosozumab. U velmi vysokého rizika se často začíná právě těmito „anabolickými“ léky a poté se přechází na udržovací léčbu z první skupiny, aby se nově získaná kostní hmota udržela.

Jak dlouho léčba trvá a kdy se dělá přehodnocení?

U tabletových bisfosfonátů se účinnost a celkové riziko obvykle přehodnocují po třech až pěti letech. U infuzního podání (například jednou ročně) se kontroluje zhruba po třech letech. Denosumab se bez návazného léku nepřerušuje, protože by hrozil rychlý úbytek kostní hmoty – při ukončování se proto plánuje navázání jiným přípravkem. U léků podporujících novotvorbu kostí je délka léčby předem ohraničená (většinou 12 až 24 měsíců) a poté se přechází na léčbu udržovací. Vždy platí, že léčba je individuální a měla by zohlednit věk, další onemocnění, toleranci léků i životní cíle pacienta.

Jaké změny životního stylu mají největší dopad na kyčel?

Největší efekt má pravidelný a bezpečný pohyb. Ideální je kombinovat svižnou chůzi s jednoduchým silovým tréninkem a cvičením rovnováhy. Pro představu: během týdne se vyplatí nasbírat několik kratších procházek a dvakrát až třikrát zařadit dvacet až třicet minut posilovacích cviků s vlastní vahou (například výstupy na nízký schod, pomalé dřepy v malé hloubce podle možností, zvedání pat ve stoji při přidržení opory). Rovnováha se zlepšuje při stání na jedné noze u opory, při chůzi po přímce a při nácviku pomalých kontrolovaných pohybů. Cílem není výkon, ale pravidelnost a bezpečnost. Každá minuta navíc se počítá.

Jak upravit jídelníček pro zdravé kosti bez zbytečných extrémů?

Kost potřebuje materiál na obnovu i dostatek „dělníků“, kteří proces řídí. V praxi to znamená myslet každý den na dostatek bílkovin (většinou 1,0 až 1,2 gramu na kilogram tělesné hmotnosti dle stavu), na vápník a na vitamin D. Vápník lze dobře pokrýt pestrou stravou – mléčné výrobky, tvrdší sýry, kysané produkty, ale i makové a sezamové výrobky, listová zelenina či minerální vody s vyšším obsahem vápníku. Vitamin D si tělo tvoří na slunci, v našich podmínkách ale často nestačí, proto lékař podle krevních testů doporučí vhodné doplnění. Důležitá je i hydratace a celkově vyvážený jídelníček s omezením nadměrného alkoholu a zbytečného kouření – obojí kostní hmotu oslabuje.

Jak efektivně předcházet pádům doma i venku?

Prevence pádů je stejně důležitá jako léčba samotné osteoporózy. Začíná to pečlivým výběrem obuvi s pevnou patou a neklouzavou podrážkou a pokračuje drobnými úpravami domácnosti: dobré osvětlení, odstranění volných koberců a kabelů, přehledné uspořádání často používaných věcí, madla v koupelně a na toaletě. Vyplatí se zkontrolovat zrak a sluch a v případě potřeby pořídit vhodné brýle či sluchadlo. Pokud užíváte léky, které mohou způsobovat závratě či ospalost, proberte s lékařem možnost úpravy dávkování. Venku dává smysl plánovat trasy po rovných chodnících, v zimě používat protiskluzové návleky a neváhat požádat o doprovod, pokud se necítíte jistě.

Jak rozlišit bolest z artrózy kyčle a z osteoporózy?

Artróza kyčle se obvykle ozývá při námaze, ráno může být kratší ztuhlost a s časem se zmenšuje rozsah pohybu. Na rentgenu se často najde zúžení kloubní štěrbiny a kostní výrůstky. Osteoporóza je dlouho bez příznaků; pokud dojde k drobným trhlinkám v kosti, bývá bolest spíše tupá, lokalizovaná do třísla nebo zevní strany stehna, a zhoršuje se při zatížení. K jednoznačnému rozlišení slouží DXA a podle potřeby další zobrazovací metody. V praxi se oba stavy mohou překrývat, proto je vhodné řešit potíže komplexně.

TIP: Mobilizace kyčlí a kyčelního kloubu: jak a proč se provádí?

Co dělat po prodělané zlomenině kyčle, aby se riziko neopakovalo?

Po operaci zlomeniny je klíčové navázat co nejdříve na léčbu osteoporózy, aby se předešlo další zlomenině. Patří sem zahájení vhodné farmakoterapie, postupná rehabilitace pod vedením fyzioterapeuta a důkladná úprava domácího prostředí ještě před návratem z nemocnice. Výživa by měla být bohatá na bílkoviny, s dostatečným příjmem vápníku a s doplněním vitaminu D podle krevních testů. Velmi pomáhá edukace – pochopení, proč brát léky pravidelně, jak bezpečně cvičit a jak se vyhýbat pádovým situacím. Tyto kroky dohromady zvyšují šanci na návrat k soběstačnosti.

Jak vypadá modelový postup u pacienta s vyšším rizikem?

Představme si ženu po menopauze s nižší tělesnou hmotností a rodinným výskytem zlomeniny kyčle. Lékař nejprve zhodnotí celkové riziko a odešle na DXA. Pokud se potvrdí nižší hustota kostí v kyčli, navrhne léčbu – například infuzi bisfosfonátu jednou ročně nebo injekční léčbu podle individuální tolerance. Současně se domluví plán pohybu (pravidelné procházky, jednoduché posilování a cvičení rovnováhy), upraví se jídelníček a domácí prostředí. Po roce až dvou se kontroluje vývoj – cílem je stabilizace či nárůst kostní hustoty a hlavně žádné nové zlomeniny. Takto nastavený, srozumitelný plán bývá dlouhodobě nejúspěšnější.

Jaké otázky si lidé kladou nejčastěji a jak na ně odpovědět jednoduše?

Může běžné cvičení zhoršit osteoporózu kyčle?

Ne. Správně zvolené cvičení naopak posiluje kost i svaly a zlepšuje rovnováhu. Důležité je začít pozvolna, dbát na techniku a mít v začátcích oporu (zábradlí, židle). Pokud si nejste jisti, nechte si sestavit plán od fyzioterapeuta.

Stačí brát vápník a vitamin D, když mám osteoporózu?

Doplňky stravy jsou důležitou součástí skládačky, ale samy o sobě obvykle nestačí. K účinné ochraně před zlomeninou je třeba pravidelný pohyb, prevence pádů a – podle rizika – také vhodný lék.

Kdy se zvažuje „anabolická“ léčba, která kost přímo buduje?

U velmi vysokého rizika, typicky po čerstvé křehké zlomenině nebo při výrazně nízké hustotě kostí. Po ukončení této léčby se přechází na udržovací přípravek, aby se dosažený efekt stabilizoval.

Jak často mám chodit na kontroly?

Po zahájení léčby se obvykle plánuje kontrola hustoty kostí po 12 až 24 měsících. Interval ale vždy stanoví lékař podle vašeho rizika, věku, výchozího nálezu a užívané terapie.

Shrnutí: co si z článku odnést a jak začít hned dnes?

Osteoporóza kyčle bývá dlouho nenápadná, ale její důsledky mohou být dramatické. Včasné vyšetření, promyšlená léčba a každodenní drobné kroky dělají obrovský rozdíl. Začněte pravidelnou, bezpečnou chůzí, přidejte jednoduché cviky na sílu a rovnováhu, upravte domácnost, aby se snížilo riziko pádu, a proberte se svým lékařem, zda je pro vás vhodná medikace. Cílem není perfekcionismus, ale postupné a udržitelné zlepšování – právě to nejlépe chrání vaše kyčle i celkovou soběstačnost.

TIP: Jak zvýšit hustotu kostí? Máme pro vás 12 rad a tipů

Studie a zdroje článku

• Osteoporosis treatment prevents hip fracture similarly in both sexes: the FOCUS observational study Autoři: Tony M Keaveny, Annette L Adams
• Zdroj obrázku: megija / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Klouby - problémy a zdraví, Kyčel

Přečtěte si také naše další články