Výživové doplňky – móda pro zdraví? 4.91/5 (11)

Výživové doplňky jsou potravinové produkty jako jsou např. vitamíny a jiné esenciální nutriční faktory, minerální látky a mikroelementy, látky s výživovým nebo s protektivním fyziologickým účinkem a pod. Uvedené látky (výtažky – koncentráty) se vyskytují jednotlivě nebo v kombinaci a jsou koncentrovanými zdroji živin. Výživové doplňky se berou v dávkované formě, podobně jako léky. Vyrábět se musí podle zásad potravinového kodexu.

Už ze samotné definice vyplývá, že nepředstavují komplexní výživu, jakou jsou přirozené zdroje a potraviny, ze kterých jsou vyrobeny. Z toho může vyplývat jejich odlišná využitelnost a účinky v organismu. Zpravidla u nich předpokládáme významný a intenzivní účinek na zlepšení některého zdravotního parametru nebo na celkové zdraví. No jen část z nich to splňuje. Mnozí z vlastní praxe vědí, že tomu tak není vždy. Může často jít jen o byznys a v horším případě i o počítání s lidskou naivitou nebo šarlatánství a o výrobu a distribuci vědecky a medicínsky neověřených a málo účinných přípravků a látek.

Jsou jich plné lékárny a přestože předtím lidé žili a byli zdraví i bez nich, dnes se měníme na novodobé alchymisty a jen málokdo je nepoužívá. Stali se z nás novodobí nutriční alchymisté. Místo zlata chceme v tomto případě vyrobit zdraví z čehokoli. Je jich takové množství na všechno možné, že pokud bychom je chtěli vyjmenovat, nestačil by celý tento příspěvek. Jsme však díky nim i opravdu zdravější? Nemohou nám některé i škodit? Nepoužíváme jejich často zbytečně? To jsou důležité otázky. Jde totiž o to, že výživové doplňky nejsou kompletní a přirozené potraviny. Jsou to účinné látky z původně přirozených komplexních potravin, ale vybrané a izolovány z přirozených nutričních (výživových) komplexů se stávají již nepřirozenou složkou, jakýmsi pololéčivem s nejasným biologickým účinkem.

Vitamínové doplňky – mnohdy nafouknutá bublina

Jsou koncentrované do extraktů a výtažků v procesu „rafinace“, často připravované už i chemickou cestou a jsou podávány kdykoliv mimo příjmu přirozené potravy. Jsou to vlastně rafinované potravinové složky, podobně jako cukr nebo sůl. U výživových doplňků se však předpokládá stejný léčebně-preventivní efekt, jaký měly v původní potravině, jen se silnějším účinkem, právě kvůli jejich vyšší koncentraci. A právě zde je ten problém, zda je jejich účinek opravdu stejný a lepší, když tu chybí podpůrné účinky množství jiných složek nacházejících se v přirozeném plodu či potravině.

Můžeme skutečně očekávat, že i bez trvale dobré životosprávy a pestré přirozené výživy vytvoří v zanedbaném organismu trvalou změnu a zdravotní efekt? Je to podobné jako očekávat, že pokud dáme do starého, nekvalitního a neudržovaných motoru auta nejlepší benzín a olej pro mercedesy, že bude fungovat a mít výkon jako mercedes. Jaký je tedy jejich skutečný výživový či léčebný efekt? Nenavykneme tělo přijímat tyto pročištěné extrakty na úkor jejich přirozených ekvivalentů v komplexní přirozené stravě? Nevytvoříme chaos a nerovnováhu mezi živinami, esenciálními látkami v jejich složité, ale přirozené regulaci v organismu? Působí tatáž látka v organismu vždy stejně, bez ohledu na to, zda je v izolované formě výživového doplňku nebo je vázána v přirozené formě spolu s jinými přirozenými složkami? Nemění se tím nějak její účinek?

Kritizujeme klecové chovy drůbeže a jiných hospodářských zvířat, které jsou různými doplňky uměle vykrmované, málo se hýbou a jsou dotovány různými výtažky a doplňky výživy, aby rychle rostly, ale sami se sebou děláme totéž. V EU jsme přijali zákon o volných chovech, kde chovaná zvířata žijí přirozeně, zdravě, i na vzduchu a slunci. No my celé hodiny nehybně sedíme v práci, ve škole, zavřeni u počítačů a doma u televize, přejídáme se, stravujeme se nezdravě a zázračnými výživovými doplňky si chceme řídit a zlepšit zdraví či léčit již vzniklé zdravotní problémy. Musíme si uvědomit, že při nezdravém a nepřirozeném způsobu života nám mohou výživové doplňky nejen pomáhat, ale i škodit, pokud je používáme zbytečně nebo nesprávně, pokud jimi chceme nahrazovat to, co se nahradit nedá.

Kdy po nich sáhnout?

Výživové „doplňky“ by už podle svého názvu měli jen občas, „sporadicky“ a v odůvodněných případech „doplňovat“ přirozenou, všestrannou a komplexní výživu nebo doplňovat a podporovat léčbu léky. Používat by se měly krátkodobě, např. v případě onemocnění, prokazatelného deficitu (nedostatku) některých látek v přirozené stravě, v případě rekonvalescence po nemoci či operaci, když dočasně nemůžeme přijímat kompletní a normální stravu, dále v případě nějakých zátěžových stavů (výkonnostní sport, riziková a těžká práce a pod.) vyžadujících zvýšený příjem některých výživových složek či mikroelementů nebo esenciálních látek, či na kompenzaci nepříznivých účinků léků, cytostatik a pod.

Jako trvalé aditivum (přídavek) běžné stravy zdravého člověka jsou neopodstatněné. Přesto je mnozí novodobí „alchymisté“ výživy míchají, kombinují, konzumují a doporučují k pravidelné konzumaci, často jako zázračné výživové produkty pro zdraví. Jejich počet v obchodech a lékárnách je stále vyšší a stále neprůhlednější. Na jejich přehnané reklamě a distribuci se bohužel podílejí velké firmy, reklama v televizi a časopisech, farmakologové a část odborníků v biologii a medicíně, především kvůli mimořádnému zájmu lidí a ziskem, které z toho plynou.

Výsledkem u konzumentů bývá často zklamání z přetrvávání zdravotních problémů, které měly ustoupit po jejich konzumaci a mnoho zbytečně vynaložených finančních prostředků. Často vznikají i různé zdravotní problémy a disproporce v organismu způsobené nedostatečným příjmem všestranné, pestré a přirozené výživy a chyběním pohybových aktivit a pobídek. Pouze některé z výživových doplňků mají opravdu významné biologické účinky a podpůrný vliv na zdraví a některá onemocnění, ale ty se často ztrácejí v záplavě stovek dalších, které nabízí trh.

Přitom si stačí uvědomit, že většina výtažků a koncentrátů pochází z běžných přírodních potravin a přirozené výživy. V ní se nacházejí vázané v přirozeném komplexu spolu se stovkami dalších užitečných látek a živin potřebných v organismu pro jejich efektivní trávení, metabolizaci a využití, jakož i pro jejich správnou biodegradaci (vylučování).

Tyto podpůrné látky mohou při izolovaných preparátech chybět, a proto i účinky takových doplňků v organismu mohou být rozdílné oproti původnímu očekávání nebo v porovnání s jejich účinky v přirozené stravě. V případě některých vážných onemocnění či nedostatku vitamínů, minerálů a esenciálních látek po operacích apod. může být využití potravinových doplňků na jistý čas opodstatněné a významné. Ale to by měl posoudit, předepsat a kontrolovat odborník, kdy, v jaké formě a na jaký čas dotovat organizmus těmito látkami.

Výživové doplňky – využitelnost a účinky v organismu

Využitelnost a účinky izolovaných výtažků a koncentrátů účinných látek tvořících výživový doplněk není vždy stejná jako využitelnost a účinnost téže látky obsažené v přirozeném komplexu celého plodu ovoce, zeleniny, v zrnu obiloviny či luštěniny, v čerstvém mase, mléce a pod. Sníst „sójový protein, sušené vaječné bílky, hydroproteín, hovězí a jiné, není to samé jako sníst kousek masa. Sníst vitmíny A, B, C, D, A, K, vitamín E a jiné, cukr, sůl, kofein a pod. zda minerály v tabletách není totéž jako sníst celé jablko, mrkev, brambor, brokolici, rajče, luštěninu, obilná zrna a jiné celé plodiny či vypít čaj, kávu a pod.

Důvod je jednoduchý. Zmíněné účinné látky se v přirozené výživě nikdy nenacházejí samostatně a při trávení, metabolickém využití a biodegradaci (vylučování z organismu) je vždy doprovází komplex stovek jiných potřebných přirozených látek a složek. Ty jsou potřebné k tomu, aby účinné látky správně plnily svou funkci v organismu a je mezi nimi tzv. „Koevoluční metabolický vztah“. Bez těchto přirozených kofaktorů mohou izolované potravinové extrakty tvořit v organismu i jiné biochemické komplexy a dceřiné produkty, které působí v organismu jinak, někdy nevypočitatelně, a tedy i nepříznivě, nebo jsou bez očekávaného účinku.

Výsledný účinek požívání lékárenských výživových doplňků proto může být jiný, než jejich účinek při konzumaci přirozené stravy, v níž se původně nacházely v přirozeně vázané formě (Bártův postulát – prof. RNDr. Ivo Bárta, CSc. Biolog, přednosta Ústavu obecní biologie na 3. LF UK, nar. 1947 – zemřel v r. 2005). Podle prof. Bárty může mít izolovaný koncentrát nějaké látky (nebo jeho dceřiný metabolický produkt) v organismu různé biologické korelace, a tedy i účinky. Proto může být výživový doplněk někdy neúčinný (placebo) nebo méně účinný, jindy stejně účinný nebo vysoce účinný, ale někdy dokonce antagonistický (s opačným účinkem) až cizorodý či škodlivý.

Proto podle Bártová „postulátu relativního a fakultativního účinku látek v biologických systémech“ je z biologického hlediska pro lidi vhodnější konzumovat celé plody a přirozené potravinové komplexy než jen jejich účinné výtažky a koncentráty „. Ty mohou jen doplňovat přirozenou stravu a výživu. Podle uvedeného postulátu může mít tatáž látka rozdílné účinky iv různých přirozených komplexech a nejen jako izolovaný koncentrát. Například kofein v kávě působí jinak než kofein v černých nebo zelených čajích (tein). Zatímco kofein vázaný v kávě rychle zvyšuje srdeční frekvenci, tlak, vylučování trávicích šťáv (dráždí žaludek a jeho účinek rychle odeznívá), účinek kofeinu (teinu) v čajích ovlivňují třísloviny v čaji, které zklidňují zažívací trakt (stahující účinek na sliznice – nedráždí žaludek), zpomalují nástup a prodlužují působení účinku kofeinu – teinu.

Proto, kdo má žaludeční vředy, nemůže pít na povzbuzení kávu, ale může pít černý a zelený čaj. Jiným příkladem působení této tak často používané povzbuzující látky je, že kofein sám nepůsobí analgeticky (proti bolesti), ale ve spojení např.. se salicyláty (acylpyrin) či jinými protizánětlivými léčivy má výrazné analgetické účinky. Z uvedeného vyplývá, že i přirozené potraviny musíme střídat a nejíst příliš jednostranně, ale dostatečně pestře, abychom si zajistili nejen kompletní přísun živin, ale i dostatek různých výživových korelací pro jejich správné využití v organismu a pro odstraňování nevyužitých látek a metabolických zplodin z organismu. Zahušťováním se na výživové doplňky a nepřirozené zpracované potraviny ve výživě si omezujeme v organismu metabolické možnosti utilizace (využití) živin, detoxikace a biodegradace metabolických zplodin.

A co vy? Berete nějaké vitamínové doplňky stravy? Napište nám do komentářů.

VIDEO: O doplňcích výživy

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Léky a zdraví, Moderní medicína

Přečtěte si také naše další články